Bezpochyby letos značná část našich myšlenek a jednání nějak souvisí s pandemií covidu-19. Ze zpětného pohledu (snad) můžeme najít mnoho příkladů, kdy byly v souvislosti s protiepidemickými nařízeními porušeny základní procesy v řízení, např. při změnách doby vyhrazené k nakupování seniorů v obchodech, kdy česká vláda nepostupovala podle schématu informace – informované rozhodnutí – příkaz. Je dobré si uvědomit, jak se vytvářel systém řízení a regulací v naprosto nové situaci: od metody pokus–chyba přes primitivní modelování, sběr dat, jejich vyhodnocování, vysledování parametrů modelů až po přijetí metodiky a pravidel fungování mnoha odvětví. Bylo by zajímavé vypracovat simulace a modely, které by detailně popsaly reakce celého společenského systému na jednotlivé změny řídicích, regulačních, žádaných a akčních veličin z pohledu teorie řízení s ohledem na nejrůznější oblasti života společnosti, např. ekonomiku nebo psychiku lidí.
Protiepidemická opatření zasáhla lidi všech věkových skupin. V průmyslu, který nás zajímá především, se mnoha zaměstnanců dotkla opravdu intenzivně. Přechodu na práci z domova jsme věnovali diskusi, která byla otištěna v červencovém čísle našeho časopisu. Blíže jsme diskutovali jak o kladných, tak i záporných stránkách práce z domova (v mnoha případech kombinované s distanční výukou dětí). Ukázalo se, že problémem je kvalita připojení a zabezpečení dat při této formě práce.
Diskutovalo se o tom, zda a jak tato situace podpořila využívání robotů v průmyslu. Vzhledem k uzavření hranic nebyli v mnoha podnicích k dispozici dělníci, kteří dříve dojížděli ze zahraničí. Zde je vhodné připomenout starou pravdu, že náhoda přeje připraveným. Společnosti, které s přípravou a realizací robotických pracovišť a linek již začaly, mohly pouze urychlit s tím související aktivity. Tam, kde byla robotizace jen ve stadiu úvah, naopak pravděpodobně došlo k jejich pozdržení.
Samostatnou kapitolou je celková situace průmyslu, a zvláště toho českého, který je silně orientovaný na sektor automobilového průmyslu. Pozastavení výroby v automobilkách vedlo k potížím jejich dodavatelů a naproti tomu nedostatek lidských kapacit, popř. problémy spojené s logistikou dodávek dílů a surovin v mnoha případech ohrozily výrobu v automobilkách. Právě tady se projevilo operativní rozhodování, improvizace a osobní odvaha. Často bylo nutné porušovat doporučované standardy. Je zde nyní příležitost pro vytváření zcela nových metodik a norem.
I zcela fungující firmy se mnohdy uzavíraly lidem zvenčí. To mohlo mít vliv na preventivní údržbu, protože se ne včas a kompletně prováděla diagnostika strojů, zařízení, výrobních linek a technologických uzlů prostě proto, že externisté nebyli do závodů vpuštěni. I tato situace může být přínosná v tom, že se otevřou nové možnosti diagnostiky na dálku, od diagnostiky nejjednodušších komponent – snímačů a akčních členů – po monitorování velkých technologických celků. I zde bude nutné vyřešit mnoho problémů: nejen vlastní technické napojení, ale také zabezpečení dat a znalostí o výrobním procesu zákazníka. Investice do diagnostiky a prediktivní údržby ve výrobě se za letošní situace jistě vyplatila těm firmám, které s ní začaly již dříve.
Letos se nekonaly pravidelné veletrhy, firemní akce a konference. Zato jsme asi všichni byli zahlceni pozvánkami na nejrůznější webináře a virtuální konference. Úroveň těchto akcí byla vesměs velmi nízká – od nekvalitní přípravy prezentací po velmi špatnou kvalitu technického provedení a spojení. Jen těžko si odborník v průmyslovém podniku najde čas na účast na virtuální akci, a když už, míra soustředění je diskutabilní. Osobní setkání je nezastupitelné a opravdu ho nenahradí sezení u počítače.
Naproti tomu se bude tato technika určitě vyvíjet a budou se zdokonalovat možnosti vizualizace, prohlídky technologických zařízení na druhém konci světa a konzultace s odborníky, kteří nemusí být fyzicky přítomní.
S uvedenou problematikou úzce souvisí vzdělávání. Distanční vzdělávání je tématem pro jiný typ časopisu, než je ten náš. Ale i my naplňujeme misi celoživotního vzdělávání. Nutnost přizpůsobit se distančnímu vzdělávání přinesla také nové možnosti vzdělávání zaměstnanců, od základních školení např. bezpečnosti práce přes pracovní postupy po odborná školení obsluhy a údržby nových zařízení. Rozšířená realita, vizualizace, přístup na dálku, digitální dvojčata apod. mohou zcela změnit nejen způsoby školení a zaškolování, ale i celou metodiku a praxi těchto aktivit.
Výčet změn, které byly způsobeny nebo umocněny pandemií covidu-19, určitě není konečný. Požádali jsme o názor jak odborníky z průmyslové sféry, tak dodavatele automatizovaných technologických zařízení. V tomto článku je diskuse, které se zúčastnili dodavatelé zařízení. Zúčastnili se (abecedně podle společností):
Jakub Martásek, Lead Technology Expert, ABB,
Ing. Martin Jirmann, CEO, ABRA Software,
Illya Pavlov, ředitel, Acamar Outsourcing Services,
Peter Bílik, Smart Industry Solution Designer, ANASOFT,
Ing. Jiří Hub, výkonný ředitel a předseda představenstva, Asseco Solutions,
Lukáš Cirkva, ředitel a partner, BCV solutions,
Ing. Milan Šlachta, jednatel, generální ředitel, Bosch Group v České republice,
Ing. Jan Loos, Sales Manager – Factory Automation, FANUC Czech,
David Zeman, obchodní manažer pro Českou republiku a jihovýchodní Evropu, Infor,
Ing. Vladimír Bartoš, ředitel pro strategii, Minerva Česká republika,
Ing. Petr Brynda, Business Development Manager, Mitsubishi Electric Europe B. V.,
Ing. Petr Šebela, Account Manager, OSIsoft Czech Republic,
Ing. Zbyněk Červenka, výkonný ředitel, Pantek (CS),
Ing. Tomáš Smutný, generální ředitel, QI GROUP,
Ing. Vladimír Tichý, generální ředitel, Schneider Electric,
Ing. Petra Troblová, Ph.D., výkonná manažerka spolku SKLAD,
Stanislav Petříček, TP Consulting.
Předpokládáte, že pandemie covidu-19 digitalizaci průmyslu zpomalí, nebo naopak urychlí?
Jakub Martásek (ABB): Určitě urychlí. Čím dál tím více vidíme zákazníky, kteří díky pandemii začínají zvažovat pořízení systémů, jež donedávna byly vnímány jako nepotřebné, drahé na prvotní investici nebo je nebylo možné implementovat pro striktní pravidla podniku. To se vlivem současné situace mění, ale stávající stav je ohrožen například těžkostmi s cestováním.
Martin Jirmann, ABRA Software
Pamatuji si poslední velkou krizi, která začala v roce 2008. Investice do informačních systémů byly tehdy jedny z prvních, které podniky rušily. Dnes jsou naopak investice do moderních systémů ERP, potažmo do digitalizace upřednostňovány před jinými investicemi.
Martin Jirmann (ABRA Software): Záleží na řadě faktorů včetně toho, jak se firmy poučily z první vlny, s níž souvisí přechod na práci z domova a dodávka zboží a služeb tak, aby se minimalizoval osobní kontakt. Ve výrobě bylo třeba oddělit pracovníky, vytvořit skupiny a podobně. To znamenalo spoustu práce jak v informačních systémech, tak na pracovištích, v logistice a organizaci práce vůbec. Nemálo firem se během léta nechalo ukolébat, že po odeznění první vlny se život vrací do normálu. Prozíravější pokračovaly a dokončily změnu obchodního modelu na „bezkontaktní“. Vše se musí dotáhnout, problémy s covidem budou minimálně ještě rok. Fajn je, že to ale prospívá podnikání jako celku, urychlená digitalizace přináší úspory, uvolňuje lidem ruce a zjednodušuje práci.
Illya Pavlov (Acamar Outsourcing Services): Pandemie digitalizaci urychluje, protože se na všech frontách potvrzuje, že jde o správnou cestu. Letos jsme pozorovali, že i když se některé výzkumné a vývojové projekty dočasně zpomalily, protože mnoho firem vyčkávalo a sledovalo situaci, nedocházelo k žádnému přehodnocování či pozastavování vývojových projektů.
