Aktuální vydání

celé číslo

07

2020

Řízení distribučních soustav a chytrá města

Měření a monitorování prostředí v budovách a venkovním prostředí

celé číslo

Informace o výrobcích jako na dlani

Informace jsou v současnosti často největším bohatstvím firem. Pro konkurenceschopnost podniků je zásadní, jak efektivně toto své bohatství spravují a jak rychlý přístup mají jejich pracovníci k datům, která se týkají nejen obchodování, ale i vývoje a výroby produktů. Pro spravování dat vznikajících ve všech fázích života výrobků se pozvolna ujímají systémy PLM (Product Lifecycle Management). Co vlastně pojem PLM zahrnuje a jak se tyto systémy uplatňují v praxi, to byly otázky pro dva odborníky z firem, které systémy PLM vyvíjejí a prodávají.
 
Pojem PLM (Product Lifecycle Management) se začal používat již před lety, dosud ale panuje jen neostrý obraz o tom, co touto zkratkou rozumět. Jak jí rozumíte vy?
 
Ronny Duchek (Prozesstechnik Kropf):
PLM shrnuje strategické komponenty potřebné k zajištění konkurenceschopnosti podnikatelského subjektu. Systém PLM je možné rozčlenit do jednotlivých fází, které sahají od vzniku myšlenky o produktu až po jeho vývoj a následný prodej.
 
Tomáš Svoboda (Siemens PLM Software):
Hlavní myšlenkou PLM je spojení většiny informací o výrobku do jednoho místa, do jednoho centrálního úložiště dat, odkud jsou informace snadno dostupné a hlavně odkud jsou řízeny jednotlivé procesy s produktem spojené. Podstatné je, že spravovaná data vznikají po celou dobu životního cyklu produktu, tedy od fáze úvah o uvedení nového výrobku, přes sběr požadavků na nový produkt, nebo poptávky, přes fáze nabídkové, kontraktační, předvýrobní, přípravy výroby až po vlastní předání do výroby, distribuci, podporu a poskytování servisu zákazníkovi, až třeba po fáze správného stažení výrobku z trhu.
 
Označuje termín PLM určitý typ softwaru, nebo jde o koncepci či strategii pro správu dat, která integruje různé softwarové nástroje?
 
Ronny Duchek:
V jednotlivých fázích procesu PLM jsou využívány různé nástroje z oboru informační techniky. Například pro správu základních technických dat, stejně jako jednotlivých komponent i zcela komplexních struktur výrobního zařízení včetně dokumentace lze použít tzv. systémy PDM (Product Data Management).
 
Tomáš Svoboda:
Po celou dobu životnosti výrobku jsou informace o produktu generovány mnoha menšími programy a informačními systémy, systémy pro řízení obchodování nebo výroby, programy CAD/CAM/CAE, ale úkolem systému PLM je informace z těchto subsystémů řídit v rámci předem definovaných pracovních postupů a rolí jednotlivých uživatelů PLM. Jedině tímto koncepčním přístupem lze dosáhnout požadovaných efektů ze zavedení PLM, tedy rychlejšího uvedení výrobku na trh nebo k zákazníkovi, minimalizace nákladů s tím spojených a vedle toho maximální obchodní úspěšnosti produktu na trhu a co nejdelší doby prodejnosti.
 
Jak se koncepce PLM vyvíjí a co nejvíce ovlivňuje její prosazování do praxe?
 
Tomáš Svoboda:
Doposud bylo pod pojmem PLM myšleno řízení předvýrobních etap (PDM) a výrobní etapy byly doménou systémů ERP. Ty však řídí vlastní výrobu, ale nikoliv přípravu. Nástupem koncepce digitální továrny došlo k propojení obou těchto světů, takže dnes PLM pokrývá skutečně celý životní cyklus výrobku.
 
Snižování cen a zvyšování výkonu techniky umožňuje masivní nasazení konceptu PLM do oblastí, ve kterých to dříve bylo nemyslitelné. Například je možné zavádět bezpapírové provozy, kde monitor PC nahrazuje výkres u NC stroje v dílně.
 
Které objevy nebo pokroky v poslední době ovlivnily vývoj PLM?
 
Tomáš Svoboda:
Významným pokrokem bylo vyvinutí nového, „lehkého“ formátu pro prohlížení prostorových (3D) produktových dat – formát JT. Geometrie produktu vzniká v systému CAD, ale tradiční data CAD jsou velice objemná a jejich sdílení ve firmě a mezi spolupracujícími subjekty je náročné a těžkopádné, navíc může vyžadovat pořízení licence původní aplikace CAD. Data ve formátu JT naproti tomu zabírají jen asi 5 až 10 % původní velikosti při zachování kompletní geometrie a možnosti prohlížení, měření, řezů a komentování jako při použití původních dat. Prohlížení dat JT je navíc bezplatné, a je tedy velmi snadné zpřístupnit je i pracovníkům výrobní linky nebo zákazníkovi či dodavateli. Dále je možné uspořádat konference v režimu on-line a na dálku prodiskutovat potřebné změny ve vývoji. Podstatnou výhodou je rovněž ochrana duševního vlastnictví při sdílení takto „vylehčených“ dat.
 
