Aktuální vydání

celé číslo

12

2021

Automatizace v chemickém a petrochemickém průmyslu

Průtokoměry a regulační ventily

celé číslo

Krátké zprávy

Automa 10/2001

Autom@tion 2002 zve do Stuttgartu

Pořadatel, Messe Stuttgart International, zve na odborný veletrh a konferenci Autom@tion 2002 do Stuttgartu na dny 18. až 20. června 2002 všechny, kdo mají co nabídnout v oblastech softwaru, komunikací a komponent pro automatizaci. Akce se uskuteční souběžně s tradičními veletrhy CAT Engineering (počítačová podpora inženýrských prací), CAT Bau (počítačová podpora stavebních procesů) a MicroEngineering (mikrosystémy a přesná technika). V nomenklatuře veletrhu Autom@tion 2002 jsou jmenovitě uvedeny obory:

  • software (operační systémy, všeobecný software, aplikační software podle úloh i průmyslových odvětví);
  • průmyslové počítače a vše kolem nich;
  • průmyslové sítě a komunikace (Profibus, Interbus, CAN, VME, PCI aj., sběr a přenos dat, rozhraní);
  • systémy pohonů a jejich komponenty;
  • robotika;
  • služby (software a služby pro plánování a inovace v automatizaci ).

V době veletrhu se konají doprovodné dvoudenní odborné konference, zaměřené především na řízení procesů a s ním související programovací techniku a nástroje. Lze uspořádat i firemní semináře.

Další informace lze získat na webové adrese veletrhu (www.messe-stuttgart.de/automation), popř. u Česko-německé obchodní a průmyslové komory (tel. 02/21 49 03 19, e-mail messe-stuttgart@dtihk.cz).

ČNOPK současně upozorňuje potenciální vystavovatele z ČR na možnost získat od MPO dotaci v rámci podpory malého a středního podnikání (v daném případě podniků s  padesáti a méně zaměstnanci).

[Messe Stuttgart/ČNOPK, září 2001]


Schneider Electric nabídne řešení vyhovující FDA 21 CFR Part 11

Společnost Schneider Electric a firma Stelex, známá svými řešeními pro provozovatele výrobních procesů podléhajících dohledu státu, se spojily a budou společně pomáhat svým zákazníkům z farmaceutického průmyslu a z odvětví výroby lékařské techniky a diagnostických prostředků dosáhnout v jejich závodech shody s nařízením dohlédacího úřadu USA, známým jako FDA 21 CFR Part 11 (The United States Food and Drug Administration: 21 Code of Federal Regulations, Part 11: Electronics records; electronic signatures).

Společnost Schneider Electric pracuje na tom, aby platným pravidlům pro elektronické záznamy a podpisy odpovídaly její současné technické i programové prostředky pro automatizaci – mj. procesory a moduly vstupů a výstupů řad TSX Quantum a Momentum, programovací nástroje Concept, One Step Link a One Step Generator i software pro sledování a řízení (SCADA). Firma Stelex se kromě toho zaměří na aktualizaci starších produktů Compact 984, 984 (800 Series I/O) a Modsoft. Pozorovatelé hodnotí tento krok jako velmi přínosný pro uživatele dotyčných produktů. Současně upozorňují, že v důsledku předpisu 21 CFR Part 11 interpretují schvalující pracovníci FDA požadavky na funkci elektronických záznamových systémů mnohem šířeji, než je tomu u „papírových“ záznamových systémů. A protože se požadavky, jejichž splnění je podmínkou pro přiznání shody s předpisy, rychle vyvíjejí, bude muset Schneider Electric udržovat krok vývojem odpovídajících přídavných funkcí a jejich doplňováním do mnoha svých automatizačních produktů. To se neobejde bez významných investic a neustálé spolupráce s uživateli.

[ARC News, červenec 2001.]