Zejména průmyslové podniky čekají nemalé investice do technologií se zaměřením na propojení softwaru a hardwaru, které usnadní automatizaci výroby. To, co se ve světě IT dělo před pěti a více lety, čeká průmyslový svět nyní. Zvládnutí provozu nových technologických zařízení v současných továrnách je asi nejdůležitějším problémem výrobních firem. Samotný výzkum a vývoj ve výrobních závodech by pak měly být podle doporučení vědců podobně jako jiné podnikové postupy „zeštíhleny“ a měly by se v nich více uplatnit přístupy využívané dosud hlavně při vývoji softwaru, jako jsou DevOps či agilní vývoj.
Peter Bílik, Anasoft
To znamená, že se manažeři již přibližují k názoru, aby k podnikovým a provozním postupům přistupovali jako k celku.
Peter Bílik (Anasoft): Ještě předtím, než začala pandemie zavírat provozy a komplikovat dodavatelské řetězce, se tempo digitální transformace a inteligentní automatizace v podnicích zrychlovalo. Průzkum z dubna 2017 zjistil, že 91 % tázaných evropských podniků již bylo v procesu investování do vytvoření digitálních továren. Jako hlavní důvod uváděly celkové zvýšení efektivnosti podniku o 12 %, jež by se mělo projevit během pěti let. Podniky podle průzkumu primárně investovaly do integrovaného plánování, optimalizace využívání zařízení a do propojení podniku zevnitř a zvenčí integrovaným MES. Až 77 % investic plánovaných na střednědobé období pěti let bylo vyčleněno na digitalizaci a automatizaci již existujících podniků v Evropě. Společnosti v případě těchto investic počítaly s návratností v rozsahu dva až pět let. Vzhledem k situaci a následkům pandemie však mnoho podniků zjistilo, že nedisponují daty ani nástroji pro krizový management, což v některých provozech mohlo vést k poměrně rozsáhlé sanaci škod. Dále se u některých podniků potvrdilo, že nedisponují procesy, jež by byly dostatečně udržitelné i v případě natolik turbulentních změn, jaké pandemie přinesla. Právě digitalizace umožňuje transformaci provozních procesů na natolik flexibilní a agilní, aby mohly dynamicky reagovat na vnější i vnitřní změny. Mimořádná situace poukázala na nedostatky a rezervy v podnikových procesech na různých úrovních, které by mohly znemožnit digitální transformaci. V tomto případě jde o široké spektrum procesů, jako podepisování právně závazných dokumentů statutárními orgány na dálku až po složité řešení dynamického řízení výrobních linek nebo zásobování. Nouzová situace odkryla potřebu digitalizace nejen pro krizový management, ale především z důvodu přístupu k přesným, správným a aktuálním datům, na základě kterých by mohly krizové štáby v podnicích přijímat kvalifikovaná rozhodnutí v co nejkratší době. Přístup k datům se netýká výhradně vnitropodnikových procesů, ale také externích logistických toků a dodavatelských řetězců. Navíc tato data slouží rovněž pro krátkodobé plánování v mimořádných situacích, které se též vyskytují za běžného provozu. Hromadná migrace na práci z domova, a to i v případě průmyslových podniků, jenom zvýšila potřebu digitalizace. Pandemie prokazatelně urychlila digitalizaci, v některých sektorech urychlila digitalizaci dokonce až o pět let.
Jiří Hub (Asseco Solutions): Nemyslím si, že by tato otázka měla černobílou odpověď. Zřejmě by všichni očekávali, že se s příchodem opatření proti covidu digitalizace urychlí. Já to nevidím tak jednoduše. Firmy, které již měly připravený záměr, jak a v jakém rozsahu svůj podnik digitalizovat (anebo s tím již začaly), určitě tento proces urychlily. Bylo totiž již jasné, co udělat, a nebyl důvod nezrychlit. Podniky, které o tom zatím neuvažovaly, o tom teprve začaly přemýšlet. Jenže dost možná musely řešit úplně jiné problémy a digitalizace, která už předtím měla malou prioritu, ji téměř ztratila. Takže zde byl efekt zcela opačný.
Lukáš Cirkva (BCV solutions): Pandemie měla jednoznačný dopad na zrychlení digitalizace. Aby zaměstnanci mohli pracovat v době karantény z domova, museli získat vzdálené přístupy do interních systémů. Také se urychleně začal používat software pro videokonference.
Milan Šlachta (Bosch): V oblasti digitalizace je Bosch průkopníkem bez ohledu na pandemii covidu-19. Dlouhodobě investujeme do digitalizace obchodu, procesů výroby, její automatizace a robotizace.
Pandemie některé projekty digitalizace urychlila nebo vynutila a určitě podpořila další investice do rozvoje informační techniky. Mít vzdálený přístup k výrobním datům a umět na základě nich řešit co nejvíce situací bez nutnosti fyzické obsluhy, prodávat online přes internet, komunikovat se zákazníky prostřednictvím mobilní aplikace – to byla klíčová témata. Divize elektrického nářadí například v době nejtvrdších karanténních opatření proškolila online pomocí virtuálního studia ve školicím středisku v Praze více než 800 zákazníků. Námi vyprojektovanou výrobní linku jsme pomáhali v Mexiku „oživovat“ na dálku online – technici v Českých Budějovicích naváděli svoje mexické kolegy pomocí vnitrofiremní komunikační platformy a Google brýlí.
Jan Loos (Fanuc): Předpokládáme spíše urychlení procesu digitalizace, jakmile odezní první „strnutí“ a firmy začnou opět investovat.
David Zeman, Infor
V oblasti digitalizace nás čeká ještě spousta práce, například podle některých odhadů je digitalizováno globálně jen 50 % dodavatelských řetězců.
David Zeman (Infor): Pandemie určitě urychlila přijetí digitálních strategií napříč celým spektrem podnikových procesů – od konstrukce produktů, jejich vývoje a výroby až po prodej a distribuci. V centru zájmu je zejména posílení transparentnosti a odolnosti dodavatelského řetězce, který musel překonávat obrovské výkyvy. A transparentnosti, která je klíčem pro udržení důvěry v těžkých časech, lze dosáhnout jen digitalizací. Podniky se také začaly více zajímat o umělou inteligenci a metody prediktivní analýzy, aby automatizovaly některé aspekty dodavatelského řetězce a byly lépe připraveny na neočekávané situace.
Další důležitou oblastí je zvýšení provozní efektivity výrobních strojů a snížení nákladů na jejich údržbu pomocí systémů pro správu podnikového majetku (EAM). A v neposlední řadě si firmy uvědomily, že takovýmto situacím nemohou čelit samy a že musí rozšiřovat a kultivovat svou partnerskou síť, která jim umožní sdílet rizika a urychlovat inovace.
Digitalizace je jedním z hlavních nástrojů využívaných v pandemických scénářích. Například urychlila procesy přechodu na model Industry 4.0 včetně aditivní výroby, která dokáže urychlit prototypování a vývoj nových produktů, zvýšit flexibilitu a zkrátit dobu reakce na změny. Vynořily se tak společnosti, které pomocí aditivních technologií dokázaly okamžitě začít vyrábět ochranné pomůcky.
Vladimír Bartoš (Minerva): Pandemie zvýraznila závislost firem na dostupnosti lidských zdrojů a zároveň většinu firem finančně oslabila. Digitalizace první problém dokáže eliminovat, ale zároveň vyžaduje investice. Rychlost digitalizace bude záviset na úrovni vedení každé jednotlivé firmy. Strategičtěji zaměření manažeři ji urychlí, konzervativci budou šetřit a doufat, že nás už nic podobného nepostihne. Bude jich však méně a méně.
Petr Brynda (Mitsubishi): Předpokládám, že urychlí.
Petr Šebela (Osisoft): Na základě zkušeností z letošního, pandemií poznamenaného roku se domnívám, že dojde spíše ke zpomalení. Běžnou a pochopitelnou reakcí na aktuální situaci je omezení investic a inovací. Firmy se soustředí na zabezpečení základních činností spojených s výrobou a provozem.
Zbyněk Červenka (Pantek): V progresivních podnicích, kde už před pandemií měli „digitální vizi“ a již prováděli digitální transformaci svých výrobních procesů nebo ji alespoň měli v různých stadiích rozpracovanosti, by pandemie covidu-19 měla tyto iniciativy urychlit. U jiných podniků může naopak po určitou dobu dojít ke stagnaci a zachování dosavadního stavu. V konkrétních případech bude samozřejmě také záležet na tom, jak byly dané podniky (ne)zasaženy poklesem poptávky, aby měly na modernizační programy dostatek investičních prostředků.
.jpg)
Tomáš Smutný, QI
Jedna věc je ale podle mého názoru zcela jistá: čas nejistoty bude bohužel přetrvávat i nadále.
