Aktuální vydání

celé číslo

08

2024

Automatizace v potravinářství a farmacii

Měření a regulace průtoku, čerpadla

celé číslo

Konference o biomorfním průmyslu

V rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně se uskutečnila velmi zajímavá konference s názvem Biomorfní průmysl – změna paradigmatu průmyslové výroby s využitím umělé inteligence a dalších digitálních technologií. Konference se zaměřila na zformulování vize české ekonomiky za využití umělé inteligence jako klíčového přístupu k digitalizaci na firemní i národní bázi.

 

Pro mnoho odborníků je „biomorfní průmysl“ nový pojem. Krátce lze říci, že jde o komplexní pohled na průmyslový podnik s využitím všech v současné době diskutovaných metod umělé inteligence, jako je např. strojové učení, využívaných ve všech podnikových procesech.

Konference byla rozdělena do čtyř bloků, které byly zakončeny panelovou diskusí.

Hlavním tématem prvního bloku konference byla budoucnost průmyslu a vize české ekonomiky s důrazem na digitální transformaci průmyslového prostředí.

Úvodem tohoto bloku byly okomentovány trendy, které v posledních čtyřech letech v českém průmyslu a jeho digitální transformaci převládají. Současně byl také věnován prostor současné situaci v oblasti energetiky a postupné implementaci pokročilých digitálních systémů v energetickém managementu firem.

V jednotlivých příspěvcích zazněla stanoviska a zkušenosti jednak zástupce státní správy – Ministerstva průmyslu a obchodu (Petr Očko, náměstek MPO), jednak reprezentantů české součásti velké nadnárodní korporace (František Podzimek, Siemens) a středně velké české firmy expandující do zahraničí (Jaroslav Řasa, Abra Software). Nechyběl příklad využití algoritmů umělé inteligence pro kritické plánování v jednom z největších podniků v České republice (Lukáš Kousal, Škoda Auto).

Následující panelová diskuse se týkala:

  • snah a odvahy implementovat pokročilé digitální technologie ve firmách různé velikosti s různou vlastnickou strukturou,
  • ochoty spolupracovat i s firmami méně digitálně zralými a tím je přimět k posílení jejich digitální transformace,
  • lidských zdrojů a práce se stávajícími i nově příchozími zaměstnanci.

Téma druhého bloku bylo chytrá data a umělá inteligence jako cesta k biomorfnímu průmyslu. V rámci panelu odborníci diskutovali o třech faktorech pokročilé digitalizace: chytrých datech, asistenční umělé inteligenci a nezbytné standardizaci umožňující vzájemnou interoperabilitu výrobních prvků. Cílem panelu bylo nastínění možností českého průmyslu a využití příslušných digitalizačních technologií s ohledem na možnou obchodní expanzi.

Třetí blok konference se věnoval otázkám digitální infrastruktury, která je základem digitálních továren, otázkám rizik souvisejících s pořízením a provozem této infrastruktury a možnostem jejího financování.

Nejdůležitějším prvkem budoucí digitální infrastruktury jsou sítě 5G, v budoucnu i 6G, které by díky svým vlastnostem měly plně pokrýt požadavky podniků – a to jak z hlediska funkcí a dostupnosti, tak z hlediska bezpečnosti. Příspěvky jednotlivých členů bloku a následná panelová diskuse se detailně věnovaly těmto tématům:

  • vlastnosti, přínosy a dostupnost sítí 5G pro průmysl a logistiku, cíle vývoje sítí 6G,
  • současnost a budoucnost veřejných sítí 5G a příklady konkrétního využití pro průmysl a logistiku,
  • specifika a regulatorní rámec kybernetické bezpečnosti digitální infrastruktury v průmyslu a logistice,
  • státní pomoc a podpora,
  • financování budování digitální infrastruktury.

Závěrečný blok si vzal za cíl diskutovat o možnosti expanze české ekonomiky. Zajímavé bylo srovnání podpory aktivit spojených s rozvojem středisek výzkumu a vývoje umělé inteligence a celkově digitalizace průmyslu u nás a v Kanadě. Panelová diskuse upozornila na nedostatky ve vzdělávání technických odborníků, což bylo považováno za jeden ze zásadních limitujících faktorů rozvoje českého průmyslu do budoucnosti.

Cíle konference bylo ze strany přednášejících bezezbytku dosaženo. Prezentace a diskuse zcela naplnily danou tematiku. Do příštích ročníků si lze jen přát, aby organizátoři věnovali více pozornosti propagaci konference a případně zúžili množství zajímavých témat tak, aby každé dostalo tolik časového prostoru, kolik si zasluhuje.

Radim Adam