Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Mezi zeměmi střední a východní Evropy patří Česká republika podle průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) mezi nejatraktivnější země pro investory. Zatímco v posledních třech letech byla naše země v tomto žebříčku na prvním místě, v roce 2018 ji předběhlo Estonsko (tab. 1). Pokles atraktivity vysvětlují další výsledky průzkumu. Investoři v ČR postrádají dostatek kvalifikovaných lidí a znepokojuje je slabé odborné školství, rostoucí mzdové náklady, nedostatečná transparentnost veřejných zakázek a korupce.
Průzkum je založen na údajích, které Česko-německá obchodní a průmyslové komora získala od svých členských firem a německých firem působících v ČR (podrobnosti jsou v rámečku O průzkumu). „Tento konjunkturální průzkum je důležitý právě proto, že vypovídá o firmách česko-německého byznysu, které mají největší podíl na úspěšném českém zahraničním obchodě,“ sdělil prezident ČNOPK Jörg Mathew.
Průzkum zjišťoval, čeho si investoři nejvíce cení na České republice a co je naopak od investování nejvíce odrazuje. Z tab. 2a a tab. 2b je patrné, že pro investory je zdaleka největší výhodou její členství v EU a dále dobrá platební morálka, kvalita a dostupnost dodavatelů. Potěšující je, že oceňují také solidní úroveň akademického vzdělávání a výkonnost zaměstnanců.
Naproti tomu se obtížně vyrovnávají s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Každá šestá firma v průzkumu uvedla, že je proto nucena odmítat zakázky. Za nepříznivou rovněž považují situaci v českém odborném školství. Od investic v ČR spíše odrazuje neefektivní boj s korupcí a kriminalitou, malá transparentnost při zadávání zakázek, daňový systém a správa daní.
Investice do automatizace
Neutěšenou situaci na trhu práce řeší mnohé firmy tím, že ve větší míře sahají po automatizační technice a digitálních systémech. Graf na obr. 1 ukazuje, že do automatizace průměrně směřuje 20 % podnikových investic, v některých firmách až 90 %. Firmy věří, že jim též pomohou nástroje a prostředky s umělou inteligencí. Do pěti let je chce využívat víc než polovina dotázaných firem (obr. 2).
„Česká republika má šanci zachytit trend digitalizace vytvořením vhodných podmínek. Je třeba se zaměřit nejen na technologickou připravenost, jako např. sítě 5G, ale i na atraktivní podmínky pro odborníky, kteří tato řešení vyvíjejí. Bude třeba upravit vzdělávací systém či počítat s širší možností rekvalifikace dosavadních profesí. A rovněž ovlivnit kvalitu absolventů formou kooperativního vzdělávání s prvky duálního systému zaměřeného více na praxi,“ konstatoval generální manažer Bosch Group v ČR Milan Šlachta.
Firmy očekávají zhoršení hospodářské situace
Vzhledem k tomu, že ČNOPK pořádá tento průzkum již od roku 2002, je možné vysledovat, jak se v průběhu let měnil názor podnikatelů na hospodářskou situaci České republiky. Letos ji považuje za dobrou 70 % respondentů, zatímco v roce 2018 to bylo 73 %. Do budoucna očekává její zhoršení 34 % respondentů, což je skoro čtyřikrát více než loni. U průmyslových závodů předpokládá nepříznivý trend v české ekonomice dokonce 42 % zúčastněných firem. Takto pesimističtí byli investoři naposledy v roce 2013. „Současný vývoj v mezinárodní obchodní politice, ať už je to brexit, či obchodní spory a také domácí bariéry v podobě akutního nedostatku pracovníků a skokového nárůstu mzdových nákladů s sebou nesou nejistoty, které se přirozeně přenášejí do očekávání firem,“ vysvětloval hodnocení firem výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer.
Průzkum zjišťoval také očekávání investorů do budoucna. Nepřekvapuje, že jen 11 % z nich čeká zlepšení českého hospodářství a pouze 29 % růst objemu exportu svého podniku. Rovněž zvyšování mzdových nákladů není příliš pravděpodobné, předpokládá je 21 % firem. Oproti loňsku vzrostl podíl respondentů, kteří se vyjádřili pro zavedení eura v České republice, a to z 52 na 61 %. Zajímavé jsou i postoje podniků k brexitu. Jejich představitelé očekávají po odchodu Velké Británie z EU problémy s dodavatelskými řetězci (42 %), se snížením investic (33 %) ve Velké Británii, některé i se snížením obratu (27 %) a s obtížnějším hledáním obchodních partnerů (20 %).
Celý průzkum je možné si stáhnout na https://tschechien.ahk.de/cz/newsroom/tiskove-zpravy.
(ev)
O průzkumu
V České republice probíhal průzkum v únoru 2019. Účastnily se ho členské firmy ČNOPK a německé firmy působící v ČR. Celkem na otázky odpovědělo 150 účastníků, z nichž 38 % působí ve zpracovatelském průmyslu, 37 % ve službách, 17 % v obchodě, 4 % ve stavebnictví a 4 % v zásobování energií a vodou a zpracování odpadů.
Pro porovnání investičních lokalit byly použity údaje z obdobných průzkumů, které zpracovaly německé hospodářské komory v patnácti dalších zemích střední a východní Evropy.
Tab. 1. Deset nejatraktivnějších zemí střední a východní Evropy pro investory (hodnocení: 1 – velmi atraktivní, 6 – neatraktivní)
1. | Estonsko | 2,80 |
2. | Česká republika | 2,84 |
3. | Polsko | 2,95 |
4. | Slovensko | 2,98 |
5. | Slovinsko | 3,02 |
6. | Lotyšsko | 3,10 |
7. | Litva | 3,18 |
8. | Chorvatsko | 3,27 |
9. | Maďarsko | 3,49 |
10. | Rumunsko | 3,50 |
Tab. 2a. Pět nejlepších podmínek pro podnikání v ČR
1. | Členství v EU | 1,66 |
2. | Platební morálka | 2,62 |
3. | Kvalita a dostupnost lokálních dodavatelů | 2,64 |
4. | Akademické vzdělávání | 2,65 |
5. | Výkonnost a motivace zaměstnanců | 2,73 |
Tab. 2b. Pět nejhorších podmínek pro podnikání v ČR
(hodnocení: 1 – velmi spokojeni, 2 – spokojeni, 3 – průměrně spokojeni, 4 – spíše nespokojeni, 5 – nespokojeni)
17. | Daňový systém a správa daní | 3,41 |
18. | Transparentnost při zadávání veřejných zakázek | 3,42 |
19. | Boj proti korupci, kriminalita | 3,43 |
20. | Systém odborného vzdělávání | 3,52 |
21. | Dostupnost kvalifikovaných pracovních sil | 3,98 |
Obr. 1. Jaký bude podíl investic do automatizace na celkových investičních výdajích Vaší společnosti v roce 2019?
Obr. 2. Kdy si myslíte, že ve firmě budete využívat umělou inteligenci?