Tomáš Smutný (QI): Dnes si nenaplánujete ani dovolenou, vše je „na vodě“. Tedy předpokládat, co se bude dít, je velmi problematické. Jedna věc je ale podle mého názoru zcela jistá: čas nejistoty bude bohužel přetrvávat i nadále. Každá bitva má své poražené a vítěze, to lze s jistou mírou nadsázky konstatovat také pro aktuální dění. Pomyslným vítězem by mohla být oblast digitalizace dat – ta se dílem okamžiku proměnila z ušmudlané popelky v krásnou princeznu, které se snaží věnovat všichni, neboť se stává nepostradatelnou. Je to zcela logické vyústění situace vyplývající z omezené možnosti potkávat se. Společnosti si tak čím dál více uvědomují, že takzvaná „firma řízená lidmi“ (držící know-how ve svých hlavách) je sice něco velmi efektivního, ale zároveň něco, co naráží na předpoklad nutné intenzivní osobní komunikace. A proto je lépe postupem času nastoupit cestu k „firmě řízené myšlenkami“, jež spočívá v digitalizaci know-how a všeho kolem. Myslím tím nejen zachycení procesů, ale též převedení všech možných agend, které se dnes zpracovávají v papírové či jiné podobě, do digitální formy. Pandemie jasně ukázala a ukazuje význam i přínos vyspělých informačních systémů pro firmy.
Vladimír Tichý (Schneider Electric): Jsem přesvědčen, že čas teoretických diskusí o nutnosti digitalizace skončil. Několik minulých měsíců pouze sehrálo roli urychlovače tohoto procesu. Už to není jen nějaká marketingová vějička, hračka pro pár hloubavých inženýrů nebo třešnička na dortu „namlsaných“ investorů. Digitalizace se stala esenciální potřebou. S nadsázkou řečeno, kdo nedigitalizuje, příští pětiletky se nedožije. Je to prostě vstupenka do budoucího klubu úspěšných.
Petra Troblová (SKLAD): Průzkum, který jsme realizovali s agenturou Ipsos od března do července 2020 a kterého se zúčastnilo 123 manažerů logistiky z různých oblastí, ukázal, že pandemie velmi zásadně ovlivnila současnost, ale zatím nezasáhla do strategického uvažování firem v dlouhodobých plánech.
O které produkty jste v souvislosti s letošní situací zaznamenali zvýšený zájem?
.jpg)
Jakub Martásek, ABB
Doufejme, že i po pandemii, ať už to bude kdykoliv, chuť na inovativní řešení problémů prostřednictvím digitalizace nepomine, a to hlavně díky tomu, že se technologie osvědčí a přinesou reálný užitek.
Jakub Martásek (ABB): Vidíme zvýšený zájem o systémy pro vzdálenou servisní podporu, kdy mohou na dálku interagovat experti s místními pracovníky, a to díky speciálním headsetům spolu s rozšířenou realitou. Dále evidujeme zvýšenou poptávku po zabezpečeném vzdáleném přístupu do systémů. Zatímco donedávna toto téma bylo spíš tabu, dnes o tom zákazníci začínají alespoň uvažovat.
Martin Jirmann (ABRA Software): Typicky e-commerce, digitalizace všech procesů – všechny informace zpracovávají přednostně stroje, a ne lidé. A na prvním místě práce na dálku, provoz všech informačních systémů online, v našich cloudech. V reakci na aktuální situaci jsme také urychlili vývoj produktu Abra Flexi – chytrého softwaru pro menší byznys. Při vývoji jsme aplikovali spoustu velmi moderních postupů, od agilního řízení přes prototypování a uživatelské testování až po poctivý design UX/UI (User Experience/
/User Interface) a další procesy. Abra Flexi má data v cloudu a aplikace běží v prohlížeči s využitím API, kdy je možné na systém napojit externí aplikace zákazníků, ať už je to e-shop, interní aplikace, nebo jiný nástroj.
Illya Pavlov (Acamar Outsourcing Services): Vedle propojení softwaru a hardwaru a integrace bude k výrazným trendům patřit internet věcí (IoT) – podle studie společnosti Hitachi Solutions do něj budou letos výrobní firmy po celém světě investovat 267 miliard dolarů. Smart zařízení či vestavěná umělá inteligence jsou dnes součástí přibližně třetiny výrobních provozů a systémů, tvrdí analýza MPI Group. Trend IoT znamená, že se téměř cokoliv stává senzorem pro sběr dat a jejich poskytování v reálném čase. Stále výkonnější systémy pro zpracování dat umožňují jak optimalizaci provozu, tak i předcházení problémům ještě před jejich vznikem.
Další kritickou oblastí pro výrobu je automatizace výrobních procesů. Podíl robotizace neporoste jen ve vlastní výrobě, významně vzroste i v logistických a skladových procesech nebo inventarizaci, a to včetně využití obrazových dat. S digitalizací a automatizací kritických výrobních procesů probíhá také automatizace podpůrných procesů, plánování, finančního řízení a vykazování s využitím dat z výroby. I když jsou časté obavy z propouštění v souvislosti s robotizací namístě, praxe zatím ukazuje, že nové stroje nemají za cíl lidi nahradit, ale pomoci jim.
Vedle rozvoje robotiky se ke slovu dostává i virtuální a rozšířená realita, která podstatně rozšiřuje možnosti, jak mohou lidé a stroje spolupracovat. Vývojáři mohou díky VR/AR efektivně modifikovat produkty ještě předtím, než se přejde k samotné výrobě. Techniku AR lze použít pro strojové učení kamer a senzorů stejně jako pro zaškolování zaměstnanců.
Peter Bílik (Anasoft): Dlouhodobě se věnujeme digitalizaci a automatizaci průmyslu, ale během pandemie jsme zaznamenali zvýšený zájem o řešení inteligentního řízení skladu a zásobování – Warehouse Execution System (WES). Podniky, jež disponovali nějakou formou digitalizace a inteligentní automatizace, měly zájem digitalizaci ve svých procesech dále škálovat. WES lze vnímat jako obdobu MES (Manufacturing Execution System) orientovanou na logistické procesy. Jsou také přirozeným evolučním stupněm vývoje informační infrastruktury podniku a příkladem hybridizace systémů, jelikož WES jsou v podstatě crossoverem mezi WMS (Warehouse Management System) a WCS (Warehouse Control System). Z pohledu digitální transformace představují logickou snahu o vertikální a horizontální integraci procesů. Tato konvergence řídicích a datových vrstev podniku a intenzivnější propojení jednotlivých funkcí generuje synergii a umožňuje lepší optimalizaci procesů než při použití samostatných WMS a WCS.
Jiří Hub (Asseco Solutions): V jarním období (v covidovém slovníku při první vlně) jsme zaznamenali především obrovský zájem o lidský přístup. Nedělám si legraci. Na přelomu května a června nám skutečně zákazníci volali a chtěli, aby konzultanti, se kterými byli dříve zvyklí na periodické bázi spolupracovat, konečně opět osobně dorazili k nim do firmy. Teď, ke konci roku začínáme zažívat něco obdobného.
Co se týče produktů, zvýšený zájem registrujeme zejména o moduly a systémy, které automatizují procesy uvnitř firmy a tím šetří lidskou práci. Ovšem já osobně tento zvýšený zájem vůbec nepřipisuji covidu, nýbrž dlouhodobě neutěšenému stavu trhu práce.
Lukáš Cirkva (BCV solutions): Zabýváme se systémy pro Identity Management. Zaznamenali jsme zvýšený zájem o automatizaci žádostí a nastavení přístupů do interních systémů a centralizaci správy externích pracovníků.
Jan Loos, Fanuc
Do jaké míry to bude zrovna pro český průmysl pozitivní, záleží asi na tom, jak rychle se všichni dokážeme přizpůsobit změněným podmínkám (trh práce, školství, státní správa...).
Jan Loos (Fanuc): (s úsměvem) O co nejnižší ceny čehokoliv.
Technicky asi o vzdálenou diagnostiku, servis bez nutnosti posílat technika (hlavně do zahraničí), automatizaci a robotiku. A vidíme větší snahu a odvahu exportovat, hlavně do vzdálených zemí na jiných kontinentech.
David Zeman (Infor): Zejména jde o systémy pro analýzu dat, plánování a transparentnost dodavatelského řetězce. Velký zájem jsme zaznamenali také o cloudové aplikace, na druhou stranu je ale mnoho organizací, které s velkými investicemi spíše vyčkávají.
Vladimír Bartoš (Minerva): Dlouhodobě trvá zájem o pokročilé plánování výroby (APS), řízení výroby (MES) a skenování materiálového toku. Od počátku pandemie se výrazně snížil zájem o systémy ERP, aby teď, na konci roku, vypukl boom. Zaznamenali jsme nebývalé množství poptávek a výběrových řízení. Zdá se, že firmy už vidí světlo na konci tunelu a problémy způsobené dlouho odkládanými investicemi do větších projektů je dohánějí.
