Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Se znovuotevřením tématu dostavby jaderných bloků v Česku a s možností zapojení českých firem do tendru se často objevuje otázka, do jaké míry ještě Česká republika disponuje jaderným know-how. Společností, která nám v tomto směru dělá dobré jméno ve světě, je příbramský ZAT, dodavatel řídicích systémů pro energetiku a průmysl. O tom, jak je těžké uspět v konkurenci gigantů, jako jsou Siemens nebo Framatom, jsme hovořili s Ivem Tichým, členem představenstva společnosti ZAT.
Pane Tichý, úvodní otázka je na stole. Jak je složité uspět v mezinárodních tendrech v dodávkách systémů, které řídí chod jaderné elektrárny?
Jednoduchá otázka, na kterou není stručná odpověď. Obecně lze říci, že musíte jako v každém oboru, ve kterém chcete být úspěšní, disponovat směsicí faktorů a know-how, které do sebe perfektně zapadají. Je to stejné, jako když skládáte Rubikovu kostku. Abyste ji rychle a bezchybně složili, musíte vědět, jak na to. Naše společnost dodává řídicí systémy pro reaktory typu VVER, což je základní kritérium. Máme také čtyřicetileté zkušenosti s dodávkami a servisem do jaderných elektráren, zároveň nabízíme jeden z nejmodernějších řídicích systémů na trhu postavený na moderní součástkové základně, který splňuje maximální požadavky na vysokou bezpečnost, spolehlivost a dlouhou životnost.
Každá jaderná elektrárna je originál, ať už v rámci rekonstrukce, či výstavby. Díky vlastnímu zázemí máme inženýrink projektů, včetně vývoje řídicích systémů, pevně v ruce, umíme rychle reagovat na potřeby zákazníka a přizpůsobit řídicí systém jeho požadavkům. Může to znít jako fráze, ale u řídicích systémů pro jádro, kde jsou stanoveny jedny z nejnáročnějších požadavků nejenom v oblasti bezpečnosti, je to naše velké know-how a značná konkurenční výhoda. Zakázky na zahraničních trzích získáváme v neposlední řadě i proto, že jsme schopní splnit požadavky místní legislativy i tvrdých mezinárodních předpisů.
Ve světě není mnoho firem, které mohou dodávat řídicí systémy pro primární okruh jaderných elektráren na evropský trh. ZAT je jednou z nich. Co je třeba splňovat?
Pokud chce firma uspět na tak náročném trhu, jako je jaderná energetika, musí mít schopnost pochopit zvyklosti a požadavky dozorových orgánů pro jadernou bezpečnost a přizpůsobit se jim i provozovatelům jaderných technologií. Znalost místní legislativy a splnění tvrdých mezinárodních předpisů je proto zásadní. My jsme například uspěli v posledních tendrech na dodávku řídicích systémů na rekonstrukci i výstavbu jaderných elektráren ve Finsku. Přitom jsou podle generálního ředitele společnosti Fennovoima, která chystá výstavbu nové jaderné elektrárny Hanhikivi, finské bezpečnostní předpisy v oblasti jaderné energetiky jedny z nejpřísnějších na světě. Stejně jako znalost tamní legislativy je také zásadní nastavení interních procesů ve firmě. Na našich pracovištích v Příbrami a Plzni máme dlouhodobě zavedené procesy podle mezinárodních norem, v průběhu roku rovněž procházíme tvrdými audity ze strany českých i evropských zákazníků. V podstatě u nás probíhají audity téměř kontinuálně.
Čeho se týkal ten poslední?
Šlo o audit certifikační společnosti DNV GL, zabývající se globálním zajištěním kvality a řízením rizik, zaměřený na ověření Integrovaného managementu řízení společnosti (IMS) a požadavků norem ISO. Věnoval se také přístupu společnosti k zvládnutí situace spojené s covidem-19. Příjemně nás překvapilo, že auditoři naši společnost zařadili mezi nejlépe připravené firmy na trhu zvládající koronavirovou krizi. Ocenili zejména včasně zavedená a účinná opatření na ochranu zaměstnanců z pohledu nejen jejich zdraví, ale i zachování zaměstnanosti a všech pracovních míst. Jen pro zajímavost, první zasedání krizového štábu v rámci naší společnosti proběhlo už 27. února. I díky tomu jsme s předstihem zajistili bezpečný chod firmy i realizaci zakázek a dodávek ve výrobě ve stanovených termínech i počtu.
Vraťme se ale k jaderné energetice. Jak si ZAT jako česká firma stojí z pohledu jaderných zakázek v Evropě i ve světě?
Máme celkem dobré skóre. Naše systémy a know-how se používají v 10 % jaderných elektráren ve světě a 30 % v Evropské unii. Řadíme se tak mezi přední dodavatele pro jaderné technologie ve světě. Vyvíjíme, vyrábíme a uvádíme do provozu řídicí systémy jak pro velké jaderné reaktory typu VVER 440, VVER 1000 a VVER 1200, tak pro malé a výzkumné reaktory a související jaderné technologie. Také obě jaderné elektrárny u nás i na Slovensku jsou řízeny českým řídicím systémem. Aktuálně máme rozpracované zakázky ve Francii, Finsku, Arménii, v Maďarsku, na Slovensku i v České republice.
Co vše dokážou systémy ZAT v jaderné elektrárně řídit?
