Aktuální vydání

celé číslo

12

2021

Automatizace v chemickém a petrochemickém průmyslu

Průtokoměry a regulační ventily

celé číslo

Novinky v technice Coriolisových průtokoměrů

číslo 6/2006

Novinky v technice Coriolisových průtokoměrů

Stanislav Ďaďo

Článek informuje o zdokonaleních hmotnostních průtokoměrů využívajících ke své činnosti princip Coriolisovy síly, navržených a vyzkoušených v poslední době předními světovými výrobci těchto přístrojů ve spolupráci s předními výzkumnými pracovišti. Nové pojetí mechanické konstrukce spolu s digitálním řešením elektronických obvodů umožňuje novým průtokoměrům přesně měřit průtok kapalin obsahujících bubliny plynů a dostatečně rychle reagovat při dynamických změnách průtoku, např. při dávkování kapalin.

1. Úvod

Hmotnostní průtokoměry založené na principu Coriolisovy síly (stručně Coriolisovy průtokoměry) v současné době patří mezi perspektivní, téměř „dokonalé“ a „univerzální“ senzory průtoku. Přesto však jejich vývoj zdaleka není ukončen. Hlavním problémem dosavadních konstrukcí je přílišný nárůst nejistot nebo i úplné selhání funkce při měření průtoku dvoufázových směsí kapalina-plyn. Současně také nevyhovují dynamické vlastnosti těchto přístrojů, omezující jejich použití v dávkovacích procesech.

Jak ukazují výzkumné práce z posledního období, cesty ke zdokonalení se ubírají dvěma směry: a) hledání optimální konstrukce měřicí trubice, b) nové koncepce měřicích obvodů, a to zejména jejich částí určených pro generování mechanických kmitů měřicí trubice. Fyzikální podstatu selhávání funkce Coriolisových průtokoměrů při měření dvoufázových směsí tekutin vysvětluje teorie bublinek, uvedená dále v příspěvku. Nepříznivé účinky tlumení vyvolaného bublinkami na kmitavou soustavu řeší digitální koncepce zpětnovazebního obvodu, také popsaná v příspěvku.

Vedle zdokonalování klasických koncepcí se rovněž objevují nové vývojové proudy, z nichž jsou jako příklad uvedeny Coriolisovy průtokoměry příložné a pro sypké látky.

2. Měření průtoku dvoufázových směsí kapalin

2.1 Vliv plynné fáze na činnost průtokoměru
Plynná fáze obsažená v proudu kapaliny je podle zkušeností uživatelů příčinou 90 až 95 % všech provozních problémů s Coriolisovými průtokoměry. Jak je ukázáno na obr. 1, mohou při malých hodnotách hmotnostního průtoku vzniknout nejistoty až 20 % již při objemovém podílu vzduchu v kapalině kolem 2 % [5].

Obr. 1.

Obr. 1. Závislost nejistoty údaje Coriolisova průtokoměru na podílu objemu vzduchu v kapalině pro různé rychlosti průtoku vody a vertikální instalaci trubky

Účinek bublin se přitom více projevuje u průtokoměrů s přímými trubkami. Při zkouškách bylo zjištěno, že průtokoměr s přímou trubkou o průměru 80 mm selhával již při objemu plynu pouze 3 %. Průvodním jevem je dále nižší úroveň signálu ze senzorů polohy u přímé měřicí trubice.

Vyloučit vznik bublin v potrubí je obtížné, jelikož často vznikají ze samotné podstaty procesu (produkty s pěnou) nebo netěsnostmi v přívodních potrubích k pumpám, uvolněním plynů z tekutin atd. Do jisté míry lze vzniku plynových bublin a enkláv zabránit zvýšením tlaku kapaliny v potrubí nebo instalací nákladných odvzdušňovacích zařízení (separátorů plynů).