Petr Brynda (Mitsubishi): Obecně automatizace, robotizace, prediktivní a vzdálená údržba.
Petr Šebela (Osisoft): Z pohledu námi nabízeného systému pro sběr a zpracování provozních a technologických dat se zákazníci zajímají více o zajištění vzdáleného, avšak bezpečného přístupu k těmto informacím v reálném čase. Cílem je umožnit zaměstnancům kdykoliv a odkudkoliv, například z domova, a to třeba jen pomocí chytrého telefonu, vykonávat běžné činnosti, jako by byli na pracovišti,
Zbyněk Červenka (Pantek): Zvýšený zájem je o možnosti vzdáleného přístupu k provozovaným výrobním technologiím v reálném čase. Nejde většinou o přímé vzdálené ovládání výrobních nebo technologických procesů (i když i to je možné), ale zejména o získávání dat o jejich skutečném chodu a jejich analýzy, to je přeměnu surových dat na užitečné informace. Cílem je tyto informace snadno zpřístupnit velkému množství zainteresovaných oprávněných pracovníků pro průběžné vylepšování výrobní efektivity. Velká pozornost se v tomto případě musí logicky věnovat zajištění kybernetické bezpečnosti.
Tomáš Smutný, QI
Jedna věc je ale podle mého názoru zcela jistá: čas nejistoty bude bohužel přetrvávat i nadále.
Tomáš Smutný (QI): Aktuálně nejčastěji zaznamenáváme požadavek na digitalizaci všech dokumentů obíhajících mzdovou a personální agendu. Podle mého názoru je to dáno složitostí těchto procesů, stále živými legislativními změnami a pochopitelně, což je nejzásadnější, nemožností potkávat se tak jako dříve se svými zaměstnanci. Digitální dokumenty proto již nejsou hudbou budoucnosti, ale nutnou složkou současnosti. Uvedu jednoduchý příklad: vláda vás (nás všechny) vyzývá, abychom zaměstnancům nařídili práci z domova. To, že stát pro tuto práci nespecifikuje ani po desítkách let jasnější pravidla v zákoníku práce, nebudu komentovat. Předpokládejme dále, že legislativa tomuto zavedení nijak nebrání a též pro společnost je to vítaná (mnohdy jediná) cesta. Zkuste ale tento režim obratem implementovat do vaší společnosti bez digitalizace celé agendy a současně bez možnosti setkání se zaměstnanci. Oříšek, že? Jestliže se vám však podaří většinu procesů digitalizovat, bude, s nadsázkou řečeno, stačit lusknutí prstů. Digitalizace dat má veliký smysl nejen v souvislosti s pandemií, ta jen aktuálně násobí její význam, ale je to dále něco, co má pro firmu jasně vyčíslitelné přínosy také v budoucnu.
Vladimír Tichý (Schneider Electric): I přes aktuální složitou situaci vidíme nárůst zájmu v mnoha oblastech, od digitalizace a automatizace výrobních procesů přes produkty a služby pro zvýšení energetické efektivity chytrých budov až po elektrifikaci, která bude hrát v budoucnosti také důležitou roli. Příkladem může být zvýšený zájem o dopravníky v segmentu
e-commerce, kde dodáváme unikátní fotoelektrická trubková čidla a čtvercové prosvětlené ovladače nouzového zastavení, lidově zvané total stop. Svět kolem nás nezvratně spěje k závislosti na energiích, elektrifikaci a digitalizaci.
Změnil se letos přístup průmyslových firem k digitalizaci?
Jakub Martásek (ABB): Myslíme si, že ano, rozhodně vidíme větší zájem v ochotě experimentovat s přípravou takzvaných PoC – Proof of Concept, a vyhodnocování, co dané řešení může přinést za benefity.
Martin Jirmann (ABRA Software): Ještě donedávna investovaly do digitalizace podniky, které tak chtěly získat strategickou výhodu proti konkurenci. Dnes do digitalizace investují firmy prostě proto, že je to otázka vlastního přežití. Pamatuji si poslední velkou krizi, která začala v roce 2008. Investice do IT byly tehdy jedny z prvních, které podniky rušily. Dnes jsou naopak investice do moderních ERP, potažmo do digitalizace upřednostňovány před jinými investicemi. Mají úplně jinou prioritu než tehdy.
Illya Pavlov, Acamar Outsourcing Services
To, co se ve světě informatiky dělo před pěti a více lety, čeká průmyslový svět nyní.
Illya Pavlov (Acamar Outsourcing Services): Zaměstnavatelé u expertů na informační techniku a specialistů s přesahem do elektrotechniky dlouhodobě preferovali interní zaměstnance před kontraktory, tedy externisty pracujícími na kontrakt. Letošní rok však postoj firem proměnil. Kvůli nejistotě panující napříč celým trhem a ekonomikou jsou více otevření externistům, kteří jim v oblasti lidských zdrojů umožňují dosáhnout vyšší míry flexibility.
Kromě toho si zaměstnavatelé uvědomují i to, že díky současné zdravotní situaci je velmi obtížné zaučovat často nezkušené nováčky. Najmutí celého funkčního týmu na konkrétní produkt či časově omezené období tak začalo dávat větší smysl než kdy dříve. Díky většinové práci z domova, která již od jara v ČR vládne a stala se v mnoha oblastech standardem, se navíc stírá rozdíl mezi interními zaměstnanci a externisty, všechny je potřeba řídit na dálku.
Peter Bílik (Anasoft): Přístup se vysloveně radikálně nezměnil. Zájem o digitalizaci a inteligentní systémy stoupl, ale některé podniky zpomalily s kapitálovými náklady (CapEx), jelikož nejdříve čekají na alespoň částečnou ekonomickou rehabilitaci před tím, než se pustí do dalších dlouhodobých investic. Na druhé straně jsou ale také firmy, které pandemie zásadně ekonomicky nepoznamenala, a jelikož ve své činnosti pokračují nadále, tak se také intenzivně zajímají o možnosti zvýšení efektivity výroby a zásobování. V této kategorii podniků jsou také firmy, jejichž růst předčil letošní plány. Vzhledem ke zvýšené poptávce musely také investovat do zefektivnění procesů systémy inteligentní automatizace, které zároveň zabezpečily zkrácení průběžné doby, rozšíření kapacity, redukci množství odpadu, a tudíž celkovou optimalizaci provozních nákladů. Podobná situace se také týká výrobních start-upů, jež rostly rychleji, než předpokládaly, a musely také revidovat plány digitální transformace a tento procesy urychlit.
Jiří Hub (Asseco Solutions): Ano, ale nijak zásadně. Vracím se k závěru předchozí odpovědi, to je k obrovskému nedostatku kvalifikované pracovní síly. To je podle mého názoru hlavní hybatel toho, že podniky daleko více hledají systémy, které například optimalizují výrobní anebo logistické procesy, a podnik tím pádem zvládne více procesů s menším počtem pracovníků. Tento trend již ovšem sledujeme minimálně druhým rokem.
Lukáš Cirkva (BCV solutions): V mnohých firmách byla digitalizace v dlouhodobých plánech. Při lockdownu se tyto plány staly aktuálními.
Milan Šlachta, Bosch
Chceme-li si udržet i silnou pozici významného zaměstnavatele a exportéra, musí se naše výrobní závody soustředit na zvyšování kompetencí našich zaměstnanců v moderních technologiích a v oblasti digitalizace.
Milan Šlachta (Bosch): Bosch v Česku ve výrobě a logistice směřuje většinu investic do automatizace a robotizace. Cílem není pouze úspora personálu nebo eliminace monotónní a únavné práce. Snižujeme tím také chybovost ve výrobě, ve výstupní kontrole kvality a zvyšujeme přesnost logistiky a snižujeme nehodovost.
V jihlavském závodě jsme si loni za stovky milionů korun pořídili plně automatizovanou linku na výrobu těles palivových čerpadel a autonomní logistické vláčky rozvážejí po ohromných halách materiál.
V Českých Budějovicích jsme plošně zavedli elektronické řízení výroby pomocí takzavné e-Heijunky, která vizualizuje výrobní plán přímo na výrobní lince a interaktivně porovnává plán výroby s aktuální výrobní kapacitou, technickým stavem linky i počtem momentálně přítomných pracovníků. Tento systém výrazně posílil naši flexibilitu a schopnost reakce na měnící se podmínky.
Pracujeme také na vyšším využití dat z výroby. Cílem je, aby byl náš technolog schopný upravit výrobní linku nejdřív virtuálně. Až potom, co linku v novém provedení vyzkoušíme v počítači, pořídíme si konkrétní stroje a vyměníme je i fyzicky.
