Na hannoverském veletrhu se Japonsko představilo jako země otevřená spolupráci zejména v oblasti výzkumu a vývoje v mnoha technických oborech. Na veletrhu bylo k dispozici velké množství studií a propagačních materiálů, které naznačily, jaké ekonomické a společenské důvody vedou zemi vycházejícího slunce k tomu, aby aktivně vyhledávala nové partnery v Evropě. Navazující prohlídka expozic ukázala současnou tvář této technicky vyspělé společnosti a poodkryla také kořeny technického
pokroku v Japonsku.
Konec soběstačnosti
V několika minulých letech bylo Japonsko (127 mil. obyvatel) svou mírou úspor a solidní úrovní lidských i finančních zdrojů vzorem soběstačnosti. Nyní však i tato země čelí stárnutí populace a nízké porodnosti a naléhavě potřebuje zahraniční investice, aby udržela krok se zahraničními konkurenty. Ekonomický rozvoj brzdí také japonská tradičně nízká zaměstnanost žen. Ve snaze povzbudit ekonomický růst pomocí zahraničních investic ohlásila japonská vláda plán zdvojnásobit do roku 2010 jejich úroveň na pět procent HDP. Cíle japonských aktivit na letošním hannoverském veletrhu shrnul Yasuo Hayashi, který je generálním ředitelem organizace JETRO (Japan External Trade Organization), takto: „Průmyslově vyspělé země si mohou zachovat hospodářský růst pro dnešní i budoucí generace, pouze pokud si udrží svou přední pozici v inovacích. To však předpokládá masivní finanční investice a také příliv schopných lidí do výzkumu a vývoje. Investice musí být tak velké, že si je žádná země nemůže dovolit. Proto nabývají na důležitosti mezinárodní aliance. Jako partnerská země Hannover Messe si dalo Japonsko za cíl velkou měrou představit a propagovat především špičková technická řešení vyvinutá japonskými malými a středními firmami.“
Japonsko se otevírá investorům
Japonsko učinilo v minulých letech velmi mnoho pro to, aby otevřelo svůj trh zahraničním investorům. Například v roce 2006 reformovalo svůj zákon o obchodních společnostech a odstranilo z něj požadavek na minimální kapitál pro založení podniku. Mnoho zahraničních investorů, zvláště malých a středních firem, z oblasti informační techniky a subdodavatelů automobilového průmyslu nyní přímo investovalo do tohoto oboru v Japonsku. Vzhledem k bezprostřední blízkosti ostatních asijských trhů, státním investičním pobídkám, vynikající infrastruktuře a mimořádné znalostní základně je Japonsko velmi příhodným místem pro středně- až dlouhodobé investice. A navíc mnoho společností považuje Japonsko za jakýsi lakmusový papírek ve smyslu: „Pokud jste schopni se prosadit v Japonsku, jste schopni se prosadit kdekoliv.“
Podle Wilhelma Meemkena, ředitele německé konzultační firmy Ecos, zaměřené na Japonsko, je dnes pro zahraniční firmy snazší obchodovat s Japonskem než před patnácti nebo dvaceti lety. Trh v Japonsku je otevřen evropským společnostem, stejně jako je evropský trh otevřen japonským firmám. Neexistují žádné přehnané celní bariéry v obchodování. Daně jsou v Japonsku srovnatelné s evropskými, v některých případech i nižší. Je s podivem, že německá ekonomika při vstupu na asijské trhy koncem osmdesátých let dvacátého století pominula Japonsko a plně se soustředila na Čínu. Mírný obrat nastal v posledních dvou třech letech, kdy zájem německých firem o Japonsko roste.
Všeobecně se míní, že na japonském trhu lze dosáhnout značných marží, ale je těžké se na něj dostat. Při vstupu na japonský trh je důležitá trpělivost a je nutné počítat se značnými požadavky na kvalitu a spolehlivost.
