Aktuální vydání

celé číslo

03

2024

Automatizační technika v energetice a teplárenství, úspory energie

Snímače teploty

celé číslo

Automatizace balicích a plnicích linek – současnost a budoucnost

Na to, jak se vyvíjí obor automatizace balicích a plnicích strojů, jsme se zeptali zástupců firem, které dodávající řídicí systémy do této oblasti. Zástupci společností Siemens a Schneider Electric se vyjádřili jak k situaci na trhu, tak i k tomu, kam tento obor směřuje po technické stránce.
 
Jaká je v současnosti situace na trhu balicích a plnicích linek a strojů a jejich řídicích systémů? Pociťujete oživení na trhu?
Karel Dočkal (Siemens):
Oproti loňskému roku došlo k významnému oživení poptávky. Tento trend je vidět zhruba od března a potvrzují ho i naši nejvýznamnější zákazníci, kteří, ačkoliv v loňském roce zásadně nepropadli v obratech díky dříve smluveným zakázkám, cítili významný pokles ve zpracovávaných poptávkách.
 
Vladimír Janypka (Schneider Electric):
Oživení trhu balicích strojů úzce souvisí s růstem zpracovatelského průmyslu obecně. Hlavní hnací silou poptávky po nových balicích strojích jsou totiž nové výrobky, případně také nové marketingové strategie. Obojí vyžaduje nový nebo inovovaný způsob balení spotřebních produktů. Logicky dochází zároveň k růstu poptávky po řídicích systémech a zvyšování požadavků, které jsou na ně kladeny. Uvedl bych například vysoké požadavky na výkonnost PLC – zejména rychlost (délku cyklu), vzdálenou správu a integraci řízení akčních členů (servopohonů, jističů atd.).
 
Po jakých produktech a systémech je nyní největší poptávka?
Karel Dočkal (Siemens):
V posledních asi třech letech necítíme žádné výrazné výkyvy. Jinak řečeno, zákazníci požadují jak cenově efektivní zařízení pro méně rozsáhlé projekty, tak náročnější, často systémy řízení pohybu, motion control.
 
Vladimír Janypka (Schneider Electric):
Trendem je zrychlení procesu balení, ergonomická intuitivní obsluha a samozřejmě design použitých přístrojů. Kromě řídicích systémů, o nichž jsem se již zmínil, roste zájem o kvalitní komponenty HMI. Jedná se především o grafické operátorské panely, které poskytují jak vysoký komfort obsluhy, tak efektivní modifikaci parametrů při změnách výroby a přehlednou diagnostiku.
 
Jaké technické prostředky a systémy se uplatňují v automatizaci balení či plnění, ať již v oblasti hardwaru, softwaru či komunikace?
Karel Dočkal (Siemens):
Čím dál více zákazníků vyžaduje funkce pro řízení pohybu, motion control, tedy především použití servopohonů, což je výrazný posun oproti době přibližně před pěti lety. Podle mého názoru je to tím, že více méně mizí výhoda levnější práce v Česku. Čeští výrobci již tedy nyní nemohou s konkurencí bojovat pouze nízkou cenou, což bylo dříve strategií některých tuzemských firem. Z našich zkušeností vyplývá, že v České republice rostou firmy investující do rozvoje velmi dynamicky, a to na úkor firem sázejících pouze na nízkou cenu.
 
Vladimír Janypka (Schneider Electric):
Dalším trendem je, že klasické PLC jsou dnes ve funkci řídicího systému stále častěji nahrazovány průmyslovými PC – tzn. iPC. Je to dáno právě požadavky na rychlost a souběžné řešení velkého množství výpočetních úloh. Díky integrovanému standardnímu operačnímu systému a výkonným CPU představují iPC optimální volbu. Otázkou při tomto koncepčním řešení může být vazba na akční členy, zpravidla servoměniče nebo servopohony, případně ventilové „ostrovy“ s pneumatickými prvky. Správnou odpověď představuje komunikační sběrnice (např. CANopen nebo SERCOS).
 
V současnosti se ve všech odvětvích projevují snahy o úspory elektrické energie. Vyžadují zákazníci energeticky úsporná zařízení?
Karel Dočkal (Siemens):
Koncoví zákazníci na to dnes již velmi dbají a často přímo předepisují produkty šetřící energii. U výrobců strojů je však v tomto trendu zpoždění, protože jim úspora energie nic nepřináší a navíc může někdy trochu zvýšit cenu jejich výrobků. Orientace na energeticky úsporná řešení přijde postupně, a sice pod tlakem ze strany koncových zákazníků, kterým se energeticky úsporná zařízení zásadně vyplácejí.
 
