Aktuální vydání

celé číslo

02

2024

Amper 2024

celé číslo

K novému zákonu v oblasti průmyslových práv

číslo 7/2005

K novému zákonu v oblasti průmyslových práv

Úřad průmyslového vlastnictví ČR připravil k projednání ve vládě návrh zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Povinnost připravit tento zákon vyplynula ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o vymáhání práv duševního vlastnictví.

Kdo je oprávněn podle návrhu tohoto zákona vymáhat práva z průmyslového vlastnictví? Především vlastník nebo majitel práva, dále nabyvatel licence (se souhlasem vlastníka či majitele). Osoba oprávněná vymáhat toto právo se může domáhat toho, aby soud nařídil poskytnutí informace o původu a distribučních sítích zboží či služeb, kterými je právo z průmyslového vlastnictví porušováno. V případě, že se porušování práva prokáže, může oprávněná osoba prostřednictvím soudu požadovat stažení inkriminovaných výrobků, které porušují právo majitele, z trhu, popř. jejich trvalé odstranění anebo zničení materiálů a nástrojů, které jsou používány při činnostech porušujících nebo ohrožujících právo. Pokud by ovšem mohlo být porušování práva zamezeno jinou cestou, popř. by zničení výrobků bylo nepřiměřené danému porušení, soud zničení nenařídí. Soud dokonce může v některých případech nařídit místo zničení výrobků peněžní vyrovnání s poškozeným.

Na návrh oprávněné osoby, která je poškozena porušením práva, nařídí soud porušovateli, aby poškozenému zaplatil náhradu škody, která by odpovídala skutečné újmě, již utrpěl v důsledku porušení práva, a to včetně ušlého zisku. Při určování výše náhrady škody se přihlíží ke všem aspektům, jako jsou např. nežádoucí hospodářské důsledky, ztráty zisku, neoprávněné zisky porušovatele práv, morální újma atd. Poškozený má podle návrhu zákona nárok i na vydání bezdůvodného obohacení, které porušovatel v důsledku porušení práva získal. Výše částky může být stanovena nejméně do výše dvojnásobku licenčního poplatku, který by byl obvyklý při získání licence k užívání práva v době neoprávněného zásahu do něj.

Obsah zákona předloženého vládě není v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví novinkou. Už v prvním patentovém zákonu na ochranu vynálezů, který vznikl v Benátkách 19. března 1474, se uvádí: „Bez původcova souhlasu a povolení je v kterémkoliv našem území a místě všem ostatním po dobu deseti let zakázáno vyrábět jakékoliv jiné zařízení ve tvaru nebo podobě tohoto zařízení. Kdyby je přesto někdo vyráběl, měl by výše jmenovaný původce a vynálezce volnost pohnat ho před kterýkoliv úřad tohoto města, kterýžto úřad by přinutil porušovatele, aby původci zaplatil částku 100 dukátů a zařízení by bylo ihned zničeno.„

Podobnost čistě náhodná?

(kš)