Aktuální vydání

celé číslo

04

2024

Průmyslové roboty a automatizace výrobních a montážních linek

celé číslo

Budoucnost oboru měření a řízení z pohledu NAMUR

Automa 9/2001

(sk)

Budoucnost oboru měření a řízení z pohledu NAMUR

Veletrhu automatizační techniky Interkama 2001, který se bude konat v Düsseldorfu od 24. do 28. září 2001 (tj. ve stejném termínu jako 43. MSV v Brně), věnoval již časopis Automa obšírnou zprávu [1]. V tomto čísle ji na str. XX doplňujeme několika aktuálními informacemi. Současně v dalším textu přinášíme překlad rozhovoru [2] pracovníků tiskového odboru veletržní společnosti Messe Düsseldorf GmbH, pořadatele veletrhů Interkama s Dr. Hasso Drathenem.

Dr. Drathen je členem veletržního výboru Interkama 2001, ale především generálním sekretářem organizace NAMUR (Normen Arbeitsgemeinschaft Mess- und Regeltechnik – společnost pro standardizaci techniky pro měření a řízení procesů v chemickém a farmaceutickém průmyslu). Předpokládáme proto, že jeho názory budou pro čtenáře časopisu Automa zajímavé nejen v souvislosti s veletrhem Interkama 2001.

Skutečně chybějí v Evropě odborníci v oboru měření a řízení kontinuálních výrobních procesů?
Strukturální změny, ke kterým došlo na začátku 90. let, a výstavba nových výrobních závodů v Asii způsobily, že v Evropě poklesla poptávka po odbornících tohoto druhu. V důsledku toho klesly i počty studentů příslušných odborných směrů na univerzitách a v současnosti je skutečně poptávka větší než jsou počty graduovaných absolventů opouštějících univerzity. Jsme si však jisti, že tento nedostatek bude jen krátkodobý, neboť počet inženýrů již v současné době roste.

Můžete porovnat „nového profesionála“ se „starým profesionálem“, pokud jde o znalosti, zkušenost a rutinní práci?
O „staré profesi“ – za léta jsme si zvykli na název měření a regulace – lze říci, že byla zaměřena na výrobní proces po všech jeho stránkách, od návrhu přes výstavbu, uvedení do provozu, údržbu a optimalizaci. Patří sem snímače a akční členy v provozu stejně jako řídicí systém na velínu.

Do „nové profese“ – řízení procesů (process control engineer) – patří vše, co do té „staré“, a současně také nové metody jako informační technologie a e-business. Odborník v oboru řízení technologických procesů neodpovídá pouze za celkové náklady na vlastnictví zařízení, které má na starosti, ale také za přínosy automatizace výrobního procesu k celkovým výsledkům organizace. Automatizace výrobních a obchodních procesů tvoří z tohoto pohledu jeden celek.

Potřebuje průmysl, v důsledku k přechodu k pokročilým (advanced) řídicím systémům, méně odborníků?
Určitě ne, ale došlo ke změně úloh. Jistě, v současné době jsou k dispozici lepší řídicí systémy, ale komunikace mezi např. systémem pro řízení technologie a podnikovým informačním systémem vyžaduje specialisty. Vertikální i horizontální toky dat a informací v podniku je třeba řídit a spravovat a tyto činnosti musí zajišťovat odborníci.

Uvidíme hodně odborníků na řízení technologických procesů pracovat tzv. na volné noze?
Myslím, že ne. Ke správě dat je nutná znalost vnitřního prostředí podniku a v něm probíhajících procesů. Znalosti v oboru informačních technologií v sobě zahrnují nejen znalost rozhraní a protokolů různých systémů, ale také znalost dat. Data je ve výrobním podniku třeba sbírat a komprimovat a agregovaná znalost musí být přenesena do podnikových systémů. To mohou dělat pouze vlastní zaměstnanci – specialisté.

Management nebo technologové: kdo může správně rozhodnout a optimálně vybrat, jde-li o implementaci nového řídicího systému?
Ekonomické rozhodnutí o tom, že je nutná nová investice, je na managementu. Technické rozhodnutí týkající se řídicího systému, který bude použit, přijímají vždy technologové.

Potřebují manažeři vždy jako „třetí stranu“ konzultanta?
Ne. K tomu, aby správně rozhodl, potřebuje manažer vlastního experta v podniku. Manažer nemá za úkol řešit technické problémy a neměl by se tudíž opírat o externí konzultanty. Potřebuje svého odborníka, na kterého se může spolehnout, protože tento odborník nevidí jen vlastní investici, ale bere v potaz také požadavky celého životního cyklu zařízení včetně údržby a oprav.

Jsou manažeři kvalifikováni k tomu, aby pro svou organizaci nebo společnost provedli „optimální výběr“?
Ano, alespoň v případě zemí s vysokou úrovní vzdělanosti. Manažeři působí formou „odpovědné péče“ v oblasti bezpečnosti a životního prostředí, hospodárnosti a kvality.

Většinou dobře známe „obry“ v oboru měřicí a řídicí techniky: zbývá ještě prostor pro střední a malé národní výrobce?
Jistě! Existuje mnoho zvláštností a speciálních požadavků, které jsou pro „obra“ nezajímavé. A na druhou stranu, inovace nejsou výsadou pouze „obrů“. Malé pružné společnosti mají často vynikající nápady a dokáží je i uvést na trh rychleji, než to dokáže společnost velká.

Co byste poradil výrobci uvažujícímu o aktivní účasti na veletrhu Interkama 2001?
Interkama je největší veletrh na světě v oboru automatizace výrobních obchodních procesů. Je to skutečně mezinárodní akce, a to z pohledu vystavovatelů i návštěvníků. V rámci organizace World F. I. M. A. zde existuje spolupráce s ostatními podobnými výstavami. Chce-li výrobce proniknout a globální trh, nabízí mu k tomu Interkama ideální příležitost.

Literatura:

[1] SUCHÝ, K.: INTERKAMA 2001 – automatizace vyžaduje komplexní přístup. Automa 7 (2001), č. 6, s. 51-54.

[2] DRATHEN, H.: The Future of Instrumentation and Control. Interview pro Interkama 2001 Press Office, Messe Düsseldorf GmbH, May 2001.