Aktuální vydání

celé číslo

07

2020

Řízení distribučních soustav a chytrá města

Měření a monitorování prostředí v budovách a venkovním prostředí

celé číslo

Budoucnost řízení skladů a logistiky – jak ji vidíte?

Pohled odborníků na současnost a budoucnost v oboru řízení skladů a logistiky ukazuje diskuse, které se zúčastnili RNDr. Josef Černý, vedoucí oddělení aplikací pro logistiku a výrobu společnosti ICZ, a. s., Ing. Pavel Motan, obchodní ředitel společnosti K2 atmitec, s. r. o., a vysokoškolský pedagog a logistický auditor prof. Ing. Radim Lenort, Ph.D., ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o. p. s., katedra logistiky a řízení kvality.

 
Které změny v oblasti řízení skladů a logistiky byly v minulých letech nejvýznamnější?
 
Josef Černý (ICZ):
Podniky si po odeznění krize konečně uvědomily svoje rezervy v oblasti skladové a výrobní logistiky a začaly je postupně odstraňovat. To samozřejmě neplatí pro firmy v automobilovém průmyslu, kde byl tento proces zahájen již před mnoha lety a jejichž zkušenosti je možné mnohdy s výhodou využít. Zaznamenáváme snahy o centralizaci a intenzifikaci skladových provozů, které se většinou neobejdou jak bez obměny skladovací a manipulační techniky, tak bez zavádění principů řízeného skladování, vyžadujících adekvátní podporu ze strany informační, komunikační a identifikační techniky. V oblasti výroby jsou stále častěji aplikovány tahové principy řízení materiálového toku a tomu odpovídající typy řízení logistických procesů (supermarket, kanban, milkrun). V návrzích se začíná seriózně zvažovat využití logistické techniky s určitou úrovní automatizace.
 
Radim Lenort (Škoda Auto Vysoká škola):
V minulých letech byly ke zvýšení efektivity logistických procesů firem využívány nové informační a komunikační systémy, např. systémy automatické identifikace, informační systémy typu WMS, MES, automatizované logistické systémy. Problémem je stále jejich dílčí implementace. Řeší se pouze vybrané logistické problémy v reakci na urgentní potřeby firmy.
 
Pavel Motan (K2 atmitec):
Určit, které změny v řešení problematiky WMS byly nejvýznamnější, si netroufám. Vnímám však v poslední době tři základní požadavky:
  • rychlost dodávek (vzhledem k obrovskému nárůstu zboží expedovaného přepravními službami),
  • elektronická evidence (využívání čárových kódů nebo kódů QR, čipů RFID, automatizace značení a omezení chybovosti),
  • komplexnost řešení, tedy snaha o snížení nákladů na logistické operace nejen přepravní, ale i skladové; cílem je vše pokud možno řešit v jednom spojitém řetězci.
 
Jaké technické novinky v současné době nejvíce ovlivňují aktivity v oblasti řízení skladů, vnitropodnikové logistiky a řízení dodavatelských řetězců?
 
Josef Černý (ICZ):
V oblasti manipulační techniky je to bezesporu rozšiřování nabídky zařízení, která jsou schopna provádět některé činnosti zcela samostatně, ale nevyžadují přitom plnou automatizaci skladového provozu. Vzhledem k tomu se již dnes najdou procesy, kde využití těchto zařízení dává ekonomický smysl, a s dalším růstem ceny pracovní síly se prostor pro jejich nasazení bude nepochybně dále rozšiřovat. Rovněž vývoj v oblasti informační, identifikační a komunikační techniky přináší nové možnosti jak do informační podpory operátorů (například formou takzvané rozšířené reality), tak do plánování, řízení, sledování a vyhodnocování jednotlivých procesů i celých dodavatelských řetězů.
 
Radim Lenort (Škoda Auto Vysoká škola):
V současné době se začínají inovativní logistická řešení využívat systémověji. Příkladem mohou být výrobci automobilů, kteří zavádějí komplexní logistické koncepty pro dodávky dílů od prvních dodavatelů po jejich vychystání na hlavní montážní linku (propojení dodávek JIT/JIS, milkrunů, crossdockových center, automatizovaných skladů a vychystávacích systémů). Z pohledu logistických principů jde však pouze o částečnou integraci, systémové plánování a řízení logistických toků všech společností v dodavatelském řetězci je stále otázkou budoucnosti.
 