Co se týče pevných částic homogenně rozptýlených v tekutině, kmitají spolu s tekutinou a nezpůsobují vážné problémy. Kritickým parametrem je poměr rozměrů částic (setrvačnost) a viskózních sil (urychlující síly). Znamená to, že v tekutinách s malou viskozitou musí být podíl pevných částic co nejmenší.

2.2 Fyzikální podstata rušivého účinku plynné fáze v kapalině
Přítomnost plynné složky v měřené kapalině vede k nárůstu tlumení a změně rezonanční frekvence mechanické kmitavé soustavy s měřicí trubicí. Tlumení je přitom úměrné koncentraci plynu v kapalině. Vzrůst tlumení je vyvolán reakční silou působící na trubici při kmitavém pohybu bublinky. Modelům působení bublinek je věnováno mnoho výzkumných prací [7]. Vznikla tzv. bublinková teorie, dokazující, že při pohybu bublinek vzniká reakční síla úměrná třetí mocnině rozměru bubliny b a kinematické viskozitě kapaliny . V porovnání s kapalinou s velkou viskozitou je účinek reakční síly v kapalinách s malou hodnotou přibližně trojnásobný. Nárůst koncentrace bublinek logicky vede ke zmenšení hustoty směsi a k nárůstu její stlačitelnosti.

Stlačitelnost lze určit z měření rychlosti šíření zvukové vlny asm. Takto je možné z empiricky zjištěné závislosti rychlosti zvukové vlny a relativního objemu bublinek určit efektivní hustotu směsi a okamžitou vlastní frekvenci měřicí trubice fred podle vztahu [2]

fred = (fstrD)/asm

kde fstr je vlastní frekvence měřicí trubice ve vakuu, D průměr měřicí trubice.

2.3 Reakce měřicího obvodu na změny tlumení trubice
Systém elektromechanického oscilátoru, udržujícího stálou amplitudu kmitů trubky, reaguje na růst tlumení zvýšením výstupního napětí zesilovače napájejícího cívky silového akčního členu – elektromagnetu. Při nárůstu útlumu (tj. obsahu plynu v měřicí trubici) nad jistou hodnotu dosáhne výkon zesilovače své maximální možné hodnoty, přestane být plněna podmínka oscilací a kmitání trubky ustane. Takováto situace zpravidla nastane při shlukování bublin a vzniku plynových kapes.

Obr. 2.

Obr. 2. Princip (nahoře) a skutečné provedení (dole) Coriolisova průtokoměru s dvojitou trubicí tvaru W (zdroj: Rheonik http://www.rheonik.de)

U Coriolisových průtokoměrů s dvojitými trubicemi může k selhání z důvodu přítomnosti bublin plynu docházet častěji, jelikož koncentrace bublin v trubicích se obvykle liší. Elektromagnetický vychylovací systém působí na obě trubky stejně, přitom však trubka s větším obsahem plynu vyžaduje více energie k udržení kmitů a při jistém obsahu již požadovaný výkon překročí možnosti zesilovače a průtokoměr selže vysazením oscilací trubky.

2.4 Coriolisův průtokoměr s torzní oscilací dvojité trubice tvaru W
Potlačení účinku tlumení vlivem plynné fáze se v daném případě dosahuje použitím torzně kmitající rezonanční soustavy (obr. 2).

Oblouky měřicí trubice ve tvaru písmene jsou v daném uspořádání přibližně uprostřed spojeny příčným nosníkem. Trubice spolu s příčným nosníkem vykonává rotační kývavý pohyb okolo torzní tyče, jejíž osa současně představuje směr vektoru úhlové rychlosti . V souladu s vyjádřením Coriolisova zrychlení ve tvaru vektorového součinu v × w vzniká v tekutině, pohybující se trubicí rychlostí v, Coriolisova síla FC, dosahující největších hodnot poblíž vrcholu oblouku (oba vektory rychlosti jsou zde na sebe kolmé). Výchylka horního oblouku vyvolaná silou FC je měřena senzory polohy umístěnými poblíž vrcholu.

