|
Endress+Hauser: z řemeslné dílny celosvětovým dodavatelem průmyslové automatizace
Společnost Endress+Hauser (E+H), oslavující letos 50 let své existence, je mezinárodní švýcarský rodinný podnik a v současné době jeden z předních dodavatelů průmyslových měřicích přístrojů a automatizačních řešení ve světě. Je organizována jako celosvětová síť právně nezávislých podniků, jejichž aktivity jsou řízeny a koordinovány holdingovou společností se sídlem v Reinachu ve Švýcarsku. V E+H je nyní soustředěno 41 prodejních a servisních společností rozmístěných v 38 zemích, 22 výrobních jednotek v devíti zemích a současně také sedm správních společností. Ke konci roku 2001 zaměstnávala E+H ve své hlavní zájmové oblasti, tj. v oboru techniky pro řízení procesů, asi 6 000 lidí a roční obrat činil 1 062 milionů švýcarských franků (702 milionů euro).
Společnost E+H nabízí snímače, přístroje, systémy a služby pro průmyslové měření výšky hladiny, průtoku, tlaku a teploty, pro provozní analýzu kapalin a záznam naměřených údajů, dále stanice pro odběr vzorků a další komponenty měřicích a řídicích systémů a v neposlední řadě také technické služby. Její zákazníci, podniky činné především v chemickém a petrochemickém, farmaceutickém a potravinářském průmyslu, při zásobování vodou i zpracování odpadních vod, v papírenství, energetice, při těžbě, uskladňování a dopravě ropy a zemního plynu, jsou při použití výrobků E+H mj. schopni řídit své technologické procesy tak, aby dosahovali optimálních ekonomických výsledků při minimální spotřebě přírodních zdrojů a současném zachování bezpečnosti lidí, životního prostředí i průmyslových zařízení. Výrobky společnosti E+H jsou proslulé svou technickou úrovní, vysokou spolehlivostí a kvalitou i velmi dobrou dosažitelností.
Během 50 let, které uplynuly od jejího vzniku, se společnost Endress+Hauser systematickým způsobem proměnila z řemeslného specialisty na měření výšky hladiny v dodavatele kompletních řešení pro průmyslová měření a automatizaci průmyslových technologických procesů. Vedle rozšiřování svého sortimentu, především cestou vlastních inovací výrobků a služeb, společnost stále hledala a nacházela nové trhy. Profesionální prodej a služby jsou v současné době zajištěny ve všech zemích po celém světě.
Jak to všechno začalo
Před padesáti lety by si nikdo, kdo narazil na provozovny firmy Endress+Hauser v Zeppelinstrasse v Lörrachu v jižním Bádenu, nedokázal představit, že by se tato společnost mohla někdy stát nadnárodní korporací. „Tovární komplex“ malého dodavatele kapacitních hladinoměrů, to byla skupina porůznu situovaných budov – obytného domu, tesařské dílny a kůlny – podivného vzhledu. Zaměstnanci a sousedé překřtili tento zchátralý soubor staveb posměšně na „Vereinigten Hüttenwerken“ (Sjednocené chalupářské závody). A zakladatelé toho, co se později stalo společností Endress+Hauser, byli podobně nesourodou dvojicí. Švýcarský technik Georg Herbert Endress, postavou hokejový šampión, se ve věku pouhých 29 let právě vrátil z Velké Británie. Mnohem křehčeji stavěný Ludwig Hauser, kterému tenkrát bylo 59 let, byl ředitelem družstevní banky v Lörrachu. Ukázalo se však, že společně tvoří perfektní tým.
G. Endress s sebou zpoza Kanálu přivezl nové kapacitní hladinoměry vyrobené anglickou společností Fielden. Jejich základem byla z dnešního hlediska neforemná elektronková zařízení – velké krabice z ocelového plechu se dvěma ukazovacími přístroji. V té době však šlo o prvořadou světovou novinku, vedlejší produkt vývoje radaru, vzniklý v průběhu druhé světové války.
