Aktuální vydání

celé číslo

05

2020

snímače teploty

celé číslo

Elektroodpad – co přinášejí a nařizují směrnice EU

číslo 7/2004

Elektroodpad – co přinášejí a nařizují směrnice EU

Evropský parlament a Rada Evropské unie přijaly 27. ledna 2003 Směrnici 2002/96/ES, o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ). Po Směrnici 94/62/ES z 20. prosince 1994, o obalech a obalových odpadech, a Směrnici 2000/53/ES z 18. září 2000, o vozidlech vyřazených z provozu, se jedná v pořadí již o třetí směrnici, která zavádí v oblasti odpadů povinnou míru jejich odděleného sběru, využití, opětovného použití a recyklace.

Dále byla přijata Směrnice 2002/95/ES, o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.

Jednou ze základních otázek celé problematiky elektroodpadu je způsob, jak zakomponovat požadavky směrnic EU (2002/96/ES a 2002/95/ES) do legislativy ČR, přesněji do zákona č. 185/2001 Sb. (zákon o odpadech). Další otázkou je, jak to udělat správně a včas!

Česká republika je povinna uvést v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s uvedenými směrnicemi nejpozději do 13. srpna 2004.

Vzhledem k tomu, že se nová legislativa bude přímo dotýkat zejména výrobců a dovozců elektrických a elektronických zařízení (EEZ), měli by především oni mít k dispozici dostatečné, pravdivé a objektivní informace. Příspěvkem ke zmíněné problematice je i tento článek.

Co všechny trápí?

Především kolik to bude stát, co, kdo a kdy bude platit, kdo bude za co zodpovědný, co to bude znamenat pro výrobce nebo dovozce, jaký systém vznikne a kdo ho bude řídit, jak se bude řešit „stará zátěž„ a kdo ji zaplatí, kdo bude dohlížet na finance a jak bude kontrolováno přerozdělování finančních prostředků a ještě mnoho dalších otázek, na které bude třeba odpovědět.

Hlavní zásady, důvody vzniku a působnost směrnic

Množství OEEZ vznikající v EU rychle roste. Obsah nebezpečných součástí v elektrických a elektronických zařízeních je závažným problémem při nakládání s odpady a OEEZ nejsou v dostatečném rozsahu recyklována.

Hlavním cílem dotyčných směrnic je prevence vzniku OEEZ a legislativní zajištění jejich opětovného použití, recyklace a dalších forem zpracování ve snaze zmenšit množství odpadu určeného k nevratnému odstranění. V příloze IA směrnice 2002/96/ES je definováno deset kategorií EEZ, spadajících do jejího pole působnosti, a v příloze IB jsou uvedeny výrobky patřící do kategorií zmíněných v příloze IA. Kategorie OEEZ podle přílohy IA a směrné hodnoty jejich využití (tj. likvidace jiným způsobem než vyvezením na skládku), opětovného použití a recyklace po jednotlivých kategoriích jsou v tab. 1.

Tab. 1. Kategorie odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) v oblasti působnosti Směrnice 2002/96/ES a cílové hodnoty jejich využití, opětovného použití a recyklace po jednotlivých kategoriích

Kategorie OEEZ Využití (%) Opětovné použití a recyklace (%)
1 velké domácí spotřebiče 80 75
2 malé domácí spotřebiče 70 50
3 zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení 75 65
4 spotřebitelská zařízení 75 65
5 osvětlovací zařízení 70 50
6 elektrické a elektronické přístroje a zařízení (s výjimkou velkých stacionárních průmyslových zařízení a přístrojů) 70 50
7 hračky, vybavení pro volný čas a sporty 70 50
8 lékařské přístroje (s výjimkou všech implantovaných a infikovaných výrobků) neuvedeno neuvedeno
9 přístroje pro monitorování a řízení 70 50
10 automaty 80 75
  plynové výbojky neuvedeno 80

Jak je zřejmé z výčtu kategorií OEEZ, má směrnice velmi široký záběr. Netýká se pouze výrobků spotřební elektrotechniky, ale veškeré techniky využívající ke své činnosti elektrický proud (výjimkou jsou pouze velká stacionární zařízení). Její obecné cíle lze shrnout do několika základních bodů:

