Aktuální vydání

celé číslo

07

2018

Hospodárné využívání energií a surovim

Monitorovací systémy životního prostředí

celé číslo

Zpráva IFR – hustota robotů na celém světě roste

Automatizace výroby roste na celém světě: nová průměrná hodnota počtu robotických jednotek na 10 000 zaměstnanců v průmyslové výrobě v roce 2016 je 74 (2015: 66) Geograficky je průměrná hustota robotů na 10 000 zaměstnanců v Evropě 99 jednotek, v Americe (tj. v obou částech, Severní Americe i Jižní Americe) 84 jednotek a v Asii 63 jednotky. Česká republika s hustotou 101 není mezi deseti zeměmi s největší hustotou robotů na světě: tam jsou Jižní Korea, Singapur, Německo, Japonsko, Švédsko, Dánsko, USA, Itálie, Belgie a Tchajwan. Statistiku sestavila Mezinárodní federace pro robotiku IFR. „Hustota robotů je vhodné měřítko pro sledování rozdílů ve stupni automatizace průmyslové výroby v různých zemích,“ říká Junji Tsuda, prezident IFR. „Nejrychlejší růst vykazuje Asie. Mezi lety 2010 a 2016 byl průměrný roční růst hustoty robotů v Asii 9 %, v Americe 7 % a v Evropě 5 %.“   

Asie

Růst hustoty robotů v Číně je nejrychlejší na světě. Vzhledem k rychlému růstu počtu instalovaných robotických jednotek, zvláště od roku 2013, vzrostla hustota robotů z 25 jednotek v roce 2013 na 68 v roce 2016. V současné době je Čína z hlediska hustoty robotů na 23. místě na světě. Ovšem čínská komunistická vláda si vytkla za cíl dostat se do roku 2020 do desítky zemí s nejvyšším stupněm automatizace na světě. Cílová hodnota hustoty robotů je 150 jednotek. Navíc má jít mnohem více o roboty domácí výroby: čínská vláda chce do roku 2020 dosáhnout hranice 100 000 vyrobených průmyslových robotů. V roce 2017 přitom bylo domácí výroby jen 27 000 robotických jednotek instalovaných v Číně, zatímco přibližně 60 000 jich pocházelo ze zahraničí.

Největší hustotu robotů v průmyslové výrobě na světě má Jižní Korea – tuto pozici si udržuje už od roku 2010. Hodnota 631 robotických jednotek na 10 000 zaměstnanců přesahuje světový průměr více než osmkrát. Vysoké tempo růstu se v Koreji udržuje zejména díky pokračující masové instalaci robotů v podnicích vyrábějících elektroniku a elektrotechnické výrobky a v automobilovém průmyslu.

Na druhém místě je Singapur s 488 robotickými jednotkami na 10 000 zaměstnanců v roce 2016. Přitom přibližně 90 % robotů pracuje v elektronickém průmyslu.

Další asijská země, Japonsko, je na čtvrtém místě na světě s hustotou 303 jednotek na 10 000 zaměstnanců. Těsně ji předběhlo Německo s 309 jednotkami. Japonsko je však největší výrobce robotů na světě: v roce 2016 se tam vyrobilo 153 000 jednotek a v současné době se 52 % robotů na světě vyrábí právě v Japonsku.

 Severní Amerika

V USA dosáhla hustota robotů v roce 2016 hodnoty 189 jednotek a země je tam sedmá na světě. Od roku 2010 probíhá nezbytná modernizace domácího průmyslu, a s tím souvisí i rostoucí objem prodeje robotů v USA. Hlavním tahounem růstu je snaha automatizovat výrobu a posílit tak pozici USA na světovém trhu, aby bylo možné udržet průmyslovou výrobu doma a v některých případech ji dokonce vrátit zpět ze zemí, kam se přesunula za levnou pracovní silou. Největším zákazníkem pro průmyslové roboty s podílem 52 % (2016) je stále ještě automobilový průmysl. Předpokládá se, že v letech 2017 až 2020 poroste objem prodeje robotů v USA průměrně o 15 %.