Zprvu se začínající společnost spokojila s prodejem přístrojů společnosti Fielden v Německu. G. Endress nicméně brzy začal vyvíjet své první vlastní měřicí přístroje. Typy Nivotester a Silometer, jejichž sériovou výrobu firma zahájila roce 1956, byly na německém trhu velmi úspěšné a elektronické hladinoměry začaly postupně nahrazovat dosavadní zdlouhavé a obtížné měření mechanickými metodami. Zákazníci zjistili, že mohou snáze sledovat stav svých zásob a ušetřit na nákladech a nová metoda velmi rychle vzbudila zájem v chemickém a báňském průmyslu i u výrobců potravin.
Protože počáteční kapitál společnosti činil pouze 25 000 německých marek, byla v prvních letech příkazem dne hospodárnost. Tu sledoval především L. Hauser, zatímco G. Endress soustředěně realizoval svou vizi růstu. Systematicky se pustil do práce s cílem vydobýt kapacitním hladinoměrům místo na trhu. Postupoval způsobem poskytujícím značnou šanci na úspěch i nyní: pro své nové výrobky s velkým přínosem pro uživatele hledal uplatnění v mezerách existujících na trhu a v růstových oblastech průmyslového měření a automatizace – a dařilo se mu.
Základem činnosti firmy však nicméně stále ještě byla ruční výroba v provozovnách v Lörrachu. Prodej obstarávali obchodní zástupci působící tzv. na volné noze po celém Německu. Své vlastní dceřiné společnosti začala firma postupně zřizovat teprve později. Projděme si nyní stručně, čím byly pro E+H významné jednotlivé dekády minulého století počínaje rokem 1960.
60. léta: z řemeslnické živnosti k průmyslové společnosti
Na konci 50. let minulého století praskaly „Vereinigten Hüttenwerken“ ve švech. V roce 1961 se proto společnost, již jako Endress+Hauser GmbH (zkráceně E+H) přestěhovala do nových prostor v Maulburgu ve Wiesentalu.
Moderní budova nabídla dostatek prostoru pro výzkum a vývoj, výrobu, sklad i expedici (obr. 1). Projevem typickým pro podnikovou kulturu E+H byly vlastní závodní jídelna i malý plavecký bazén, což místní tisk neopomněl komentovat slovy: „Je patrné, že zde jsou hlavním předmětem obchodní činnosti pracující.“ Společnost měla v té době 120 zaměstnanců a roční obrat šest milionů marek, tj. desetkrát větší než ve svých počátcích.
Jakmile si E+H vytvořila předpoklady pro další růst, obrátil G. Endress svoji pozornost na trhy mimo Německo. První zastoupení bylo zřízeno v Nizozemí v roce 1960 a další následovala tempem téměř jednoho nového zastoupení za rok ve Švýcarsku, Francii, Belgii, Švédsku, Rakousku a Velké Británii.
Rozvíjela se i technika – ke kapacitním hladinoměrům postupně přibyly snímače ultrazvukové, radiometrické, tepelné i elektromechanické. Nové přístroje také měly již jen málo společného s dřívějšími zařízeními. Namísto neohrabaných elektronek přišly nejprve germaniové a nato křemíkové tranzistory. Samostatný předzesilovač (tzv. měřicí převodník), umístěný v provozní sondě, umožnil použít delší vedení ke vzdálené vyhodnocovací elektronice – poprvé se tak stalo u přístroje Nivotestr NC 70 v roce 1964.
Vlna poptávky po přístrojích E+H, která se vzedmula okolo roku 1968, bezpochyby souvisela s chováním společnosti vůči zákazníkům. „Nejdříve posloužit, potom vydělávat (Erst dienen, dann verdienen)“ bylo heslo G. Endresse, podle kterého se choval nejen v tom, že osobně vyřizoval reklamace. Princip orientace na zákazníky, který je u E+H osou firemní politiky, se odráží ve veškeré její činnosti – od podnikových školení pro začínající i vyspělé zákazníky až po vývoj nových produktů podle specifikací zákazníků. Jde o politiku zdomácnělou u E+H dávno před tím, než se pojem „orientace na zákazníka“ stal běžnou součástí podnikatelského jazyka.
