Aktuální vydání

celé číslo

01

2020

Operátorské panely, HMI, SCADA

celé číslo

Čína se chystá převzít opratě trhu z rukou Japonska

Společnost BEROE uveřejnila v prosinci 2014 studii o trhu s průmyslovými roboty. Primárně se zaměřuje na situaci v Číně, kde lze předpokládat, že růst zdejšího trhu s roboty v blízké době předčí i takové zavedené ekonomiky, jako je Japonsko.

 
O průmyslové roboty je stále větší zájem ve všech zemích a všech oborech průmyslu. Rok 2013 to dosvědčil rekordním prodejem robotů za celkovou částku 9 bilionů amerických dolarů (asi 179 000 robotů). Podle zprávy společnosti IFR (International Feredation of Robotics – Mezinárodní federace pro robotiku) jde o 12% nárůst. Na základě objednávek vyřízených v roce 2014 je možné očekávat, že tento rok pokoří další rekord v prodeji, a to s více než 200 000 instalovanými roboty.
 
Z obr. 1 je patrné, že prodej robotů zaznamenal v roce 2009 pokles, jelikož několik firem pozastavilo jejich produkci. Poté byl ale každý rok rekordní, co se objemu prodeje týče. Celkový prodej robotů by měl v letech 2014 až 2017 i nadále růst s navýšením o až 15 %.
 
Firmy mají pro modernizaci a koupi robotů hned několik důvodů: zvýšení přesnosti výroby, navýšení produkce, zlepšení kvality produktů, snížení počtu zmetků, a především zachování konkurenceschopnosti.
 

Poptávka po čínských robotech roste

Čína, která je po celém světě známa především svými levnými výrobky, byla v roce 2013 největším dovozcem průmyslových robotů. Tento trend by měla naplnit i v roce následujícím. Hnacím odvětvím pro trh s roboty je obzvláště automobilový průmysl, až 60 % poptávky vychází právě z tohoto odvětví, a Čína, která je největším výrobcem automobilů, z toho hodlá těžit. Poptávka nicméně roste i v elektronických oborech.
 
Každý pátý robot prodaný v roce 2013 putoval právě do Číny, díky čemuž se této zemi povedlo poprvé předběhnout Japonsko, co se počtu dovezených robotů týče. Podle společnosti IFR Japonsko na druhém místě nakoupilo v témže roce 26 015 robotů, třetím největším dovozcem byly Spojené státy americké s 23 679 koupenými roboty (tab. 1). Co do počtu robotů v provozu (více než 300 000) je však stále favoritem Japonsko, což z něj dělá nejvíce automatizovanou zemi světa.
 
Tab. 1. Světový prodej robotů (zdroj: IFR)
Země Uskutečněné prodeje robotů v roce 2013 Počet robotů v provozu
Japonsko 26 015 310 508
Německo 18 297 161 988
USA 23 679 168 623
Čína 36 560 96 924
Jižní Korea 21 307 138 883
Brazílie 1 398 7 576
Kanada 2 250 18 387
Velká Británie 2 486 15 046
Indie 1 917 7 870
 

Nemusí to tak ale být navždy: čínská vláda byla pod tlakem ekonomických podmínek ostatních zemí nucena v porovnání s rokem 2000 zdvojnásobit minimální mzdu, navíc čelí problémům stárnoucí populace; je pravděpodobné, že Čína dosáhne Lewisova bodu zlomu do roku 2025 (tzn. že v momentě, kdy dojde levná pracovní síla z venkova, začnou mzdy velmi strmě růst). Proto může poptávka po robotech v blízké budoucnosti vzrůst o až 25 %.

 
Ve vyspělých zemích je hustota robotů poměrně velká, jak je patrné z obr. 3. Naopak země s rozvíjející se ekonomikou mají sice malou hustotu robotů, vytvářejí však až 50 % kompletní světové produkce. Poptávka po robotech v těchto zemích tak v blízké budoucnosti výrazně naroste. Světový průměr hustoty robotů v roce 2013 představoval 62 jednotek (počet robotů na 10 000 zaměstnanců). Evropa společně s Amerikou se drží nad světovým průměrem s 82 a 73 jednotkami. Naproti tomu v Asii tento průměr dělá 51 jednotek. Kdyby nebyly započítány roboty v Japonsku, asijský průměr by ale výrazně klesl. Druhou významnou zemí, která udržuje průměr v Asii na daných hodnotách, je Čína, kde v letech 2006 až 2013 vzrostl průměr z 51 na 281 jednotek.
 

