Aktuální vydání

celé číslo

07

2018

Hospodárné využívání energií a surovim

Monitorovací systémy životního prostředí

celé číslo

Úvodník

Vážení čtenáři,

toto číslo časopisu Automa obsahuje přehled trhu modulů pro řízení polohy a pohybu (Motion Control, MC). Prezentované moduly se vyznačují úctyhodným výpočetním výkonem a souborem funkcí. Při přípravě přehledu jsem si vybavil své skromné profesní začátky ve stejném oboru – přesněji v číslicovém řízení obráběcích strojů (Numerical Control, NC), kdy jsem jako začínající konstruktér TESLA Kolín v „plzeňské Škodovce“ uváděl do provozu náš řídicí systém s jejich obří vyvrtávačkou. Je třeba uvést, že v roce 1979 to byl první systém NC osazený „plně křemíkalizovanou“ stavebnicí logických modulů, sestavených z diskrétních součástí (tranzistotů, diod a rezistorů). Na jednom plošném spoji byla např. „integrována“ čtveřice
hradel NAND – považte.
 
Gigantický stroj vzbuzoval respekt a obavy. Tím větší byla moje radost, když se stroj poprvé pohnul a postupně začal plnit příkazy z panelu a pak z programu. To opojení „stvořitele“ bylo silnější než radost z úspěchu stroje, který později na MSV v Brně získal zlatou medaili. Podobné opojení jsme s kolegy zažívali při oživování dalších kolínských systémů, tentokrát již kategorie CNC (Computerized NC). Byla to skvělá škola (nejenom v automatizaci). Řízení strojů se stalo návykovým. Pro pocit z vítězství nad „vzdorující hmotou“ se vyplatí překonat počáteční stres a „slzy, které svět nevidí“. Zvuk svištícího vřetena, vůně žhavého kovu, pohled na automatické obrábění – to je úžasná odměna. Podobný pocit zažívá každý, kdo se
aktivně věnuje automatizaci.
 
Zneklidňují mě stesky firem na kritický nedostatek kvalifikovaných odborníků. Nedávno jsem navštívil veletrh škol a vzdělávání Gaudeamus. Převažovaly stánky vysokých škol a „školiček“ zaměřených na ekonomiku a management – snad čehokoliv. Pochybuji, že naše ekonomika potřebuje a zaměstná tolik ekonomů, manažerů a jiných úředníků. Většina absolventů se patrně stane klienty úřadů práce a rekvalifikačních kurzů. Nejsem si jistý, zda všechny ty školy disponují skutečně kvalifikovanými učiteli. Zastoupeny byly i významné technické univerzity – nelze jim upřít snahu, ale výsledek
asi bude stále neradostný.
 
Dovoluji si apelovat na čtenáře: Řekněte svým dětem a jejich kamarádům, že technika – a zejména ta automatizační – je úžasný obor, který jim zajistí dlouhodobé zaměstnání, profesní vyžití a snad i finanční ohodnocení. Dejte jim příležitost zažít opojný pocit z tvořivé práce a radosti z úspěchu. Nespoléhejte na pomoc ministerstev a úřadů. Nejlepší pomocí je svépomoc.
Ladislav Šmejkal