Aktuální vydání

celé číslo

08

2024

Automatizace v potravinářství a farmacii

Měření a regulace průtoku, čerpadla

celé číslo

Ohlédnutí za Německo-českým ekonomickým fórem GCEF 2022

V pondělí 17. října proběhlo v pražském konferenčním centru Cubex Německo-české ekonomické fórum (GCEF) organizované Česko-německou průmyslovou a obchodní komorou. Jeho mottem byla efektivita a odolnost průmyslu a hlavními tématy byly energetika, zásobování a dodavatelské řetězce, digitalizace a inovace, bezpečnost a finance. Mezi hlavní řečníky patřili vicekancléř Spolkové republiky Německo Dr. Robert Habeck, zodpovědný za hospodářství a ochranu klimatu, ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela, dále šéf Škoda Auto Klaus Zellmer a další. Fórum nabídlo kromě zajímavých příspěvků rovněž prostor pro networking mimo jiné formou kulatých stolů, v rámci nichž zástupci partnerských společností prezentovali své aktuální projekty a vize.

 

Co zaznělo v úvodních přednáškách?

Český ministr průmyslu Jozef Síkela ve své řeči zmínil mj. záměr nalézt během českého předsednictví v Radě Evropské komise konsenzus na konečném znění evropského aktu o čipech a tzv. aktu o umělé inteligenci, který má stanovit harmonizovaná pravidla pro vy­užití umělé inteligence. Německý vicekancléř Dr. Habeck se zaměřil na vliv současné geopolitické situace, silně poznamenané vojenským konfliktem na Ukrajině, na evropskou průmyslovou výrobu. Za hrozbu označil přílišnou závislost mnoha evropských zemí na zdrojích surovin i komponent a polotovarů z Čínské lidové republiky. Jedním z dílčích řešení, které nastínil, je zjednodušení příslušných regulatorních procesů a zrušení nadbytečných předpisů, např. v souvislosti s výstavbou alternativních energetických zdrojů.

Šéf největší tuzemské automobilky Klaus Zellmer se ve své řeči dotkl plánu udržitelné mobility Škoda 2030, jejíž součástí jsou investice v celkovém objemu 5,6 miliardy eur určené jednak na vývoj elektromobilu pro segment kompaktních (tj. také relativně cenově dostupných) vozů, jednak na modernizaci provozů vedoucí k jejich „CO2 neutralitě“, které je zatím dosahováno pouze v závodě ve Vrchlabí.

Rovněž avizoval připravenost na to, rozhodnout do konce roku o umístění tzv. gigafactory, tj. továrny na výrobu baterií pro elektromobily, přičemž aktuálně zvažovanou lokalitou je letiště Líně u Plzně. Z dalších rozhovorů s účastníky konference zastupujícími jak tuzemskou automobilku, tak jiné firmy však vyplynulo, že mezi případně zvažované lokality patří i vytipovaná místa v Polsku, Maďarku či Španělsku, takže tato otázka zůstává nadále otevřená. Naproti tomu se nepotvrdily obavy některých pozorovatelů, když Zellmer ve své řeči nikterak nenaznačil útlum investic do tuzemských výrobních závodů.

 

Co přinesly panelové diskuse?

V následných panelových diskusích byla jedním z ústředních témat otázka digitalizace a automatizace, ať již průmyslových provozů, nebo logistických řetězců. Jedním z problémů českého hospodářství je přes současné těžkosti spojené s inflací a dopady války na Ukrajině totiž také nedostatek kvalifikované pracovní síly. Té čelí nejen výrobní firmy, ale rovněž dopravci. Řešením, které je zatím ve stadiu testování a homologace, je např. implementace autonomních dopravních prostředků.

 

Čím inspirovaly kulaté stoly?

V diskusi u kulatých stolů byly účastníkům představeny aktuální projekty partnerských společností, mezi které patřily Adastra, Bosch, iBanFirst, IHK Dresden, Škoda Auto, MAN Trucks & Bus, Continental, Raben, Siemens, Würth a Fraunhofer IWU. Zajímavá byla informace o přes­hraniční spolupráci právě mezi institutem Fraunhofer IWU (Fraunhofer-Institut für Werkzeugmaschinen und Umformtechnik – Ústav pro obráběcí stroje a technologie tváření) a TU Liberec zaměřená na dosud čtyři konkrétní projekty, jejichž společným jmenovatelem je vývoj nových plastových materiálů a konstrukcí aditivního inženýrství. Takzvané centrum pro transdisciplinární systémový výzkum TransTech je příklad flexibilního řízení vývojářských týmů s cílem nabídnout odpovědi na nové otázky a problémy konstrukčních a výrobních společností.

 

Závěr

Je zřejmé, že česko-německá spolupráce v oblasti průmyslu a obchodu pokračuje i nadále na vysokém stupni rozvoje a s velkou intenzitou a je potěšující vnímat ocenění ze strany německých partnerů, kterého se dostává nejen úrovni technického vzdělání tuzemských odborníků a vyspělosti zdejších podniků, ale také odbornosti a kultuře managementu firem působících v České republice. Zejména v současné mezinárodně komplikované situaci může pro náš průmysl i společnost být velkým oceněním rovněž skutečnost, že Česká republika je i díky svému postupně znovu nabývanému renomé i v souvislosti s aktuálně probíhajícím předsednictvím Radě Evropské komise nahlížena jako stabilní, vyspělá demokracie, ve které se vyplatí investovat.

 Jiří Hloska