Pavel Motan (K2 atmitec):
Za hlavní novinku považuji dostupnost mobilních technologií. Mnoho aplikací dnes běží na chytrých telefonech, ze kterých si zákazníci přímo objednávají zboží, dostávají informace o stavu jejich objednávky a podobně. Tato dostupnost i rostoucí aplikační podpora výrazně posunuly představy zákazníků a uživatelů o tom, co vše by mohli chtít. Klasické nasazení skladových terminálů samozřejmě běží vedle toho, díky jejich profesionálnímu provedení pro vysokou zátěž.
 
Jak si představujete komplexní řešení skladového hospodářství v průmyslu?
Josef Černý (ICZ):
Skladové hospodářství výrobního podniku by mělo vytvářet podmínky pro zajištění dodávek materiálu a polotovarů do výroby a hotových výrobků odběratelům. Komplexní řešení by mělo zajistit, aby s tím související materiálové toky probíhaly efektivně, s minimem zbytečných manipulací a s využitím takových technických prostředků, které jsou pro danou situaci optimální. To podle mého názoru vede k takzvaným heterogenním skladovým provozům, ve kterých jsou různé manipulační a skladovací technologie provozovány společně s jediným cílem: poskytnout kvalitní a nákladově efektivní logistické služby všem interním (vnitropodnikovým) i externím zákazníkům.
 
Radim Lenort (Škoda Auto Vysoká škola):
Plné efektivity mohou podle mého názoru dosáhnout pouze logistické systémy zaměřené na plánování a řízení dodavatelského řetězce jako celku.
 
Pavel Motan (K2 atmitec):
Dlouhodobě pracujeme na stále větší precizaci a spojitosti pohledů na skladovou logistiku. Především nám jde o to, aby se na problematiku mohli uživatelé podniku podívat z nejrůznějších úhlů podle jejich potřeb. Prvním hlediskem je precizní evidence potřeb a možností (to znamená pro koho, co, proč, na kdy, v jaké kvalitě a s jakými parametry atd.). Sem spadá celá oblast pokrytí materiálů, dílů a surovin, evidence šarží, sériových čísel, vlastností, ale i sklad podle kódů zakázek.
 
Druhým hlediskem je technické zabezpečení, kde podporujeme elektronickou evidenci, například pomocí čárových kódů řízeného skladu, jednotlivých lokací a úložných míst, příjem vychystávání atd.
 
Třetím hlediskem je optimalizace, a to jak z pohledu toku materiálu a dílů – co, kdy, u koho a v jakém množství objednat a následně vydat nebo vychystat, ale i z pohledu stavu skladu v systému – zde se používá ABC analýza, návrh minimálního množství, optimálních dávek a predikce do budoucnosti. Optimalizaci lze posuzovat z pohledu řízení skladu (tvorba front logistických operací, jejich dělení na skladové operace, sledování časů a stanovování potřebných kapacit a podobně).
 
V komplexním řízení skladů vidíme obrovskou přidanou hodnotu, protože odpadne vytváření, údržba a modifikace mostů do externích specializovaných řešení. Uživatelé naopak mají možnost pracovat v souvislostech s vazbami na data v celé potřebné šíři. Mnohdy jsou zákazníci výrazně překvapeni, jak široký standard je již dnes k dispozici.
 
Jsou uživatelé připraveni na komplexní řešení? Proč jsme často svědky dílčích řešení a polovičatých požadavků ze strany konečného zákazníka?
 
Josef Černý (ICZ):
Dílčí řešení mají určitě více příčin. Někdy jde pouze o předem stanovený investiční rámec, kterým je pak rozsah řešení jednoznačně limitován bez ohledu na potenciál řešení komplexnějšího. Jindy omezení vyplývají z parametrů prostor, které jsou k dispozici (nebo které bez ohledu na požadavky logistiky určil jejich projektant), popřípadě z vlastností souboru technických prostředků, zvláště pokud byly vybírány jednotlivě bez vědomí určitých souvislostí a důsledků, které daná volba přináší. Zákazníci, kteří jsou připraveni k realizaci komplexního řešení, si jsou ve většině případů vědomi složitosti a vzájemné provázanosti logistických procesů a jsou ochotni věnovat potřebné zdroje (ať už interní, nebo externí) na důkladnou přípravu.
 
Radim Lenort (Škoda Auto Vysoká škola):
Zavedení komplexních řešení zpravidla znamená zásadní změnu logistických (podnikových) procesů, která je přímo spojena s poměrně vysokými investicemi. Zcela pochopitelně se tato cesta jeví majitelům podniků jako riziková. Čím menší bude podnik, tím rizikovější bude zavedení komplexního logistického řešení. Komplexní změny tak zpravidla zavádějí nadnárodní koncerny, kde se s rozsahem řešení zvyšují potenciální přínosy a vytváří se tak „polštář“ snižující riziko zásadního neúspěchu.
 
