Aktuální vydání

celé číslo

11

2021

Monitorování stavu zařízení, diagnostika, řízení údržby

Snímače a systémy řízení polohy a pohybu (motion control)

celé číslo

Budoucnost strojového vidění pohledem z USA

Technika strojového vidění se stále častěji používá po celém světě a ve všech oblastech lidské činnosti. Podle zprávy zveřejněné na kongresu evropské asociace pro strojové vidění EMVA (European Machine Vision Association) v Lyonu v roce 2007 bylo celosvětově na trhu se systémy strojového vidění v roce 2006 dosaženo obratu asi 8,1 miliardy USD a očekává se, že v roce 2007 obrat překročí 9 miliard USD. Při průměrném meziročním růstu asi 11 % by se obrat koncem roku 2012 mohl pohybovat na úrovni 15 miliard a v roce 2015 okolo 20 miliard USD. Na Evropu, USA a na země jihovýchodní Asie přitom připadá asi po třetině celkového objemu světového trhu, i když obchodně jsou všechny regiony spolu velmi těsně propojeny. Protože evropští výrobci prostředků pro strojové vidění vyvážejí každý rok velkou část své produkce mimo Evropu, mimořádně pozorně sledují vývoj trhu ve všech oblastech světa.
 
Zajímavý pohled na současné postavení a vyhlídky prostředků pro strojové vidění na trhu v USA přináší studie poradenské společnosti Visual Systems International (VSI) vypracovaná ve spolupráci se sdružením pro automatické zpracování obrazu AIA (Automated Imaging Association). Oba jmenované subjekty sídlí v USA. Ze studie vyplývá, že objem prodeje prostředků pro strojové vidění na vnitřním trhu USA vzrostl v roce 2006 meziročně o téměř 18 % a dosáhl celkového objemu 2,24 miliardy USD. Hlavní podíl na tomto růstu mají systémy pro strojové vidění dodávané jako investice do automobilového průmyslu, elektronického průmyslu a průmyslu polovodičů. Hned za nimi ale následuje stále rychleji rostoucí objem dodávek systémů určených k použití mimo výrobní sféru. Tržby za komponenty systémů strojového vidění (inteligentní kamery, převodníky obrazu, vestavné počítače, displeje atd.) vzrostly v USA v roce 2006 o 7,5 % a dosáhly 1,02 miliardy USD. Největší zájem přitom byl o digitální kamery, jejichž prodej vzrostl v roce 2006 o 25 %, tedy asi na 600 milionů USD, což představuje téměř 27 % z celkového prodeje komponent v USA. V tomtéž období dosáhli výrobci v oboru strojového vidění z USA zvýšení tržeb z celosvětového prodeje o 17,8 % na 3,21 miliardy USD; to znamená, že v roce 2006 exportovali asi 30 % své produkce.
 
Na konci prvního čtvrtletí 2007 činil meziroční nárůst tržeb v oboru strojového vidění na trhu v USA asi 14,5 %. Nezávislý průzkum ve firmách, které na tomto trhu působí, naznačuje, že ve druhém a třetím čtvrtletí 2007 bude situace pravděpodobně ještě lepší než v roce 2006. Představy respondentů o meziročním růstu byly na začátku roku 2007 rozhodně optimističtější než v posledním čtvrtletí předchozího roku. Zatímco prognózy vývoje zisků firem byly mírně pesimistické a předpokládaly v jednotlivých čtvrtletích pouze jednociferný meziroční růst, v prvním čtvrtletí 2007 růst pokračoval dvouciferným tempem. Přestože zisky a investiční výdaje v některých z tradičních průmyslových oborů, které donedávna byly nejdůležitějšími odběrateli prostředků pro strojové vidění, mírně klesají, objevují se nové zajímavé oblasti použití této techniky, např. v potravinářství, při výrobě nápojů a zpracování tabáku, kde podniky mají v poslední době velký zájem i dostatek finančních prostředků, umožňující jim zavádět rozsáhlejší systémy strojového vidění ve svých výrobních a logistických procesech. Tím se do určité míry vyrovnává pokles objemu investic, patrný zejména v automobilovém průmyslu.
 
Naproti tomu se ale očekává, že v důsledku trvale rostoucích požadavků na bezpečnost silničního provozu výrazně přibudou v automobilech všech tříd elektronické asistenční systémy řidiče, jejichž klíčovou součástí jsou komponenty a systémy pro digitální zpracování obrazů. Jsou to hlavně prostředky pro noční vidění, vidění dozadu (couvání) a prostorové (3D) zobrazení scén, systémy sledující stav (bdělost, únavu) řidiče, rozpoznávající vybočení z jízdního pruhu, systémy automatického parkování, systémy rozpoznávání obsazení předních sedadel apod. Podle odhadů výrobců automobilů v USA dosáhne tento trh v roce 2007 v celosvětovém měřítku objemu téměř 1 miliardy, v roce 2009 asi 2,5 miliardy a v roce 2013 asi 5 miliard USD; to jsou velmi dobré vyhlídky pro výrobce komponent a systémů pro strojové vidění kdekoliv ve světě. Výrazný růst se očekává také ve využití systémů strojového vidění v bezpečnostní technice při vyhodnocování biometrických charakteristik osob za účelem jejich identifikace. Typickými biometrickými údaji jsou tvar obličeje, otisky prstů, oční duhovka atd. Trvale klesající cena technického vybavení (inteligentních kamerových systémů, snímačů otisků prstů atd.) i potřebného softwaru umožňují využívat identifikaci podle biometrických charakteristik i v oblastech, kde to dříve nebylo myslitelné. Dalšími důležitými oblastmi použití budou sledování dopravy, včetně rozpoznávání evidenčních a dopravních značek, a obory jako biotechnologie a lékařská diagnostika.
 
Výrobci v USA tak mohou počítat s tím, že trh v oblasti strojového vidění nadále poroste, i když zřejmě v jiných segmentech a s menšími průměrnými výnosy než dosud, ale s trvale vysokým inovačním tempem, rostoucí internacionalizací a tvrdou konkurencí v důsledku zejména vstupu nových výrobců z asijských zemí na světový trh. Prezident poradenské a konzultační společnosti VSI a odborný publicista Nello Zuech se domnívá, že velmi rychle poroste význam strojového vidění obzvláště mimo výrobní sféru. Tento trend bude podporován především pokračující miniaturizací technických prostředků a růstem jejich výkonnosti, klesající cenou (o 5 až 10 % ročně), výkonnějším softwarem a nabídkou snazšího a pohodlnějším ovládání. Podle jeho názoru budou v nejbližší budoucnosti hlavními hnacími silami růstu odvětví především očekávané zavedení inteligentních asistenčních systémů jako povinného vybavení automobilů, rozšiřující se využití zobrazovacích metod pro diagnostické účely v lékařství a hromadné zavedení systémů pro digitální zpracování obrazu v bezpečnostní technice pro identifikaci osob.
[Články N. Zuecha, Inspect, 2007, 8, č. 1 až 4.]
Kab.