Automatizované systémy pro správu prostředků označované zkratkami AMS a CMMS jsou logickým souputníkem automatizované výroby. Abychom mohli čtenářům přiblížit, jaké jsou přínosy těchto systémů a na jaká úskalí lze narazit při jejich používání, zeptali jsme se několika odborníků na jejich zkušenosti v tomto oboru.
Prostředky pro moderní údržbu jsou dodávány pod souhrnnými označeními Asset Management System (AMS) anebo Computerized Maintenance Management System (CMMS). Co mají tyto dvě kategorie systémů společné a čím se navzájem liší?
Boris Soukeník (Synergit):
AMS je širší pojem než CMMS, ale tyto dva termíny jsou v praxi často zaměňovány, podobně, jako bývá účetní program označován za ERP systém. AMS by měl umožňovat širší správu majetku včetně identifikačních systémů nebo propojení s majetkem v ERP apod. CMMS je většinou zúžen na údržbu výrobních zařízení, sledování jejich poruch a preventivní údržbu.
Petr Horák (Emerson Process Management):
Systémy pro správu výrobního zařízení, AMS, se typicky pořizují za účelem sledovat a shromažďovat informace o stavu kritických výrobních zařízení v závodě. Tyto informace jsou spolu s hodnotami technologických proměnných rozesílány on-line operátorům zařízení a pracovníkům údržby, kteří tak mohou být včas varováni v případě degradace některého ze zařízení. Na základě těchto informací lze automaticky generovat výstražná hlášení a doporučit vhodný údržbářský zásah. Sada CMMS zaměřená na procesy údržby může obsahovat moduly pro řízení údržby, materiálně-technické zásobování, nákup, personalistiku a finanční hospodaření. Jde o transakční systém, který uspořádává, vystavuje a sleduje příkazy k práci na zařízení, rozvrhuje údržbářské práce a sleduje stav zásob náhradních dílů. Systém typu AMS je oproti tomu založen na událostech a jeho úkolem je systematicky hledat v zařízení varovné změny.
Co je podle vašeho názoru příčinou toho, že se v současnosti automatizované systémy pro správu prostředků uplatňují ve výrobních provozech stále častěji?
Reinhard Mayr (Copa-Data):
Výrobní provozy 21. století jsou oblastí s nejintenzivnějším využitím dat. Stále více dat je třeba k tomu, aby bylo možné splnit současné požadavky na lepší spolehlivost a výkonnost provozů. Ideální výrobní prostředí by mělo být dostupné 24 hodin denně a sedm dní v týdnu. K dosažení tohoto cíle jsou systémy AMS a CMMS klíčové.
Mohou být systémy AMS a CMMS využívány ve vzájemné součinnosti? Sdílejí informace?
Petr Horák (Emerson Process Management):
Systémy AMS a CMMS jsou v závodě vzájemně komplementární. Při automatickém sdílení informací mezi AMS jako systémem reálného času a transakčním CMMS lze spojit jednotlivé ostrůvky informací o provozním zařízení a dosáhnout celostního pohledu na provozní zařízení v závodě. Obsluha závodu pak může přijímat kvalifikovaná rozhodnutí. Při propojení aktuální informace o provozním zařízení on-line s CMMS může uživatel s výhodou těžit ze specifických vlastností obou sfér, tj. řízené událostmi i transakční. V komplementárním uspořádání funguje AMS jako událostmi řízená „spoušť“ transakcí probíhajících v CMMS. Systém AMS detekuje v zařízení v reálném čase varovné příznaky, které mohou automaticky v CMMS vygenerovat pracovní příkaz. Takto lze automatizovat proces údržby jako celek, od okamžiku detekce problému až po provedení a ukončení údržbářského zásahu.
Reinhard Mayr (Copa-Data):
Integrované systémy podporují rozhodování v reálném čase a jsou také schopny dodávat data z různých zdrojů, které jsou pro údržbu důležité. Tedy nejen data v reálném čase z provozu, ale také informace o dostupnosti náhradních dílů, dokumentace a pokyny k práci na aktuálním úkolu. Například systém plánování úkolů pro údržbu založený na čítači aktuálních hodin v provozu napomůže tomu, aby bylo možné předvídat nadcházející úlohy údržby, plánovat její zásahy a provádět je tehdy, když je to vhodné vzhledem k plánované výrobě.