  • problém: množství OEEZ rychle roste, škodlivost OEEZ představuje závažný problém, recyklace OEEZ je nedostatečná, nejrůznější materiály nenávratně mizí na skládkách nebo ve spalovnách;

  • řešení: vyrábět pouze taková EEZ, která bude možné opětovně použít a jako OEEZ snadno následně demontovat a recyklovat, minimalizovat používání nebezpečných látek v EEZ a při jejich výrobě, dosáhnout pro OEEZ vysoké úrovně oddělování sběru, stimulovat spotřebitele k bezplatnému vracení a oddělování sběru OEEZ, dodržovat značení materiálů pro jejich možnou identifikaci, využít nejlepší dostupné techniky pro zpracování, využití a recyklaci OEEZ;

  • nástroje: zavést odpovědnost výrobce za OEEZ (každý výrobce by měl být odpovědný za financování nakládání s odpady ze svých vlastních výrobků), stát by měl podporovat takové návrhy a výrobu EEZ, které umožní jejich opětovné použití a usnadní následnou demontáž a recyklaci OEEZ, zřídit dostatečný počet sběrných míst k bezplatnému vracení a oddělenému sběru OEEZ, přijmout vhodná opatření k dosažení vysoké úrovně třídění komunálního odpadu, zajistit, aby zpracovatelé OEEZ splňovali určité minimální požadavky na zpracování a recyklaci OEEZ.

Základní pojmy

Pro účely zákona se rozumí (výtah z návrhu novely zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech):

  • elektrickým a elektronickým zařízením (EEZ, dále jen elektrozařízení): zařízení, jehož funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli, a zařízení k výrobě, přenosu a měření elektrického proudu nebo elektromagnetického pole, které náleží do některé ze skupin uvedených v příloze č. 7 a které je určeno pro použití při napětí nepřesahujícím 1 000 V pro střídavý proud a 1 500 V pro stejnosměrný proud, s výjimkou zařízení výlučně určených pro armádní účely,

  • elektroodpadem: elektrozařízení, které se stalo odpadem podle § 3 odst. 1 tohoto zákona, včetně komponent, konstrukčních dílů a spotřebních dílů, které v tom okamžiku jsou součástí zařízení,

  • opětovným použitím: použití elektrozařízení nebo jeho komponent bez jejich dalšího přepracování ke stejnému účelu, pro který byly původně určeny,

  • zpracováním elektroodpadu: jakákoliv operace prováděná po převzetí elektroodpadu do zařízení ke zpracování elektroodpadu za účelem dekontaminace, demontáže, drcení, využití nebo přípravy na odstranění a jakýkoliv jiný způsob vedoucí k využití nebo odstranění elektroodpadu,

  • výrobcem: fyzická nebo právnická osoba oprávněná k podnikání, která bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku, (1) pod svou vlastní značkou vyrábí a prodává elektrozařízení nebo (2) dále prodává pod svou vlastní značkou elektrozařízení vyrobená jinými dodavateli, neobjevuje-li se na zařízení značka osoby podle bodu (1),

  • dovozcem: fyzická nebo právnická osoba oprávněná k podnikání, která dováží elektrozařízení v rámci své podnikatelské činnosti do ČR,

  • elektroodpadem z domácností: elektroodpad z domácností fyzických osob a svým charakterem a množstvím jemu podobný elektroodpad od právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání.

Co ukládají směrnice výrobcům a dovozcům?

Ustanovení směrnic se vztahují na všechny výrobky a jejich výrobce bez ohledu na způsob prodeje výrobků. Jednou z hlavních myšlenek směrnic je, že škody na životním prostředí by měly být přednostně řešeny u zdroje a platit by měl znečišťovatel. Chystaným nástrojem bude zavedení odpovědnosti výrobce za OEEZ.