O inteligentních systémech v Luhačovicích

Již šestý ročník konference věnované tzv. inteligentním systémům se uskuteční pod názvem Inteligentní systémy pro praxi v Luhačovicích ve dnech 6 a 7. listopadu 2001. Cílem této akce je upozornit na současná řešení založená na principech umělé inteligence a na možnosti jejich uplatnění při řízení složitých technických soustav i v nejrůznějších aplikacích mimo ryze technickou oblast. Nové podněty pro svou práci zde budou moci získat dodavatelé i koncoví uživatelé inteligentních systémů z výrobní i nevýrobní sféry: konstruktéři, programátoři, projektanti, systémoví a aplikační inženýři, výzkumní a vědečtí pracovníci, odborníci navrhující koncepční řešení zejména v oborech energetiky, chemie, trasových staveb, ekologie, tepelných procesů, skladových a dopravních systémů i obecně databázových a expertních systémů pro podporu plánování a rozhodování apod. Hlavními tematickými okruhy budou řízení technických soustav a výrobních procesů, řízení a plánování výroby, aplikace mimo oblast techniky, prostředky pro tvorbu aplikací, modelování a simulace soustav.

Jednacími jazyky budou čeština a slovenština. Souběžně s konferencí se uskuteční prezentace komerčně dostupných technických i programových produktů z dané oblasti. Účastníci obdrží tištěný sborník přednášek a firemní materiály. Pořadatelem je agentura:

AD&M
Ing. Petra Adamová
Urxova 470
708 00 Ostrava-Poruba
tel./fax: 069/691 99 77
e-mail: petra.adamova@seznam.cz

(sk)


ABB instaluje první Industrial IT u Bayer AG

Společnost Bayer AG objednala pro flexibilní a bezpečnou automatizaci svého závodu na výrobu dusičnanů v Leverkusenu v Německu systém Industrial IT od ABB. Jde o první instalaci Industrial IT u této firmy. Určená je pro modernizaci závodu, který je součástí divize základních chemikálií společnosti Bayer. Souběžně budou modernizována a vybavena současnou automatizační technikou také příslušná zařízení pro úpravu vody. Společnost Bayer již používá několik automatizačních řešení na bázi řídicího systému ABB Freelance. Dobré zkušenosti s nimi přispěly k volbě nejnovější automatizační techniky nabízené firmou ABB. Dodávka zahrnuje řídicí moduly AC800F systému Control IT, operátorské rozhraní Operate IT a jiskrově bezpečné vstupně-výstupní komponenty S900 Remote I/O spojené s řídicím systémem sběrnicí Profibus-DP. K úspěchu firmy ABB ve výběrovém řízení významně přispěla také skutečnost, že může dodat automatizační systém i vzdálené vstupy a výstupy jako jedno integrované řešení. Projekt obsahuje na úrovni monitorování a řízení procesu čtyři operátorské stanice, každou se dvěma monitory, z nichž jedna může být použita jako inženýrská. Na úrovni řízení technologie je použito celkem sedmi řídicích jednotek AC800F připojených k řídicím prvkům bezpečnostního systému prostřednictvím sběrnice Modbus. Důležité jsou také funkční schopnosti systému Industrial IT v oblasti správy archivu dat, které jsou základem informačního systému pro výrobu PIMS (Production Information Management System).

V rámci projektu využije společnost Bayer poprvé služeb ABB k vývoji úplné sady inženýrských nástrojů. Jde o novou službu, která je základem pro vznik standardizované inženýrské platformy systému Industrial IT u společnosti Bayer. Tato služba pomáhá dosahovat významných synergických efektů a tudíž úspor nákladů na inženýring automatizovaných provozů budovaných v rámci mezinárodních projektů.

[ABB Press Release, July 2001]


Modul CP 360

Obr. 1.