Poměrně složitou reakci měřicí trubice lze dobře vysvětlit na základě představy, že tekutina proudí po obvodu myšleného kotouče od bodu a k bodu b. Pak Coriolisova síla působí ve směru roviny kotouče a dosahuje největších hodnot uprostřed oblouku a, b. U skutečné trubice to odpovídá vrcholu oblouku.

Konstrukce mechanické části průtokoměru podle obr. 2 vychází z diferenčního principu a symetrie. Jde předně o použití dvou paralelních vertikálně orientovaných soustav trubic, příčných nosníků a torzních tyčí. Torzní tyče a trubice s nosníky vykonávají okolo tyčí kývavý pohyb probíhající navzájem v opačné fázi. To znamená, že se např. pravé strany trubic přibližují a současně levé strany vzdalují. Spojením konců torzních tyčí se dosahuje větší energie torzního pohybu. Akčními členy jsou dvojice cívka – magnet, upevněné na protilehlých stěnách trubek poblíž míst a, b. Pohybu v opačné fázi se dosahuje volbou směru proudu do budicích cívek.

Diferenční koncepce je rovněž uplatněna při měření polohy trubic. Veličina úměrná objemovému průtoku se získává z rozdílu fází výstupních signálů senzorů polohy umístěných poblíž vrcholů trubic.

2.5 Vlastnosti torzně kmitající rezonanční soustavy
Výhodné vlastnosti popisovaného průtokoměru jsou důsledkem torzního režimu kmitání mechanického oscilátoru. Pružným členem oscilátoru je torzní tyč, kmitající hmotou je příčný nosník. Rezonanční frekvence této mechanické soustavy je primárně určena tuhostí a hmotností těchto jejích prvků, takže vliv mechanických a geometrických vlastností měřicí trubice a přenos mechanického napětí z potrubí jsou minimální. Přenos vibrací z potrubí je potlačen, jelikož orientace roviny pracovních torzních kmitů a rovin rušivých kmitů pocházejících od potrubí jsou odlišné. Příznivě také působí okolnost, že pracovní kmity jsou torzní, zatímco rušivé vibrace jsou ohybového typu.

Jelikož chování torzního rezonátoru je málo závislé na vlastnostech trubice, je podstatně lépe popotlačen vliv tlumení vyvolaného přítomností bublin plynu nebo nehomogenit v trubici. Výchylky torzně kmitající soustavy jsou značné, a proto je poměr signálu k šumu senzorů polohy velký. Úroveň signálu postačuje ke spolehlivému měření i velmi malých hodnot hmotnostního průtoku.

Činitel tlumení soustavy torzně kmitajícího rezonátoru je v porovnání s ohybově kmitající soustavou podstatně menší. Navíc dobře vyvážená kmitavá soustava spotřebuje ke krytí ztrát (převážně třením) malou energii, jen asi 300 mW. K udržení kmitů tedy postačí poměrně malý výkon, a proto mohou mít výkonové zesilovače akčních členů oscilátoru značnou výkonovou rezervu. Průtokoměry lze pak použít pro bahna, kaly, suspenze a plyny v rozmezí hmotnostních průtoků od 0,001 do 2 500 kg·min–1.

3. Moderní metody měření a buzení kmitů měřicí trubice

3.1 Meze analogových řešení
Alternativní cestou zdokonalení parametrů Coriolisových průtokoměrů je nová koncepce měřicích obvodů, opírající se o číslicové metody zpracování signálů. Doposud používané analogové obvody pro vytváření kmitů měřicí trubice pracují na principu kladné zpětné vazby [6]. Měřicí trubice, senzory kmitů a budicí obvody akčního členu jsou zapojeny do zpětné vazby elektromechanického oscilátoru, zapojeného podle schématu na obr. 3.

Obr. 3.