Hlavní povinnosti plynoucí ze směrnice pro výrobce jsou tyto:

  • výrobci by měli hradit sběr ze sběrných zařízení, zpracování, využití a odstranění OEEZ,

  • výrobce by měl být odpovědný za úhradu za nakládání s odpady ze svých vlastních výrobků,

  • výrobce by měl při uvádění svého výrobku na trh poskytnout finanční záruku, aby se předešlo tomu, že by náklady spojené s nakládáním s OEEZ z bezprizorných výrobků nesla společnost nebo ostatní výrobci,

  • u OEEZ (od uživatelů jiných, než jsou domácnosti) z výrobků uvedených na trh před 13. srpnem 2005 (historický odpad) budou muset uhradit nakládání s OEEZ výrobci,

  • odpovědnost za financování nakládání s historickými odpady by měla být sdílena všemi současnými výrobci v kolektivních systémech financování, do kterých úměrně přispívají všichni výrobci, kteří působí na trhu v okamžiku, kdy vznikají náklady,

  • pro usnadnění nakládání s OEEZ budou výrobci nuceni poskytovat informace o identifikaci součástí a materiálů a vhodně označovat elektrozařízení, která by mohla skončit v nádobách na odpadky,

  • výrobcům bude povoleno zřídit a provozovat samostatné nebo kolektivní systémy zpětného odběru OEEZ z domácností za předpokladu, že jsou v souladu s cíli této směrnice,

  • u OEEZ jiných než z domácností budou muset výrobci nebo třetí strany jednající jejich jménem zabezpečit sběr těchto odpadů,

  • výrobci nebo třetí strany jednající jejich jménem budou muset v souladu s právními předpisy EU zřídit systémy zajišťující zpracování OEEZ za použití nejlepších dostupných technik zpracování, využití a recyklace,

  • výrobci nebo třetí strany jednající jejich jménem budou muset v souladu s právními předpisy EU zřídit, samostatně nebo na kolektivní bázi, systémy zajišťující využití odděleně sebraných OEEZ,

  • nejpozději do 13. srpna 2005 budou muset výrobci přinejmenším financovat sběr, zpracování, využití a k životnímu prostředí šetrné odstraňování OEEZ z domácností uložených ve sběrných zařízeních,

  • u výrobků uvedených na trh po 13. srpnu 2005 bude muset každý výrobce odpovídat za financování odpadů z vlastních výrobků,

  • nejpozději od 13. srpna 2005 budou muset mít výrobci zajištěno financování nákladů na sběr, zpracování, využití a k životnímu prostředí šetrné odstraňování OEEZ od jiných uživatelů, než jsou domácnosti z výrobků uvedených na trh po 13. srpnu 2005,

  • výrobci budou muset do roka od jeho uvedení na trh poskytnout informace o opětovném použití a zpracování každého nového druhu EEZ uváděného na trh,

  • výrobce bude muset jasně označit své výrobky uvedené na trh po 13. srpnu 2005 svou značkou a navíc značkou označující, že EEZ bylo uvedeno na trh po 13. srpnu 2005.

Z uvedených povinností výrobců a dovozců je patrné, že hlavní snahou směrnice je přenést odpovědnost, a to především finanční, za OEEZ na výrobce. Je zřejmé, že vybudovat systém sběru a nakládání s OEEZ a jejich využití, zpracování a recyklace nebude levná záležitost. Včasná příprava a popř. účast na budování systému mohou výrobcům poskytnout nemalé konkurenční výhody. Je však také zřejmé, že v konečné podobě celý systém zaplatí konečný spotřebitel, protože náklady vynaložené na nakládání s OEEZ se zákonitě odrazí v ceně nového výrobku.

Financování nakládání s OEEZ

Způsob, jakým bude financováno nakládání s OEEZ, se liší v závislosti na místě a době vzniku OEEZ.

OEEZ z domácností
Jestliže bude elektrozařízení uvedeno na trh po 13. srpnu 2005, je výrobce nebo dovozce elektrozařízení povinen financovat zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu z domácností, který byl odevzdán v rámci systému zpětného odběru, jedná-li se o elektrozařízení, které daný subjekt na trh jako výrobce uvedl nebo jako dovozce do ČR dovezl. Před uvedením elektrozařízení na trh je výrobce a dovozce povinen poskytnout průkaznou záruku, že nakládání s veškerým elektroodpadem bude finančně zajištěno a že zařízení bude příslušně označeno. Tato záruka musí být dostatečná k pokrytí financování zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu z domácností.

