Aktuální vydání

celé číslo

02

2021

Systémy pro řízení vodárenských sítí a ČOV

Hladinoměry

celé číslo

Invensys OpsManage: trendy a novinky

Ve dnech 3. a 4. listopadu 2011 se v Paříži konala konference Invensys OpsManage Europe. Čtenáři se o ní dočetli už v loňském prosincovém čísle (na str. 60) a aktuálně i na webu www.automa.cz . Které trendy a novinky považují za nejdůležitější sami pracovníci firmy Invensys? V listopadu jsem se v Paříži setkal s Alainem Ginguenem, technickým ředitelem EMEA Invensys Operations Management. Z našeho setkání vzniknul tento rozhovor. V příštím čísle na něj naváže rozhovor s Čestmírem Šimáněm z českého zastoupení firmy Invensys.

Pane Ginguene, které trendy a nové produkty považujete zde na OpsManage za nejdůležitější, nejvýznamnější a nejzajímavější?

Zajímavý trend je stále silnější pronikání mobilních zařízení, jako jsou např. i-pady a jiné tabletové počítače, do průmyslového prostředí. Proto se snažíme najít způsoby, jak mohou pracovníci tato zařízení co nejlépe využít. Prezentujeme zde aplikační software, který umožní pracovníkům s těmito mobilními zařízeními získat kdekoliv a v reálném čase hlášení o stavu výroby a výrobních zařízení.

Dalším zajímavým trendem je virtualizace. V současné době se např. jako operátorské stanice používají běžné počítače. Jejich životnost je přibližně tři roky. Invensys má smlouvu se společností HP, že bude dodávané počítače podporovat pět let. Jenže i to je málo, v průmyslu se požaduje životnost řídicího systému minimálně dvojnásobná, u DCS i delší, dvacet i více let. Virtualizace umožňuje učinit aplikační software nezávislý na hardwaru. Přenos z jednoho serveru na jiný je potom snadný, a životnost celého systému se tím významně prodlužuje. Další výhoda virtualizace je v tom, že při modernizaci řídicího systému nemusí být technologie odstavena, mnohé změny lze udělat za provozu.

V neposlední řadě je třeba zmínit se o cloud computingu. Také ten začíná pronikat do průmyslového prostředí a na této akci najdete několik příkladů systémů pracujících v prostředí cloudu – zatím jako demonstrační verze, ale s potenciálem brzkého využití v praxi. Využívá se přitom nesmírná flexibilita takových systémů, centrální správa aktualizací a možnost přístupu odkudkoliv, kde je k dispozici internet.

Poslední ze zajímavých trendů je využití sociálních sítí pro profesní účely. Mnoho lidí je registrováno v sítích jako Twitter nebo Facebook a my hledáme způsoby, jak tyto sítě využít v průmyslové praxi. Pochopitelně ne pro provozní řízení průmyslových procesů, ale např. pro sdílení znalostí a výměnu zkušeností mezi jednotlivými pracovníky a pracovními týmy.

Ptal jste se na nové výrobky. Z hlediska uživatelů DCS patří k nejzajímavějším univerzální svorky s funkcí Intelligent Marshalling, inteligentní ranžírování. Kombinace hardwaru a softwaru umožňuje ke každé svorce univerzálního I/O modulu flexibilně přiřadit, jaký signál na ni bude přiveden, zda digitální vstup, digitální výstup, analogový vstup, analogový výstup… Uživatel tedy nemusí předem vědět, který signál bude ke které svorce přiveden. To je důležité pro provádění změn v průběhu projektu. Ušetří se tím také místo v rozváděči, potřebné pro ranžírovací svorky, a zejména veškerá práce spojená s ranžírováním vodičů, jež je často zdrojem chyb. Změny v konfiguraci se realizují softwarově. Volné svorky lze využít jako zálohu např. při potřebě rozšířit a doplnit systém. Jsou univerzální, a není tedy třeba mít zvlášť zálohu pro digitální analogové signály, vstupy nebo výstupy – vše je otázka softwaru.

Klasické ranžírování je skutečně práce velmi zdlouhavá, náročná na pozornost a přesnost dokumentace. Univerzální svorky a celý systém Intelligent Marshalling jistě ocení všechny firmy, které se zabývají inženýrskými službami a oživováním řídicích systémů.

Podle zpětné vazby naši zákazníci oceňují možnost změn za běhu systému. Stačí připravit nový snímač nebo akční člen, zapojit jej ke svorce a změnou programu zajistit, aby svorka pracovala např. jako analogový vstup ze snímače nebo digitální výstup pro akční člen. Změnu softwaru lze přitom bez problému realizovat dokonce i na dálku. To šetří čas i peníze. Jinou typickou úlohou je modernizace řídicího systému. Časté je, že se mění jen řídicí část, snímače a akční členy zůstávají původní. V takovém případě je nové připojení všech vstupů a výstupů značně pracné. Se systémem Intelligent Marshalling je to ale jednoduché, vstupy a výstupy se připojí k univerzálním svorkám a zbytek je otázkou programování.

Co je nového ve verzi 3.0 systému Foxboro Control System?

Foxboro Control System 3.0 je určen pro náš DCS Foxboro I/A Series. Vychází z koncepce Archestra, kterou do koncernu Invensys přinesla firma Wonderware. Díky koncepci Archestra lze nyní např. InTouch použít jako HMI společně pro DCS I/A Series i pro PLC třetích stran. Foxboro Control System 3.0 obsahuje integrované systémy InTouch, jednotné vývojové a konfigurační prostředí a Archestra System Platform. Archestra System Platform zahrnuje Wonderware Application Server, Historian, Information Server a Device Integration. Je to základ pro další rozvoj DCS I/A Series. Výsledný řídicí systém založený na platformě Archestra není jen integrovaný, ale také unifikovaný. V integrovaném systému spolu jednotlivé části sice komunikují prostřednictvím svých rozhraní, ale jinak mají své HMI, svou databázi, kam se ukládají data, atd. V unifikovaném systému jsou i tyto funkce společné, používá se jednotné HMI a data se ukládají na jednom místě. Veškeré změny v jedné části systému se automaticky projeví na všech místech, jichž se to týká. Takový systém se mnohem snáze udržuje a jeho celkové náklady TCO jsou nižší než u systému sice integrovaných, ale nikoliv unifikovaných.