Asi v roce 1970 již E+H dosáhla značné velikosti i významu. Se 450 zaměstnanci a prodejními centry v mnoha evropských zemích se stala generálním dodavatelem systémů pro měření výšky hladiny s ročním obratem 30 milionů marek a meziročními tempy růstu okolo 40 %. Zde se ale její rozvoj nezastavil. Otevřením pobočky poblíž Bostonu a získáním podílu v Sakura Instruments v Tokiu byly učiněny první kroky směrem do Ameriky a Asie. Měla-li být E+H konkurenceschopná v mezinárodním měřítku, byla důležitá její přítomnost ve všech třech centrech světové ekonomiky – v Evropě, USA i Japonsku.
70. léta: první krize, další příležitost
Cesta E+H za růstem se časově překrývala s její první větší krizí. K uspokojení poptávky bylo třeba vybudovat novou budovu s pěti podlažími a provozní plochou celkem 8 000 m2 v ceně deseti milionů marek. Toto se odehrávalo v době, kdy v roce 1973 propukla naftová krize, následovaná hospodářským poklesem, který náhle ukončil poválečnou konjunkturu. Dramaticky poklesly objemy prodeje i zisky, což, spolu se splátkami půjček na výstavbu nové továrny, uvrhlo společnost do ztráty. K dovršení všeho se E+H musela v téže době vypořádávat také se strukturními dopady extrémně rychlého vzrůstu z malé řemeslnické živnosti ve skutečný průmyslový podnik.
Slovy G. Endresse, který v roce 1971 převzal sám vedení společnosti, dosáhla E+H v té době konce své „průmyslové puberty“. Rodina L. Hausera se po jeho smrti v roce 1975 zcela vzdala činnosti i podílu ve firmě a E+H je od té doby vlastněna pouze rodinou Endressových.
Krize v 70. létech dala vzniknout nové, decentralizované struktuře společnosti, opírající se ještě výrazněji než dříve o vlastní iniciativu zaměstnanců. „Vést znamená povzbuzovat ostatní k tomu, aby mysleli a jednali za sebe samé, podpořit jejich iniciativu a směrovat jejich aktivity ke společnému cíli,“ objevilo se v pokynech pro vedoucí pracovníky E+H v roce 1971. Tato firemní kultura, zdůrazňující motivaci k výkonu, sebevzdělávání a seberealizaci, zajišťuje úspěch E+H i v současnosti.
Obnovený růst, následující po překonání krize, se zaměřil především na postup E+H mezi vedoucí světové firmy v oboru průmyslové měřicí a řídicí techniky a na rozšiřování výrobního sortimentu. Nové oblasti působnosti přicházely jedna po druhé. S akvizicí společnosti Wetzer, se sídlem v jižním Bavorsku, obohatila E+H svůj výrobní program o záznamovou techniku a koupí podílu ve stuttgartské společnosti Conducta vstoupila do oboru analytických měření. Aktivity v oblasti měření průtoku, což je nyní činnost s největším objemem prodeje, počaly v roce 1977 založením společnosti E+H Flowtec v švýcarském Reinachu.
80. léta: výzvy mikroelektroniky
Na počátku 80. let dvacátého století měla E+H roční obrat přibližně 130 milionů marek, asi 1 290 zaměstnanců, pobočky na třech kontinentech a mnoho novátorských výrobků. Přede dveřmi tehdy byla další velká technická výzva – mikroelektronika. Ta umožnila realizovat zcela nové funkce, např. průběžnou vnitřní kontrolu všech měřicích systémů. G. Endress a jeho tým na ni vsadili. Byly najati specialisté, zaškoleni zaměstnanci a celá společnost byla připravena na technickou revoluci. V Maulburgu byla pro útvar výzkumu a vývoje postavena nová budova za více než sedm milionů marek a jeho pracovníci byli seznámeni s osobními počítači již v době, kdy jiní o zkratce PC ještě ani neslyšeli.