Hustota instalovaných robotů v Kanadě také roste a v roce 2016 dosáhla 145 jednotek na 10 000 zaměstnanců, čímž se Kanada řadí na 13. místo na světě.  Růst je posilován zejména automobilovým průmyslem. Mexiko je další průmyslovou zemí Ameriky. Je výrobní základnou pro výrobce automobilů a dílů pro automobilový průmysl, které se vyvážejí převážně do USA, i když v posledních letech roste také export do dalších zemí, zejména v Jižní Americe. Hustota robotů je 33 jednotek, což je stále hluboko pod světovým průměrem (Mexiko je na 31. místě na světě).

 Evropa

Zemí s nejvyšším stupněm automatizace v Evropě je Německo. S hustotou 309 jednotek na 10 000 zaměstnanců je třetí na světě. V roce 2016 bylo 36 % dodávek robotů v Evropě realizováno právě v Německu a na celkové počtu provozovaných robotů se Německo podílí 41 %. Odhaduje se, že přes vysoký stupeň automatizace mezi lety 2018 až 2020 trh s roboty v Německu dále poroste, v průměru o 5 %, přičemž hlavními oblastmi uplatnění robotů budou všeobecné strojírenství a automobilový průmysl.

Francie má hustotu robotů 132 jednotek (18. na světě), což je stále ještě vysoko nad celosvětovým průměrem, ale relativně málo v porovnání s jinými vyspělými zeměmi EU. Jiné evropské země, jako Švédsko (223 jednotek), Dánsko (211 jednotek), Itálie (185 jednotek) a Španělsko (160 jednotek) mají mnohem vyšší stupeň automatizace a využití robotů v průmyslové výrobě. Avšak pod novým vedením je Francie v procesu úsilí o znovuzískávání konkurenceschopnosti své průmyslové výroby. To může do jisté míry podnítit v následujících letech instalaci nových robotů. V roce 2017 se očekává nárůst počtu nově instalovaných robotů ve Francii o 10 % a mezi lety 2018 až 2020 by měl být mezi 5 % a 10 %.

Británie má jako jediná země ze skupiny G7 hustotu robotů pod světovým průměrem: 71 jednotek. Britský průmysl nutně potřebuje investice do modernizace a zvyšování produktivity a nízká hustota robotů v průmyslové výrobě tuto skutečnost jen potvrzuje. I přes rozhodnutí opustit EU je v současné době plánováno mnoho investic na rozšiřování kapacity a modernizaci automobilového průmyslu, ať jde o místní, nebo zahraniční značky. Není však jasné, zda firmy své investice vzhledem k nejistotě vývoje zejména v oblasti celních pravidel neodloží.

Ze zemí východní Evropy a evropských zemí mimo EU mají nejvyšší hustotu robotů Slovinsko (137 jednotek, 16. místo na světě) a Slovensko (128 jednotek, 17. místo na světě). Předstihly tak Švýcarsko, které je se 128 jednotkami na 19. místě. Peloton uzavírá Česká republika, jež je se 101 jednotkou na 10 000 zaměstnanců na 20. místě, stále vysoko nad světovým průměrem a dokonce i mírně nad průměrem Evropy. Poptávka po robotech na Slovensku a v Česku je ovšem silně závislá na potřebách automobilového průmyslu. Lepší je situace ve Slovinsku, které je z hlediska automatizace výroby nejvyspělejší z balkánských zemí: do automobilového průmyslu šlo v roce 2016 jen 60 % dodávek nových robotů, ovšem i zde závislost na automobilovém průmyslu vzrostla – podíl automobilového průmyslu byl o třetinu větší než v roce 2015.

IFR vydává ročně dvě studie: první, jejíž výtah je obsahem tohoto článku, poskytuje globální přehled o trhu průmyslových robotů v podobě standardizovaných tabulek, umožňujících srovnání podle zemí, oblastí použití, průmyslových oborů, typů robotů a dalších technických a ekonomických aspektů. Data jsou sbírána ze 40 zemí světa. Ve vybraných zemích jsou uváděny také přehledy o výrobě, vývozu a dovozu. Druhá studie, kterou IFR připravuje společně s Fraunhofer IPA ve Stuttgartu, je věnována servisní robotice: obsahuje analýzu trhu, případové studie a strategické směry rozvoje.

Více informací získají zájemci na www.ifr.org

(ed)