Obr. 3. Generování kmitů měřicí trubice elektromechanickým oscilátorem

Realizace elektromechanického oscilátoru je snazší, lze-li výstupní signál senzoru polohy trubice snadno převést na sinusový průběh. Po zesílení výstupního signálu a posunutí jeho fáze tak, aby byla splněna podmínka oscilací, kmitá měřicí trubice za ideálních podmínek trvale vlastní rezonanční frekvencí.

Jak již bylo uvedeno, maximální hodnota výkonu nebo proudu z výstupu zesilovače je omezena, např. na 100 mA. To má při nadměrném tlumení pohybu trubice za následek menší vychýlení trubice, než je nutné pro trvalé kmitání, a následný pokles signálu ze senzoru výchylky trubice. K udržení oscilací by bylo nutné zvětšit zesílení, avšak při velkých tlumeních nepostačí k udržení oscilací ani jeho maximální hodnota, takže trubice přestane kmitat.

Analogově řešený systém nemůže dostatečně rychle reagovat na změny způsobené vlastnostmi proudící kapaliny s obsahem plynné fáze, jelikož rychlá reakce u rezonančních systémů není z principu dosažitelná. Proto analogový oscilátor nedokáže udržet požadovanou hodnotu amplitudy a frekvence kmitů trubice.

3.2 Inteligentní průtokoměr
V inteligentním průtokoměru (obr. 4) je většina kritických operací realizována číslicově [6]. Nejdůležitější operací je měření fáze nebo časového intervalu Dt mezi signály ze senzorů polohy na levé a pravé straně trubice. Při analogovém zpracování signálu se měří Dt čítáním impulsů z generátoru a superponované rušivé signály vyvolají předčasné nebo zpožděné ukončení měřeného intervalu. Odstranění rušení nebo získání první harmonické se při analogovém zpracování řeší obtížně realizovatelným analogovým filtrem typu úzkopásmové propusti (např. obvodem LC s velkou hodnotou činitele jakosti Q).

Obr. 4.

Obr. 4. Inteligentní Coriolisův průtokoměr: a) měronosnou veličinou je vzájemné časové posunutí signálů levého a pravého senzoru polohy trubice Dt, b) struktura měřicího obvodu (v sestavě DSP jsou použity obvyklé komponenty – obvod watchdog k hlídání chodu programu a paměť EEPROM k uložení programu a kalibrační konstanty)

Číslicové zpracování je založeno na převodu signálu do číslicového tvaru odběrem vzorků a následným kvantováním jejich hodnot.

Číslicová filtrace může být řešena např. výpočtem spektra signálu rychlou Fourierovou transformací (FFT) a oddělením užitečné složky na frekvenci signálu. Takto se výpočtem v DSP z obou senzorů získá vzorkovaný sinusový průběh signálu.

Časový interval mezi průběhy je měřen obdobně jako při analogovém postupu (např. interval mezi průchody nulou obou signálů), jsou však vyloučeny nejistoty určení průchodu nulou vlivem rušivých signálů. Obvykle se vzorky naměřeného průběhu aproximují sinusovkou s nejmenší střední hodnotou kvadrátu odchylky (tzv. fitování) a pak se měří časový interval mezi průchody nulou.

Před vlastním měřením je vhodné signál upravit odstraněním složek vznikajících kombinací módů kmitání měřicí trubice. Například trubice s průměrem 12 mm naplněná vodou kmitá na základním módu s frekvencí 82,6 Hz a frekvence nižšího módu je 54,9 Hz. Přestože je amplituda nižšího módu malá, v senzoru polohy vzniká složka s frekvencí 27,7 Hz, ztěžující správné měření rozdílu fází. K potlačení této složky se signál číslicově filtruje. Výstupní signál, odpovídající rozdílu fází mezi signály ze senzorů polohy, je dále zatížen chybou závislou na rychlosti změny amplitudy signálu. Ke korekci této chyby byl vyvinut zvláštní algoritmus.