Včasné rozhodnutí ve prospěch mikroelektroniky přineslo ovoce. Na veletrhu Interkama v roce 1983 představila E+H několik novinek včetně snímačů vlhkosti používajících tenkovrstvou technologii, magneticko-indukčního průtokoměru Autozero 2000 a převratného hladinového koncového spínače Liquiphant, který je dodnes synonymem bezpečného a spolehlivého hlídání výšky hladiny.
Společnost E+H si také zavčas uvědomila – rozhodně dávno před tím, než Japonci uvedli na trh zařízení okopírované podle jejího konceptu – že udržet svůj technický náskok dokáže jen za cenu nepřetržitého úsilí. Celosvětové trhy se v 80. létech zúžily a konkurence se stala tvrdší. Společnost E+H vplouvala do silného protivětru a objem zakázek klesal.
Její první reakcí bylo snížit náklady a optimalizovat pracovní procesy. A hned druhou plánovitě realizovat rozvoj společnosti na velikost zajišťující jí trvalou nezávislost. Ctižádostivým cílem E+H bylo stát se celosvětovým dodavatelem nabízejícím úplnou paletu produktů průmyslové měřicí a automatizační techniky. Vznikly nové pobočky v Brazílii, Jižní Africe, Singapuru a Hong Kongu. Celá struktura E+H – v té době již skupiny společností – byla znovu přestavěna a přizpůsobena dlouhodobým potřebám rodinného podniku. V roce 1989, do té doby nejlepším v historii E+H, zaměstnávala společnost po celém světě více než 4 000 pracovníků.
90. léta: globalizace a výměna generace
Léta 90. začala, podobně jako 80., slabými hospodářskými výsledky. Objem prodeje klesal a náklady, opět v důsledku půjček na nové budovy, vzrostly. Příznivé E+H dále nebyly ani pokles v ekonomice, ani další zostření konkurence. V Evropě se objevili další dobří a levní dodavatelé a na trh začala pronikat také japonská a americká konsorcia. A navíc, jako by toto nestačilo, začal zaostávat vnitropodnikový vývoj nových výrobků. Dokonce se objevily i náznaky nadměrného počtu pracovníků. Otázkou bylo, co s tím udělat.
Prvořadým cílem bylo dostat se znovu na špičku v technické oblasti. K tomu byla využita technika průmyslových komunikačních sběrnic (fieldbus) umožňující obousměrnou číslicovou komunikaci mezi přístroji v technologických provozech a řídicími systémy v rozváděčích. Výsledkem vývoje, na kterém se podílela i E+H, je přechod od signálově orientovaných k datově orientovaným metodám přenosu údajů, které se již staly nedílnou součástí systémů řízení technologických procesů. Nová měřicí zařízení využívající techniku komunikačních sběrnic nabídla uživatelům nové funkce a současně vymezila postavení E+H vůči konkurenci. Velký úspěch na trhu zaznamenaly např. přístroje série Pro od společnosti Flowtec a tlakoměr Cerabar.
Toto období přineslo také generační změnu ve vrcholovém vedení společnosti. Dr. h. c. Georg. H. Endress, narozený roku 1924, se rozhodl vzdát se účasti na operativním řízení společnosti a v roce 1995 předal vedoucí pozici svému nejstaršímu synovi Klausi Endressovi, který od té doby zastává funkci generálního ředitele skupiny E+H. Ten byl na svůj úkol dobře připraven díky vzdělání v oboru ekonomiky průmyslu i odborným zkušenostem získaným u amerických společností mimo E+H a také díky skutečně tvrdé předchozí práci v několika společnostech skupiny E+H.