Pavel Motan (K2 atmitec):
Příčiny dílčích řešení jsou podle mě dvě. Jednak obchodní umění reprezentantů dílčích systémů a jednak to, že v minulosti nebývalo řízení skladů řešeno dostatečně komplexně. Proto bylo zvoleno specializované řešení nebo úprava „na míru“. Dnes je již trend opačný, funkce komplexních řešení jsou natolik přesvědčivé, že stavba skládaných řešení je alespoň u našich zákazníků spíše výjimečná.
 
Dílčí řešení bývají také důsledkem konkrétní situace. Mnohé společnosti již skladový systém mají, ale hledají jeho vylepšení a nejsou ochotny uvažovat o celkové změně. Někdy jde o filozofii „vybereme si to nejlepší z jednotlivých oblastí a poskládáme to dohromady“. Setkáváme se i s tím, že funkce, kvůli nimž bylo zvoleno dílčí řešení, nebyly do praxe nikdy zavedeny a zůstalo jen u obchodních proklamací.
 
Jsou absolventi technických škol a univerzit připraveni pracovat se sofistikovanými systémy WMS a jsou partnery pro odborné jednání?
Pavel Motan (K2 atmitec):
U absolventů, ale i jiných odborníků se setkáváme se dvěma odlišnými přístupy. Zaprvé jde o vysoce teoretický přístup, kdy se definuje, co vše by se mělo a mohlo v systému WMS realizovat a jak, bez reflexe na jeho „genialitu“ a využitelnost v praxi. Tedy pokud řešíme logistické centrum, např. pro Amazon, je to v pořádku. Ale naprostá většina našich řešení je mnohem menší velikosti a je již také automatizovaná. Při tomto přístupu jde o to, uvést teorii do souladu s realizovatelností v praxi.
 
Druhý přístup je rovněž praktický a spočívá v reálném posouzení výsledné složitosti návrhu vzhledem ke skutečným přínosům. Výsledné řešení musí být finančně dostupné a zákazníci mají často stanoven rozpočet, který počítá se smysluplnou návratností. Pro úspěch je rozhodující vést se zákazníkem odbornou diskusi.
 
V čem by se měla zlepšit výuka na středních a vysokých školách?
Radim Lenort (Škoda Auto Vysoká škola):
Výuka musí jednoznačně reagovat na poptávku z trhu práce. Současný vzdělávací systém, ale rovněž podnikatelská sféra nejsou motivovány k přímé vzájemné spolupráci a pružné reakci na měnící se požadavky v oblasti logistiky a podnikání obecně. Podle mého názoru je nutné konečně zahájit reformu českého školství. Příkladem může být vysokoškolský zákon, který neprošel zásadnějšími úpravami od roku 1991.
 
Jakým směrem se podle vás bude vyvíjet obor logistiky a řízení skladového hospodářství v budoucnosti? Jaké očekáváte novinky a technologie?
Josef Černý (ICZ):
Vývoj logistiky bude jistě ovlivněn rozvojem internetu věcí, konceptem Industry 4.0, novými technologiemi a v neposlední řadě i dalšími změnami obchodních modelů a prodejních kanálů. Očekávám další zvyšování podílu automatických činností na úkor těch manuálních a zavádění prvků rozšířené reality, umožňujících zlepšovat komunikaci s operátorem a zvyšovat kvalitu a efektivitu jeho práce.
 
Radim Lenort (Škoda Auto Vysoká škola):
Také já se domnívám, že v současné době je vedoucím trendem v této oblasti projekt německé vlády Industry 4.0, který by měl představovat čtvrtou průmyslovou revoluci. Po mechanizaci, elektrifikaci a digitalizaci by měla nastat éra kyber-fyzikálních systémů. Obdobné projekty jsou zaváděny v řadě průmyslových velmocí. Ukazuje se, že pro naplnění ambiciózních cílů tohoto projektu je již nyní možné využít mnoho technických novinek. Příkladem může být plánované užití dronů pro skladovou inventarizaci ve společnosti ŠKODA AUTO, a. s.
 