Rušivé složky frekvence ve spektru mohou být využity pro diagnostické účely. Je-li znám algoritmus závislosti, lze diagnostické informace snadno získat výpočtem v DSP.

Jak je ukázáno na obr. 4, analogový signál ze senzoru polohy na levé straně trubice je zesílen rozdílovým zesilovačem a převeden na šestnáctibitové číslo v dvoukanálovém A/D převodníku se zabudovaným obvodem programového řízení zesílení. Integrovaným obvodem DSP (např. Analog Devices ADSP 2185L) se číslicově mění amplituda signálu ze senzoru tak, aby vznikly oscilace vyvolávající mechanické kmity trubice. Zesílený analogový signál z výstupu rozdílového zesilovače je připojen na místo referenčního signálu převodníku D/A, signál z DSP je zaveden do číslicového vstupu a jeho hodnotou se násobí signál ze senzoru. Výstup výkonového proudového zesilovače napájí cívku elektromagnetického akčního členu budícího kmity trubice.

K vyloučení vlivu teploty se používají odporové teploměry, měřící teplotu v kritických místech trubice. Signály z teploměrů po digitalizaci tvoří vstupní údaje pro poměrně složitou proceduru teplotní korekce, jež je realizována v DSP.

Výsledný signál z DSP je v číslicovém tvaru vyveden sériovou linkou typu RS-485 do převodníku („vysílače„), kde je zpracováván na údaj o průtoku k zobrazení a popř. přenosu do nadřazeného řídicího systému apod.

Takzvané inteligentní průtokoměry řešené uvedeným způsobem se oproti analogovým průtokoměrům vyznačují výrazně menšími nejistotami a lepšími dynamickými vlastnostmi. Menší nejistoty jsou důsledkem číslicové korekce teplotních vlivů a číslicové filtrace výstupních signálů senzorů. Navíc číslicové filtry mají v porovnání s analogovými filtry stejné funkce rychlejší odezvu a tomu odpovídající lepší dynamické vlastnosti. Další výhodou inteligentních průtokoměrů je snadná změna (inovace) jejich funkce, již lze uskutečnit pouze změnou v paměti programu DSP.

3.3 Digitální elektromechanický oscilátor

3.3.1 Princip digitálního oscilátoru
Další zdokonalení měřicích obvodů představuje digitální zpětnovazební oscilátor vycházející z algoritmu adaptivní regulace [4]. Při vzrůstu tlumení nad určitou mez se na rozdíl od analogové koncepce nastaví žádaná hodnota amplitudy kmitů trubice na menší hodnotu. Zmenšení amplitudy je respektováno při výpočtu výsledné hodnoty hmotnostního průtoku. Systém se tedy nenutí ke kmitání na úrovních nedosažitelných elektronikou, a proto nedochází k přerušení oscilací ani při velkých útlumech. Signál ze senzoru výchylky je zde digitalizován a podroben číslicové filtraci, jejímž cílem je získat sinusový průběh výstupního signálu senzoru polohy trubice. Sinusový průběh signálu ze samotného senzoru není dosažitelný, a to nejen vzhledem k možnému zkreslení v zesilovačích, ale také proto, že měřicí trubice může kmitat na dvou a více módech. Vyšší frekvence, odpovídající vyšším módům kmitání, vznikají při vnějších nárazech nebo vibracích a jsou odstraňovány číslicovou filtrací. Například spektrum signálu ze senzorů dvojité trubice s rezonanční frekvencí v pásmu 75 až 95 Hz obsahuje vyšší módy kmitání s frekvencemi nad 300 Hz, které jsou odstraněny skupinou číslicových šestipólových eliptických filtrů.

