Digitální výroba

Dne 4. června 2024 se v plzeňském hotelu Vienna House uskutečnil další ročník konference Digitální výroba, který spolu s navazujícími událostmi, Veletrhem automatizace a exkurzí 5osý veletrh, uspořádalo vydavatelství Trademedia International. Všechny tři dny proběhly během kompaktního veletrhu Strojírenská inspirace, který poskytl prostor pro networking účastníků – zejména dodavatelů inovativních technologií pro výrobní firmy.

Devátý ročník konference Digitální výroba představil digitální transformaci jako klíčový element pro udržení konkurenceschopnosti českého průmyslu. Zasazením do konceptu veletrhu Strojírenská inspirace se konkrétně zaměřil na segment strojírenství, které stojí na křižovatce při hledání cesty z aktuální složité situace – ztráta velkých exportních trhů, rostoucí náklady na vstupech, nedostatek kvalifikovaných pracovníků a mnoho dalších problémů plynoucích z domácí i celosvětové situace životního prostředí, obchodu, průmyslu i politiky.

Konference byla určena pro střední a vyšší management českých strojírenských firem. V nabitém programu se přednášející a diskutující snažili nastínit využití umělé inteligence či strojového učení při optimalizaci výrobních procesů, najít řešení, jak snížit ekologický dopad průmyslové výroby a jak diverzifikovat dodavatelské řetězce či najít formu, jak podporovat inovační projekty zaměřené na výzkum a vývoj nových technologií.

Čím budeme zelenější, tím budeme rudější

Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky, ve svém vystoupení upozornil na množství překážek bránících tomu, aby se český průmysl stal globálně konkurenceschopným. Bohužel již několikátým rokem zazněly stejné hlavní příčiny skutečnosti, proč je náš průmysl tzv. levnou ekonomikou – rigidní trh práce, kdy dříve či později bude nutné „reskillovat“ a „upskillovat“ až statisíce zaměstnanců, kteří přijdou o svou dosavadní pozici, nedostatečná pružnost při získávání kvalifikované pracovní síly z bezpečných zemí, extrémně zdlouhavé povolovací procesy spolu se zbytečnou a zatěžující administrativou, pro niž mateřské firmy nechtějí investovat do svých dceřiných společností sídlících v Česku.

Podle Radka Špicara je třeba snažit se dostat na tzv. třetí trhy, na kterých lze produkty a služby prodávat s násobně vyšší marží, jež se následně může alespoň částečně promítnout do vyššího ohodnocení zaměstnanců v průmyslu a obchodu. To je však běh na velmi dlouho trať a práce na desetiletí. A to vše za situace, kdy se celosvětový trh pozvolna rozděluje do tří vzájemně izolovaných politicko-ekonomických „kempů“: USA a ostatní demokratické státy s tržní ekonomikou, Čínská lidová republika a další autoritativní státy a ostatní nezúčastněné země světa.

Mělo by být naším životním zájmem zařadit se jednoznačně do prvního z těchto „kempů“. Tato snaha je však mařena dobře míněnými a v zásadě správnými iniciativami, jako například redukce CO₂, které však v pojetí regulatorních předpisů evropských autorit (na rozdíl od motivačních pobídek typických pro systém v USA) vhánějí evropský průmysl a celou společnost do závislosti na čínských dodávkách – surovin, ale i hotových výrobků, včetně léčiv. A tak bohužel platí, že „čím budeme jako Evropa zelenější, tím budeme rudější.“

Aktuální výzvy

Mezi další pozoruhodné příspěvky patřila prezentace Jana Buriana z IDC EMEA, který shrnul aktuální největší úkoly pro průmyslové firmy. Jsou to kybernetická bezpečnost, ceny energií, saturovaný trh práce, rozpojení dodavatelských řetězců, regulace a změny v chování zákazníků, resp. obecně vysoká dynamika trhů.

Lubomír Kristek z Národního centra Průmyslu 4.0 představil činnost a publikace této instituce a zmínil hlavní priority digitalizačních projektů – zvýšení efektivity pracovníků, zrychlení uvedení výrobků na trh, zvýšení jejich kvality (mj. trasovatelností komponent) a zavedením nástrojů pro automatické a pokročilé rozvrhování a plánování výroby. Zmínil rovněž online nástroje DigiAudit a Digi-e-chek, které firmám dají zpětnou vazbu ohledně úrovně jejich digitalizace.

Lukáš Mildorf z TEIJIN Automotive Technologies Czech zmínil využití nástroje Plant Simulation od společnosti Siemens pro analýzu taktu výrobních linek produkujících kompozitové díly (6. června se konal v Mnichově další ročník mezinárodní konference uživatelů tohoto simulačního softwaru).

Jan Keprda ze společnosti Astra Motor přednesl posluchačům příběh digitalizace kusové a malosériové výroby, který byl v roce 2019 vyhlášen projektem roku v oblasti průmyslu v ČR a SR a dále byl oceněn Svazem průmyslu a dopravy za „přínos k rozvoji digitalizace v ČR“.

Světlana Margetová se ve své přednášce zaměřila na reálné příklady využití umělé inteligence (AI – Artificial Intelligence) v kontrastu s často přehnanými očekáváními či záměrem implementovat AI bez realistické případové studie a analýzy nákladů.

Petr Koutný ze společnosti QPAG Digital se pokusil ve své přednášce zaměřené na automatizaci kontroly kvality v rámci vizualizace vad pomocí neuronových sítí (na kterém spolupracoval s firmou 24 Vision) odpovědět na otázku, kdy přestává být manuální kontrola kvality dostatečná a spolehlivá.

Na něj navázal Martin Hriško ze společnosti 24 Vision, který uvedl několik praktických aplikací AI v souvislosti s vizuální inspekcí vad ve výrobě.

Závěr

Nezbývá než doufat, že účastníci konference načerpali i po zbývající dny s navazujícím programem Strojírenské inspirace podněty k odstartování vlastních inovativních projektů zaměřených na digitalizaci, robotizaci a automatizaci procesů ve svých firmách. A zejména, že letošní ročník konference byl posledním, kdy byla ústy mnoha řečníků vyřčena oprávněná kritika vývoje a současného stavu českého průmyslu a že v příštích letech budou moci zaznít optimističtější hodnocení, stejně jako další inovativní vize a nápady, jak dále pokročit v českém strojírenství při hledání a realizaci modelu jeho dalšího růstu.

Jiří Hloska

Obr. 1. Hovoří Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy