Aktuální vydání

celé číslo

11

2018

SPS IPC Drives 2018

Elektrické, hydraulické a pneumatické pohony

celé číslo

Teco v nové budově a s novým vybavením chystá novou centrální jednotku pro Foxtrot

Ve velmi dobrém rozmaru nás v lednu v Kolíně přivítali ředitel firmy Teco Jiří Kovářík a obchodní ředitel téže firmy Jaromír Klaban. K úsměvům měli nejeden důvod. Společnosti Teco se podařilo v krátké době vystavět na svém pozemku výrobně-administrativní budovu, přestěhovat se do ní z pronajatých prostor, zakoupit a instalovat nové výrobní zařízení a bez většího výpadku rozběhnout v tomto moderním prostředí výrobu. Firma zvyšuje prodej i obrat a přitom všem se vývojáři firmy pustili do vývoje nové generace centrální řídicí jednotky programovatelného automatu Tecomat Foxtrot.

 

Ještě loni do října jste pracovali v původních prostorách Tesly Kolín, ze které Teco vzniklo. Jaké kroky vedly od záměru až k dokončení nové budovy?

Kovářík:

V roce 2005 jsme od města zakoupili pozemek v průmyslové zóně Šťáralka na jihovýchodním okraji města pro stavbu vlastní provozovny a v roce 2015 konečně uzrálo rozhodnutí stavět. V témže roce vznikla studie na budovu s celkovou podlahovou plochou 1 950 m2 a v listopadu 2016 jsme získali stavební povolení. Ještě před Vánocemi jsme vypsali výběrové řízení na dodavatele stavby. Z osmi nabídek jsme v únoru 2017 vybrali zlínskou společnost Navláčil stavební firma.

 

V únoru 2017 jste měli vybranou stavební firmu, kdy byla stavba hotova?

Kovářík:

Dne 27. února 2017 jsme poklepali na základní kámen. Následovalo osm měsíců stavební činnosti a ruchu, v závěru až nebývale intenzivních. Stavba byla zkolaudována 16. listopadu 2017. Následovalo logisticky náročné stěhování, které se uskutečnilo ve třech vlnách do konce listopadu. V první vlně sklady, ve druhé výroba a administrativa a ve třetí vývojáři. Nestěhovali jsme žádný nábytek, jen židle. Veškerý nábytek je nový. Šli jsme do nového opravdu se vším všudy. Výroba i prodej se rozběhly ještě v listopadu. V prosinci jsme nainstalovali a zprovoznili nové technologie osazování, pájení a laserového potisku.

 

Tak to byl opravdu „kvapík“, jak jste stavbu financovali?

Kovářík:

Postavili jsme ji ze svých prostředků, stavba nebyla podpořena žádnou státní ani evropskou dotací.

 

Budova na první pohled zaujme logem vestavěným ve fasádě. Jak je rozvržena?

Klaban:

Ostré hrany loga ve fasádě nad hlavním vchodem se promítají do celého architektonického řešení stavby. Navazují horizontálně na čistou linii oken s žaluziemi po celém obvodu prvního patra, a protože je logo prosklené, prosvětluje celý centrální komunikační prostor propojující všechny čtyři provozní celky se schodištěm a výtahovou plošinou. Budova je plně bezbariérová. V přízemí napravo je výrobní provoz se sklady a nalevo školicí místnost pro 30 lidí a jídelna, je tu i oddělení prodeje a oddělení nákupu. V patře je administrativní část tj. vedení firmy, velká jednací místnost, účtárna, personální oddělení, oddělení IT. Nad výrobou v patře je celé oddělení vývoje.

Jak je budova vytápěna?

Kovářík:

Budova je vybavena podlahovým vytápěním a teplo dodávají tepelná čerpadla země–voda. Využívají celkem dvanáct vrtů o hloubce 125 metrů. Z nich se vede voda o teplotě přibližně 10 °C. Ta se tepelnými čerpadly ohřívá na teplotu 25 až 30 °C. Tepelná čerpadla pracují se dvěma zásobníky, jeden na topení podlahou, druhý na teplou užitkovou vodu.

 

Jak je vyřešeno větrání a klimatizace?

