Aktuální vydání

celé číslo

12

2021

Automatizace v chemickém a petrochemickém průmyslu

Průtokoměry a regulační ventily

celé číslo

Chceme si rozumět?

Automa 2/2001

Jiří Cendelín, cendelin@kky.zcu.cz

Chceme si rozumět?

V současné automatizaci je velmi často používaným pojmem anglický termín project management, česky správa projektu. Nesprávné používání tohoto i mnoha dalších termínů ochuzuje bohaté výrazové prostředky českého jazyka a přináší obtíže při odborné komunikaci.

Řízení neboli správa projektu?
Při správném překladu je význam pojmu project management v obecné češtině jednoznačný. Jde o spravování – tedy vedení nebo řízení – projektů. Pod tím se skrývá obecně dosti široký soubor činností. Některé z nich jsou konkrétnímu uživateli pojmu řízení projektů bližší a jiné vzdálenější.

Mluvčí může tedy činnost řízení projektu chápat buď výhradně, nebo spíše jako organizační a ekonomickou správu vedenou zpravidla ve vyšší úrovni řízení.

Může ji také ale chápat jako detailní a především věcné vedení průběhu (v našem případě automatizačního) projektu v jeho etapách návrhu, realizace, provozování a údržby a zániku. Často se mluví o životě nebo životním cyklu projektu (systému). Pro tuto oblast jsou významné prostředky pro analýzu a návrh systému, příslušné metody a mnoho dalších metod a nástrojů.

Oba uvedené pohledy na řízení projektu na sebe hierarchicky navazují. Projekt je přitom chápán především jako proces.

Projektové řízení?
V odborné mluvě se však, až na ojedinělé čestné výjimky, setkáváme v uvedených souvislostech vesměs s pojmem projektové řízení. Tento, v současné době již velmi frekventovaný, technický termín je bohužel většinou uváděn v souvislosti se zmíněným anglickým výrazem project management.

Pojem projektové řízení má své oprávnění jako pojmenování způsobu řízení tehdy, máme-li na mysli řízení podle projektu. Tento pojem skutečně existuje a označuje způsob organizace a řízení firmy určitým zvláštním a novým způsobem.

Je třeba si ztěžovat dorozumívání?
V důsledku neřízené inflace výrazu projektové řízení však dochází ke zmatení pojmů. Poslední konference PRONT 2000, jež se konala v Mariánských Lázních v květnu 2000, toho byla dokladem.

Jistěže můžeme zavádět libovolné pojmy, a jestliže je příslušná komunita přijme, musí „hlídači“ jazyka rezignovat. Můžeme tedy bez obav např. nahradit slovo lokomotiva slovem papoušek (pamětníci parních lokomotiv pamatují na oblíbený neobvykle barevný stroj) nebo bobina (jde o podobnost názvu s typovým označením elektrické lokomotivy z počátků elektrické trakce u nás – BoBo). Vždy by však za takovouto úpravou měl být nějaký smysl. Třeba vtip. V tom je totiž záruka, že nové označení bude pochopeno a jako svým způsobem účelné přijato.

V situaci, kdy např. překladem zavádíme do češtiny nový termín, bychom však především měli vycházet z obecného jazyka – a v něm hledat inspiraci.

V našem případě zřejmě kdysi někdo otrocky, tudíž špatně, přeložil anglický termín project management jako projektové řízení. Obdobná slovní spojení však v obecném jazyce chápeme jako specifikaci způsobu, kterým uskutečňujeme dotyčnou činnost, zde řízení (zcela konkrétní představy jsou jistě vyvolávány pojmy moderní řízení, automatické řízení, autoritativní řízení apod.). V obecné češtině se sice běžně používají pojmy stavební řízení nebo soudní řízení. Slovo „řízení“ zde však má poněkud jiný význam než u řízení projektů. Zajímavé je, že když jsem u řady vysokoškolsky vzdělaných techniků zkoumal, co si představují pod pojmem projektové řízení, odpověděli bez výjimky, že nic. Opačnou (tedy obsažnou) odpověď jsem dostal na podobnou otázku po významu pojmů řízení nebo vedení projektu.

Je zarážející, že se dnes i v odborných kruzích oba uvedené pojmy – řízení projektů a projektové řízení (tj. řízení podle projektu) – zcela nevhodným a nežádoucím způsobem směšují, jak jsme toho byli svědky např. na zmíněné konferenci PRONT. O metodách vedení projektu, certifikaci metod vedení projektu se mluví jako o záležitostech projektového řízení. Je snad jasné, že i firma, která není organizována ve smyslu projektového řízení, může pracovat ověřenými a popř. certifikovanými metodami.

Čím se tedy zabývají různé společnosti pro projektové řízení? Řízením projektů, nebo metodami projektového řízení, tj. řízením firem podle projektu?

Nalezneme i jiná podobná nedorozumění. Příkladem blízkým našemu tématu je termín systémová integrace. Opět chybný překlad termínu, máme-li na mysli integraci systému, tj. postupnou realizaci systému sestavováním z jeho jednotlivých složek. Termín systémová integrace by byl vhodný pouze v situaci, kdy integrujeme cosi dosud nedobře pospojovaného nebo dezintegrovaného do celku určitým, na poznatcích teorie systémů založeným způsobem, a tento způsob tedy není nesystémový.

V našem jazyce se množí podobná významová zkreslení, vesměs v souvislosti s angličtinou: namátkou např. technika – technologie, metoda – metodika –metodologie. Čeština nemůže za to, že je jazykem bohatším než některé rozšířenější jazyky. Neměla by se proto kazit. Jinak by totiž bylo mnohem lepší, aby se jako odborný jazyk zavedla např. angličtina a česky bychom se bavili jen v hospodě a doma.

Jak se tedy postavíme k tomuto nejenom jazykovému problému? Je z těch, které, ač to nemusí být na první pohled patrné, závažně ovlivňují naši každodenní praxi. V konečném důsledku jde o to, abychom si v multidisciplinárním oboru, jakým automatizace bezesporu je, rozuměli i s každým, kdo předpokládá, že mluvíme a píšeme česky.

Poznámka redakce: Své připomínky, názory a náměty z oblasti odborné terminologie v automatizaci můžete adresovat přímo autorovi tohoto příspěvku, popř. do redakce – automa@fccgroup.cz. Rádi se s nimi seznámíme a popř. je předložíme k diskusi i ostatním čtenářům.