Článek ve formátu PDF je možné stáhnout
zde.
Letošní veletrh Hannover Messe zanechal mohutný dojem. Přes 225 000 návštěvníků se mohlo v 25 rozsáhlých halách seznámit s vystavovateli a jejich produkty v rámci sedmi vzájemně propojených veletrhů – od subdodávek pro strojírenský průmysl až po digitální továrnu.
A současné trendy? Byly patrné na první pohled a pohyb. Zatímco v dodavatelských halách bylo možné procházet volným až rychlým krokem kolem lehce znuděných zástupců firem, v halách věnovaných automatizaci, robotice a informačním systémům pro průmysl nebylo k hnutí. Už tento první dojem napovídá o trendech, které hýbou průmyslovým světem.
A další překvapení? V mnoha přednáškách, konferencích a vystoupeních rezonovala politika. Veletrh Hannover Messe startoval den po prvním kole prezidentských voleb ve Francii. U mnoha diskutujících zazněly obavy z izolacionistické politiky prezidenta Donalda Trumpa, dále se citovaly obavy z brexitu a popř. i frexitu. Všechno v souvislosti s tématem, zda je EU schopná reformy, zda se EU nerozpadne a s ní nezmizí i výhody volného obchodu. A nejen obchodu. Vždyť principem Industry 4.0, IoT a digitalizace je volný přístup k internetu, jeho bezpečnost, rychlost a dostupnost. A to jsou oblasti, kde se světy techniky a politiky významně prolínají. K této problematice se během diskuse organizované Deutsche Messe a VDMA vyjádřil i komisař EU Guenter H. Oettinger, který v odpovědích s humorem komentoval situaci v EU a Evropské komisi a vysvětloval potíže s rozhodovacími procesy. Souhlasil s potřebou reformy EU tak, aby byla schopná se zefektivnit. Cestou by mělo být omezení veta jednotlivých států, upevnění demokracie posílením odpovědnosti Evropského parlamentu, popř. nebudování Evropy jako jednoho superstátu.
Základy Industrie 4.0 již byly položeny. Jde o aktivitu podporovanou jak průmyslovými podniky, tak státy. A zde se právě hovoří o dekádě inovací. Prezident VDMA Carl Martin Welcker ve svém projevu stanovit čtyři základní teze:
- je třeba silnější zakotvení Industrie 4.0 v podnicích,
- rozhodující je kvalifikovaný personál,
- služby založené na databázích a sesíťované výrobky umožní realizovat nové obchodní modely,
- musí být včas zajištěno financování projektů I4.0.
Průmyslové společnosti v ČR řeší při zavádění konceptu průmyslu 4.0 ty samé obtíže a v tomto ohledu lze s německými kolegy jen souhlasit. Naproti tomu byly tyto teze adresovány jako požadavky zástupců profesních organizací německé vládě, která vzejde z příštích voleb. I to by mohlo být pro nás inspirativní.
Avšak i v průmyslových podnicích existují překážky implementaci konceptu Industry 4.0. Z pohledu uživatelů jsou na obr 1.
O čem ještě Hannover Messe návštěvníka přesvědčil? Že technicky to půjde. Bylo možné se seznámit s množstvím chytrých technických řešení. Od chytrých měst přes digitalizované továrny po chytré výrobky masové i individuální produkce – např. náhrady kostí vyrobené pomocí 3D tisku. Každý si mohl vybrat oblast svého zájmu.
Právě kompletnost záběru a avizované propojení s logistickým veletrhem v příštím roce umožní představit chytrý svět na jednom místě a v jednom čase.
A povzdech na konec. Partnerskou zemí bylo letos Polsko – a bylo představováno jako průmyslová velmoc. Na stánky čínských, korejských, tchajwanských nebo tureckých firem bylo možné narazit na každém kroku. Jen české expozice nebyly na první, a ani na druhý pohled moc vidět. Je to škoda. Průmyslový svět se setkává na veletrhu Hannover Messe. Ten příští se bude konat od 23. do 27. dubna 2018.
