O přímé syntéze PID regulátorů
Generace regulačních inženýrů řeší otázku, odkud vlastně pocházejí PID (prorcionálně-integračně-derivační) regulátory. Lze nějak dokázat, že jsou právě tím nejlepším řešením pro zadanou úlohu? V tomto článku uvedeme několik případů tzv. přímé syntézy, které vedou k PID regulátorům. Protože jde o hojně se vyskytující situace, mohli bychom usoudit, že jsme našli klíč k důkazu, že PID regulátor je nejvhodnější regulátor pro většinu aplikací. To však není tak jednoduché. Při našich úvahách totiž vždy vyjdeme z určitého umělého matematického modelu. A PID regulátor je, zdá se, „přírodní“ úkaz. Byl a je využíván intuitivně, aniž by se o nějaký matematický model opíral. Protože se článek přímo dotýká kořenů regulace, jistě bude užitečný i pro praxi.
V článku je ukázáno, že přímou syntézou lze dospět i k jinému regulačnímu předpisu než jen PID. A to je možné při návrhu regulace dobře využít. Smyslem článku není přinést něco nového, ale připomenout metodu regulace, která je sice známá, ale pomalu se na ni zapomíná.
Článek ve formátu PDF je možné stáhnout zde
klíčová slova pro fulltextové vyhledávání:
Trvalá regulační odchylka (offset),
přímá syntéza (direct synthesis),
vnitřní model (internal model control),
nastavovací předpis,
model uzavřeného regulačního obvodu,
model prvního (druhého) řádu s dopravním zpožděním,
pravidlo poloviny (half rule).
doc. Ing. Mgr. Petr Klán, CSc.,
Ústav informatiky AV ČR
(pklan@cs.cas.cz)
|