Automatizace a robotika
Yaskawa-Motoman, Fanuc, Yokogawa, Mitsubishi, Toshiba – tyto japonské společnosti jsou světově uznávanými průkopníky automatizační techniky. Japonsko bylo jedním z prvních států, který pochopil velký význam robotiky, a dnes jsou průmyslové roboty v této zemi využívány v daleko větší míře než jinde. Na konci roku 2004 se v Japonsku používalo 356 500 robotů oproti 122 000 v USA. Japonsko je také největším světovým vývozcem robotů a země chce tento obor – svou „vlajkovou loď“, dále rozšiřovat prostřednictvím velkého počtu iniciativ, jako je program podporovaný ministerstvem hospodářství, 21st Century Robot Challenge. Podle Japan Robot Association (JARA) má přibližně 130 japonských výrobců robotů velmi dobré výsledky ve třech hlavních oblastech: průmyslová robotika, stavební robotika a servisní robotika. Právě v oblasti servisních robotů je Japonsko světovou špičkou také díky výjimečně příznivě nakloněnému domácí mu trhu. Z grafu na obr. 1 je zřejmé, že roboty v Japonsku ve velkém vstoupí do soukromého života.
Oblastí nejvíce „obydlenou“ roboty je Ósaka, která hostí společnosti, jako je Matsushita Electric, Mitsubishi Heavy a Vstone. Nyní v tomto městě probíhá projekt Robo-City CoRE (Center of RT Experiments). Do roku 2011 zde má být vybudována základna pro výzkum a vývoj robotiky, kde budou otevřeny laboratoře pro spolupráci výzkumníků, inženýrů a spotřebitelů v robotice. Bude zde také prostor pro experimentální ověřování, prohlídkový prostor ukazující budoucí životní styl a místo pro mezinárodní vědecké akce.
Japonci milují roboty
Procházku japonskými stánky na Hannover Messe 2008 bylo vhodné začít v hale 2, která je vyhrazena výzkumu (Research & Technology). Právě sem Japonsko umístilo svou stěžejní expozici, v níž se představilo jako partnerská země Hannover Messe. Výsledky výzkumu zde prezentoval také výzkumný ústav AIST (National Institute of Advanced Industrial Science and Technology), který vznikl v roce 2001 splynutím patnácti výzkumných institutů a japonského ústavu pro míry a váhy. Od dubna 2005 je AIST soukromou společností s 3 200 zaměstnanci, která však většinu prostředků na svou činnost získává od státu. AIST sehrává roli prostředníka mezi akademickým a průmyslovým prostředím. Záměrem AIST je uskutečňovat tzv. úplný výzkum (full research), tedy dovádět myšlenky základního výzkumu až po výrobu produktů (obr. 1).
Dr. Masaki Shimomura, který působí v AIST jako asistent ředitele pro styk s veřejností, byl nakloněn rozmluvě a odpověděl na několik otázek.
S jakými cíli přijel AIST na hannoverský veletrh?
Za prvé máme v tomto stánku prostor pro představení našeho výzkumu, jehož výsledky bychom chtěli uplatnit na trhu v Evropě. AIST má pozoruhodné výsledky v některých oblastech, jako je např. automatické řízení. V tomto oboru má Japonsko velkou tradici a my máme dobré napojení na japonské průmyslové společnosti. Zde v Hannoveru se snažíme hledat i partnery mezi evropskými firmami. Úspěch japonského výzkumu tkví v tom, že stát na něj dává velmi mnoho prostředků. Druhým naším cílem je najít partnery pro spolupráci ve výzkumu. Zatím spolupracujeme s japonskými vysokými školami a nyní hledáme partnery pro výzkum v Evropě.
U nás převažuje představa, že japonské výzkumné instituce tradičně spolupracují s partnery v USA spíše než s evropskými organizacemi.
Ano, to platí především pro výzkum na akademické úrovni. Ale ve výzkumu zaměřeném na využití v průmyslu nejsou vztahy s USA tak rozvinuté.
Japonsko má velmi vyspělou techniku a zdá se, že i japonská veřejnost velmi dobře přijímá technické novinky. V čem podle vás tkví tato náklonnost?
