Aktuální vydání

celé číslo

03

2021

Digitální transformace, chytrá výroba, digitální dvojčata

Komunikační sítě, IIoT, kybernetická bezpečnost

celé číslo

Operátoři nebezpečných zařízení

číslo 2/2003

Operátoři nebezpečných zařízení

Umíte si představit, že jste v jedné místnosti s nastraženou bombou? Podobně se musí cítit obsluha nebezpečných zařízení. Zkusme se zamyslet nad tím, jaké nároky takové zařízení na člověka klade. Člověk by měl být co nejvíc soustředěný, s nekolísající pozorností. Měl by umět zareagovat na nežádoucí změnu rychle a současně přiměřeně správně. Neměl by jednat nerozvážně, panikařit, v zoufalství ubližovat sobě nebo jiným. Měl by to tedy být stroj bez citu? Člověk chladný, řídící se jen svým rozumem?

Na první pohled by to tak bylo nejlepší, ale obávám se, že to není možné, protože takový člověk prostě neexistuje. Dokonce lidé, kteří se tak chovají, mají sklon dělat v nebezpečných situacích „mrtvého brouka“, který pasivně čeká, až se všechno přežene, až se všechno nějak vyřeší a znovu ustálí. Chladný člověk neexistuje už proto, že jsme sice vybaveni rozumem, nejlepším z živočichů, ale ten je ve skutečnosti jen nástrojem pro poznávání a hodnocení. Na naše jednání má podstatný vliv náš citový život. Ten je také zdrojem našeho uvažování a rozhodování.

Proto při posuzování připravenosti pracovníků, jejich pozornosti, postřehu, odolnosti vůči stresu, schopnosti dobře se rozhodovat a dalších užitečných vlastností, nepomohou standardní psychologické testy. Optimální posouzení kandidátů na nebezpečnou práci může podat jen psycholog, nejlépe s praxí v klinické psychologii. Ten má totiž zkušenosti s odchylkami povah lidí od normy a s jejich sklonem k neobvyklému chování.

Pro posouzení lidí a jejich chování v zátěžových situacích je nejlepší přivést je do modelové zátěžové situace, nejlépe nečekané, bez varování. Nemusíte kvůli tomu zrovna zapálit svou kancelář. Stačí, když vypnete pojistky, nepracuje vám počítač, konvice na kávu či jiné drobné zařízení. Přidáte-li k takové situaci i svou vyloženou bezradnost a nepraktičnost, umožníte kandidátovi, aby zareagoval. Psycholog pak snadno vyhodnotí, kdo zareagoval tak, jak by to bylo vhodné i v reálné zátěžové situaci. K posouzení chování je dobré vzít do úvahy ještě jednu důležitou vlastnost – schopnost spolupráce. Pro tuto schopnost je zapotřebí, aby pracovník byl dostatečně spokojený sám se sebou, tedy aby se necítil ohrožován úspěšností jiných. Takové ohrožení by nežádoucím způsobem odvádělo pracovníkovu pozornost od vlastního úkolu. Také by si při případné poruše nebo havárii hleděl především sebe a nedokázal by využít spolupráci s ostatními pracovníky. Jistým ukazatelem mohou být údaje z životopisu, zejména rodinné poměry. Spolupráce v rodině je dlouhodobá, a pokud je spojena s poruchami ve vztazích, lze očekávat, že takový člověk bude mít sklon ke konfliktům i se spolupracovníky. Nemusí to být proto, že je to člověk s konfliktní povahou, stačí, že se cítí konflikty doma ohrožován. Podobným problémem je člověk, který se cítí nedoceněný. Snaží se vyniknout, a někdy i doslova za každou cenu, tedy i za cenu riskantních rozhodnutí. Tito lidé mívají pozornost a svým způsobem i celé vnímání soustředěné na jeden, tedy na svůj problém.

Jestliže jste vybrali člověka, který má dostatečnou sebedůvěru, aby se nebál rozhodovat, nebál se přijímat názory spolupracovníků, který jakoukoliv komplikaci vidí spíš jako příležitost se uplatnit, nemusíte se obávat, nepřidělá vám starosti. Péči však potřebují nejen stroje, ale také pracovníci na rizikových pracovištích. O té si můžeme povědět příště.

PhDr. Vladimír Pohl

Inzerce zpět