Aktuální vydání

celé číslo

08

2021

Digitální transformace a konvergence provozních, informačních a inženýrských systémů

Výzkum, vývoj a vzdělávání v automatizaci

celé číslo

Co se stalo v Draslovce?

číslo 4/2006

Co se stalo v Draslovce?

Dne 9. ledna 2006 v ranních hodinách došlo v podniku Lučební závody Draslovka, a. s., Kolín k havárii, při níž se do řeky Labe dostalo blíže neurčené množství kyanidů. Havárie vyděsila obyvatele Kolína (ačkoliv ti se o ní většinou dozvěděli až z novin, protože odpadní stoka z Draslovky ústí do řeky až na okraji Kolína po proudu řeky) i dalších měst okolo Labe, dokonce i v Německu. Ekoaktivisté kolem havárie rozpoutali širokou mediální kampaň. Co se vlastně stalo?

Příčiny havárie a průběh šetření

Zřejmě vlivem mrazů byl porušen plovákový hladinoměr v detoxikační jímce odpadních vod. Odpadní vody s kyanidy unikly na zpevněnou plochu okolo jímky a odtud podnikovou kanalizací do Labe. Bylo by s podivem, kdyby detoxikační jímka s nebezpečnými odpady byla chráněna pouze jediným plovákovým hladinoměrem; zřejmě zde selhala i obsluha, která mohla únik zjistit vizuálně, a je otázka, jak byla prováděna kontrolní měření odpadních vod, když ani ta nezjistila zvýšené koncentrace kyanidů v odpadních vodách. Když se pracovníci Draslovky z médií dozvěděli o úhynu ryb v Labi, podle slov tiskového mluvčího podniku je údajně ani nenapadlo, že by to mohlo mít spojitost s jejich firmou. Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), která se havárií zabývala, však taková možnost napadla. 13. ledna ČIŽP předběžně označila Draslovku za možného viníka havárie a toto podezření 16. ledna potvrdila. Teprve potom podnik havárii nahlásil příslušnému krajskému úřadu; tedy nikoliv z vlastní iniciativy, ale až poté, co byl z havárie usvědčen. Tento postup je sice v souladu se zákonem č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, ale v tomto případě to bylo přece jen trochu pozdě. Kdyby totiž Draslovka únik sama ohlásila dříve, bylo možné některým škodám zabránit.

Není dokonce ani jasné, jak dlouho nebezpečné látky z jímky unikaly. V době, kdy ČIŽP šetření uzavřela, obsah kyanidů v odpadních vodách z Draslovky již odpovídal normě.

Přesné příčiny nehody a míru jejího zavinění šetří Policie České republiky. Podle vyjádření Draslovky lze v současné době říci jen tolik, že došlo k nehodě v kombinaci technické závady a selhání lidského faktoru.

Vzniklé škody a následky

Vedení Draslovky se dohodlo se zástupci Českého rybářského svazu o finanční náhradě ve výši dvou milionů korun, určené na obnovu postižených revírů. Kyanidy naštěstí nejsou v přírodě dlouhodobě stálé a velmi brzy se rozkládají, takže s opětovným vysazováním ryb do řeky je možné začít již na jaře. Podle údajů rybářského svazu prokazatelně uhynulo přes deset tun ryb. Množství uhynulých ryb však mohlo zůstat ještě uvězněno v ledu, takže celkově se předpokládá, že havárie mohla způsobit úhyn přibližně 39 tun ryb. Nemalé škody vznikly nejen na hospodářsky významných rybách, ale také poškozením biotopu řeky Labe a úhynem chráněných ryb i bezobratlých živočichů. Těmito škodami se ve správním řízení zabývá ČIŽP, která může Draslovce udělit pokutu až deset milionů korun.

To však ještě nejsou všechny škody, které Draslovce vznikly a ještě vzniknou následkem selhání jediného hladinoměru. Vzhledem k mediální kampani, která se okolo havárie rozpoutala, bylo poškozeno dobré jméno podniku a došlo k významným hospodářským ztrátám spojeným s tímto stavem. Mediální kampaň ze strany ekoaktivistů nebyla vedena právě férovými prostředky, mnohé skutečnosti byly zveličeny, jiné zase zamlčeny – ale tak už tyto kampaně bývají vedeny a je třeba s tím počítat.

