Aktuální vydání

celé číslo

04

2022

veletrh Amper 2022
celé číslo

Kjótské fórum Science and Technology in Society

číslo 11/2005

Kjótské fórum Science and Technology in Society

Druhé kjótské fórum Science and Technology in Society – STS (první se konalo v roce 2004) bylo organizováno společně japonskou vládou, americkou Národní akademií věd, britskou Královskou společností a japonským Národním institutem AIST a konalo se v Kjótu (Japonsko) ve dnech 11. až 13. září 2005.

Fóra se zúčastnilo 450 pozvaných osobností z průmyslu, vědy, vzdělávání a politiky s cílem vyměnit si názory na nejpalčivější problémy lidstva z pohledu vědy, výzkumu a nové techniky. Osmdesát účastníků mělo statut pozvaného řečníka. Mezi účastníky bylo pět nositelů Nobelovy ceny, prezidenti a viceprezidenti velkých firem, jako např. Toyota, Mazda, Hitachi, Boeing, Yahoo!, Nokia, Pfizer, Dow Chemicals atd., vedoucí představitelé prestižních univerzit (Karolinského institutu ve Stockholmu, Univerzity v Oxfordu, Univerzity v Cambridgi, Stanfordské univerzity) a představitelé akademií věd.

Jaký význam přikládá japonská vláda konání fóra a roli vědy a výzkumu v rozvoji společnosti, dokládá i ta skutečnost, že na zahájení fóra v neděli 11. září 2005, tedy v den japonských mimořádných voleb, přednesli úvodní projevy ministerský předseda J. Koizumi a japonský korunní princ.

Kromě několika plenárních jednání probíhalo fórum především intenzivní diskusí v šesti sekcích, zaměřených na energetické zdroje a životní prostředí, oblast živé přírody, vliv informatiky na lidskou společnost, vzdělávání a tvorbu lidských zdrojů, vědu a techniku pro rozvoj společnosti a nové perspektivy otevřené pro lidstvo nejnovějšími výsledky vědeckého a technického výzkumu a vývoje.

Obr. 1.

Fórum konstatovalo, že rozhodujícím faktorem udržitelného rozvoje lidstva je harmonické soužití s přírodním prostředím. Je třeba podnikat konkrétní a efektivní kroky k omezení nežádoucích emisí. Dále je nutné vyvíjet obnovitelné zdroje, přičemž jednou z doporučných perspektiv jsou zdroje založené na bezpečné nukleární fúzi.

Fórum dále pozvedlo svůj hlas na podporu mezinárodně uznávaných pravidel bioetiky jako nezbytné podmínky pro úspěšnou mezinárodní spolupráci.

V oblasti rozvojových trendů informační společnosti musí být důraz kladen na interoperabilitu systémů, jejich informační bezpečnost a ochranu soukromí uživatelů. Lidstvo se bude muset vypořádat s problémy plynoucími z odlišné míry využití informačních technologií v různých zemích a společenských skupinách.

Všichni účastníci podpořili myšlenku vytvoření globálního integrovaného systému ochrany duševního vlastnictví.

Za jedny z nejdůležitějších úkolů vědy a výzkumu je považován boj proti zákeřným infekčním chorobám jako AIDS, dále koordinovaný výzkum prostředků pro boj proti terorismu, dostatečná ochrana výsledků technického výzkumu a vývoje před zneužitím teroristy a rozvoj prostředků pro ochranu obyvatel planety před přírodními katastrofami.

Účastníci se shodli na závěrečné tezi, že věda a technika nemohou být použity k řízení či manipulaci lidské společnosti, naopak lidstvo je musí mít plně pod kontrolou.

Z hlediska čtenáře tohoto časopisu probíhala vůbec nejzajímavější diskuse v sekci zaměřené na nové perspektivy lidstva v důsledku vědeckého a technického pokroku. V diskusní skupině věnované informatice a informačním technologiím zdůraznil Usama Fayyad, viceprezident firmy Yahoo!, že v oblasti informačních síťových služeb denně přibývá tolik nových služeb, že uživatelé i firmy provozující tyto služby ztrácejí kontrolu nad možnými důsledky jejich zavádění. Oznámil, že analýze sémantiky a potenciálních důsledků poskytovaných internetových služeb se budou intenzivně věnovat. Michiharu Nakamura, šéf výzkumu firmy Hitachi, se soustředil především na otázku, zda jsou jednotliví soukromí uživatelé a průmyslové podniky schopni rychle se přeorientovávat na nové, překotně se vyvíjející informační a komunikační technologie a zda je to pro ně vůbec přínosné a potřebné. Volal po rozsáhlé standardizaci služeb a udržování kompatibility s možností dědění zásadních funkčních vlastností (tedy jejich zachovávání v systémech nové generace).