Modul CPU pro řídicí systém B&R 2005 vybavený procesorem Pentium 266 MHz představuje nový standard v oblasti výkonu a paměťové kapacity. Na procesoru je 512 kB paměti cache typu L2 a speciální v/v procesor pro velmi rychlý a časově stálý sběr dat. Data jsou zpracována v operační paměti DRAM o velikosti 32 MB. Výměnná paměť compact flash slouží jako aplikační paměť. Ke spojení CPU s ostatními zařízeními je možné použít integrované sériové rozhraní nebo Ethernet TCP/IP s přenosovou rychlostí 10/100 Mb/s. Nový slot pro komunikační karty využívá rozšířenou sběrnici PCI. Díky vysokému výkonu CP360 lze třídu úloh spouštět s periodou 400 µs.

B&R automatizace, s. r. o., http://www.br-automation.cz


Obousměrná smlouva mezi Dow Chemical a ABB mezníkem v automatizaci

Společnost Dow Chemical Co., po firmě DuPont druhý největší podnik chemického průmyslu ve světě, podepsala 31. května 2001 s platností na deset let všeobecnou strategickou dohodu, podle která budou do jejích výrobních podniků zavedeny automatizační prostředky společnosti ABB nejnovější generace známé pod označením Industrial IT. Obě smluvní strany pokládají podpis smlouvy za významný mezník v oboru průmyslové automatizace. Vedle obvyklé dodávky automatizačních produktů a příslušných služeb totiž nová smlouva zahrnuje i obousměrnou výměnu znalostí. Společnost Dow Chemical nejenže souhlasí s použitím produktů a služeb ABB, ale současně se zavázala, že se s ABB podělí o své znalosti v oboru chemických výrob a umožní jejich využití v produktech, které ABB nabízí na trhu třetím stranám. Protože dosud nemohla najít na trhu systém uspokojující její značné požadavky na spolehlivost a provozní samostatnost, používala Dow Chemical ve svých závodech v posledních dvaceti letech svůj vlastní řídicí systém MOD. Smlouva s ABB nyní přináší postupný přechod na komerční produkty. Obě strany se současně shodly, že v ničem nesleví v požadavcích na spolehlivost a že budou při návrhu a řízení chodu výrobních procesů dále postupovat podle koncepce tzv. six-sigma. Společnost Dow Chemical má asi 50 000 zaměstnanců ve 171 závodech v 35 zemích a roční obrat asi 30 mld USD.

[Control Engineering Europe, June/July 2001.]


Siemens rozšiřuje své aktivity v oblasti procesní výroby

Dne 23. dubna 2001 Siemens získal švédského výrobce laserových spektrometrů, společnost AltOptronic. Akvizice je součástí rozšiřování aktivit firmy Siemens v oblasti analytických přístrojů pro procesní výrobu. Připomeňme, že již v roce 1999 Siemens ovládl americkou společnost Applied Automation, která vyrábí plynové chromatografy.

AltOptronic se od roku 1996 soustřeďuje především na spektrometrii s využitím laserových diod a senzory se světlovodnými vlákny. Laserová spektrometrie umožňuje měřit složení plynů in situ a vyznačuje se velkou citlivostí ke specifickým plynům (je schopna registrovat koncentrace menší než jednotky ppm). Na rozdíl od běžné analýzy in vitro, kdy je třeba odebrat z procesu vzorek, jež je potom analyzován, při analýze in situ se určuje složení látek přímo v procesu. Díky použití světlovodných vláken lze vlastní měřicí přístroj umístit mimo výrobní zařízení, v čistém a bezpečném prostředí. Prodlužuje se tak životnost měřicího přístroje a snižují se náklady na jeho údržbu. Metoda měření zaručuje velkou přesnost i v nepříznivých podmínkách, např. v prašném prostředí, při znečistění cizorodými plyny a při teplotách přesahujících 1 500 °C. Doménou laserové spektroskopie je především měření koncentrací v reálném čase se začleněním měření do zpětné vazby řízení procesu. Typickou aplikací je řízení spalování, měření koncentrace oxidů dusíku, monitorování spalin a optimalizace jejich filtrace a katalytického čistění.

[Tisková zpráva Siemens, 23. 4. 2001.]