Bylo-li elektrozařízení uvedeno na trh do 13. srpna 2005, jsou k zajištění zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu z domácností, který byl odevzdán v rámci systému zpětného odběru, výrobci a dovozci povinni vytvořit systém, do kterého v odpovídajícím rozsahu, např. podle podílu na trhu, přispívají všechny tyto subjekty podnikatelsky činné v okamžiku vzniku příslušných nákladů.

OEEZ jiná než z domácností
Jestliže bude elektrozařízení uvedeno na trh po 13. srpnu 2005, zajistí financování výrobce a dovozce.

Bylo-li elektrozařízení uvedeno na trh do 13. srpna 2005 a je-li nahrazováno výrobky stejného typu nebo výrobky plnícími stejnou funkci, zajistí financování výrobce a dovozce nových výrobků při jejich dodávce, nejvýše však v počtu dodávaných zařízení.

Bylo-li elektrozařízení uvedeno na trh do 13. srpna 2005, ale není nahrazováno výrobky stejného typu nebo výrobky, které plní stejnou funkci, zajistí financování koneční uživatelé, kteří nejsou spotřebiteli.

Do kdy je třeba co splnit?

Závazné termíny požadované Směrnicí 2002/96/ES jsou takovéto:

  • stát uvede v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 13. srpna 2004;

  • výrobce elektrozařízení uváděných na trh po 13. srpnu 2005 musí být jasně identifikovatelný podle značky na zařízení;

  • výrobci musí vhodně označovat elektrozařízení uvedená na trh po 13. srpnu 2005 symbolem pro označení elektrozařízení;

  • nejpozději od 13. srpna 2005 musí být výrobci zajištěno financování nákladů na sběr, zpracování, využití a k životnímu prostředí šetrné odstraňování OEEZ;

  • nejpozději do 31. prosince 2008 stát zajistí, aby výrobci splnili cíle stanovené pro využití, opětovné použití a recyklaci OEEZ;

  • pokud jde o OEEZ z domácností, stát zajistí, že nejpozději od 13. srpna 2005:

    • budou zřízeny systémy, které umožní konečným držitelům a distributorům minimálně bezplatně vracet OEEZ z domácností,

    • budou distributoři při dodávce nových výrobků zodpovídat za zajištění minimálně bezplatného vracení těchto odpadů, a to vždy jedno OEEZ za jeden nový výrobek, jde-li o zařízení ekvivalentního typu, které plnilo stejnou funkci jako dodávaný výrobek,

    • bude výrobcům povoleno zřídit a provozovat samostatné nebo kolektivní systémy zpětného odběru OEEZ z domácností za předpokladu, že jsou v souladu s cíli této směrnice;

  • stát zajistí, aby bylo nejpozději do 31. prosince 2008 dosaženo míry odděleného sběru v průměru nejméně čtyř kilogramů OEEZ z domácností na osobu za rok.

Závěr

Jestliže jste to nevzdali a dočetli až sem, jistě máte hlavu plnou údajů a možná si nejste zcela jisti tím, co to pro vás přesně znamená. Pravda je, že problematika elektroodpadu se dotkne nás všech. Otázkou však zůstává, jak kdo budeme na tuto skutečnost připraveni. Zda budeme čekat do poslední chvíle a pak pod pohrůžkou sankcí ze strany Inspekce životního prostředí draze zavádět možná nepříliš funkční systémy. Nebo se rozhodneme už nyní, s předstihem, začít tuto problematiku řešit a tím nejen získat přehled o různých variantách řešení, možnost optimalizovat výdaje při zavádění nových povinností, výhodu před konkurencí apod., ale především si zachovat možnost volby.

Ing. David Beneš,
Dewarec s. r. o.
(david.benes@dewarec.cz)

Inzerce zpět