Aktuální vydání

celé číslo

07

2020

Řízení distribučních soustav a chytrá města

Měření a monitorování prostředí v budovách a venkovním prostředí

celé číslo

Celosvětová hospodářská krize a český technický průmysl

Celosvětová průmyslová a hospodářská krize překvapila svět. Byla vyvolána neodpovědností, a nelze vyloučit ani kriminální jednání některých vážených osobností řídících nejvýznamnější výrobní a finanční instituce světa ani nedbalost některých zainteresovaných vládních orgánů, které nyní investují do světoznámých podniků tisíce milionů dolarů, aby je zachránily před krachem.
 
Do pozadí byla nucena ustoupit většina firem představujících světovou špičku v letectví, automobilismu, elektronice a výpočetní technice, v konstrukčních materiálech a v mnoha dalších oborech. Rozhodl o tom pokles zakázek vyvolaný nadměrnou produkcí, ale i podstatně ovlivněný obavami z nezaměstnanosti v důsledku krize, které významně omezují výdaje obyvatelstva. Snižuje se prodej automobilů, cestovní ruch, omezuje se stavební průmysl, prodej obráběcích strojů, snižuje se produkce v hutnictví a v mnoha dalších průmyslových oborech, významně se zmenšuje počet různých vývojových zakázek, klesá spotřeba v domácnostech atd.
 
Nezaměstnanost v Evropě stále roste: v České republice v současné době dosáhla téměř 9 %. Pro zvýšení prodejnosti výrobků poklesly v eurozóně jejich výrobní ceny o 7 %. Ve Spojených státech je nezaměstnanost větší než 10 %. Kdy nastane zásadní obrat a krize v České republice začne významně ustupovat, nyní nelze přesně konstatovat. Někteří ekonomové soudí, že aktuální je rok 2011.
 

Bez technického rozvoje nemáme šanci

 
Jak proti krizi v České republice? Řešením je rychle modernizovat produkci zejména výrobků s vyšší přidanou hodnotou, které předčí konkurenční výrobky technickými parametry a přijatelnou cenou. Jejich očekávané uplatnění na světovém trhu musí podpořit kvalitní marketing s celosvětovým působením, umožňující snadné porovnání jednotlivých výrobků.
 
Bez účinné vládní politiky a bez skutečně manažerského přístupu k řízení státu v oblasti technického rozvoje nemáme šanci ani v dlouhodobém výhledu výrazněji uspět. Dosavadní nástroje podpory výzkumu nejsou orientovány na přenos výsledků výzkumu do výroby. Jde o vytvoření kvalitní tuzemské výzkumné infrastruktury, která to umožní. Kdo se nyní stará o výsledky využívání výzkumu na světovém trhu? Kdo určuje nejúčelnější zaměření českého výzkumu a vývoje? Nevyužité výsledky aplikovaného výzkumu v produkci jsou zdrojem značných ztrát a jednou z hlavních příčin našeho zaostávání za průmyslovými evropskými státy.
 

Kdo řídí technický rozvoj?

 
Současná Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace neplní své základní poslání – řídit a podílet se na vypracování strategického plánu rozvoje výzkumu a vývoje v návaznosti na rozsáhlou náročnou produkci. Není sledován cíl obstát na světovém trhu s výrobky s vysokou přidanou hodnotou a zvýšit tak konkurenceschopnost České republiky.
 
Významné je rozšíření Rady vlády pro výzkum a vývoj na Radu vlády pro výzkum, vývoj a inovace, která by měla také trvale sledovat proces pozitivních interakcí mezi vědeckovýzkumnými a vývojovými pracovišti a výrobní sférou. To pravděpodobně souvisí s připravovanými změnami v řízení technického rozvoje země, o kterých se zmínil předseda vlády Jan Fischer, když oznámil: „Radu vlády pro vědu, výzkum a inovace je třeba co nejdříve personálně obnovit, a to na základě průhledného veřejného výběru a tak, aby mezi jejími členy převažovaly uznávané vědecké osobnosti, doplněné neméně respektovanými osobnostmi z oblasti aplikovaného výzkumu.“ (Právo, 23. 7. 2009). Snížil také o půl milionu korun omezení finančních prostředků ze státního rozpočtu pro činnost Akademie věd České republiky, které navrhla právě Rada vlády pro vědu, výzkum a inovace.
 
Žádoucí je odchod těch pracovníků, kteří z vysokých pozic již desítky let organizují a hodnotí technickou a vědeckou činnost, aniž by se osvědčili v tvůrčí technické oblasti, a kteří pravděpodobně už ztratili skutečný kontakt s problémy moderní techniky při její produkci a uplatňování na světovém trhu.
 