Generování signálu pro napájecí cívku elektromagnetu je rovněž založeno na čistě číslicovém principu – přímé digitální syntéze (DDS). Výstupní signál pak může mít sinusový průběh s amplitudou, frekvencí a fází odvozenými výpočtem tak, aby byla splněna podmínka kmitání, tj. do cívky byl dodáván proud se správnou fází a amplitudou. Na změnu tlumení reaguje rychlým výpočtem potřebné hodnoty fáze a zesílení a vložením těchto hodnot v obvodu DDS.

3.3.2 Realizace digitálního oscilátoru
Časově kritické operace jako číslicová filtrace signálu ze senzoru, generování sinusového průběhu metodou DDS, výpočet parametrů zpětnovazebního obvodu pro splnění podmínky oscilací jsou realizovány programovatelným hradlovým polem (FPGA, s ekvivalentním počtem asi 300 000 hradel). Signál z hradlového pole je zpracován výkonným procesorem Motorola PowerPC, vykonávajícím operace s plovoucí desetinnou čárkou při šířce slova 32 bitů a při taktovací frekvenci 266 MHz.

Obr. 5.

Obr. 5. Skupinové schéma digitálního oscilátoru

K digitalizaci signálů ze senzorů a převodu výstupních signálů z obvodů DDS opět slouží soustava obvodů typu kodek (převodníky A/D a D/A o šířce slova 24 bitů a vzorkovací frekvenci 40 kHz). Architektura digitálního oscilátoru je znázorněna na obr. 5.

3.3.3 Činnost digitálního oscilátoru
Činnost digitálního oscilátoru [4] při změně hustoty dvoufázové směsi tekutin a procesu vyprázdnění a naplnění je znázorněna na obr. 6. Maximální dovolený budicí proud byl nastaven na hodnotu menší než přípustnou, konkrétně na 60 mA. V důsledku toho je amplituda kmitů trubice sice menší, avšak k přerušení oscilací při dvoufázové tekutině nedochází. Na počátku je kapalina bez bublinek a napětí senzoru odpovídá žádané úrovni 0,3 V, budicí proud je 10 mA. K rychlému nastavení amplitudy se používá otočení budicích proudů o 180° k signálu ze senzoru. Počínaje časem 3 s vniká do kapaliny vzduch a hustota směsi klesá na 550 kg·m–3. Přítomnost bublinek vyvolá nárůst tlumení, a proto k udržení amplitudy kmitů je nutné zvětšit budicí proud. Při růstu proudu k hodnotě blízké 60 mA je automaticky nastavena menší amplituda kmitů. Za 35 s kapalina již neobsahuje bubliny, hustota vzroste na původní hodnotu, tlumení poklesne a opět jsou nastaveny napětí na výstupu ze senzoru 0,3 V a budicí proud 10 mA.

Obr. 6.

Obr. 6. Časová změna hustoty obsahu měřicí trubice a odpovídající časové průběhy napětí ze senzoru polohy, budicího proudu a zesílení výstupního zesilovače digitálního oscilátoru

Další změna nastává za 50 s vypnutím pumpy, kapalina odtéká z trubice, hustota obsahu potrubí klesá téměř na nulu. Tlumení roste a vyvolává pokles žádané hodnoty amplitudy kmitů trubice. Vyprazdňování je za 60 s téměř ukončeno a postupně jsou voleny větší žádané hodnoty amplitudy. Nakonec po 70 s je pumpa znovu zapnuta a vyvolá hydraulický ráz. Rovnováha nastává po 75 s, tlumení poklesne a předvolená hodnota signálu ze senzoru je opět 0,3 V. Podstatné je, že během celého procesu nedochází k přerušení kmitání měřicích trubic. Změna hustoty vyvolaná přítomností bublin však přesto způsobuje nejistoty v měření hmotnostního průtoku. Pro směsi typu voda – vzduch mají nejistoty systematický charakter a lze je potlačit až na hodnoty kolem 2 % korekčními algoritmy odvozenými na základě teorie bublinek. Pracuje se na vývoji korekčních procedur vhodných také pro provzdušněné kapaliny s velkou viskozitou.