V podstatě celou jadernou elektrárnu. Naše systémy řídí téměř ze 100 % například Jadernou elektrárnu Dukovany. Od roku 2011 používáme už čtvrtou generaci našeho řídicího systému SandRA, což je zkratka Safe and Reliable Automation. Jde o moderní systém třídy Distributed Control System navržený pro náročná průmyslová odvětví vyžadující vysokou spolehlivost a dlouhou dobu života řídicího systému. Pokud si představíte, že má řídicí systém životnost okolo dvaceti let, může tyto dodávky realizovat pouze technologicky vyspělá firma se stabilním a dlouhodobým zázemím na trhu.
Na jaderné elektrárny, stejně jako na tepelné či vodní, dodáváme jak kompletní, tak dílčí řešení. Mezi naše nejúspěšnější produkty v oblasti jaderné energetiky patří systém řízení a kontroly regulačních tyčí pro primární část jaderné elektrárny (RRCS) a systém řízení výkonu reaktoru (RCS). Jejich úkolem je regulovat, zpomalovat či v případě nutnosti zastavit štěpnou reakci v reaktoru. Obsahují speciální bezpečnostní funkce zařazené do nejvyšších bezpečnostních kategorií. Náš systém RRCS používají například v jaderných elektrárnách Mochovce, Bohunice, Temelín, Lovisa, Metsamor či Pakš.
Kolik stojí vývoj takového řídicího systému?
Ročně investujeme do vývoje přibližně třicet milionů korun, a to bez ohledu na stav ekonomiky či další vlivy, jako je aktuálně koronavirus. Tyto prostředky jdou do vývoje systémů pro všechny segmenty trhu, na které cílíme, tedy i pro tepelnou a vodní energetiku, průmysl, drážní systémy, plynárenství a smart systémy. Zaměřujeme se i na vývoj a implementaci technologií z oblasti průmyslu 4.0, IoT, inteligentních bezdrátových systémů a nadstavbových manažerských systémů. Vyvinuli jsme a úspěšně implementujeme platformu SimONet pro bezdrátový sběr dat, jejich uložení, vyhodnocení a vizualizaci prostřednictvím IoT.
V oblasti jaderné energetiky jsme do vývoje systémů RRCS a RCS za posledních pár let investovali téměř 60 milionů korun. V loňském roce jsme například po čtyřletém vývoji představili patentovanou novou generaci systému RRCS.
Čeho se patent týkal?
Pro reaktory VVER 1000 a VVER 1200 jsme na vlastní platformě SandRA vyvinuli nový systém pro řízení regulačních tyčí RRCS s přesnějším vyhodnocováním jejich polohy, který je schopný pracovat i při jednoduché poruše čidla nebo kabelové trasy. Výhodami jsou také zkrácení doby údržby systému při plánovaných odstávkách, životnost třicet let a zlepšení kvality kontroly aktivní zóny, kdy je k dispozici rozsáhlejší diagnostika mechanického stavu pohonu, klastru a palivové kazety. Vývoj probíhal ve spolupráci se Škodou JS.
Aktuálně se otevírá téma dostavby nových jaderných bloků v České republice. Plánuje se ZAT tendru účastnit?
Kdo jiný než české firmy by měly být součástí dostavby jaderných bloků u nás. Pokud by se na projektu podílely jen velmi málo, v dodávkách do zahraničí jim to zkomplikuje situaci. Těžko někomu vysvětlíte, že chcete dodávat na jiný trh, ale doma jste zakázku nezískali.
Ucházeli jsme se i o účast ve zrušeném tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Pro účast v připravovaném projektu máme veškeré kompetence včetně referencí z realizovaných zakázek v jaderných elektrárnách u nás i v zahraničí. Ostatně náš řídicí systém řídí i současné bloky jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Nemáme ale ambice jen v oblasti velkých bloků, chceme se rovněž účastnit projektů výstavby malých modulárních reaktorů nejenom v Evropě. Máme zkušenosti s vývojem a provozem řídicích systémů i pro malé jaderné reaktory, například v dodávkách pro výzkumný reaktor VR-15 v Centru výzkumu Řež nebo pro malý experimentální jaderný reaktor v Brazílii. Jsme také připraveni dodávat naše řídicí systémy už při vývoji technologií. Ostatně ZAT se též podílí na vývoji jaderného reaktoru čtvrté generace.
Dodávky do jaderné energetiky mají ze své podstaty přesně daná pravidla, nicméně máte pro nás nějakou zajímavost třeba z vašich zakázek?
Třeba to, že při rekonstrukci řídicího systému v Jaderné elektrárně Dukovany, kterou jsme dokončili v roce 2016, se i díky našim systémům zvýšil instalovaný výkon na 2 GW. Je tedy stejný jako v Jaderné elektrárně Temelín. Pro české patrioty může být zajímavé i to, že patříme mezi čtyři firmy v EU, které vyvíjejí, vyrábějí, projektují a dodávají vlastní řídicí bezpečnostní systém pro primární část jaderných elektráren. Česká republika se tak i díky ZAT řadí mezi světové dodavatele nejpokročilejších řídicích systémů pro jadernou energetiku s ohledem na bezpečnost řízené technologie.
(Rozhovor vedla Denisa Ranochová, mluvčí společnosti ZAT. Foto: ZAT)
(ed)
Obr. 1. Ing. Ivo Tichý, člen představenstva společnosti ZAT
Obr. 2. Nový systém řízení regulačních tyčí RRCS zpracovává patentované vyhodnocování jejich poloh
Obr. 3. ZAT má k dispozici vlastní vývoj i technologické zázemí, včetně špičkové linky na osazování desek plošných spojů
Obr. 4. ZAT se kromě řídicích systémů pro energetiku věnuje i systémům IoT nejenom pro chytrá města: systém Simonet je určen pro sběr dat, jejich ukládání v cloudu, vyhodnocení a vizualizaci