Vizualizační panely technologických procesů

Obr. 2.

Společnost Microcomp dodává komponenty pro realizaci vizualizačních panelů. Řídicí deska MPPI32 je schopna spínat až 64 tříbarevných a 64 jednobarevných diod LED. Kromě tří základních barev (RGB) lze vhodnou kombinací získat celkem šest indikačních barev. Diody LED jsou propojeny s řídicí deskou pomocí matice MPM. S nadřízeným systémem deska komunikuje po lince RS-485 a jednoduchým protokolem ASCII. Řídicí jednotka je přizpůsobena k rozšíření na dvojnásobný počet výstupů využitím další sestavy komponent (MPPI32, MPM, MLD2-3). Napájení je 24 V DC, 250 mA. Rozměry: MPPI32 – 96 × 130 mm, MPM – 96 × 130 mm, MLDx – 8 × 10 mm. Bližší informace na http://www.microcomp.sro.cz


Internet Protocol version 6

Několik předních počítačových firem se společně snaží urychlit vývoj softwaru, hardwaru a řešení, která budou těžit ze zdokonalených funkčních schopností nového internetového protokolu IPv6 (Internet Protocol version 6).

V principu IPv6 nabízí rozšířené IP adresy, integrované schopnosti autokonfigurace a plug-and-play, lepší mobilitu a bezpečnost. Hlavním iniciátorem dění kolem IPv6 je společnost Cisco Systems s partnery IBM, Microsoft, Hewlet-Packard, Sun a Motorola. Produkty a platformy pro IPv6 jsou již nyní, předtím, než budou komerčně využívány, ověřovány vybranými poskytovateli internetových služeb. Analytici i přestavitelé zúčastněných firem vidí v IPv6 nový standard, jehož význam poroste tak, jak porostou požadavky na počet IP adres. Ten by měl růst téměř nezadržitelně s tím, jak budou firmy přecházet na internetové modely podnikání, a zejména s rozmachem „bezdrátového“ internetu, propojujícího „inteligentní“ telefony, automobily, domácí spotřebiče, budovy apod.

[InTech News, červenec 2001.]


LCS staví na platformě Microsoft.NET

Na již 3. odborné konferenci LCS Noris Open, s podtitulem Informační systémy v éře elektronického byznysu, se v Národním domě v Praze na Vinohradech sešlo 6. června 2001 na pozvání společnosti LCS International, a. s., (LCS) více než 350 účastníků především z řad manažerů, vedoucích oddělení informatiky a vývojářů podnikových informačních systémů (IS).

V úvodním příspěvku Zákon o elektronickém podpisu: mýty a realita se V. Mlynář, poslanec a člen podvýboru pro telekomunikaci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, věnoval problematice elektronického podpisu především z pohledu státní správy. Objasnil mj. důvody, které vedly k přijetí daného zákona v říjnu loňského roku a z nichž k nejdůležitějším patří větší bezpečnost oproti klasickému ručnímu podpisu a úspora výdajů (např. poštovného).

Hlavním tématem však byl na konferenci LCS Noris Open převod systému LCS Noris na novou platformu Microsoft.NET. Technologie je postupně implementována do produktů společnosti LCS, která chce být jednoznačně prvním tuzemským softwarovým domem, který ji bude plně podporovat.

Samotné platformě Microsoft.NET, představené vloni B. Gatesem jako nová vize v tvorbě a využívání produktů společnosti Microsoft, byla věnována obsáhlá Strategická prezentace firmy Microsoft – vstup do éry Microsoft.NET přednesená J. Benglem, ředitelem divize Business Solutions Group, Microsoft ČR, s. r. o. Stručně lze novou platformu charakterizovat jako službu umožňující provádět s daty prostřednictvím softwaru cokoliv, kdykoliv, kdekoliv a na jakémkoliv k internetu připojeném zařízení. Odstraňuje tudíž současné bariéry mezi „digitálními ostrovy“ v podobě počítačů či k webu připojených míst, organizací i průmyslových odvětví.