Dnes dokáže robot a inteligentní algoritmus v českobudějovické pobočce udělat místo člověka už i vizuální kontrolu. Využívají se zde také prvky umělé inteligence.
Jan Loos (Fanuc): Mění se postupně, posun z kategorie „něco navíc“ do kategorie „nezbytné k udržení na trhu“.
David Zeman (Infor): Z dlouhodobého pohledu je asi příliš brzo předvídat. Ale v krátkodobém horizontu je jisté, že podniky si uvědomily svou závislost jeden na druhém a posilují spolupráci a otevřenost zejména v oblasti dodavatelských řetězců. Uvědomily si, že digitalizace jim může pomoci rychleji reagovat, zlepšovat spokojenost svých zákazníků a být lépe připraveny na budoucí události. Vnímají ji nyní jako kritický aspekt k budování organizace odolnější k náhlým změnám.
Vladimír Bartoš (Minerva): U progresivních firem je přístup k digitalizaci víceméně stejný. Zájem se zvyšuje u konzervativních firem. Je však zaměřen spíše na krátkodobé cíle: řešit konkrétní problémy, ušetřit lidi a zvýšit efektivitu.
Petr Brynda (Mitsubishi): Firmy, si uvědomily, že je nebezpečné ve výrobě spoléhat na zahraniční pracovníky, a snaží se je více než v minulosti nahrazovat automatizací a robotizací.
Petr Šebela (Osisoft): O digitalizaci či nové průmyslové revoluci se již nějakou dobu hovoří jako o současném trendu. K uplatňování v praxi však dosud docházelo celkem pomalu. Osobně jsem přesvědčen, že se tento proces nyní urychlí. Firmy budou muset reagovat na změnu okolních podmínek stejně, jako jsme to viděli například ve školství při přechodu na distanční výuku nebo ve zdravotnictví v případě e-receptů.
Zbyněk Červenka, Pantek
Nezbytností pro úspěšnou digitální transformaci proto je, aby v podniku existoval nebo vznikl tým vedený nadšeným a kompetentním vizionářem v této oblasti (technický ředitel, ředitel pro digitalizaci, šéf oddělení informační techniky a podobně), který je jak partnerem svému vrcholovému managementu, tak i kvalifikovaně jedná s externími dodavatelskými firmami.
Zbyněk Červenka (Pantek): Odpovím z pohledu naší firmy, která nabízí software pro automatizační a informační aplikace v průmyslovém sektoru již více než 25 let. To umožňovalo našim zákazníkům již od roku 1993 zavádět počítačově řízené vizualizace a supervizní řízení technologických procesů (SCADA/HMI), elektronické záznamy skutečné výrobní historie a následné analýzy uložených dat.
Naši zákazníci tedy vlastně již od této doby prakticky prováděli postupnou digitalizaci svých výrobních prostředí, i když se dříve termín „digitalizace“ nepoužíval.
Jinak řečeno, my jsme nyní zásadní změnu přístupu u našich zákazníků nezaznamenali; nejedná se o revoluční změny, ale o evoluční vývoj. Podstatně více než dříve se nyní například přistupuje k výrobním informacím z mobilních zařízení, využívají se více multimediální informace, například pro podporu údržby a zaučování nových pracovníků a podobně.
Vladimír Tichý (Schneider Electric): Jednoznačně ano, a to naštěstí pozitivním směrem. V minulosti byly hybatelem digitalizace v České republice velké firmy se zahraniční účastí. U nich jsme viděli rychlejší inovační dynamiku. Dnes již ale máme také mnoho zákazníků z řad ryze českých firem. Všichni si uvědomují, že na aktuální situaci byly mnohem lépe připraveny společnosti, které v minulosti více či méně do digitalizace investovaly.
Stanislav Petříček, PT Consulting
Na dálku tým nesladíte a vzájemně se ztratíte, protože každý z nás má v sobě jiný rytmus. Hlavně noví zaměstnanci se úplně ztratí a utečou, protože nebudou součástí kolektivu.
Stanislav Petříček (PT Consulting): Nově je kladen důraz na to, aby byl omezen osobní kontakt a bylo možné co nejvíce činností dělat na dálku.
Například většinu odborných školení pro automobilový průmysl pořádáme pro naše zákazníky distančně. Pohovory s novými kandidáty, pohovory se zákazníky – vše je jen virtuální formou, bez osobního setkání.
Je možné z pohledu digitalizace průmyslu najít pozitivní přínos pandemie?
Jakub Martásek (ABB): Rozhodně ano, jak jsme již odpověděli dříve, vidíme větší zaměření na snahu vyřešit potíže způsobené pandemií prostřednictvím inovací.
Martin Jirmann (ABRA Software): Urychlená digitalizace šetří čas i peníze. U ERP máme připravené instalační sady, s nimiž je možné systém ve firmě rozběhnout velmi rychle i přes vzdálený přístup. Dodáváme to už dlouhé roky kompletně jako službu, teď ještě víc pracujeme přímo na předem připravených systémech, které může využít velice rychle i velká organizace.
Illya Pavlov (Acamar Outsourcing Services): Firmy, které mají zautomatizované a zdigitalizované procesy na maximum, čelí krizi lépe než ostatní. Společnosti, které se dosud digitalizací příliš nezabývaly, se ze současné situace poučily a nově do svých strategií zahrnují digitalizovaná rozhraní, a to jak směrem k zákazníkům a partnerům, tak směrem k zaměstnancům.
S rozmachem digitalizace proto dál roste poptávka po odbornících na informační techniku, v oborech mimo IT dokonce rychlejším tempem než v samotném oboru informatiky. Rostoucí počet firem sází při realizaci svých IT projektů na externisty. Například ve výzkumných a vývojových centrech již dnes podíl externistů starajících se o výpočetní techniku často přesahuje 50 %, a někde dokonce přesahuje 90 %. Značná míra externistů specializujících se na IT je i ve výrobě.
Peter Bílik (Anasoft): Právě krizová situace v mnohých provozech odkryla slabá místa a poukázala na oblasti a funkce, které je nutné zabezpečit proti výpadkům. Nouzový stav tak přinejmenším poskytl náměty na přehodnocení priorit. Podniky tak mohly poměrně přesně identifikovat, na které procesy a postupy by se měly zaměřit, aby dokázaly v budoucnosti zaručit udržitelnost procesů bez negativního dopadu na efektivitu, produktivitu a kvalitu. Koronakrize bude mít navíc a přetrvávající důsledky v podobě zpomalení globalizace. Následkem toho se zvýší důraz na regionalizaci a diverzifikaci dodavatelů, což zároveň povede k adaptaci nových obchodních modelů a provozních procesů. Většinu odpovědí na tuto situaci naleznou podniky právě v digitalizaci a inteligentní automatizaci. V případě odběratelsko-dodavatelských řetězců se hodně diskutovalo o nástroji „end-to-end visibility“, to je nástroji pro sledování a sběr dat napříč celým materiálovým tokem, jako o nástroji pro správné řízení dodávek během nestandardních situací, který má navíc své nemalé opodstatnění i během běžného provozu. Kromě vytvoření transparentnosti v logistických tocích pro flexibilní řízení v reálném čase se do popředí dostává také sekvenční plánování, jež rovněž souvisí s přímým přístupem firem ke správným a adekvátním datům a informacím z nich vytěženým. Revize podnikových a provozních strategií bude nutně souviset s přehodnocením postupů získávání a vyhodnocování dat. Tato data budou posléze využívána pro další operace včetně automatizace řízení práce, alokace zdrojů a zvyšování elasticity procesů.
Koronakrize urychluje proces digitalizace provozů a zavádění nových technologických zařízení v několika segmentech. Dynamizace zásobovacích procesů a posílení agilnosti logistických toků se budou kromě digitalizace realizovat také prostřednictvím zvýšené automatizace procesů. Na jedné straně se to týká rozhodovacích procesů (krizový management, prognózy poptávek, plány subdodávek), pro které je třeba zajistit rychlý a spolehlivý datový management. Na straně druhé stojí samotné technologické procesy, jejichž automatizace vede k zabezpečení flexibilního řízení v reálném čase. Podle platformy Thomasnet vedla opatření proti koronaviru ke zvýšení průmyslové automatizace v Severní Americe o 147 % v porovnání s minulým rokem, což představuje až 20% nárůst ve srovnání s předcházejícím kvartálem. Očekává se, že rozsah automatizace ještě poroste poté, co se projeví následky pandemie v celé své šíři.