Pavel Motan (K2 atmitec):
Myslím si, že bude pokračovat trend zrychlování expedice, snižování nákladů při nárůstu množství expedovaných balíků či dodávek. Dalšími směry budou zavádění automatizace a omezování chyb. Přetrvávat bude i tlak na snižování zásob. Proto jsme vsadili na komplexnost řešení s elektronickou evidencí, propojení na zásilkové služby, návaznost na dopravu a mnohem podrobnější skladovou logistiku tak, aby ji bylo možné konfigurovat nebo modifikovat pro konkrétního zákazníka.
 
Snažíme se, aby všechny potřebné funkce byly již standardní součástí našeho řešení a bylo jen na uživateli posoudit, které z nich je smysluplné využít. V budoucnosti očekáváme další rozšiřování on-line klientů o prostředí Android nebo iOS a také postupné sbližování on-line a off-line verzí, takže budou vznikat hybridních řešení, kde primárně vše bude on-line. Pouze při nedostupnosti spojení se budou operace ukládat off-line, aby se při obnovení spojení synchronizovaly a vrátily se do on-line provozu.
 

Závěr

Z diskuse odborníků z různých oblastí o situaci a budoucnosti řízení skladového hospodářství a logistiky vyplývá potřeba komplexního pojetí systémů WMS a logistiky v rámci všech procesů ve výrobním podniku, nutnost důkladné přípravy projektu, včetně začlenění do datového modelu společnosti a s ohledem na návratnost vložených investic. Mnohým mohou tyto závěry připadat triviální, ale proč se tak často setkáváme s neúspěšnými řešeními? Cestou do budoucnosti je určitě důkladná odborná příprava na vybraných školách, detailní znalost podnikových procesů a střízlivé hodnocení nabízených řešení s ohledem na maximální prospěch konečného zákazníka.
 
Redakce časopisu Automa účastníkům diskuse děkuje za jejich názory a čas, který diskusi věnovali.
Diskusi vedl Radim Adam.
 
 

Slovníček pojmů

 

milkrun

Rozvoz materiálu ze skladu po přesně určených logistických trasách s přesným harmonogramem dodávek.
 

kanban

Tahový systém řízení výroby; patří mezi metody využívané k synchronizaci toků. Umožňuje kontrolovat a řídit rozpracovanost výroby, a tedy i rozsah zásob v rozpracované výrobě a velikost průběžné doby.
 

ABC analýza

Základem ABC analýzy je tzv. Paretovo pravidlo, podle nějž 80 % všech důsledků způsobuje jen asi 20 % příčin. Položky ve skladu se rozdělí podle toho, jak se jejich hodnota podílí na celkové roční spotřebě.
 

JIT (Just In Time)

Koncept výroby JIT je založen na myšlence výroby pouze nezbytných položek, v potřebné kvalitě, v potřebném množství a v nejpozději přípustných časech. JIT je zaměřen na eliminaci základních druhů ztrát, plynoucích z nadprodukce, čekání, dopravy, udržování zásob a nekvalitní výroby.
 

Crossdockové centrum

Provoz, kde jsou přepravovaný materiál a zboží vykládány z příchozích návěsů, kamionů nebo vagonů a při velmi krátkém nebo žádném meziskladování jsou naloženy do odchozích nákladních automobilů, přívěsů a nebo železničních vozů. V tomto centru se snadno změní typ dopravy, roztřídí se materiál určený pro různá místa určení nebo se zboží dovezené z různých míst sloučí do dopravních prostředků (nebo kontejnerů), které míří na místo určení či do jeho blízkosti.
 
RNDr. Josef Černý, ICZ, a. s.
Komplexní řešení povedou k heterogenním skladovým provozům, ve kterých jsou různé manipulační a skladovací zařízení provozována společně s jediným cílem: poskytnout kvalitní a nákladově efektivní logistické služby všem interním (vnitropodnikovým) i externím zákazníkům.“
 
Ing. Pavel Motan, K2 atmitec, s. r. o.
Očekáváme další rozšiřování on-line klientů v prostředí Android nebo iOS a také postupné sbližování on-line a off-line verzí do hybridních řešení, kdy primárně vše bude on-line. Pouze při nedostupnosti spojení se budou operace ukládat off-line, aby se při obnovení spojení synchronizovaly a vrátily se do on-line provozu.“
 
prof. Ing. Radim Lenort, Ph.D., Škoda Auto Vysoká škola, o. p. s.
Současný vzdělávací systém, ale rovněž podnikatelská sféra nejsou motivovány k přímé vzájemné spolupráci a pružné reakci na měnící se požadavky v oblasti logistiky a podnikání obecně.