Dále se pak specialisté LCS a partneři projektu LCS Noris Open věnovali dalším zajímavým tématům z oblasti elektronického byznysu. Efektní byla ukázka činnosti obchodního cestujícího s mobilním zařízením iPaq (Compaq) bezdrátově on-line připojeným do systému LCS Noris. Následným tématem byla elektronická výměna dat a dokumentů mezi podniky, obchodními řetězci apod. Konferenci tradičně uzavřela panelová diskuse s uživateli systému LCS Noris zpřístupňující přítomným poznatky z praxe, ovšem viděno „z druhé strany“ – tedy očima zákazníka.

(sk)


Ultrazvukové průtokoměry jako fakturační měřidla množství ropy?

Významná severoamerická organizace API (American Petroleum Institute), sdružující subjekty ropného průmyslu, plánuje přijetí ultrazvukových průtokoměrů za fakturační měřidla. O návrhu příslušného standardu se bude hlasovat na letošním srpnovém zasedání API, tedy dostatečně včas, aby se k rozhodnutí mohl na svém podzimním zasedání v říjnu 2001 vyjádřit výbor API pro standardizaci při měření ropy (Committee on Petroleum Measurement Standards). Současně s vypracováváním definitivního standardu budou uskutečňovány zkoušky s cílem ověřit použitelnost ultrazvukových průtokoměrů jako fakturačního měřidla v ropném průmyslu. Během několika let, po získání zkušeností s předběžným dokumentem, bude rozhodnuto o dalším osudu ultrazvukové metody měření průtoku jako standardu API. Podle expertů jde o metodu velmi přesnou, nezávislou na viskozitě média, s velkým dynamickým rozsahem a zanedbatelnou tlakovou ztrátou. Zkoušky nedávno vykonávané např. metrologickým institutem USA (NIST) ukázaly, že výrobci zdokonalili tuto již tradiční metodu měření průtoku natolik, že celkem nic nebrání jejímu používání k fakturačním účelům. K rozhodnutí API zabývat se fakturačními aplikacemi ultrazvuku významně přispěla také skutečnost, že obdoba API v oboru plynu, American Gas Association, použití velmi přesných ultrazvukových průtokoměrů k fakturačnímu měření průtoku plynu již odsouhlasila. Obdobné schvalovací kroky mají značný ohlas mezi uživateli a obecně vedou k větší důvěře v metodu a k jejímu ještě širšímu uplatnění v průmyslu.

[ARC News, 20. července 2001.]


Kybernetika 2001

Ve dnech 11. až 13. září 2001 se na Vojenské akademii v Brně konal mezinárodní seminář Kybernetika 2001. Tuto akci připravila katedra technické kybernetiky a vojenské robotiky Fakulty letectva a PVO Vojenské akademie v Brně. Cílem mezinárodního semináře bylo uspořádat odborné setkání kateder a ústavů kybernetiky, automatizace a řídicí techniky elektrotechnických a příbuzných fakult vysokých škol a univerzit a ústavů Akademie věd České a Slovenské republiky, a to při příležitosti 50. výročí založení Vojenské akademie v Brně.

K účasti na této akci bylo pozváno třináct kateder a ústavů z České a Slovenské republiky. Semináře se zúčastnilo 52 pedagogických a vědeckých pracovníků z oblasti kybernetiky.