Japonsko se otevřelo technice v devatenáctém století. Do té doby jsme nebyli příliš průmyslovou zemí. Zvláštní přístup Japonců k technice se týká jen robotů. Japonci je mají velmi rádi. Na rozdíl od Evropanů již vyvíjíme a využíváme roboty pro péči o děti a staré lidi. Ale jinak je technika dnes tak složitá, že jí běžní lidé nemohou rozumět. Japonsko není bohaté na přírodní zdroje, a proto se musí uplatnit dobrou úrovní techniky. Ale mnoho lidí v Japonsku nemá rádo techniku, a těchto lidí je stále více. To je úkol pro učitele, aby odpor k technice nerostl.
V Evropě je nyní nedostatek technicky vzdělaných lidí. Mladí lidé se technickému studium spíše vyhýbají. Jak je to v Japonsku?
To je stejné. Ani v Japonsku není mnoho lidí ochotných studovat inženýrské obory. Ano, to je dnes velký problém. A ne jen evropský problém, ale dokonce i v USA je nedostatek inženýrů-odborníků na automatické řízení.
Navázali jste již kontakty a spolupráci s evropskými výzkumnými institucemi?
Ano, spolupracujeme s francouzskými výzkumníky a zde na veletrhu jsme na tiskové konferenci oznámili zahájení spolupráce AIST se dvěma německými výzkumnými ústavy, Forschungszentrum Jülich a Forschungszentrum Karlsruhe. Budeme spolu pracovat hlavně v energetice a ochraně životního prostředí, nanotechnologiích a biotechnologiích.
Jaké jsou nyní vaše dojmy z veletrhu? Splňuje vaše očekávání?
My jsme zde vystavovali již loni, ale na mnohem menším prostoru. Letos díky tomu, že je Japonsko partnerskou zemí, máme mnohem větší stánek a chodí sem mnohem více lidí a já si velmi cením toho, že je tu tak živá atmosféra. My jsme velmi spokojení s tím, že mnoho lidí přichází s vážným zájmem o náš výzkum.
Přicházejí sem lidé z Německa, nebo i z jiných zemí?
Nejen Němci, ale lidé z celé Evropy. Přichází také mnoho lidí z východní Evropy, například Rusové.
AIST pro zemi a život
Stánek AIST zahrnoval 28 exponátů pod souhrnným mottem AIST pro zemi a život. Návštěvníci se ve stánku seznámili s novými materiály, technologiemi výroby solárních panelů, mohli si prohlédnout naváděcí systém pro chodce, kamerový systém s pokročilým systémem rozeznávání osob. K vidění zde byla i nová technologie výroby nekřemíkových mikrosystémových součástí (MEMS). Místo obvykle používaného fotolitografického postupu, který není šetrný k životnímu prostředí, byl vyvinut postup zahrnující pět kroků v jediném kompaktní systému: lisování, ukládání aerosolu, žíhání, tryskání inkoustu a kontrolu.
Nejvíce pozornosti ve stánku AIST poutaly servisní roboty. Kromě humanoidního robotu HRP-2m Choromet byl vystavován i robot Paro pro duševní útěchu a relaxaci, který je používán v nemocnicích a domovech pro seniory. Robot v podobě tuleního mláděte (obr. 6) má senzor dotyku, obrazu a zvuku. Dokáže tedy reagovat na doteky a zvuky a je schopen interakce s člověkem. Reaguje na pohlazení i na výprask, zapamatuje si, za co byl chválen či trestán. Interakcí s ním se zlepší nálada dětí upoutaných na lůžko nebo starších lidí. Paro může pomoci posílit jejich vitalitu a povzbudit je k navázání komunikace s ošetřujícím personálem.
Závěrem
Pozoruhodným projektem v hale 2 byla plocha vyhrazená malým a středním japonským inovativním firmám. Další stánky japonských společností byly rozesety v ostatních halách na celém výstavišti, nejvíce jich bylo na výstavě Interkama+ a Factory Automation. Společným znakem všech těchto stánků, expozic a prezentací byla vysoká estetická úroveň. Japonci se tedy rozhodně umějí prezentovat a vědí, jak svou pokročilou techniku představit veřejnosti.