Odkud pochází váš robot?

První robot na světě byl vyroben v Americe, v současné době je ale situace jiná. Nejvíce robotů pochází z asijských a evropských zemí, zejména z Japonska a Německa. Japonsko je stále nejvíce upřednostňovaným výrobcem, především pro vynikající výkon japonských robotů, nicméně po roce 2011 jejich vývoz klesl. V roce 2013 však Japonsko zvládlo pokrýt 32 % celosvětového exportu průmyslových robotů, a v předchozích čtyřech letech (2009 až 2013) to bylo dokonce 34 %.
 
Nadpoloviční většina světového trhu s průmyslovými roboty je ovládána pouze patnácti dodavateli. Společnosti jako Yaskawa, Fanuc, KUKA, ABB, Nachi-Fujikoshi a Kawasaki se zaměřují především na movitější uživatele, kteří od nich odebírají roboty ve velkých počtech (obr. 4). Díky tomu je možné roboty lépe vyrobit přesně podle potřeb zákazníka. Existuje zde i několik menších firem, které prodávají roboty malým a středně velkým podnikům. Například společnosti
Rethink Robotics nebo Universal Robots vydělávají miliony amerických dolarů na svých levnějších a univerzálnějších robotech. Nyní uživatelé kladou důraz na průmyslové roboty ovládající multitasking, proto roste poptávka hlavně po robotech dvouramenných, oproti běžným jednoramenným.
 
Koncoví uživatelé dávají přednost koupi průmyslových robotů přímo od výrobce nebo dodavatele. Podle složitosti úlohy a účelu robotu lze potom sestavit jakýkoliv robot přímo „na míru“; uživatel a výrobce spolupracují už při výrobě robotů, čímž zaručí spokojenost na obou stranách. Cena robotu se odvíjí od požadavků na výkonnost, ty také určují, jaký hardware a software bude použit. Výrobce mívá připraveny základní typy robotů a na přání zákazníka je přímo upravuje. Platí, že čím náročnější a složitější operace má robot vykonávat, tím bude jeho cena vyšší.
 
Podle společnosti IBIS World průměrná cena průmyslového robotu v posledních třech letech vzrostla o 3,5 %, v roce 2013 to bylo konkrétně 58 354 dolarů, a očekává se, že cena poroste i nadále.
 

Žebříček zemí na trhu s roboty

Spolehlivost robotů jde ruku v ruce s produktivitou výroby, proto zákazníci preferují lepší kvalitu a dobrou servisní podporu před cenou. Čína je a vždy byla upřednostňována pro své běžné elektronické produkty, kde není kladen takový důraz na spolehlivost, nikdy však pro specializované výrobky či elektronické produkty „na míru“. V těchto oblastech mají navrch Japonsko a Německo. Ekonomické prognózy však naznačují, že Čína do roku 2025 dosáhne Lewisova bodu zlomu. Bude také schopna v dostupnosti kvalifikovaných inženýrů a infrastruktury konkurovat vyspělým zemím, jako je Německo, Japonsko nebo USA.
 
Na obr. 5 je znázorněna závislost technické úrovně země na úrovni místní infrastruktury. Údaje jsou převzaty z Global Innovation Index (index globálních inovací) společnosti WIPO (World Intellectual Property Organization) a z World Bank’s Logistics Performance Index (index Světové banky pro logistický výkon). Na technické úrovni jsou země hodnoceny na škále od 1 do 100, zatímco index infrastruktury je hodnocen od 1 do 5. V grafu je možné vidět, že země jako Indie, Vietnam a Brazílie musí ujít ještě dlouhou cestu, aby se mohly stát možností nákupu technických produktů upřednostňovanou zákazníkem. Čína zaostává za Japonskem, Německem a USA, které se drží na samé špici.
 