Pod novým vedením zůstal i nadále hlavní prioritou všeobecný růst skupiny E+H. V tvrdém konkurenčním prostředí pokračovala skupina E+H, s blížícím se novým miléniem, ve své strategii řízeného rozšiřování založeného na vnitřním růstu skupiny při menším počtu akvizic a naopak větším počtu majetkových účastí a vstupů do dodavatelských řetězců. Společnost upevnila svoje postavení na mohutnějících asijských trzích s novými výrobními centry vznikajícími v Číně a Indii. Vstoupila do oboru měření teploty, pro ni nového. Oblast analytické měřicí techniky byla posílena získáním několika technicky orientovaných společností a byly zřízeny nové pobočky E+H po celém světě. „Základnou“ skupiny ale nadále zůstala oblast kolem Basileje, kde se setkávají Německo, Francie a Švýcarsko. Zde byly také postaveny nové budovy a vzrostl počet nových zaměstnanců. Snaha příliš nerozšiřovat počet marketingových a výrobních podniků spojených majetkovou účastí s partnery a konkurenty přivedla společnost E+H k vertikální expanzi formou nabídek učiněných různým podnikům od výrobců komponent a zařízení po dodavatele kompletních automatizačních řešení. Tento proces byl také podpořen zřízením společnosti Endress+Hauser Process Solutions AG v Reinachu v roce 2000.
Dobře připraveni na budoucnost
Společnost E+H bude i v budoucnu dále vedena jako nezávislý rodinný podnik. Toto bylo a je podnikatelským záměrem Klause Endresse a jeho sedmi bratrů a sester, kteří, společně s nadací G. H. Endresse, skupinu společností E+H spoluvlastní. K dosažení tohoto cíle je nezbytný nepřetržitý růst skupiny na základě jejích vnitřních zdrojů. Snaha je vyhnout se situacím podobným té, která nastala ke konci 90. let minulého století, kdy stabilitu E+H ohrozil náhlý obrat ve firmě PPE. Tento výrobce desek plošných spojů, který v polovině 90. let vstoupil na hromadný trh s těmito deskami pro mobilní rádiové přijímače, se postupně stal závislým pouze na několika hlavních zákaznících – což bylo zcela v rozporu se základními pravidly již v té době platnými u E+H. Neočekávané zhroucení trhu s mobilními radiopřijímači osud firmy PPE zpečetilo a v roce 2001 skupina E+H poprvé zaznamenala „červenou kartu“. Uzavření závodu v německém městě Pulversheimu a vyloučení firmy PPE ze skupiny E+H byly krutým, nicméně nezbytným zásahem nutným pro zachování zdravého jádra skupiny. „Zaplatili jsme svou daň,“ zdůraznil Klaus Riemenschneider, předseda nové dozorčí rady E+H, ustavené v roce 2002.
Společnost E+H rostla a stále roste rychleji, než je průměr v odvětví měřicí a automatizační techniky. Do roku svého 50. výročí vstoupila s obratem překračujícím miliardu švýcarských franků a s asi 6 000 zaměstnanci. Pokračuje ve snaze udržet se na technické špičce: jen v roce 2002 podala 141 patentových přihlášek založených na nových vynálezech (obr. 2). „To znamená, že poměrný počet technických inovací ve společnosti Endress+Hauser je větší než u Frauenhofer Institute,“ komentoval tento výsledek hrdě Klaus Endress.
Přechod k roli poskytovatele služeb, který nejenže prodává zařízení, ale také nabízí kompletní řešení, je nyní u E+H v plném proudu. Na výrobky E+H se spoléhají tisíce zákazníků v oboru výroby čistých chemikálií, ve farmaceutickém průmyslu, v biotechnologiích i v oblasti péče o životní prostředí. To vše jsou odvětví průmyslu s velmi dobrou dlouhodobou perspektivou, a tudíž slibná i pro budoucnost E+H.
Endress+Hauser Czech s. r. o.
Jankovcova 2, 170 88 Praha 7
tel.: +420 266 784 200
fax: +420 266 784 179
e-mail: info@cz.endress.com
http://www.endress.cz
http://www.e-direct.cz
http://www.endress.com
|