Vladimír Janypka (Schneider Electric):
Řekl bych, že již dnes zákazníci začínají požadovat energeticky úsporná zařízení. Náklady na energii však zatím nehrají v oblasti zpracovatelského průmyslu významnou roli. Předpokládá se ovšem, že již během příštích pár let budou stroje a strojní zařízení – stejně jako je tomu dnes u domácích spotřebičů – opatřeny štítkem popisujícím jejich energetickou účinnost. Při neustálém růstu cen energií bude tento parametr hrát, vedle tradičního způsobu hodnocení výkonnosti, čím dál významnější roli.
 
K jakým technickým řešením tento obor podle Vašeho názoru spěje?
Karel Dočkal (Siemens):
Podle našich zkušeností vývoj spěje především k vyššímu podílu servopohonů a přímých pohonů, tj. lineárních a momentových motorů. Klasické stroje postavené na spínání pneumatických ventilů nemají do budoucna velkou šanci, protože pneumatický pohon nemá přesně definovatelnou reakční dobu. Takže navzdory tomu, že je velmi rychlý, či dokonce rychlejší než servopohon, nelze přesně určit, kdy bude v požadované poloze. V důsledku to vede k tomu, že programátor vkládá do pneumatického pohonu různé časové rezervy, které se nakonec sčítají a snižují celkovou rychlost stroje.
 
Vladimír Janypka (Schneider Electric):
V oblasti řídicí techniky je to nepochybně integrace více funkcí do jednoho zařízení. Stále častěji se užívají jednotky zvané Logic Motion Controler (LMC). Tato řídicí jednotka v sobě spojuje jak řešení logických a matematických řídicích úloh, řízení pohonů a servopohonů, tak vazbu na podnikové řídicí systémy úrovně MES, popř. ERP. Vysoce efektivně – zejména z pohledu nákladů – tak můžete současně realizovat vlastní spolehlivé robustní řízení stroje i jeho plnohodnotné zařazení do výrobního procesu. Díky spolupráci LMC s nadřazenými podnikovými systémy získá uživatel možnost svou výrobu efektivně plánovat a vhodně přizpůsobovat aktuálním požadavkům trhu.
 
anketu vedla Eva Vaculíková
 


Vladimír Janypka, Schneider Electric CZ, s. r. o.
Při řízení strojů se uplatňuje integrace více funkcí do jedné řídicí jednotky, která v sobě již spojuje jak řešení logických a matematických řídicích úloh, řízení pohonů a servopohonů, tak vazbu na podnikové řídicí systémy úrovně MES, popř. ERP.“
 
Karel Dočkal, Siemens, s. r. o.
Klasické stroje postavené na spínání pneumatických ventilů nemají do budoucna velkou šanci. Pneumatický pohon je sice velmi rychlý, ale nemá přesně definovatelnou reakční dobu, takže nelze přesně určit, kdy bude v požadované poloze.“
 

 

Trh balicích strojů v Německu

Podle tiskové zprávy vydané při příležitosti veletrhu balení FachPack (25. až 27. 9. 2010 v Norimberku) se v roce 2009 v důsledku finanční a hospodářské krize rázem zastavil dlouholetý růst obratu v oblasti balicích strojů v Německu. Objem výroby poklesl o 18 % na 4,4 mld. eur (2008: 5,4 mld. eur), což odpovídá přibližně úrovni roku 2006. S tímto poklesem však odvětví vyvázlo z krize ještě poměrně dobře ve srovnání se všeobecným strojírenstvím, kde se produkce snížila téměř o jednu čtvrtinu. Poptávka po balicích strojích začala oživovat koncem roku 2009 a nadále roste. Příliv zakázek se v této oblasti – v rámci strojírenství jedné z největších – v prvním pololetí roku 2010 zvýšil o 17 %. O tento růst se postaraly především objednávky ze zahraničí, které ve srovnání se slabými hodnotami předchozího roku vzrostly o 27 %. K tomu přispívá hlavně pozitivní vývoj v lidnatých rozvojových zemích, jako je Čína a Indie. Zároveň posiluje i poptávka z Latinské Ameriky, zejména z Brazílie. Přibližně 300 německých podniků pracujících ve výrobě balicích strojů zaměstnává přibližně 28 000 pracovníků a v průměru dosahuje více než 80 % tržeb v zahraničním obchodě (www.fachpack.de).