Aktuální vydání

celé číslo

02

2024

Amper 2024

celé číslo

Historické větrné mlýny budou vyrábět elektřinu

Historie vodních mlýnů a čerpadel je velmi dlouhá, uvádí se až 3 000 let. V Evropě se začaly stavět „moderní“ větrné mlýny a čerpadla zhruba od 13. století. První zmínka o větrném mlýně v Českém království je z roku 1277; mlýn stál na území Strahovského kláštera. Celkem bylo na území Čech a Moravy přes 900 větrných mlýnů, ale do dnešní doby se jich dochovalo jen 78. Jsou to mlýny holandského typu, protože dříve rozšířenější mlýny německého typu byly na rozdíl od kamenných nebo zděných staveb holandských mlýnů dřevěné a časem se beze zbytku rozpadly nebo vyhořely. Žádný mlýn však už neslouží původnímu účelu; jsou využívány k rekreaci, k bydlení nebo jako hospodářské objekty.

Studenti Vysoké školy technické, obchodní a designu HTWG v Kostnici v projektu Sailwind 4 vyvinuli malou větrnou turbínu, která by mohla být využívána ve starých „větrácích“. Konkrétně jí vybavili plachtový mlýn řeckého typu s rotorem o průměru 4 m. Podobných plachtových mlýnů jsou ve Středomoří stovky a dotvářejí ráz přímořské krajiny – na rozdíl od gigantických větrných turbín, které hodně lidí vnímá jako objekty, které krajinu hyzdí, a ochránci přírody, klimatologové i zemědělci diskutují o jejich negativním vlivu na životní prostředí.

Malé větrné turbíny se mohou používat pro místní, decentralizovanou výrobu energie a mohly by v budoucnu významně přispět k energetické transformaci a udržitelné energetice. Turbína vyvinutá v projektu Sail­wind 4 se vyznačuje velkým stupněm automatizace, včetně dálkového přenosu dat a řízení pohonů pro stahování a natáčení plachet. Díky tomu by malá větrná turbína měla být provozně velmi spolehlivá.

Mezi partnery projektu patří i firma igus, která vedle finanční podpory 10 000 eur dodává zdarma také některé komponenty pro přestavbu větrného mlýna: bezmazná lineární vedení pro motorizované stahování plachet, axiální kluzné ložisko hlavní hřídele a plastová kluzná ložiska.

Studenti vizuálně zachovají typické znaky historické stavby: válcové tělo mlýna a kuželovou konstrukci střechy. Totéž platí pro plachty, které jsou připevněné k hlavní vodorovně uložené hřídeli. Inženýři je nahradí moderními plachtami a hřídel propojí s elektrickým generátorem. Při rychlosti větru 14 m/s by větrný mlýn měl být schopen vyrábět 5 kW elektřiny, což by stačilo k zásobování např. restaurace, hotelu nebo malého podniku. Malou větrnou turbínu lze také kombinovat s fotovoltaickým systémem a bateriovým úložištěm.

V České republice není mnoho historických mlýnů, které by bylo možné snadno využít k přestavbě na lokální větrné elektrárny. To neznamená, že by se u nás nemohly objevit malé lokální větrné elektrárny, které by doplnily fotovoltaické zdroje. V tom by bylo možné využít zkušenosti studentů z Kostnice: elektrárny, i ty zcela nově vybudované, musí být zkonstruované tak, aby byly v maximální možné míře autonomní a bezúdržbové.

[Tisková zpráva Hennlich s. r. o., prosinec 2023.]

 

(Bk)