Představitelé výrobních organizací, jako např. Robert Hobbs z United Technologies či Hiroyuki Yoshino, bývalý prezident firmy Mazda, hovořili o trendu „propojování bitů a atomů“, tedy pronikání informačních technologií co nejblíže k vlastnímu výrobnímu procesu. Byla zdůrazňována významná očekávání od metody radiofrekvenční identifikace (RFID), moderního prostředku pro uvedené propojování výroby a informačních systémů ve výrobních a distribučních řetězcích. Jedním ze závažných problémů je integrace řídicích systémů s informačními systémy podniků a systémy elektronického obchodování. K úspěšnému řešení problémů v této oblasti je nutná podpora státních orgánů a celé technické veřejnosti k větší otevřenosti řešení a uvolnění informačních a komunikačních standardů, vlastněných velkými nadnárodními společnostmi. Přítomný viceprezident firmy Microsoft Craig Mundie přislíbil pozitivnější postoj své firmy k této otázce. Andrew Endy z MIT vyjádřil přesvědčení, že řízení složitých systémů postupně převezmou autonomní multiagentní systémy, které toto řízení výrazně zlevňují. Robert Laughlin ze Stanfordské univerzity, nositel Nobelovy ceny za fyziku, v příštích dvaceti letech očekává revoluční změnu v lůně robotiky, která ovlivní celou techniku, zvláště však přinese strukturální změny v řízení vývoje, diagnostiky a údržby softwaru.

Zvláštní pozornost byla věnována oblasti nanotechnologií jako perspektivních, investičně nenáročných technologií pro rozvojový svět. Jak konstatoval Peter Winter z Univerzity v Torontu, nanotechnologie postupně pronikají např. do oblasti výroby, skladování a konverze energií, do procesu zvyšování produktivity zemědělské výroby, dále do hospodaření s vodou, do lékařské diagnostiky a screeningu, omezování škodlivých zplodin, zpracování potravy atd. Bylo konstatováno, že výchova odborníků pro nanotechnologie je značně roztříštěná, neexistují jednotné osnovy a interpretace pojmu nanotechnologie je taktéž velice různorodá, což dané oblasti nezanedbatelně škodí.

Velmi zajímavá diskuse se týkala financování vědy. Yasufumi Tanahashi, japonský ministr pro vědu a techniku, shrnul hlavní principy, kterými se řídí současná japonská vláda při financování vědy a výzkumu:

  • prostředky jdou pouze do čtyř oblastí, kterými jsou péče o zdraví, informační a komunikační technologie, ochrana životního prostředí a nanotechnologie a materiály,

  • je důsledně vytvářeno kompetitivní výzkumné prostředí s nezávislým mezinárodním hodnocením,

  • je podporována efektivní spolupráce akademických institucí, průmyslu a vládních organizací,

  • značné úsilí je věnováno vhodné ochraně a efektivnímu využívání duševního vlastnictví,

  • cílem je trvalé zvyšování státních investic do výzkumu až do výše 1 % národního důchodu v rámci současného pětiletého státního plánu výzkumu.

Ministr podtrhl tu skutečnost, že vláda vidí odpovědnost především v přípravě lidských zdrojů, a proto předpokládá posun obsahu investic „do hmoty„ směrem k investicím do rozvoje lidských zdrojů. V současné době se důrazně zaměřuje na program identifikace, podpory a výchovy klíčových osobností ve výzkumu, v nichž vidí rozhodující potenciál pro úspěšnou budoucnost japonské vědy.

Fórum posloužilo k výměně názorů na nejobecnější a nejzávažnější témata mezi předními odborníky z nejrůznějších oblastí, k utřídění názorů, které mohou být zohledněny při formulaci výzkumných cílů mezinárodní spolupráce, ale mohou usměrňovat i představitele politického a veřejného života při jejich zodpovědném rozhodování o osudech lidstva.

Kjótské fórum bylo zřetelně konstituováno jako jistá analogie Davoského ekonomického fóra či protiváha k němu, přičemž cílem bylo jasně vymezit a zviditelnit roli vědy, výzkumu a techniky v rozvoji lidstva. Japonský premiér o několik dní později předal závěrečné dokumenty fóra Valnému shromáždění OSN. Japonsko jako hlavní organizátor tak chce dát najevo, že jeho prioritou je rozumný a vyvážený rozvoj celé lidské společnosti podporovaný vědou. Fórum se dohodlo na tom, že obdobná setkání se budou konat v Kjótu pravidelně každý rok. Japonská vláda okamžitě rezervovala kongresové centrum na deset let dopředu.

Z ČR se fóra zúčastnili dva pozvaní řečníci, prof. Josef Syka, předseda Grantové agentury ČR, jenž hovořil o výchově vědeckých pracovníků, a prof. Vladimír Mařík, vedoucí katedry kybernetiky ČVUT, který se zaměřil na perspektivy průmyslové výroby z pohledu informačních technologií.

Vladimír Mařík