Aktuální vydání

celé číslo

08

2019

MSV 2019 v Brně

celé číslo

Kam směřuje polská a česká ekonomika?

Poradenská společnost ARC Advisory Group uveřejnila studii Poland vs. Czech Republic – Automation and Economic Transition od analytika Florian Güldnera. Studie porovnává ekonomický vývoj v Polsku a České republice a jeho dopad na automatizaci. Tyto sousedící země měly podle studie po roce 1991 mnoho společného. Obě měly šanci na rychlý rozvoj, obě sousedí se zakládajícími zeměmi EU. Shodují se i v tom, že po převratu disponovaly kvalifikovanou pracovní silou, zatímco vybavení jejich továren bylo po dlouhých letech sovětského vlivu zastaralé.
 
Jak je vidět na obr. 1, po sametové revoluci v ČR podstoupily obě země šokovou terapii Mezinárodního měnového fondu (MMF). První roky za podmínek volného trhu a demokracie byly tedy obtížné. Avšak poté, co byly uvolněny ceny, nastal obrovský příliv přímých zahraničních investic. Začala růst jak domácí spotřeba, tak i průmyslová výroba. Banky byly privatizovány do vlastnictví západoevropských bank a byl zlepšen dohled ze strany centrálních bank. Výrazně se zlepšila i telekomunikační infrastruktura a tento sektor byl rovněž privatizován. To vše vedlo ke značnému hospodářskému růstu v letech 1993 až 2001, který byl v ČR krátce přerušen v roce 1995, kdy se stala česká koruna konvertibilní, a dále měnovou krizí a recesí v letech 1998 až 1999. Prudký růst po roce 2001 vedl ke zvyšování mezd a snižování nezaměstnanosti. Nedostatek pracovních sil přispěl k většímu využívání automatizace ve výrobě.
 
Do dnešních dní se v obou zemích mnohé zlepšilo, investorům však dosud značně ztrpčuje život přetrvávající korupce. Současná finanční krize zasáhla Českou republiku méně než Polsko, protože vlivem konzervativních místních bank a nenasyceného bankovního trhu je česká ekonomika jen volně napojena na mezinárodní kapitálové toky. To však vedlo ke značnému zhodnocení české měny, což zhoršilo podmínky pro obchod. Naproti tomu Polsko si muselo půjčit 20,5 mld. amerických dolarů od Mezinárodního měnového fondu, aby stabilizovalo svou měnu, která přesto klesla o 30 %. Polské firmy s aktivy v zahraničí tím přišly o 4,5 mld. dolarů.
 
I v jiných východoevropských zemím je dopad krize umocněn lokálními problémy. V Rusku zhoršuje situaci odliv kapitálu, který nastal po konfliktu v Gruzii, v Maďarsku zase dlouhé období nevyvážených veřejných financí. Baltské země musí udržovat přísnou měnovou politiku, aby mohly zavést euro.
 
Studie končí konstatováním, že transformační proces ještě není u konce a na cestě České republiky stát se „západní” ekonomikou je ještě co řešit. Zvláště proto, že každá ekonomická krize zde ohrožuje politickou stabilitu. Ale i tato skutečnost se díky Evropské unii vyvíjí k lepšímu.
(ev)
 
Obr. 1. Vývoj hrubého domácího produktu v České republice a v Polsku (zdroj: ARC Advisory Group)