Radim Adam
Kam se posunulo téma průmyslu 4.0 a jakou roli hraje Česká republika
Téma letošního veletrhu Hannover Messe Integrovaný průmysl – tvorba hodnot mělo naznačit, že pro německé firmy už Industrie 4.0 není hudbou budoucnosti, ale stává se realitou. Průmyslníci se nedají tak snadno unést pohádkovými vizemi komunikačních agentur a právem se ptají, co jim průmysl 4.0 přinese, jaké hodnoty vytvoří, a také co je to bude stát. Jak konstatuje ve svém článku kolega Radim Adam, v současné době už je zřejmé, že to technicky „půjde“; bariéra je v lidech. Chytrá výroba v podmínkách integrovaného průmyslu umožňuje zachovat v Evropě obory, které by se jinak přesunuly za levnější pracovní silou. Na jednu stranu přináší nové pracovní možnosti, na druhou stranu však také menší požadavky na pracovní sílu. Vzniká zde nerovnováha: zatímco nová pracovní místa vznikají v náročných technických oborech, ubývá potřeba méně kvalifikovaných sil – implementace automatizace a robotizace snižuje potřebu manuálně pracujících dělníků, zatímco chytrá výroba a průmysl 4.0 ubírají příležitosti v technicko-hospodářských a ekonomických oborech.
Mezinárodní charakter veletrhu
Letošní veletrh byl rekordní z hlediska počtu zahraničních návštěvníků: z celkového počtu 225 tisíc jich bylo 75 tisíc ze zahraničí. Nejvíce z toho bylo poněkud překvapivě návštěvníků z Číny (9 000). Následovalo Nizozemí, Indie a partnerská země Polsko. Celkem 3 000 návštěvníků z USA potvrzuje, že zájem o veletrh přetrvává i rok či dva poté, co byla země partnerem veletrhu (USA byly partnerskou zemí v roce 2016), ale také to, že americké podniky mají navzdory izolacionistické politice současného prezidenta zájem o spolupráci s evropskými podniky a po změně vedení USA se budou chtít vrátit k oboustranně výhodné spolupráci.
Na veletrhu rovněž několikrát zaznělo, že vícerychlostní Evropa není něčím, co vznikne, ale co už tu dávno je. Má-li se EU dále rozvíjet, musí se zbavit nutnosti hledat za každou cenu shodu členských zemí. Méně rozvinuté země nesmějí brzdit a ohrožovat vývoj těch vyspělejších.
Česká republika na veletrhu Hannover Messe – a v Evropě
Česká republika nepatří do skupiny nejsilnějších a nejvlivnějších zemí. Není tomu tak proto, že jsme malí a bezvýznamní, dokonce nám neškodí ani skutečnost, že dosud nemáme euro, ale spíše se do této role stavíme sami důrazem na extenzivní rozvoj průmyslové výroby a doposud malými ambicemi v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Jak jsem pochopil, v Německu mnozí Českou republiku vnímají jako zemi, která natáhne ruku, když se přidělují dotace, ale když jde o řešení celoevropských problémů, začne sobecky hájit vlastní zájmy. Posuďte sami, zda na tom není malý kousíček pravdy.
Radim Adam konstatoval, že české firmy na Hannover Messe nebyly na první pohled vidět, dokonce ani na druhý... Ale ne, české firmy na veletrhu byly, ovšem převážně v oboru subdodávek. Z oboru automatizace jich bylo jen pár. A je opravdu velká škoda a ostuda, že v hale 2, věnované výzkumu a vývoji, nebyl z Česka opět vůbec nikdo.
Nikde mně nepošlapali nohy tolik jako právě v této hale: my zaujatí techničtí nadšenci moc nevnímáme, co se děje kolem, a zde jsme klopýtali o sebe navzájem a o podnikatele s kufříky plnými peněz, které chtějí investovat do slibných projektů a začínajících firem.
Petr Bartošík
Partnerskou zemí veletrhu Hannover Messe v roce 2018 bude Mexiko
V roce 2018 bude partnerskou zemí veletrhu Hannover Messe Mexiko. Oficiální smlouva byla podepsána při letošním veletrhu. Mexiko chce v průběhu svého partnerství zdůrazňovat témata průmyslu 4.0, energetiky a ochrany životního prostředí, vzdělávání, výzkumu, inovací, start-upů a přímých zahraničních investic. Mexiko je první země Latinské Ameriky, která se stala partnerskou zemí veletrhu Hannover Messe.
V současné době je téměř 80 % mexického zahraničního obchodu realizováno v rámci Severoamerické ekonomické zóny. Mexiko nyní hledá nové možnosti obchodních vztahů s Evropskou unií. Partnerství veletrhu Hannover Messe je proto pro Mexiko výbornou šancí představit se jako technicky vyspělá země s mnoha příležitostmi pro investice a s propracovanou strategií rozvoje a inovací.
Mexiko je země se 120 miliony obyvatel. Je členem OECD, patnáctou největší ekonomikou na světě (druhou v Latinské Americe) a je považováno za rozvinutou zemi s velkým potenciálem. V Mexiku působí mnoho evropských firem. V současné době je velkou investiční příležitostí probíhající liberalizace energetiky. Mexiko je velkým vývozcem ropy a výrobcem automobilů: v tomto oboru je čtvrtým největším vývozcem na světě.
(ed)
Cenu Hermes Award získala firma Schunk
Jedním z velkých témat veletrhu Hannover Messe byly kolaborativní roboty. Možnost zbavit roboty jejich oplocení je v oboru robotiky převratnou novinkou a přináší mnoho nových možností využití robotů v praxi.
Cenu Hermes Award, udělovanou v průběhu veletrhu Hannover Messe, letos získala firma Schunk za inteligentní uchopovací modul pro kolaborativní roboty Co-act Gripper JL1. Tento modul (obr. 2) je určen nejen pro uchopování předmětů, ale také pro ovládání a komunikaci robotu s lidskou obsluhou. Pro Henrika A. Schunka jde o milník ve vývoji jeho firmy: „Můj tým a já jsme hrdí na úspěch uchopovače Co-act Gripper JL1, který představuje rozhodující krok k vysoce flexibilnímu uchopování.“
Cena je udělována nezávislou porotou pod vedením prof. Wolfganga Wahlstera, předsedy dozorčí rady Německého výzkumného ústavu pro umělou inteligenci DFKI.
Společnost Schunk uspěla v soutěži již v roce 2015, kdy se dostala do užšího výběru pěti nejlepších firem se softwarovým nástrojem eGrip, využívajícím web a určeným pro navrhování prstů uchopovačů vyráběných 3D tiskárnou.
Co-act Gripper JL1 umožňuje prostřednictvím různých senzorů přizpůsobit proces uchopování v reálném čase. Pro zabránění kolizím jsou určeny kapacitní snímače. Taktilní senzory dokážou rozlišit, kdy se robot dotkl člověka a kdy uchopovaného předmětu nebo předmětu v okolí. Mezi prsty je umístěna kamera, která snímá okolí a vyhledává objekty, jež mají být uchopeny.
Plánuje se, že takto získané údaje o provozní situaci a podmínkách okolí nebude chapadlo používat jen samo, ale bude schopné je zasílat okolním řídicím systémům. To umožní jednak optimalizaci výrobních procesů, jednak kontinuální dokumentaci průběhu výroby.
Uchopovač je vybaven prsty pro paralelní i úhlové uchopení, a poradí si proto s předměty nejrůznějších tvarů.
Systém je doplněn možností interaktivní komunikace mezi uchopovačem a obsluhou. K tomu je vybaven dotykovým displejem. Pro rychlou informaci o uchopení předmětu je určena signální LED na prstech uchopovače.
(Bk)
Obr. 1. Překážky v implementaci Industrie 4.0 do praxe z pohledu německých podniků (zdroj: bitkom)
Obr. 2. Hala 2, věnovaná výzkumu a vývoji, byla stále plná návštěvníků (foto: Deutsche Messe)
Obr. 3. Uchopovací modul pro kolaborativní roboty Co-act Gripper JL1 od firmy Schunk získal cenu Hermes Award