Argumentace propagátorů techniky AMS či CMMS je celkem přímočará: nemalé vynaložené prostředky se uživateli v dlouhodobějším výhledu několikanásobně vrátí. Co zejména je při úvahách o automatizaci údržby třeba započítat na stranu výdajů a co na stranu výnosů?
Boris Soukeník (Synergit):
Přísliby rychlé návratnosti jsou většinou založeny na odhadu snížení nákladů například o 3 až 5 %, což každý zákazník bez problému odsouhlasí. Následný propočet zohledňující úspory nákladů na výměnu náhradních dílů, omezení prostojů a efektivnější práci údržby ukáže často návratnost nákladů na systém v rozmezí šesti až dvanácti měsíců. Samozřejmě v tom většinou nejsou započítány vlastní náklady zákazníka, jehož úsilí je pro úspěch těchto projektů rozhodující. Zákazník často není schopen za tuto dobu systém zavést v potřebném detailu. Podle našich zkušeností je lepší systém připravit a spustit v plném rozsahu (na veškerý spravovaný majetek), ale v hrubém detailu sledování tak, aby byla údržba sledována na 100 %. Teprve postupně je možné zaměřovat sledování na vhodné detaily a tomu přizpůsobovat rozsah potřebných informací. Tento proces je dlouhodobý; může trvat dva až tři roky, než systém pokryje potřeby řízení údržby. Je třeba říci, že se nikdy nepodaří zcela správně specifikovat předmět údržby napoprvé a systém by měl umožnit snadné změny se zachováním historických dat.
O zavedení AMS či CMMS je vedením podniku rozhodnuto. Metody, jak efektivně zavést změnu pracovních postupů v organizaci, jsou obecně známé. Jaké zvláštnosti je třeba brát v úvahu při zavádění AMS či CMMS?
Boris Soukeník (Synergit):
Systémy řízení údržby musí zavádět pracovník s velmi dobrou znalostí předmětu i organizace údržby. Ale to bývá často ten, kdo nemá dostatečnou pracovní kapacitu navíc, která je při zavádění těchto systémů nutná. Dále oproti systémům ERP, které jsou jasně limitovány termínem potřebných výkazů v účetnictví, zavedení těchto systému není limitováno žádnou takovou povinností. Výjimkou mohou být požadavky auditů nebo managementu společnosti.
Petr Horák (Emerson Process Management):
Pro úspěšné zavedení jakéhokoliv systému je podle našich zkušeností důležité zajistit, aby na něm byli angažováni a podrobně o důvodech změny informováni všichni, jichž se dotkne, a aby byly vzaty v potaz očekávání a možný přínos každého jednotlivého pracovníka. Pracovníci na všech úrovních řízení v závodě si musí uvědomit, že k dosažení úspěchu je nutná změna, a ta může přinést problémy. Užitečné z tohoto pohledu mohou být malé týmy pověřené naplánováním implementace změny v okruhu své působnosti. Ve vlastním rozvrhu činností při zavádění změny musí být pamatováno na pravidelnou komunikaci se všemi zúčastněnými, přičemž je nutné pečlivé vzájemné naslouchání. Je také vhodné spojit se se silným partnerem s důkladnými zkušenostmi se zaváděním daného systému a s prokazatelnými výsledky.
Moderní měřicí a řídicí technika dokáže obsluhu zařízení zaplavit údaji, mezi nimiž ty podstatné mohou snadno zůstat nepovšimnuty. Současně „vzdaluje“ obsluhu od fyziky řízeného zařízení či procesu. Jak tomu čelit v případě pracovníků údržby opírajících se o nástroje typu AMS či CMMS?
Reinhard Mayr (Copa-Data):
Klíčem je vhodné znázornění dat, tedy převod dat do použitelné informace. Pracovníci údržby, jejich vedoucí nebo operátoři mají zcela rozdílné požadavky na stejný typ dat. Zatímco personál prostě potřebuje lokalizovat požadovaná zařízení a jejich části a seznámit s tím, jak provést daný úkol, jejich šéf se patrně zajímá o to, jaký čas a jaké náklady jsou třeba na údržbu specifického pracoviště nebo výrobní jednotky. Klíčovým úkolem je tedy přinést správnou informaci konkrétnímu účastníkovi v reálném čase.