Pandemie je jenom jeden z několika mnohých faktorů, které budou významně ovlivňovat fungování firem, jejich procesů a také trhy v blízké budoucnosti. Kromě zdravotní krize budou do provozu zasahovat geopolitické události, ekonomické konflikty mezi velmocemi nebo následky klimatických změn. Těmto různým formám krizových situací a těm, o kterých momentálně ani nevíme, budou muset podniky přizpůsobit i své procesní, obchodní a provozní modely, které by měly disponovat dostatečnou elasticitou a adaptabilitou. Dynamické přizpůsobování provozních postupů, operací a modelů se v průmyslu bez digitalizace a inteligentní automatizace již neobejde.
Jiří Hub, Asseco Solutions
Za daleko podstatnější však považuji, že ti bystřejší jsou teď připraveni na fungování v prostředí, v němž není nic jisté. Některá opatření se prostě mění zcela nepředvídatelným způsobem a v nepredikovatelném čase.
Jiří Hub (Asseco Solutions): Úplně nejdříve bych se cimrmanovsky zamyslel nad tím, zda již ve slovním spojení „pozitivní přínos pandemie“ není něco neslučitelného… Osobně jako jedno z mála pozitiv vnímám přístup správných hospodářů. Tím mám na mysli, že správní top manažeři nebo majitelé firem v době, kdy nemohou vykonávat některé činnosti anebo nemohou tolik vyjíždět, se soustředí na „údržbu“ nebo řekněme možná lépe „vylepšení“ svých podniků. A v kontradikci proti těm, kteří zcela zastavili investice, naopak využívají tento klidnější čas k tomu, aby podnik zainvestovali a zefektivnili. Jednou z oblastí, která se přímo nabízí, je právě digitalizace, nebo přesněji automatizace procesů.
Lukáš Cirkva (BCV solutions): Ano, jednoznačně. Zaměstnanci si ověřili, že lze efektivně pracovat i z domova. Mnoho firem bude snižovat počet kanceláří. Dále se urychlilo zaměření na bezpapírovou dokumentaci, elektronické podepisování, nákup po internetu, komunikaci prostřednictvím videokonferencí a mnoho dalšího.
Jan Loos (Fanuc): Digitalizaci (nejen v průmyslu) zcela zřejmě tato zkušenost urychlí. Do jaké míry to bude zrovna pro český průmysl pozitivní, záleží asi na tom, jak rychle se všichni, včetně trhu práce, školství nebo správy státu, dokážeme přizpůsobit změněným podmínkám.
David Zeman (Infor): Je to rostoucí zájem o implementaci digitalizace, orientace na data jako klíčový prvek k získání konkurenční výhody a uvědomění si přínosů cloudových aplikací – včetně jejich škálovatelnosti, flexibility, zabezpečení, omezení kapitálových výdajů a podobně. V oblasti digitalizace nás čeká ještě spousta práce, například podle některých odhadů je digitalizováno globálně jen 50 % dodavatelských řetězců.
Vladimír Bartoš (Minerva): Chci zdůraznit jednu změnu: Před pandemií byla digitalizace vnímána kromě jiného i jako riziko: Co když nám někdo ukradne data? Co když se někdo nabourá do firmy, získá přímý přístup ke strojům a způsobí škody? Naše závislost na informační technice se bude stále zvyšovat a případný výpadek bude znamenat stop celé firmě na dlouhou dobu!
Teď, po nějaké zkušenosti s pandemií, začíná být digitalizace vnímána i jako eliminátor rizik: čím je firma „digitálnější“, tím snáze mohou lidé pracovat z domova. Externí údržba může analýzy strojů i některé přípravné práce provést, aniž by vstoupila do výrobní haly. Robot pracuje dál, i když kolem něj létají nebezpečné viry.
Petr Brynda,
Mitsubishi
Dobří manažeři by se měli poučit z průběhu probíhajících omezení a zohlednit je ve svých budoucích plánech.
Petr Brynda (Mitsubishi): Ano. Díky nucené práci z domova a karanténám musela většina společností urychleně zmodernizovat svoji informační infrastrukturu a přemýšlet, jaké pracovní úkony dělat na dálku nebo jejich zpracování automatizovat.
Petr Šebela (Osisoft): Nynější situaci lze chápat jako příležitost (když ne nutnost) uplatnit inovativní postupy a řešení. Ta jsou již nějakou dobu dostupná, ale k jejich využití v praxi doposud docházelo jen pozvolna. Důvodem může být někdy možná až přílišná konzervativnost uplatňovaná v některých oborech.
Zbyněk Červenka (Pantek): Jednoznačně. Zákazníci, ať již integrátoři systémů, nebo koncoví uživatelé, budou stále více preferovat uživatelsky přátelské „prefabrikované“ softwarové systémy, ve kterých se konkrétní aplikace budou pouze sestavovat, a ne programovat.
Mnoho podniků si také uvědomí, že určité systémy nemusí provozovat a udržovat pouze lokálně (on-premise), ale bude výhodnější je buď částečně, nebo i zcela přesunout do prostředí cloudu, to je prostřednictvím internetu využívat vzdálený výpočetní hardware i software. Odpadá tak nutnost lokálního pořizovaní, správy a obnovování těchto prostředků. Toto využívání vzdáleného výkonu může být například velmi výhodné pro podniky s několika závody, které tak mohou snadno využívat stejnou infrastrukturu a mít i stejné prostředí pro vyhodnocování a porovnávání klíčových výrobních ukazatelů.
Dále se bude stále častěji vyžadovat vzdálený přístup, snadné a rychlé získávání informací a jejich sdílení mezi velkým počtem pracovníků, podpora multimédií (videonávody, virtuální realita) a zajištění velké kybernetické bezpečnosti.
Takže výrobci a dodavatelé informačních systémů se určitě nebudou nudit.
Vladimír Tichý, Schneider Electric
Jsem přesvědčen, že čas teoretických diskusí o nutnosti digitalizace skončil. Několik minulých měsíců pouze sehrálo roli urychlovače tohoto procesu.
Vladimír Tichý (Schneider Electric): Určitě, a znovu zopakuji, že aktuální pandemie je pouze akcelerátorem nevyhnutelného vývoje, který směřuje k čím dál větší digitalizaci, a to ve všech oblastech lidského bytí. Konkrétním pozitivním přínosem pak mohou být různé „remote“ aplikace, které pomáhají s obsluhou nebo přenastavením výrobních linek na dálku, či rozšířená realita. Dobrým příkladem, že to v praxi funguje, je náš vlastní výrobní závod v jihočeském Písku, který využívá koncept Smart Factory již několik let. Letos jsme zde implementovali i rozšířenou realitu v podobě EcoStruxure™ Augmented Operator Advisor.
Jakou změnu zanechá pandemie v přístupu manažerů k digitalizaci?
Jakub Martásek (ABB): Doufejme, že i po pandemii, ať už to bude kdykoliv, chuť na inovativní řešení problémů prostřednictvím digitalizace nepomine, a to hlavně díky tomu, že se osvědčí a přinese reálný benefit. O tom to totiž celé je.
Martin Jirmann (ABRA Software): Digitalizace je dlouhodobý proces, který už běží desítky let. Situace kolem covidu nás naučila jinak myslet, jinak fungovat a velice rychle přijmout zcela jiný stav světa. Myslím, že i po odeznění pandemie budeme nové zkušenosti a postupy nadále uplatňovat. Hodně lidí, nejen manažerů, kteří byli k digitalizaci skeptičtí, nebo se jí dokonce báli, si uvědomí, že bez ní by už možná jejich podniky nebyly. Pochopí její užitečnost a nezbytnost.
Illya Pavlov (Acamar Outsourcing Services): Zavádění inovací a vývoj nových produktů a služeb místní firmy přestávají zvládat vlastními silami. Situaci se snaží řešit různými způsoby, ať už přetahováním lidí od konkurence, či zvyšováním kvalifikace svých zaměstnanců. Postavit plně funkční a zkušený vývojový tým ovšem často nezvládnou bez pomoci externistů, kteří interní tým doplní. Tento přístup se prosazuje především v informatice, elektrotechnice a automobilovém průmyslu. Další možností je využití subdodavatelů, outsourcing vývoje či služba specializovaných firem, které dokážou postavit kvalitní a kompletní vývojový tým na zakázku. Hlavním hnacím motorem najímání externí pracovní síly přitom již dávno nejsou náklady, ale spíš schopnost zlepšit produkty a služby a zvýšit rychlost jejich uvádění na trh.
