|
Frekvenční měnič, nebo měnič frekvence?
Zdá se, že zde není o čem diskutovat. Jde o zařízení, které mění frekvenci – správně je tedy měnič frekvence. U frekvenčního měniče by se věci neznalý člověk mohl ptát, co takový měnič vlastně mění. Je to stejné jako např. u odporového snímače teploty: nikdo, kdo zná pravidla české syntaxe nebo má vyvinutý jazykový cit, nepochybuje o tom, že jde o snímač, který prostřednictvím elektrického odporu měří teplotu, nikoliv naopak. Stejně tak ten, kdo chce měřit tlak, sáhne po snímači tlaku, ne po tlakovém snímači (existují např. tlakové snímače teploty, ale ty se používají v některých speciálních případech pro měření teploty, ne tlaku).
Česká elektrotechnická názvoslovná norma (ČSN 33 0050) mluví o měniči kmitočtu. Vzhledem k tomu, že kmitočet a frekvence jsou synonyma, lze říci, že měnič frekvence je termín odpovídající normě stejně jako měnič kmitočtu. Normy v současné době sice nejsou obecně závazné, ale v obchodních vztazích často bývá soulad odevzdaného díla s platnými normami podmínkou smlouvy – a to zahrnuje i to, aby terminologie průvodní dokumentac e odpovídala normě.
Jenže v praxi je kupodivu podstatně používanější termín frekvenční měnič než měnič frekvence. Dokonce i na některých vysokých školách se studenti učí o frekvenčních měničích, a ne o měničích frekvence, a frekvenční měniče je možné již najít i v některé odborné literatuře. Vzhledem k tomu, že žádný frekvenční měnič (podle správné syntaxe) v praxi neexistuje, a není zde tedy možnost záměny, rozhodl jsem se v případech, kdy na tom bude autor výslovně trvat, výjimečně ponechat i v časopise Automa termín frekvenční měnič.
Petr Bartošík
|