3.4 Dynamické vlastnosti Coriolisova průtokoměru s digitálním oscilátorem
Z uvedeného popisu chování průtokoměru při náhlých změnách hustoty nebo vyprázdnění a naplnění měřicí trubice lze usoudit, že jeho dynamické vlastnosti jsou postačující pro použití v úlohách vyžadujících dávkování. Není požadován ani interval pro ustálení mezi dávkami. Doba odezvy průtokoměru s digitálním oscilátorem je porovnatelná s dobou periody kmitů trubice. Průtokoměry s analogovým oscilátorem v těchto případech zpravidla selhávají v důsledku hydraulického šoku způsobeného cykly rychlého vyprázdnění a naplnění.

4. Příložný Coriolisův průtokoměr

Ve vývoji je příložný Coriolisovův průtokoměr, odstraňující neduhy dosavadních koncepcí, jako jsou potíže s agresivitou tekutin nebo omezení rychlostí proudění z důvodu ztenčení stěn potrubí při nadměrné rychlosti. Umožní montáž za provozu, bez přerušení potrubí a bez ohledu na jeho geometrii (zakřivení). Rozměry a montážní prostor se podstatně zmenší. Případné změny citlivosti budou řešeny zavedením autokalibrace. Odpadne také závislost na materiálu potrubí. Průtokoměr vyvíjí nizozemská organizace pro zavádění výsledků výzkumu TNO (http://www.tno.nl).

5. Coriolisovy průtokoměry pro sypké látky

Švédská společnost SEG (http://www.s-e-g.com) vyvinula zajímavou variantu Coriolisova průtokoměru s nuceným oběhem sypké látky vyvolaným turbínou. Lopatky turbíny, poháněné výkonným motorem, urychlují sypkou látku a následně se brzdí pohyb. Změna rychlosti spolu s působením Coriolisova zrychlení vyvolává torzi hřídele turbíny. K měření se používá specializovaný senzor krouticího momentu a senzor rychlosti otáčení turbíny.

6. Závěr

Schopnost Coriolisova průtokoměru měřit hmotnostní průtok je natolik lákavá, že odstranění jeho „bolavých„ míst bylo věnováno systematické úsilí nejen vývojových laboratoří výrobců, ale i univerzit (např. společná laboratoř Oxford – Invensys, dále Cranfield University [7]). První pozitivní výsledky výzkumu se už objevují v praxi a v zápětí budou velmi pravděpodobně následovat další příjemná překvapení pro uživatele Coriolisových průtokoměrů.

Poděkování
Příspěvek vznikl v rámci Výzkumného záměru MŠM 210000015 (VZ15), řešeného na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Literatura:
[1] MANUS, H. – MERCADO, R.: Advances in Coriolis mass flow metering research and technology. ATP International, 2005, roč. 3, č. 1.
[2] GYSLING, D, L.: Measurement at speed of sound. ISA Technical Information and Communities, March 2005.
[3] HUSSAIN, Y.: Single Straight Tube Mass Flowmeter Using Adaptive Sensor Technology (AST). Dokument firmy Krohne.
[4] HENRY, M.: Coriolis meter digital transmitter technology. In: IEE Seminar on Advanced Coriolis Mass Flow Metering, Oxford University, 2003.
[5] REIZNER, J. R.: Coriolis – The Almost Perfect Flow Meter. The Institution of Electrical Engineers, London, 2003.
[6] ĎAĎO, S. – BEJČEK, L. – PLATIL, A.: Měření průtoku a výšky hladiny. Připraveno k publikaci v nakladatelství BEN.
[7] HEMP, J. – YEUNG, H. – KASSI, L.: Coriolis Meter in two Phase Conditions. Department of Process and Systems Engineering, Cranfield University, UK.

Internetové odkazy:
http://www.tno.nl
http://www.s-e-g.com
http://www.rheonik.de

Stanislav Ďaďo,
Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze
(dado@fel.cvut.cz)