Kovářík:

Používáme aktivní systém větrání s rekuperací. Vydýchaný, v zimě ale teplý vzduch z místností je veden do centrální rekuperační jednotky, v níž se předehřívá nasávaný čerst­vý venkovní vzduch dříve, než je rozveden dovnitř zpět do místností.

Klimatizaci tu nemáme žádnou. Šetříme. Máme to spočítáno jinak. V letních měsících využíváme k ochlazení všech prostorů přímo chladnou vodu z vrtů, která se přivádí do chladicích stropů – trubek instalovaných ve stropních podhledech. Takto chlazené stropy jsou mnohem příjemnější pro udržení klimatu než takzvané fan-coily – ventilátorové konvektory, protože nezpůsobují proudění vzduchu. Fan-coily používáme pouze na několika místech ve výrobě, kde není stropní podhled.

Využíváním vody z vrtů k letnímu chlazení regenerujeme vrty pro další zimní období.

 

Budova je tedy řešena s ohledem na udržitelné životní prostředí.

Kovářík:

Ano, minimalizujeme spotřebu energií, které by bylo potřeba nakoupit „za plotem“. Kromě „čerstvé“ energie z vrtů tady pod námi zužitkujeme i veškeré odpadní teplo. Nejen teplo získané rekuperací, ale také teplo, které chlazením odebíráme z místnosti se servery a z výrobních technologií, např. ze zařízení pro pájení v parách.

Šetříme také pitnou vodu z vodovodu. Hospodaříme s dešťovou vodou ze střechy, kterou shromažďujeme v nádrži o objemu 100 m3 pod budovou. Využíváme ji pak ke splachování v toaletách a k zavlažování trávníků.

 

Jak jsou všechny systémy této inteligentní budovy řízeny?

Kovářík:

Celá budova je řízena naším vlastním řídicím systémem Foxtrot. Právě řízení domů a budov je jednou z hlavních oblastí jeho využití. Veškeré topné a chladicí okruhy včetně klimatizování serverovny, všechny světelné okruhy, venkovní brány, vchodové dveře, vzduchotechnická jednotka a rozvody vzduchu, každá zásuvka i žaluzie jsou ovládány systémem, lze je ovládat lokálně i na dálku.

 

Co vás vedlo k tomu, postavit tak úspornou administrativní a provozní budovu?

Kovářík:

Budovu jsme stavěli úspornou z vlastních ekonomických pohnutek, nikoliv propagačních důvodů. Ona ale zároveň vyšla tak, že velkým předváděcím energeticky efektivním objektem skutečně je. Je inteligentním nebo, chcete-li, smart domem, administrativně-výrobní budovou. Jsou zváni všichni, kdo chtějí vidět systémovou instalaci na bázi Foxtrotu v každodenní chodu. Rádi investorům a developerům řešení předvedeme, projektanty a programátory na nejmodernější technologie proškolíme.

 

Přestěhovali jste do nové stavby také veškeré výrobní zařízení z původní budovy?

Kovářík:

Přestěhovali jsme všechno potřebné, co bylo na úrovni doby, mimo nábytek a pracovní stoly ve výrobě. Ty jsme si udělali nové s elektrickým vybavením a odsáváním. V prosinci jsme zakoupili kompletní sadu nových technologií pro výrobu desek plošných spojů: osazovací automat, sítotisk na nanášení pájecí pasty, pájení v parách a Smart Flow – selektivní bodové pájení klasických součástek. Nové je i zařízení pro laserový popis plastových dílů všech výrobků.

Celkem jsme do nového výrobního vybavení investovali devět milionů korun. Přijali jsme nabídku Komerční banky a jejím prostřednictvím jsme získali evropskou dotaci, která pokryla 35 % této částky.

 

Proč jste se rozhodli investovat do vlastního osazovacího automatu?

Kovářík:

Do určité doby bylo ekonomicky výhodnější nakupovat osazování plošných spojů u externích dodavatelů než investovat do vlastního zařízení. To se v souvislosti s velkým nárůstem výrobních sérií programovatelných automatů typu Foxtrot změnilo. Má to mnohé výhody: můžeme pružněji reagovat na rychle se měnící požadavky zákazníků a také lépe organizovat výrobu.