Peter Bílik (Anasoft): Změna v přístupu je v tom, že si manažeři uvědomují, že dříve nebo později budou muset implementovat digitální systémy nebo je dále škálovat. Během pandemie se více obeznámili s digitálními systémy a inteligentní automatizací a možnostmi, které do výrobních a zásobovacích procesů přinášejí. Jelikož jsou dostatečně obeznámeni s možnostmi digitalizace a automatizace, dokážou lépe identifikovat, kde by se měly začít implementovat, a také již mají jasnou představou o získané přidané hodnotě, kterou podniku přinesou. To znamená, že se již přibližují k názoru, k němuž se snažíme přivádět i naše klienty, a to, aby k podnikovým a provozním postupům přistupovali jednotně. Nová technologická zařízení a obchodní a provozní modely již existují ve vzájemné symbióze a tato symbióza je nezbytná pro rozšíření agilnosti postupů a zvýšení jejich efektivity. V neposlední radě digitalizace a investice do inteligentní automatizace nejsou samostatnou jednotkou podniku. Investice do digitalizace není investicí jenom do techniky, ale také do zaměstnanců, nových pracovních postupů a rovněž do budoucnosti podniku a jeho udržitelného růstu.
Jiří Hub (Asseco Solutions): Tak především si všichni chtíce nechtíce zvykneme na to, že mnohé schůzky se budou odehrávat ve virtuálním prostředí. Přestože si nemyslím, že by mohly kompletně nahradit mezilidský styk, rozhodně se zásadním způsobem zvýší jejich poměr a bude nám to připadat běžné. Takže se určitě zvýší investice a využití těchto nástrojů a potřebné infrastruktury. Na to, myslím si, budou již do budoucna schopní manažeři dobře připraveni.
Za daleko podstatnější však považuji, že ti bystřejší jsou teď připraveni na fungování v prostředí, v němž není nic jisté. Některá opatření se prostě mění zcela nepředvídatelným způsobem a v nepredikovatelném čase. Manažeři, kteří si zvyknou na řízení podniku v takovém prostředí, vyjdou z tohoto období o mnoho silnější a s citelnou konkurenční výhodou.
Lukáš Cirkva, BCV solutions
Dalším důležitým dopadem bude též hledání zaměstnanců i mimo ČR, protože to komunikační technika umožňuje a poptávka po zaměstnancích je i nadále vysoká.
Lukáš Cirkva (BCV solutions): Manažeři si ověřili, že lze pracovat s lidmi na dálku. Museli se urychleně naučit, jak nastavit pravidla takové spolupráce, jak koordinovat práci a předávat si informace. Dalším důležitým dopadem bude též hledání zaměstnanců i mimo ČR, protože to komunikační technika umožňuje a poptávka po zaměstnancích je i nadále vysoká.
Milan Šlachta (Bosch): Pokud si chceme udržet silnou pozici významného zaměstnavatele a exportéra, musí se naše výrobní závody soustředit na zvyšování kompetencí našich zaměstnanců v moderních technologiích a v oblasti digitalizace. I proto nadále investujeme do modernizace závodů a rozšíření vývojových oddělení. Konkurence je silná nejen externí, ale i interní v rámci skupiny. I v současné situaci vytváříme nové pracovní pozice pro odborníky na IT a vývojáře a pracujeme na projektech spojených se zaváděním nových technologií a systémech založených na umělé inteligenci. Věřím, že se opět dostaneme do fáze růstu. Kompetence, digitalizace a zvyšování přidané hodnoty jsou klíčové faktory.
Jan Loos (FANUC): Epidemie bezpochyby ukázala, co je v takové situaci konkurenční výhodou a co naopak přítěží. A hlavně otřásla mnoha zažitými jistotami, například že konkurenční výhoda je v levnější ceně práce a v práci zahraničních dělníků nebo že stabilní zisky plynou z montáže automobilů pro nadnárodní koncerny.
Očekávám větší prioritu pro automatizaci, ale hlavně investice do vývoje a inovací, snahu o výrobky s větší přidanou hodnotou. A doufám, že konečně bude i větší zájem o technické školství a technické znalosti obecně.
David Zeman (Infor): Manažeři si uvědomují, že digitální ekosystémy jsou nejen základem přežití aktuální krize, ale také jsou klíčovým nástrojem k získání lepší odolnosti v rámci budoucích ekonomických cyklů a posílení inovačních procesů. Je jim jasné, že byznys již nebude takový jako dřív a že potřebují přehodnotit podporu svého podnikatelského modelu, aby s pomocí digitalizace dosáhli lepší zákaznické zkušenosti, zlepšili flexibilitu a posílili svou ziskovost.
Vladimír Bartoš,
Minerva
Od počátku pandemie se výrazně snížil zájem o systémy ERP, aby teď, na konci roku, vypukl boom.
Vladimír Bartoš (Minerva): Já jsem z firmy zabývající se informatikou, takže digitalizace je vlastně jádrem mé práce. Přesto jsem byl překvapen, jak mnoho se dá dělat bez osobní přítomnosti u zákazníka. Tím větší rozdíl je mezi výrobními firmami v pokročilém stadiu digitalizace a firmami, které zamrzly na „pécéčkách“ s Excelem. Moderním manažerům, kteří v minulosti investovali do informační techniky, se potvrdilo, že je to správná cesta. Opatrní manažeři, kteří na informačních systémech šetřili, najednou zjistili, že se jim zastavuje podnik. Narychlo sháněli připojení svých zaměstnanců z domova. Prosili je, zda by po omezenou dobu nemohli pro práci z domu využívat svá soukromá zařízení. Zatímco dříve eliminovali neintegrovaný podnikový systém častými poradami, najednou se jim zastavovaly procesy…
Myslím, že i zatvrzelí odpůrci větších investic do IT nyní vidí, že to má smysl. Byli donuceni žít digitálněji. Překonali své osobní zábrany a často se museli doučit věci, které za ně dříve zajišťovaly asistentky. V této progresivní cestě budou určitě pokračovat i na celopodnikové úrovni.
Petr Brynda (Mitsubishi): Dobří manažeři by se měli poučit z průběhu probíhajících omezení a zohlednit je ve svých budoucích plánech. Netýká se to jen zavádění digitalizace do výroby a náhrady lidí, ale celých dodavatelsko-odběratelských řetězců.
Petr Šebela, Osisoft
Firmy budou muset reagovat na změnu okolních podmínek stejně, jako jsme to viděli například ve školství při přechodu na online výuku nebo ve zdravotnictví v případě e-receptů.
Petr Šebela (Osisoft): Strategie digitalizace, jako jeden z nástrojů pro zajištění provozu a výroby v mimořádných situacích, například v podmínkách pandemie, se stane jedním z běžných úkolů managementu.
Zbyněk Červenka (Pantek): Vrcholový management by si měl uvědomit, že digitalizace, respektive digitální transformace pracovních postupů a výrobního prostředí, není jen nějakou módní vlnou, ale naprostou nutností, aby si jejich podnik zachoval dlouhodobou konkurenceschopnost a zůstal na trhu. Kvalifikovaně se vyznat v možnostech dnešních moderních informačních a automatizačních systémů však není rozhodně jednoduché a vrcholový management má spoustu jiných úkolů.
Nezbytností pro úspěšnou digitální transformaci proto je, aby v podniku existoval nebo vznikl tým vedený nadšeným a kompetentním vizionářem v této oblasti (technický ředitel, ředitel pro digitalizaci, šéf oddělení informační techniky a podobně), který je jak partnerem svému vrcholovému managementu, tak i kvalifikovaně jedná s externími dodavatelskými firmami. Místo dílčích a třeba i nekompatibilních nebo izolovaných dílčích systémů by tento tým měl nejprve definovat celkovou vizi a strategii a tu pak postupně naplňovat.
Vladimír Tichý (Schneider Electric): Věřím, že manažeři budou i do budoucna brát digitalizaci jako unikátní příležitost k dalšímu rozvoji svých firem. Její transformace do podoby noční můry nikomu zisk nepřinese. Trendy mluví jasně, stále více se propojuje svět energetiky a automatizace. Integruje se vše – od koncového zařízení až po cloud. Digitalizace umožňuje propojení od návrhu přes realizaci až po provoz a údržbu. Obsáhne tedy kompletní životní cyklus. Posouváme se od řízení jednotlivých objektů k integrovanému managementu. To vše díky digitalizaci. Platforma EcoStruxure firmám pomáhá udržet náskok před konkurencí, optimalizovat zdroje i náklady a zaručit konstantní kvalitu výrobků. Ve finále přispívá i k lepší kvalitě životního prostředí.
Petra Troblová, SKLAD
Námi zrealizovaná studie v letošním roce ukázala, že svět logistiky uvažuje spíše střízlivě. I přesto, že z pohledu průmyslové revoluce 4.0 je inovace nutnost. Stále platí, že jakákoliv investice se musí v krátkém horizontu několika málo let vrátit firmě zpět.
Petra Troblová (SKLAD): Pracovníci skladů v České republice jsou aktuálně vybavováni ručními skenery, mobilními tiskárnami, senzory a mobilními telefony se skenery. V nejbližší době se očekává rozšíření techniky pro lokalizaci, RFID čipů, hlasového ovládání a mobilních snímačů integrovaných do pracovního oděvu, takzvaných wearables. Nejaktuálnějšími tématy v rámci automatizace skladů jsou v České republice plně automatická manipulační zařízení a roboty. V další fázi bude aktuální prediktivní analýza a strojové učení, případně drony. Nástup virtuální reality se očekává za deset let.