V případě Draslovky šlo o ojedinělý incident. Společnost se jinak k problematice životního prostředí staví poměrně vstřícně a nepatří ani k největším znečišťovatelům řeky Labe. Jiné průmyslové podniky kolem Labe jsou z tohoto hlediska větším problémem. Draslovka se také úspěšně vyrovnává se starými ekologickými zátěžemi, z nichž některé jsou ještě následkem bombardování podniku v době druhé světové války. Podnik investuje značné prostředky do zvyšování bezpečnosti provozů a snižování jejich vlivu na životní prostředí. Je zaveden systém monitorování úniku nebezpečných látek do ovzduší, chystá se stavba nové čističky odpadních vod (již je hotový projekt a vydáno stavební povolení) a v souvislosti s havárií bude také zabezpečeno kontinuální měření koncentrace kyanidových iontů v odpadních vodách s možností okamžitého zastavení jejich vypouštění do Labe. Jenže ekoaktivisté jsou v mediálním souboji těžkými soupeři a navíc je nutné přiznat, že Draslovka jim „přihrála„ dost argumentů, zejména v době bezprostředně po havárii. Kdyby bylo kontinuální měření obsahu kyanidů v odpadních vodách zavedeno již dříve, mohla Draslovka většímu úniku zabránit nebo jej alespoň včas ohlásit příslušným orgánům. Kdyby rybáři věděli, že za úhyn ryb mohou kyanidy, a nikoliv nedostatek kyslíku, jak se původně domnívali, mohly být škody na rybách o něco menší. V neposlední řadě by také došlo k menším škodám na pověsti Draslovky. Skutečnost, že pracovníci Draslovky ani po několika dnech nezpozorovali, že jim z provozu unikly nebezpečné látky, jistě k dobrému jménu podniku nepřispěla, a to bez ohledu na mediální kampaň kolem nehody.

Je provoz Draslovky bezpečný?

Podnik Lučební závody Draslovka patří do skupiny podniků, které pracují s nebezpečnými látkami a na něž se vztahuje přísný režim kontrol. Draslovka má schválenu bezpečnostní správu podle zákona č. 353/99. Pravidelné každoroční kontroly ČIŽP nezjistily žádné závady ani skutečnosti, které by vyžadovaly nápravu. Je proto otázka, jak se tyto kontroly vykonávají, když teprve po havárii byl zdvojen systém havarijních plovákových hladinoměrů v detoxikační jímkách a zavedena jejich fyzická kontrola před každou směnou, zvýšena četnost vizuální kontroly plnění detoxikačních jímek, zavedeno protokolární předávání detoxikačních vod před vypouštěním, učiněna stavební opatření zamezující únik kontaminovaných vod do kanalizace a přehodnocena bezpečnostní dokumentace, včetně zhodnocení možnosti úniku nebezpečných látek do vod. Je skutečně nutné tato opatření přijímat až poté, co dojde k havárii?

Poučení

Částečnou nápravu situace, kdy se některé kontroly a audity provádějí víceméně formálně, by mohl přinést zákon č. 76/02, o integrované prevenci a omezování znečištění, podle něhož bude muset Draslovka, stejně jako ostatní podniky, do konce října 2007 získat tzv. integrované povolení. Bude ovšem opět záležet především na těch, kteří budou tato povolení udělovat, zda budou k podnikům dostatečně přísní a objektivní, nebo zda půjde jen o byrokratický proces.

Při analýze rizik je nutné brát v úvahu nejen materiální škody bezprostředně související s havárií, ale také poškození dobrého jména společnosti, do jehož budování investují firmy mnohdy nemalé peníze. V tomto případě stačil jediný zamrzlý plovákový hladinoměr, a rázem byly tyto investice zbytečné. Sama Draslovka uvedla, že škody spojené s poškození dobrého jména podniku „násobně převyšují bezprostřední materiální škody„. To je jistě silný argument, a nejen pro Draslovku, že je třeba stavět se k problematice bezpečnosti velmi zodpovědně. Ne pro splnění podmínek k udělení potřebných certifikátů a povolení, ale ve vlastním zájmu firem pracujících s nebezpečnými látkami.

Petr Bartošík