Eva Vaculíková
Obr. 1. Předpokládaný vývoj na trhu s roboty v Japonsku v jednotlivých oblastech jejich využití (zdroj: Japan Robot Association)
Obr. 2. Cílem výzkumného institutu AIST je úplný výzkum – cesta od základního výzkumu po realizaci produktu (zdroj: AIST)
Obr. 3. Dr. Masaki Shimomura se ve stánku AIST podělil o dojmy z Hannover Messe 2008 (foto: redakce)
Obr. 4. Panenka Karakumi z 19. století
Obr. 5. Humanoidní robot Promet
Obr. 6. Robot Paro pro duševní útěchu a relaxaci v nemocnici ve Švédsku (zdroj: AIST)
Japonsko: velké investice do výzkumu
Svým hrubým domácím produktem přibližně 4 367 mld. USD v roce 2006 je nyní Japonsko druhou největší ekonomikou na světě (po USA). Ekonomický růst v této zemi má v následujících letech činit stabilně dvě procenta ročně. V roce 2006 se japonský vývoz vyšplhal na hodnotu 647 mld. USD a zvýšil se meziročně o 8,2 %. V témž roce vzrostl dovoz o 11,7 % na částku 580 mld. USD. Vedle dlouhodobého růstu je pro Japonsko charakteristická vynikající úroveň pracovníků. Rychlý technický rozvoj je značně podporován ze státních prostředků. Japonsko totiž investuje do výzkumu a vývoje více než tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy více než kterákoliv země na světě. V roce 2004 to bylo 3,4 % HDP, zatímco v USA 2,6 %, v Německu 2,5 %, ve Francii 2,2 % a ve Velké Británii 1,9 %. Proto není překvapivé, že Japonsko v roce 2005 předstihlo Německo i USA ve stupnici European Innovation Scoreboard, kterou používá EU k porovnání inovační výkonnosti zemí.
V roce 2004 se japonská vláda rozhodla soustředit výzkum a vývoj hlavně na palivové články a robotiku. V roce 2007 přijala vláda národní směrnici s názvem Innovation 25 pro období do roku 2025, kde již byla jedním z cílů spolupráce se zahraničními technickými společnostmi a výzkumnými institucemi. Ministerstvo pro vědu a techniku Japonska stanovilo, že v příštím období se výzkum soustředí především na tyto čtyři oblasti: přírodní vědy (life science), informační techniku, ekologii a nanotechnologie.
Japonská cesta robotiky
Prohlídka expozice nazvané Japonská cesta robotiky v hale 2 hannoverského výstaviště napověděla, proč mají Japonci tak vlídný přístup k robotům. Stánek Karakuri doll uvedl návštěvníka do dávných časů, kdy Japonci údajně všude viděli „tisíce duchů“. Již tenkrát věřili, že člověk může pohodlně žít s bytostmi podobnými lidem. V dávné éře Edo (1603 až 1867) začali Japonci sestrojovat panenky Karaakumi (obr. 4).
Ve 20. století začali roboti vystupovat v animovaných filmech. Tyto animované postavy inspirovaly současné výzkumníky a vývojáře k tomu, aby dali robotům nové role. Na tradici nyní navazuje humanoidní robotika jako nová obchodní příležitost. Robota-manekýna jménem Palette navrhla společnost Flower Robotics pro práci ve společnosti. Používá své „oči a uši“, aby mohl věnovat pozornost lidem. Tato jeho schopnost má být využívána pro interakci s prodejci a zákazníky. Výzkumnici z Flower Robotics doufají, že si lidé brzy zvyknou na roboty používané k reprezentaci. Návštěvníci letošního Hannover Messe si mohli vyzkoušet, jak se chová Palette s instalovaným softwarem Palette Learning System. Robot pozoroval návštěvníky prostřednictvím kamery a zpřesňoval své pohyby a měnil svůj postoj a svá gesta podle jejich reakcí.
Stánek s názvem Lidský život s humanoidem představil humanoidního robota HRP-2 pod přezdívkou Promet (obr. 5). Robot o výšce 154 cm a hmotnosti 58 kg s 30 stupni volnosti obsahuje velmi kompaktní elektrický systém, takže nemusí mít na zádech „batoh“, jak lze vidět u mnohých jiných humanoidů. Byl navržen tak, aby dokázal spolupracovat s člověkem. Zatím chodí pouze po rovné ploše, podle plánů se ale má naučit zvládat i nerovný terén, zvednout se po pádu a začít s interaktivním chováním ve volném prostoru.