Šance v leteckém průmyslu

 
Plnění tohoto záměru není jednoduché. Negativní vliv dlouhodobého nekoncepčního rozhodování v oblasti rozvoje vědy, výzkumu a inovací zanechal nesmazatelné stopy v celém našem technickém rozvoji. Například ve významných částech leteckého průmyslu ČR představovala světovou špičku. V devadesátých letech dvacátého století působením nekvalifikovaných vedoucích pracovníků (tehdejší vládu nevyjímaje) jsme za účasti nevhodných partnerů (Boeing, Aires Corp.) naše šance promarnili.
 
V minulých několika letech jsme se v oblasti malých letadel kategorie ultralight a malých sportovních letadel dostali vlastním přičiněním do světové špičky v kvalitě i prodeji. Současná krize naše světové vedoucí postavení významně ohrožuje. Tato kategorie našich letadel potřebuje podporu – ale to nemusí být jen finanční dotace.
 

Příklad ze zahraničí

 
Rozsáhlá výroba a export výrobků s vysokou přidanou hodnotou jsou v tržním hospodářství doménou států s vysokou technickou úrovní a značným investičním kapitálem. Proč bychom se mezi takové státy nemohli zařadit? Vzorem nám může být Finsko, které se změnilo za několik desetiletí z agrární země s dřevozpracujícím průmyslem na zemi s rozvinutou mikroelektronikou, informační a automatizační technikou a rozsáhlou moderní strojírenskou výrobou. Vděčí za to zejména působení Rady pro výzkum a technologie STPC (založené v šedesátých letech), skutečně řízené finským premiérem, jejíž členové jsou přední osobnosti vědy a techniky.
 

Význam odborného školství pro technický rozvoj

 
V posledních několika letech roste význam technických vysokých škol, neboť jejich absolventy naléhavě potřebuje moderní průmysl, který se v globální ekonomice musí soustavně vyrovnávat s konkurencí a nyní navíc se situací způsobenou celosvětovou ekonomickou a politickou krizí.
 
Nejde jen o pracovníky velice žádané v oborech rozhodujících o technické úrovni moderního průmyslu (výpočetní technika, mikroelektronika, senzorika, konstrukční materiály, nanotechnologie atd.), ale i o zkušené odborníky řídící a hodnotící z vysokých vládních pozic rozvoj vědy a techniky.
 
Zásadní význam pro zvýšení úrovně zejména technických vysokých škol má růst úrovně pedagogů. Pedagogická činnost je v technicky vyspělých státech vysoce hodnocena. V porovnání s tím je u nás neuvěřitelně podceněna. Na našich technických vysokých školách překvapují rozdíly v úrovni jednotlivých kateder technických univerzit. Máme katedry bez aktivní spolupráce s vnějším světem a katedry, na jejichž dveře klepou se žádostí o spolupráci nejváženější zahraniční výzkumné organizace a špičkové firmy. Například katedra kybernetiky ČVUT Praha má úzké odborné styky s desítkami zahraničních partnerů, kde získávají zkušenosti mnozí vědečtí pracovníci této katedry. Profesor Vladimír Mařík, její vedoucí, řídí i pět spin-off firem, které produkují složité moderní výrobky vyvinuté na této katedře. Známá je vysoká úroveň Leteckého výzkumného ústavu na Masarykově univerzitě v Brně, vedeného profesorem Antonínem Píštěkem. Tam se vedle pedagogické činnosti pracovníci ústavu významně podílejí na vývoji moderních českých letadel s velkou nadějí na jejich výrobu. Absolventi tohoto ústavu jsou vítáni jako pracovníci nejvýznamnějších zahraničních leteckých organizací.
 

Podpora inovací nespočívá v rozdělování dotací, ale v aktivní vládní politice

 
Nyní je velmi žádoucí především zjistit, co světový trh žádá a jak můžeme efektivně na tuto situaci reagovat zejména u našich výrobků s vysokou přidanou hodnotou, které lze zavést do sériové výroby (např. čtyřmístné letadlo VUT 100 Cobra, o které trvá zájem v zahraničí, ale výrobnímu podniku Evektor chybí investiční kapitál).
 
Rozhodující roli musí sehrát vládní politika zaručující využívání všech pozitivních podnikatelských aktivit přinášejících inovace. Nová globální konkurence vyžaduje účelné využití rozsáhlých kapacit kvalifikovaných pracovních sil. Taková vládní politika realizovaná skutečnými odborníky by měla být i slibem politických stran voličům před nastávajícími volbami.
Ing. Jiří Černohorský, DrSc.
 
Obr. 1. Česká letadla kategorie ultralight jsou ve světě dobře známa (na obrázku je český Atec 122 Zephyr s finskými výsostnými znaky; foto výrobce, ATEC, v. o. s.)