Jak se systémy PLM prosazuje v podnicích v České republice?
 
Tomáš Svoboda:
České podniky začínají pomalu chápat, že zavedení PLM je skutečnou strategií pro zefektivnění činnosti podniku a na rozdíl od zavedení běžného informačních systému mnohem účinnějším nástrojem pro koncepční snížení nákladů a zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti firmy. Bohužel někdy stále narážíme na nesprávné zařazování PLM do oddělení konstrukce a vývoje. Ano, v těchto útvarech se často ve výrobních podnicích s řízením produktových dat začíná. Přínosy filozofie PLM však pramení z koncepčního zavedení v celém podniku.
 
Jsou systémy PLM vhodné i pro malé a střední podniky? Mají o ně zájem?
 
Ronny Duchek:
Vedle velkých podniků je zavedení PLM důležité i pro většinu středních podniků, které chtějí na trhu svou pozici obhájit, popř. posílit. Z neznalosti principu a využitelnosti systému i jeho ceny vznikají pochopitelně obavy z investičního rizika spojeného se zavedením PLM. Vzhledem k momentálnímu oslabení ekonomického vývoje je však podle mého názoru zavedení PDM/PLM pro udržení úspěšné pozice na trhu do budoucnosti naprosto nevyhnutelné. Na druhé straně u malých podniků je mnohdy dobře fungující PDM zcela dostačující.
 
Tomáš Svoboda:
Z našich realizovaných projektů vyplývá, že průměrná úspora nákladů po zavedení PLM osciluje okolo 1,7 % z celkové ročního obratu podniku, a to bez ohledu na velikost firmy. Tato rovnice z naší zkušenosti platí jak pro velké nadnárodní podniky, tak i pro menší a středně velké firmy. Zájem malých a středně velkých podniků o PLM potvrzuje fakt, že většina z více než čtyř milionů námi dodaných licencí PLM je používána právě v tomto segmentu trhu.
 
Jak se musí firma, která se pro zavedení PLM rozhodne, na tento úkol připravit? Co jí tato koncepce přinese?
 
Ronny Duchek:
Pro zavádění systému PLM je důležité nepřenášet do systému celou složitost projektu, ale vytvořit jednoduché, srozumitelné a přehledné koncepty, které uživatel snadno nalezne a oživí přes uživatelské rozhraní systému. Z tohoto důvodu je nutné svěřit zavedení systému PLM skutečně fundovanému dodavateli, který v úzké spolupráci s uživatelem vytvoří pokud možno optimální řešení. PLM je totiž na počátku pouze strategie, koncept a nástroj – jen v rukou angažovaných uživatelů může systém přinést hospodářský prospěch.
 
Tomáš Svoboda:
Zavedení PLM není složité, ale je téměř u každé společnosti jiné, protože každá čelí trochu jiným interním bariérám. Je tedy naprosto nezbytné pomoci zákazníkům rozpoznat hlavní překážky a omezení, jejichž odstranění a zprůchodnění budou mít pozitivní dopad na činnost firmy. Teprve poté lze naplánovat jednotlivé fáze projektu tak, aby bylo dosaženo rychlých efektů s optimálními investicemi a úsilím. Pomáháme klientům vyhodnocovat efekty zavedení PLM, poskytujeme jim rozbor zjištěných omezení, jejich finanční kvantifikaci a kalkulaci úspor nákladů při zavedení PLM. Záměrně při těchto kalkulacích ignorujeme dopad na zvýšení obratu, které může být i několikanásobně větší než dosažené úspory.
 
diskusi vedla Eva Vaculíková
 

Ronny Duchek, vedoucí projektů pro automobilový průmysl, Prozesstechnik Kropf s. r. o.
Vzhledem k momentálnímu oslabení ekonomického vývoje je podle mého názoru zavedení PDM/PLM naprosto nevyhnutelné pro udržení úspěšné pozice na trhu do budoucnosti.“
 
Tomáš Svoboda, obchodní ředitel, Siemens PLM Software
Z našich realizovaných projektů vyplývá, že průměrná úspora nákladů po zavedení PLM je okolo 1,7 % z celkové ročního obratu podniku, a to bez ohledu na velikost firmy.“