Na přednášce jsem také slyšel o novém bezpečnostním systému Trident.

Bezpečnostní systémy tvoří velkou část sortimentu společnosti Invensys. Trident je bezpečnostní systém založený na principu trojnásobné redundance modulů a patří do typové řady Triconex. Je určen pro menší úlohy, kde plní funkci bezpečnostního PLC. K dispozici je nyní pro SIL 2 i SIL 3. Výhodou je, že umožní použít bezpečnostní PLC i v úlohách, kde se požaduje velká míra bezpečnosti a jiné systémy (z našeho sortimentu např. Tricon) by byly zbytečně drahé.

Invensys je aktivní v oblasti energetiky, a to i jaderné. Německo ale své aktivity v oblasti jaderné energetiky zastavuje a možná bude následováno dalšími státy. Jakou roli hrají systémy pro jadernou energetiku ve vaší nabídce?

Je to velmi závislé na regionu, kde podnikáme. V posledních dvou letech jsme dodali řídicí systémy pro osm reaktorů v Číně a další se chystají. Ale dodáváme řídicí systémy i pro uhelné elektrárny, třeba právě do Číny nebo do Indie. To je trh, který se velmi rychle rozvíjí. V Evropě jsou populární kogenerační elektrárny nebo větrné a solární elektrárny – i to jsou obory, kde se Invensys angažuje. Kromě toho jsme aktivní také v oblasti inteligentních rozvodných sítí – smart grids – a v oblasti systémů pro podporu efektivity spotřeby energie.

 Invensys je globální firma a vím, že i vy osobně máte zkušenosti z různých oblastí světa. Myslíte si, že jsou velké rozdíly ve vývoji průmyslové automatizace v Evropě, v Americe a např. v Číně?

Myslím, že je možné najít společné charakteristiky mezi rozvinutými zeměmi na jedné straně a rozvojovými zeměmi na druhé straně. Rozvinuté země, to jsou především Evropa a USA. Zde je zájem o nástroje pro zvyšování produktivity, efektivity, snižování nákladů na provoz a na údržbu atd. V rozvojových zemích se zase klade důraz na nástroje pro efektivní inženýrink a uvádění nových systémů do provozu. Na projektech zde často spolupracují velké mezinárodní týmy. Rozdíl je v tom, že v rozvinutých zemích jsou mnohem častější modernizace již existujících závodů, kdežto v rozvojových převažuje automatizace nových podniků postavených „na zelené louce“. Pro tyto typy projektů jsou vhodné a účelné různé koncepce řídicích systémů. Ovšem obecně, kromě popsaných rozdílů, je automatizace všude stejná. Pozitivním projevem globalizace je, že automatizační inženýr dokáže pracovat na projektu ve Francii stejně jako v Indii nebo na Sibiři. To ale není proto, aby se ulehčila práce automatizačním inženýrům. Globalizují se i výrobní firmy a také ony podle potřeby přesouvají kapacity mezi různými částmi světa. Pro optimalizaci své činnosti potřebují mít jednotné nástroje, konzistentní data a např. také jednotné systémy pro kontrolu kvality. Proto se automatizační prostředky a řídicí systémy celosvětově standardizují.

 Hodně se nyní mluví o nedostatku inženýrů a poklesu kvality technického vzdělávání. Pociťujete to také?

Ano, mladí lidé se zajímají spíše o netechnické obory, o práva, finančnictví apod. Jedinou šancí je změnit jejich motivaci, aby se více zajímali o techniku, ukázat jim, že je to zajímavá práce a že je v mnohém jiná, než byla před pár desítkami let. V tom mohou pomoci třeba právě zmíněné sociální sítě, které jsou mezi mládeží velmi populární. Ale překvapuje mě, že tento problém už pociťujete i v České republice. U vašich sousedů na Slovensku v Bratislavě jsme otevřeli centrum, které poskytuje vývojové a inženýrské služby pro celou Evropu a neměli jsme problém najít pro něj inženýry, a to dobré inženýry. No, budeme se muset snažit, abychom si je také udrželi.

 Pokud jde o kvalitu vzdělání, říká se, absolventi technických vysokých škol mívají dobré teoretické znalosti, ale nejsou připravení na průmyslovou praxi.

Invensys je velká firma a potřebujeme jak provozní inženýry, tak i doktorandy se znalostmi teorie řízení a dobrými nápady. V moderní automatizaci je např. hodně práce pro programátory, kteří pracují v kanceláři a vlastní provoz možná nikdy neuvidí. To ale neznamená, že by to byla teoretická práce a že by o průmyslové praxi nic nevěděli. Musí vědět, co programují a jaké specifické požadavky řízená technologie má, aby si uvědomili, že neprogramují žádnou hru, ale řízení reálného provozu. Selhání řídicího počítače jaderné elektrárny nelze řešit klávesami Ctrl Alt Delete. Zodpovědnost je však pro mnohé inženýry motivující a právě to je k práci v technických oborech přitahuje.

 Děkuji vám za rozhovor. 

Rozhovor vedl Petr Bartošík.

Obr. 1. Alain Ginguene, technický ředitel EMEA Invensys Operations Management