Boris Soukeník (Synergit):
Údržbáři ani management údržby většinu své pracovní doby nesedí u počítače, jako nutný doplněk systémů řízení údržby jsou tedy výstražné a monitorovací systémy. Pokud možno by měly být napojeny přímo na výrobní systémy a umožnit zapsat událost do systému a zároveň informovat kompetentní pracovníky zasláním SMS, e-mailu na přenosné mobilní přístroje.
Petr Horák (Emerson Process Management):
Má-li se zabránit zahlcení obsluhy a přehlédnutí důležitých hodnot, je nutné používat řídicí panely, na nichž má každý uživatel jen ty údaje, které potřebuje sledovat. Zároveň by měl mít možnost rychle vyvolat podrobné zobrazení problémové části zařízení; zobrazení potřebných údajů a výstražných hlášení je třeba doladit podle potřeb jednotlivých uživatelů. Důležitý je také výcvik uživatelů a neustálé obnovování jejich znalostí. Osvědčují se také pravidelné schůzky pro sdílení tipů, fint a osvědčených postupů. Protože systém pro správu provozních zařízení zpracovává provozní údaje v reálném čase, je nebezpečí odtržení obsluhy od reálného dění v závodě v podstatě hypotetické.
Jak se v oblasti údržby v průmyslu mění metody, kterými obslužný personál jednak získává informace o stavu technologického zařízení či procesu a jednak odstraňuje případné zjištěné nedostatky? Jak se v důsledku měnících se metod mění pracovní náplň pracovníků údržby a požadavky na jejich kvalifikaci?
Petr Horák (Emerson Process Management):
Při kvalitní spolupráci systémů AMS a CMMS se pracovníci údržby rozhodují na základě úplnějších a kvalitnějších údajů. Jedním z dílčích přínosů zde je, že záznamy o konfiguracích a kalibracích potřebné k průkazu shody s předpisy jsou kdykoliv pohotově k dispozici, a tudíž významně klesá podíl manuálně vedené papírové dokumentace s její velkou pracností a možností vzniku chyb.
Boris Soukeník (Synergit):
Požadavky na rozsáhlé funkce softwaru jsou však často v příkrém rozporu se schopností běžných údržbářů s tímto systémem pracovat. V útvarech údržby je mnoho zkušených údržbářů bez zkušenosti práce s počítačem. Strach, že to údržbáři nezvládnou, často vede k situaci, že vstupy i výstupy systémů zajišťuje management údržby. Tím se však systém dostává do slepé uličky, protože to není možné zvládnout. Rovněž je snahou dodavatelů systémů řízení údržby nabídnout „zjednodušené uživatelské rozhraní“, vykazování údržby formou kiosků, dotykových terminálů, PDA apod. Ovládání systému pro údržbáře se zjednodušuje až na formu podobnou výběru hotovosti z bankomatu, kterou zvládá většina lidí.
Reinhard Mayr (Copa-Data):
Pro obslužný personál je důležitá možnost přizpůsobení souboru funkcí jejich potřebám. Rozsáhlé funkce moderních systémů údržby lze ovládat tím nejjednodušším možným způsobem. Uživatelům stačí znalost standardních nástrojů, jako jsou Microsoft Office, poštovní server nebo webové aplikace. U dobrého systému pro řízení údržby nejsou zapotřebí žádná speciální školení nebo dovednosti. Grafické uživatelské rozhraní soudobých systémů je jednoduché a nabízí interaktivní možnosti, jak jsou známy z tzv. chytrých telefonů nebo jiných tlačítkových zařízení.
Anketu vedli Karel Suchý a Eva Vaculíková
Petr Horák, Emerson Process Management, s. r. o. (prezentující stanoviska a zkušenosti kolektivu specialistů firmy Emerson Process Managment):
„Při automatickém sdílení informací mezi AMS jako systémem reálného času a transakčním CMMS lze spojit jednotlivé ostrůvky informací o provozním zařízení a dosáhnout celostního pohledu na provozní zařízení v závodě.“
Boris Soukeník, Synergit, s. r. o.
„Propočet zohledňující úspory nákladů na výměnu náhradních dílů, snížení prostojů a efektivnější práci údržby často ukáže návratnost nákladů na systém pro řízení údržby v rozmezí šesti až dvanácti měsíců.“
Reinhard Mayr, produktový manažer, COPA-DATA GmbH
„Rozsáhlé funkce moderních systémů údržby lze ovládat tím nejjednodušším možným způsobem. Uživatelům stačí znalost standardních nástrojů, jako jsou Microsoft Office, poštovní server nebo webové aplikace.“