Stanislav Petříček (PT Consulting): Jednorázové akce se určitě podařilo odosobnit, ale dlouhodobou, týmovou spolupráci bez reálného sociálního kontaktu, to určitě nepůjde. Na dálku tým nesladíte a vzájemně se ztratíte, protože každý z nás má v sobě jiný rytmus. Hlavně noví zaměstnanci se úplně ztratí a utečou, protože nebudou součástí kolektivu.
Děkujeme všem účastníkům diskuse. Velmi mile nás překvapil velký zájem o účast a především mnoho názorů, často i protichůdných, a zkušeností. Diskuse se zúčastnili zástupci firem vyrábějících snímače, ovladače, roboty a výrobní linky, společností dodávajících automatizační techniku a vizualizační systémy a firem nabízejících vrcholové softwarové systémy – pro řízení výroby (MES), pro řízení skladů (WMS), pro řízení podniků (ERP) a cloudových platforem. Přestože jsou zkušenosti a názory různé, jedno se neustále prolíná – kdo byl připraven na digitalizaci, zvládá krizi lépe, je nutné problémy řešit jako celek a za vším jsou a budou lidé. Určitě bude zajímavé se k tomuto tématu vrátit s určitým odstupem a zhodnotit, které ze zde uvedených myšlenek se potvrdily v praxi.
Redakčně upraveno.
Radim Adam
Zelený drahokam pro velké firmy
Se zcela novým produktem z rodiny informačních systémů Helios přišla letos na podzim společnost Asseco Solutions. Nese název HELIOS Nephrite a je určen především velkým firmám. Horkou novinkou je fakt, že se nový systém nyní stal nositelem prestižního ocenění IT produkt roku, který každoročně vyhlašuje vydavatelství Internet Info DG.
„Název systému ERP, který původně patří zelenému drahokamu, je stejně jako on symbolem bohatství a životního úspěchu. Helios Nephrite dokáže svým uživatelům přinést obojí,“ říká Petr Hampl, člen představenstva Asseco Solutions, a dodává: „Na rozdíl od kamene však tento softwarový drahokam s firmou roste a zhodnocuje se v čase. A půjdu-li v příměru ještě dál – v přírodě je nefrit považován za léčivý, což platí i pro život firmy, kde systém zefektivňuje procesy, snižuje ztráty, eliminuje chybovost.“
Helios Nephrite navazuje na úspěšný informační systém Helios Green, z nějž přebírá všechny klady a konkurenční výhody. Přichází s řadou novinek a změn, které ocení uživatelé, management i administrátoři systému. Systém využívá moderní technologie a obsahuje mnoho inovací a vylepšení.
Průmysl 4.0 potřebuje plně automatizované řešení
Už třicet let dodává Bosch Rexroth na český trh průmyslovou a mobilní hydrauliku, svými řídicími systémy zvyšuje produktivitu, pomáhá automatizovat svět a naplňuje tak vizi továrny budoucnosti, kde neprobíhá bez přenosu dat už skoro nic: toky zboží jsou digitálně monitorovány a procesy optimalizovány umělou inteligencí. Továrnu lze snadno upravit, výroba se adaptuje rychleji – produkty lze uzpůsobit na míru zákazníkovi bez toho, aby se musela přestavět celá linka.
Podíl softwaru na přidané hodnotě je už dnes u některých strojů již více než 50 % a rozhoduje o flexibilitě, konektivitě, dostupnosti a provozním komfortu strojů a zařízení. Automatizační technika musí být schopná pracovat s co nejmenším úsilím také v oblasti informačních technologií. To funguje mnohem lépe, mají-li zařízení stejné komunikační standardy a programovací prostředí, jaké používá svět IT. Společnost Bosch Rexroth proto vyvinula novou automatizační platformu, která kombinuje automatizaci, IT a internet věcí v důsledně otevřeném systému: ctrlX AUTOMATION. Systém ctrlX AUTOMATION s operačním systémem Linux, který podporuje aplikace pracující v reálném čase, s otevřenými standardy, technologií programování aplikací, webovým inženýrstvím a komplexním připojením k IoT, snižuje náklady na komponenty a inženýrství o 30 až 50 %.
FANUC
Společnost FANUC Czech, s. r. o., byla založena 16. září 2004 jako pobočka FANUC Europe pro střední a východní Evropu. Jejím cílem je dodávat výkonné a spolehlivé produkty pro průmyslovou automatizaci a software tradiční japonské značky FANUC, největšího výrobce průmyslové automatizace a robotů na světě. FANUC Czech, s. r. o., sídlící v Praze, nabízí roboty, koboty, řídicí systémy CNC a plnohodnotná obráběcí centra ROBODRILL, drátořezy ROBOCUT a plně elektronické vstřikolisy ROBOSHOT značky FANUC. Kromě dodávek produktů pořádá společnost četná školení a poskytuje servisní podporu.
Roboty disponují vyspělou technikou a dodávány jsou v široké řadě modelů s nosností 0,5 až 2 300 kg. Snadno se ovládají a lze do nich integrovat další produkty FANUC (2D iRVision, 3D iRVision, Force Sensor – senzor síly). Oblast CNC pokrývá prodej a servis řídicích systémů CNC, otevřených řídicích systémů CNC na bázi PC, inteligentních terminálů, servopohonů a pohonů vřetene, lineárních motorů a programovatelných automatů – řídicích systémů PLC.
V dnešním konkurenčním prostředí pomáhají produkty FANUC zlepšovat flexibilitu výrobních procesů a umožňují zákazníkům reagovat na změny a požadavky dynamického trhu.
Automatizace výroby je možnost, jak čelit konkurenci. Produkty FANUC vám umožní získat náskok před konkurencí. Veškeré potřebné informace naleznete na našich webových stránkách www.fanuc.cz.
QI přináší zajímavá řešení s dlouhodobými přínosy
Společnost QI GROUP letos slaví dvacet let od svého založení. Za tuto dobu se informační systém QI, který vyvíjí, zařadil mezi nejúspěšnější svého druhu na českém i slovenském trhu, implementován byl ve více než 1 300 firmách.
Důležitou vlastností QI je jeho komplexnost a také to, že dokáže spravovat a řídit celou firmu. Využít můžete např. správu dokumentů, skladové hospodářství, pokročilé plánování výroby, e-shop, evidenci docházky, projektové řízení, procesní modelování s navazujícím workflow nebo účetnictví včetně mzdové agendy. S aplikací QI Mobile lze s důležitými daty ze systému pracovat v chytrém telefonu nebo tabletu.
O systému QI říkáme, že je elastický: jestliže společnost vyroste, dokáže tento vývoj kopírovat. Platíte totiž za skutečný počet současně přistupujících uživatelů. Také je flexibilní: skládá se ze 30 modulů tvořených funkcemi, které jsou zaměřené na nejrůznější firemní agendy a úseky. Vy pak můžete využít pouze to, co „sedí“ vašemu podnikání. Přizpůsobitelnost produktu znásobuje i možnost zakázkových úprav a jeho adaptace téměř na každý obor. Nejen díky těmto vlastnostem lze dodávat zajímavá řešení s dlouhodobými přínosy.
EcoStruxure™ Augmented Operator Advisor
Schneider Electric se dlouhodobě soustředí na implementaci otevřených systémových architektur, které pomáhají zákazníkům výrazně zvýšit efektivitu výroby. Dodávaný software může být provozován na různých platformách a typech zařízení. To je základní myšlenka koncepce EcoStruxure, jejíž součástí jsou nástroje pro zajištění komunikace, cloudové služby a aplikace pro analýzu dat. Do této nabídky patří také EcoStruxure™ Augmented Operator Advisor pro implementaci rozšířené reality v provozním prostředí.
Aplikace využívá tablet s vestavěnou kamerou. Do systému jsou prostřednictvím WiFi propojeny zdroje vybraných technologických dat – např. s údaji o teplotě, rychlosti otáčení motoru nebo čerpadla. Jakmile obsluha na tabletu identifikuje vybrané technologické zařízení, zobrazí se okamžitě nejen požadované informace, ale také výstražná hlášení ve formě alarmů.
Zejména pracovníci údržby oceňují funkci „přístup k uzavřeným objektům“. Jako příklad lze uvést pohled na uzamčený rozváděč s instalovanými řídicími prvky. Virtuálně je možné rozváděč otevřít a sledovat provozní data v kontextu s fyzickým zobrazením např. frekvenčního měniče. Zjistí-li obsluha poruchu, může okamžitě otevřít provozní dokumentaci v PDF a najít v ní návod, jak poruchu odstranit.