 

Říkáte, že vám přibývá velkých sérií, do kterých oborů je dodáváte?

Kovářík:

Hlavně dodavatelům sériově vyráběných zařízení. Dříve jsme drtivou většinu programovatelných automatů dodávali do investičních akcí, do jednotlivých nově pořizovaných nebo modernizovaných linek, strojů a do budov podle individuálních projektů. Když přišla krize, první, co zákaznící škrtali, byly investiční záměry, a my jsme to pocítili velice tvrdě. Koncem roku 2007 se narodil Foxtrot – malý, výkonný, s nebývalými funkčními vlastnostmi, cenově dostupný. Díky němu jsme začali být schopni pronikat na trh s malými řídicími systémy, a hlavně jsme se uplatnili jako dodavatelé takzvaných OEM řešení. V jádru Foxtrot, ale s individualizovanými konfiguracemi vstupů/
/výstupů, stále využívá pro řízení například většina českých výrobců tepelných čerpadel. Patří mezi ně i výrobci rekuperačních ventilačních jednotek, výrobce kryosaun, výrobce bazénů. Novým zákazníkem je výrobce gastronomického vybavení, který Foxtrotem řídí celý proces vaření, pečení či smažení ve velkokapacitní multifunkční pánvi.

 

V kterých dalších oborech se uplatňují programovatelné automaty Teco?

Kovářík:

Těžko najdete oblast, kam bychom nedodávali nebo někdy něco nedodali: strojírenství, automobilový průmysl, doprava, chemie, petrochemie, energetika, telemetrie, potravinářství (masokombináty a podobně). A jak se začala stále častěji uplatňovat automatizace v budovách, kterým se začalo říkat inteligentní, otevřel se nám nový segment a v současnosti míří stále více našich řídicích systémů do rodinných domů, ale i velkých budov. Foxtroty začínají být svojí univerzalitou zajímavé i pro lokální energetiku těch domů, v nichž se začíná seriózně řešit využití energií z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu, jejich uchovávání, elektromobilita a návaznost na budoucí smart grid.

 

V roce 2007 jste přišli s Foxtrotem, který tak trochu předběhl dobu. Již tehdy kromě řídicích funkcí nabízel webové služby, měl ethernetový port a umožňoval propojení s IT. Na co se zaměřujete nyní?

Klaban:

Zvyšujeme výkon centrální jednotky. Zákazníci začali využívat webové rozhraní i způsobem, se kterým jsme původně nepočítali, a požadují více a více systémových zdrojů. Ne na řízení samotné, ale na vizualizaci, komfortní komunikaci s uživatelem, ukládají lokálně stále více dat, komunikují přes internet s několika servery a mobilními aplikacemi najednou, potřebují zabezpečené protokoly, odolnost proti útokům a jiné. Nový Foxtrot bude stoprocentně softwarově a komunikačně kompatibilní se současnou verzí.

 

Co bylo motivací k vývoji nové centrální řídicí jednotky pro Foxtrot?

Kovářík:

PLC již nejsou ta dřívější izolovaná zařízení, ale musí komunikovat s okolím – a to vyžaduje větší výkon.

Klaban:

Motivací našich inovací vždy byl a je přirozený vývoj na světovém trhu. Před jedenácti lety, kdy Foxtrot vznikl, byl uveden na trh teprve první iPhone. Přinesl nové technické možnosti, změnil svět spotřební elektroniky a styl života vůbec. Odstartoval vývoj rychlejších procesorů, větších pamětí, nových funkcí, nových protokolů. A více se dnes žádá také od PLC. Nyní jsou v chytrých telefonech i osmijádrové procesory. Podobný výkon a rychlá reakce se očekávají i od programovatelných automatů, které jsou na ně připojeny. Jeden ethernetový port na centrální jednotce, který byl před deseti lety pro řadu zákazníků zbytečným luxusem, dnes již nestačí. Náš nový systém bude mít dva ethernetové porty s pětkrát větším počtem trvale udržovaných spojení.

 

Jaké směry vývoje v oblasti řídicí techniky a IT jsou pro vaši práci nejvýznamnější?

