Aktuální vydání

celé číslo

11

2019

Využití robotů, dopravníků a manipulační techniky ve výrobních linkách

Průmyslové a servisní roboty

celé číslo

Biotechnologie – trendy a výzvy

Ve dnech 25. až 29. září 2011 se v Berlíně konal osmý Evropský kongres chemického in­ženýrství ECCE 2011, letos poprvé doprováze­ný Evropským kongresem aplikovaných biotechnologií ECAB 2011 (www.ecce2011.de, www.ecab2011.de).
 
Právě biotechnologie byly námětem tisko­vé konference, kterou v pondělí 26. září uspo­řádala německá společnost pro chemické in­ženýrství a biotechnologie Dechema (www.dechema.de). Na konferenci vystoupili Henk van Liempt z odboru bioekonomie spolkového ministerstva pro vzdělání a výzkum, Friedrich Seitz, ředitel centra pro chemický výzkum a inženýrství společnosti BASF, Günter Wich, vedoucí oddělení výzkumu a vývoje biotech­nologií firmy Wacker Chemie, Xavier Mon­tagne, ředitel pro vědu francouzského petro­chemického institutu IFP, a Thomas Scheper z ústavu pro technickou chemii Liebnizovy univerzity v Hannoveru, který je současně předsedou odborné sekce pro biotechnologie společnosti Dechema a předsedou Evropského kongresu aplikovaných biotechnologií.
 
Připomeňme, co jsou to vlastně biotech­nologie. Jak ve své přednášce konstatoval Xavier Montagne, biotechnologie lze rozdělit do několika skupin, pro něž se mezi odborní­ky používají názvy podle barev: červené bio­technologie jsou biotechnologie pro zdravot­nictví (léčiva a diagnostické přípravky), ze­lené biotechnologie jsou biotechnologie pro zemědělskou výrobu, modré biotechnologie jsou určeny pro vodohospodářství, žluté pro ochranu životního prostředí a bílé pro prů­myslovou výrobu. Kongres ECAB se věnoval převážně bílým biotechnologiím.
 
Henk van Liempt ve své přednášce před­stavil německý strategický plán pro bioeko­nomiku, vyhlášený loni na podzim a rozplá­novaný až do roku 2030, v němž hrají bílé biotechnologie klíčovou roli. Rozhodující faktory pro intenzivní výzkum a vývoj v ob­lasti biotechnologií jsou:
  • náhrada fosilních surovin, jejichž zásoby se tenčí a cena roste, biosurovinami,
  • efektivní uplatnění biomasy jako obnovi­telného zdroje energie,
  • produkce zdravějších a bezpečnějších po­travin,
  • snížení dopadů průmyslu na životní pro­středí,
  • rozvoj zemědělské výroby.
K dosažení uvedených cílů jsou v němec­kém rozpočtu vyčleněny 2,4 miliardy eur. Co je pro české čtenáře zajímavější, peníze na výzkum a vývoj v uvedené oblasti ne­jsou vyčleněny jen v německém rozpočtu, ale i na evropské úrovni. Již od roku 2006 funguje ERA-Net Industrial Biotechnology, pro­gram na podporu spolupráce výzkumných pracovišť a pra­xe v oboru biotechnologií. Pro koordinaci národních progra­mů výzkumu v oblasti biotech­nologií vytváří Evropská komi­se Evropskou strategii a akční plán pro trvale udržitelné bio­hospodářství 2020. Dokument má být schválen počátkem příštího roku a počítá s pod­statným navýšením prostředků na biotechnologie oproti 7RP na přibližně 4,5 miliardy eur.
 
Friedrich Seitz (BASF) a Günter Wich (Wacker) ve svých přednáškách představili konkrétní výsledky uplatnění bio­technologií ve svých firmách. Například BASF vyrábí biotechnologickými postupy hydro­xypropylkarbamatakrylát, látku používanou např. pro nátěrové hmoty v automobilovém průmyslu. Uvedená látka se průmyslově vy­rábí biokatalytickou reakcí pomocí speciálních enzymů. Firma Wacker Chemie zase bitotechnologickými postupy vyrábí L-cystein a za tuto výrobu dostala od Spolkového svazu německého průmyslu cenu za ochranu život­ního prostředí.
 
Oba řečníci, Seitz i Wich, stejně jako Xa­vier Montagne, vidí široké možnosti uplatně­ní biotechnologií tam, kde je žádoucí nahra­dit klasickou petrochemii. Například výroba ethylenu z bioethanolu je základem pro výro­bu plastů bez nutnosti používat petrochemic­ké produkty. Perspektivní je také využívání biomasy pro energetické účely, avšak nikoliv méně efektivní cestou zplynování nebo pří­mého spalování, ale biorafinerskými metoda­mi druhé generace, jimiž se z biomasy enzy­matickou hydrolýzou vyrábějí cukry a z nich fermentací ethanol.
 
Thomas Scheper v závěrečné přednášce hovořil o potřebě vzdělávat odborníky v obo­ru biotechnologií, kde není situace o nic lepší než v jiných technických oborech.
 
V následné diskusi se mimo jiné hovo­řilo o vztahu mezi biotechnologiemi, ze­mědělstvím a ochranou životního prostře­dí. Biotechnologie, zvláště využití biomasy k energetickým účelům, vyžadují nový pří­stup k zemědělské výrobě. Výhody využití biomasy se totiž ztrácejí, je-li třeba ji dovážet. Z tohoto hlediska se jeví nanejvýš potřebné zesílit ochranu zemědělského půdního fondu a skončit s neuváženou výstavbou průmys­lových a logistických areálů nebo solárních elektráren na zemědělsky cenné půdě – to jsou ostatně nešvary typické nejen pro Německo, ale pro celou Evropskou unii, včetně Česka.
 
Biotechnologie jsou cestou k trvale udrži­telné výrobě: to je konkurenceschopné a eko­nomicky výhodné, bezpečné, s minimální spotřebou energie a surovin a přátelské k ži­votnímu prostředí.
 
Kongresů ECCE a ECAB 2011 se zúčast­nilo celkem 3 000 odborníků z akademického výzkumu i z průmyslu. Pozitivně lze hodno­tit, že kongresy se věnovaly nejen vědeckému bádání, ale také uvádění výsledků vědy a vý­zkumu do praxe, podpoře chemického a bio­chemického průmyslu a tzv. bioekonomice, tedy ekonomice, v níž bude hrát biotechno­logická výroba významnou roli.
 
Příští kongresy ECCE a ECAB se budou konat v roce 2013 v Haagu (Nizozemí).
Petr Bartošík
 
Obr. 1. Kongresy ECCE a ECAB se konaly v Kongresovém centru v Berlíně
Obr. 2. Součástí kongresu byly i soutěže pro studenty, které mají posílit jejich zájem o stu­dium chemie; na obrázku je vítězné vozidlo v soutěži ChemCar – soutěžní vozidla jsou poháněna výhradně chemickou reakcí a úko­lem je ujet co nejpřesněji zadanou vzdálenost bez možnosti vozítko během jízdy brzdit nebo jinak řídit; jedinou možností, jak dojezd ovliv­nit, je množství reagujících látek (vlevo vítězné vozidlo, vpravo autoři z TU Dortmund)