|
Agenty, nebo agenti?
Český jazyk má na rozdíl od mnoha jiných jazyků zvláštnost: v mužském rodě rozlišuje dva rody, životný a neživotný. Tam, kde se používá stejný termín pro osobu i prostředek (agent, klient, ukazatel, průvodce), umožňuje je od sebe rozlišit.
Gramaticky je třeba vždy použít správný tvar přívlastku a dávat si pozor na shodu přísudku s podmětem: asi nikdo, kdo dával ve škole pozor, nebude považovat za správný tvar počítačoví agenty, správně je jen počítačoví agenti nebo počítačové agenty. Stejně tak klienti mohou být spuštěny je chybně, správně je klienty mohou být spuštěny nebo klienti mohou být spuštěni. Který z těchto dvou termínů si však vybrat? To už není záležitost gramatiky, ale lingvistiky. Tématu už jsme se v časopise Automa věnovali, proto cituji [Vlková, V.: Operátoři a operátory. Automa, roč. 7 (2001), č. 5, s. 51]:
„Zejména v projevech odborných, pro které je prvořadý požadavek jasnosti, přesnosti a jednoznačnosti, je důležité, aby významové rozdíly byly signalizovány také formální podobou pojmenování. Proto je důsledné rozlišování životnosti a neživotnosti u podstatných jmen uvedeného typu zcela zásadní záležitostí a již poměrně dlouhou dobu je také doporučováno jako systémové řešení. ... To znamená např. takto:
u pojmenování osob: představitelé podniku se změnili – někteří vodiči byli diskvalifikováni – všichni operátoři byli připraveni – někteří vedoucí činitelé byli spokojeni – noví průvodci se věnovali turistům – všichni nosiči zavazadel byli plně vytíženi – naši noví klienti byli spokojeni,
u pojmenování prostředků: představitele sortimentu se změnily – staré vodiče byly nahrazeny novými – všechny operátory byly nahrazeny – činitele jakosti byly projednány – turistům byly poskytnuty nové průvodce – všechny nosiče zavazadel byly přeplněny – nové klienty byly zprovozněny.„
(ed)
|