Avšak v posledních několika letech byla odborníky zpochybňována spolehlivost japonské techniky vzhledem k nehodě jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011. Při havárii Japonsko dokonce používalo průzkumné roboty vyrobené v USA, aby pracovníci získali přístup do poškozeného reaktoru. V nedávné době se telekomunikační japonská společnost Softbank také raději obrátila na cizí trh a nakoupila techniku od francouzské firmy Aldebaran. Tržní indexy ukazují, že japonský podíl na trhu s průmyslovými roboty rok co rok klesá. Japonci proto nyní razí nový směr a přeorientovávají se z průmyslových na zdravotní a ošetřovatelské roboty. Důvodem může být i stárnoucí japonská populace.
 

Čína hodlá ovládnout trh

Čína v současnosti nakupuje průmyslové roboty především z Japonska a Německa, a čínští výrobci tak nepokrývají víc než 5 % domácí poptávky. Vláda proto začala podporovat firmy, které nakupují roboty z domácího trhu. Díky tomu se jí povedlo přilákat zahraniční výrobce, jako jsou ABB, KUKA, Fanuc a Yaskawa, kteří dokonce začali spolupracovat s místními menšími výrobci. Čína se snaží zvýšit podíl domácích výrobců na čínském trhu – vláda tuto agendu určila jako klíčovou a zahrnula ji do své hospodářské pětiletky (2011 až 2015).
 
V rámci plánu Robotics Technology Roadmap bylo vytvořeno přibližně třicet průmyslových oblastí po celé zemi. Na těchto územích získávají firmy různé výhody, např. daňové úlevy či levnější pozemky. Nově si zde zřídila sídlo firma ABB a obdobný krok plánuje i společnost Yaskawa. Celkem pět čínských výrobců podepsalo dohodu o investování do dalšího vývoje a výzkumu za spolupráce s Čínskou akademií věd. Vláda se snaží o úplné naplnění domácí poptávky, a tak plánuje vybudovat dalších pět továren na výrobu průmyslových robotů, které by byly schopny dominovat trhu.
 

Shrnutí

Celosvětový trh průmyslových robotů očekává, že CAGR (Compound Annual Growth Rate neboli složená roční míra růstu) v nadcházejícím roce vzroste o 15 % a že Čína bude nejrychleji se rozvíjejícím trhem s průmyslovými roboty. V současné době má nejvíc robotů v provozu Japonsko, Čína se však stala největším kupcem za rok 2013. Ačkoliv tedy trhu průmyslových robotů v současné době dominuje Japonsko společně s evropskými zeměmi, čínská vláda prosazuje různé reformy k přilákání výroby do Číny a posouvá se tak směrem k postupnému ovládnutí trhu. Jedním z pětiletých hospodářských plánů Číny je technický rozvoj v oblasti robotiky. Několik světových společností zaměřených na výrobu robotů už zřídilo v Číně své továrny. Je tedy možné očekávat, že v následujících letech se Čína stane dominantní zemí na světovém trhu s průmyslovými roboty. Naproti tomu dosud vedoucí japonské firmy se postupně přeorientovávají z průmyslových na zdravotní a ošetřovatelské roboty, a vyklízejí tak pole. Co se technických kvalit robotů týče, očekává se zlepšení především v oblastech bezpečnosti, pohyblivosti, vidění, umělé inteligence a flexibility.
 
Rani Ratna,Beroe Consulting
Překlad a úprava: Josef Černý, redakce
 
Obr. 1. Světový prodej robotů v letech 2008 až 2013 (zdroj: IFR)
Obr. 2 Vývoj trhů s průmyslovými roboty na velkých trzích v letech 2009 až 2013
Obr. 3. Kompletní světová produkce a hustota robotů (1 robot na 10 000 zaměstnanců) v roce 2011 (zdroj: IFR)
Obr. 4. Podíl hlavních výrobců průmyslových robotů na trhu v roce 2011 (zdroj: statista.com)
Obr. 5. Srovnání výkonnosti vybraných ekonomik ve vývozu průmyslových robotů v roce 2012 (zdroj: The Beijing Axis Analysis, World Bank, World Intellectual Property Organization)