Klaban:

V současnosti vidíme významné mixování klasického světa IT a světa řízení procesů, strojů nebo klasického MaR, tedy měření a regulace. Pod pláštíkem pojmu IoT – internet věcí – ale vidíme někdy až naivní představu, že stačí všechny senzory připojit napřímo do cloudu a tam se všechno už nějak spočítá a vyřeší nebo maximálně zobrazí na mobilním telefonu. O skutečném řízení nebo o fyzikální podstatě regulační smyčky „ajťáci“ často netuší nic. Při práci na řídicím systému Foxtrot sledujeme vývoj IT, doplňujeme do systému rozhraní a komunikační protokoly z tohoto světa. A naopak, v oboru IT zase nacházíme nové možnosti pro PLC a řízení procesů nebo strojů. Foxtrotem nativně připojeným do internetu chceme lidem od IT přiblížit podstatu řízení reálných soustav v reálném čase. Hledáme skutečné výhody spojení těchto dvou dosud oddělených světů. Zároveň se snažíme přiblížit tuto nejmodernější řídicí techniku i mladým lidem. Především těm nejmladším, kteří se už narodili se smartphonem v ruce. Jim je určen náš nový projekt, robot Foxee. Na řídicí části není nijak ošizen. V atraktivním kabátu robotické stavebnice se ukrývá plnohodnotný Foxtrot. Myslím ale, že tomuto tématu bychom mohli věnovat další schůzku.

 

Svět řídicí techniky a prostředí IT se ale liší rychlostí vývoje produktů a délkou jejich životního a inovačního cyklu ...

Klaban:

Ano, Foxtrot má dodnes stejný hardwarový základ a je stále upgradovaný a upgradovatelný, zatímco iPhone je dodáván již v desáté verzi a podpora či upgrade hardwaru toho prvního už nikoho nezajímá, protože to snad ani nejde. Foxtrot je přitom dnes kompatibilní s prohlížeči všech mobilních zařízení a platforem Smart TV. Jeho konstrukce a softwarové vybavení byly předvídavě navrženy tak, aby držely krok s mobilním světem ještě dlouho po svém uvedení. K Foxtrotu tak lze dnes připojit novinky, které se na trhu objevily daleko později, jako chytrý reproduktor s mikrofonem od Amazonu – Alexu nebo Google Home, které reagují na mluvenou řeč a dokážou povely převést na ovládání různých zařízení v domácnosti. Je to vhodné třeba pro seniory a handicapované.

 

Když jsme spolu naposledy hovořili v roce 2014, uváděli jste komunikační službu TecoRoute, která umožňuje trvalé a zabezpečené spojení Tecomatů pro dálkové ovládání, úpravu programu a servis. Jak se služba TecoRoute uplatnila v praxi?

Kovářík:

V současnosti máme na službě TecoRoute 8 000 registrovaných Foxtrotů a přibližně 5 500 z nich je trvale online. Třeba výrobci tepelných čerpadel mají díky TecoRoute přehled o všech svých instalovaných čerpadlech. Mohou nabídnout službu trvalého dozoru výrobce, vyhodnocovat své algoritmy za provozu v reálných podmínkách a optimalizovat je. Ušetří také významně na servisních výjezdech. Přes TecoRoute lze rovněž na dálku řízeně udržovat verze firmwaru v instalacích Foxtrotů kdekoliv na světě. Je to komunikační služba, která zvyšuje kybernetickou bezpečnost instalace. Eliminuje nutnost mít Foxtrot na veřejné IP adrese, a tak je pro útoky zvenku neviditelný.

 

Děkuji za rozhovor a přeji, aby vám nová budova dobře a dlouho sloužila. 

 

Rozhovor vedla Eva Vaculíková.

Obr. 1. Nová budova společnosti Teco zaujme logem vestavěným ve fasádě

Obr. 2. Ostrý tvar loga se promítá do celého architektonického návrh


Obr. 3. Jiří Kovářík ukazuje rozváděč s řídicími jednotkami pro celou budovu

Obr. 4. Osazovací automat ve výrobních prostorech nové budovy společnosti Teco