Seminář byl všemi účastníky hodnocen kladně. Zvláště byla oceněna možnost shlédnout vojenskou techniku, ale vysoce ceněna byla i jeho pedagogická, odborná a společenská úroveň. Podle názoru představitelů jednotlivých delegací seminář přispěl k výměně informací o organizování bakalářského, magisterského a doktorského studia a o zaměření vědecké práce zúčastněných kateder a ústavů. Bylo přijato usnesení, že pořadatelem příštího setkání bude katedra technické kybernetiky Fakulty riadenia a informatiky Žilinské univerzity v Žilině, SR.

prof. Ing. Zdeněk Krupka, CSc., předseda semináře,
a pplk. doc. Ing. Vladimír Řeřucha, CSc., vedoucí katedry


WESSA – podpora nové verze Microsoft Windows CE

Novou verzi operačního systému pro vestavné (embedded) systémy Microsoft Windows CE (Windows CE 4.0), připravovanou pod kódovým označením Talisker, se zavázali podporovat přední výrobci integrovaných polovodičových součástek. Formálním výrazem této podpory je členství v organizaci s názvem Windows Embedded Strategic Silicon Alliance (WESSA), jejíž vznik byl oznámen na Microsoft Windows Embedded Developers Conference v Las Vegas, USA, začátkem tohoto roku. Členy aliance jsou např. firmy Agere Systems (dříve Microelectronics Group společnosti Lucent Technologies), Cirrus Logic Inc., Hitachi Ltd., National Semiconductor Corp., NEC Corp., Philips Semiconductors Inc., Samsung Semiconductor, Texas Instruments Inc., Toshiba Corp. aj. Na zmíněnou vývojářskou konferenci v USA pak postupně navázaly dílčí národní konference věnované strategii společnosti Microsoft v oblasti vestavných systémů (viz předchozí referát). WESSA je výrazem společné snahy společnosti Microsoft a členů aliance optimalizovat operační systém Talisker pro použití s jejich hardwarovými architekturami, a to cestou zpřístupnění zdrojového kódu a společného dalšího vývoje. Na rozdíl od operačních systémů pro PC musí být totiž programy pro prostředí Windows CE vždy individuálně přeneseny na určitou platformu. Současně s inciativou WESSA nabízí Microsoft dodavatelům hardwaru pro Windows CE podpůrný program BSPs (Board Support Packages – předem zkonfigurované a ověřené softwarové balíky a referenční hardware výrazně usnadňující vývoj konečného produktu) a přístup k vývojovému nástroji Platform Builder 3.0 pro Windows CE 3.0.

[InTech, March 2001.]


Fúze GE – Honeywell zamítnuta: co to může přinést oboru automatizace?

Jak bylo zkraje léta oznámeno, odmítla dvacetičlenná komise pro hospodářskou soutěž EU definitivně spojení firem General Electric (GE) a Honeywell Inc. pro obavu z dominace na trhu a tím možného ohrožení hospodářské soutěže v oblasti letecké techniky. Rozhodnutí přitom nemělo nic společného s podnikáním obou společností v oboru automatizace. Jak si na otázku, co tato situace přinese oboru automatizace, odpovídají v USA? Analytici z Automation Research Company – ARC byli vždy názoru, že dodavatel zaměřený na automatizaci diskrétních výrobních pochodů nemůže být a nikdy nebude úspěšný v oblasti automatizace kontinuálních procesů a naopak. Pohled na horizont však odhaluje jednoho jediného kandidáta při nejmenším potenciálně schopného zvládnout obě oblasti, byť třeba jen cestou budoucích akvizic. Tím kandidátem je společnost Siemens. Kdyby se uskutečnilo spojení Honeywell–GE, vytvořilo by protiváhu tomuto „znalci všech řemesel“ v průmyslové automatizaci, kde se technika pro diskrétní a kontinuální řízení k sobě stále více přibližují. Získá-li Siemens, což se mu pravděpodobně podaří, větší podíl na trhu s automatizační technikou pro kontinuální procesy, bude to na úkor jeho konkurentů. Hřiště se zmenší a uživatelé, zmámení výhodami „dodávek z jedné ruky“, posléze zaznamenají mizející možnosti výběru. Spojená firma Honeywell–GE by bývala mohlo být na tomto poli důstojným protihráčem. Nyní, když je Honeywell Inc. znovu volná, nezbývá než očekávat, jak a kdo rozdá karty příště.

[ARC, July 3, 2001; www.interkama.com]