04
2023
Automatizace pro snižování spotřeby energií a vlivu prům. na živ. prostředí
Management a úspory energií v průmyslu
Od vynálezu PC před dvaceti lety výrobci čipů nepřetržitě zvětšovali jejich výkon výrobou stále rychlejších mikroprocesorů. Nyní společnost Intel oznámila, že se dále již nehodlá zabývat zamýšleným dosud nejrychlejším procesorem řady Pentium s taktovací frekvencí 4 GHz, a nebude ho tudíž ani vyrábět. Závody o rychlost tím patrně končí. V dubnu 2001 byl uveden na trh procesor Pentium se 42 miliony tranzistorů a taktovací frekvencí 1,7 GHz. Poslední verze, Pentium M, nabídnutá v roce 2004, má 125 milionů tranzistorů a 3,4 GHz. Další mety, frekvence 4 GHz, mělo být dosaženo začátkem roku 2005. Společnost Intel se však chce namísto toho soustředit na procesory se zdvojeným jádrem a na tyto projekty také přesune část svých vývojářů. Veřejně přiznala, že na cestě k větší výkonnosti rychlost procesoru již není tím nejdůležitějším parametrem. Konstatuje, že zvlášť velká rychlost vyžaduje velký příkon, což vede i k nadměrnému zahřívání procesoru, zatímco stejného nárůstu výkonnosti lze dosáhnou umístěním dvou procesorů na jednom čipu v kombinaci s větší zápisníkovou pamětí. Například uživatelé notebooků se všeobecně spíše zajímají o snadno přenosné přístroje s dlouhou dobu provozu z akumulátorů, k čemuž menší rychlost procesoru rozhodně přispívá. [IEE Networks for Engineers, 20. října 2004.]
(kp)