Aktuální vydání

celé číslo

07

2019

Řízení dopravy a budov

celé číslo

Připravuje vláda účinnou strategii rozvoje našeho státu?

Připravuje vláda účinnou strategii rozvoje našeho státu?

Miroslava Kopicová, ministryně školství v první vládě premiéra Mirka Topolánka, poskytla 5. ledna 2007 deníku Právo interview. V čele ministerstva školství působila čtyři měsíce a za svůj nejvýznamnější počin považuje posílení Rady vlády pro výzkum a vývoj tím, že v jejím čele stanul premiér.

To znamená, že premiér by měl vzhledem k situaci, která panuje v našem odborném školství, ve výzkumu a vývoji i v průmyslové výrobě, považovat funkci předsedy Rady vlády pro výzkum a vývoj za dominantní náplň své každodenní činnosti. Tak tomu je např. ve Finsku. Nepřipadá v úvahu, že by na tuto činnost delegoval některého ze svých náměstků. Takový odchod od odpovědnosti by nebyl dobrou vizitkou.

Ministryně Kopicová správně konstatovala, že přes záplavu různých strategií nemáme aktuální strategii pro růst konkurenceschopnosti naší země. Nemáme jasný plán stanovující cíle v tom, jakou zemí chceme být, na které obory vědy se chceme soustředit, jak těmto cílům přizpůsobíme vzdělávání, jaká role zůstane státu, jak budeme motivovat podniky a soukromý sektor k účasti na této strategii.

Není sporu o tom, že motorem ekonomiky a jejím konkurenčním triumfem jsou pracoviště s nejvyšší úrovní inovací a špičkovou vědou. Bude-li Rada vlády pro výzkum a vývoj správně řízena, nebude problém, aby se takovým excelentním pracovištím u nás dařilo. Už nyní zde existují, ovšem je jich podstatně méně než v technicky vyspělých státech Evropské unie.

Je však premiér Topolánek dostatečně erudovaný, aby dokázal změnit u nás po léta zavedený systém, ve kterém se obsazování funkcí až po ty nejvyšší neřídí úrovní konkrétních znalostí zaměstnanců?

Úroveň většiny státních zaměstnanců nestačí na efektivní řízení svěřeného oboru. Nedávný místopředseda vlády a předseda Rady vlády pro výzkum a vývoj jako vzdělaný historik nemohl tvůrčím způsobem zasahovat do řízení rozvoje takových oborů, jako jsou počítačová technika a informatika ve strojírenské produkci. Nemohl konkrétně ovlivňovat ekonomickou výkonnost technických vysokých škol.

Ví vláda, kde máme zdroje pro výzkum, vývoj a efektivní produkci?

Situace, která u nás panuje, nebere dostatečný ohled na skutečnosti rozhodující o technické, a v důsledku i životní úrovni v našem státě. Vše by bylo jiné, kdybychom byli státem v Africe. Žijeme však ve střední Evropě a vidíme okolo sebe, co je motorem pokroku v okolních státech. Je to nová soustavně inovovaná technika, která se prosazuje na světovém trhu.

I my máme předpoklady prosadit se na světovém trhu např. v leteckém průmyslu, který je v současné době jen minimálně podporován ze státních prostředků a sledován vládou, přestože zaujímáme druhé místo ve světové produkci malých letadel a tzv. ultralightů. Všechny předpoklady pro výrobu uvedených letadel má moravský podnik Evektor, spolupracující s Leteckým ústavem na VUT v Brně (obr. 1).

Obr. 1.

Obr. 1. Jednomotorové víceúčelové letadlo VUT100 Cobra, které vzniklo ve spolupráci společnosti Evektor z Kunovic a Leteckého ústavu VUT v Brně za podpory z grantu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, mělo v průběhu nynější certifikace vynikající ohlas na světových trzích (foto Jan Fridrich, ©Evektor)

Existují u nás některé další zajímavé obory, které pronikly do popředí zájmu v zahraničí. Jsou to počítačově řízené elektrohydraulické zkušební systémy firmy Inova z Prahy, které dříve v celosvětovém měřítku dodávaly německá firma Carl Schenck a americká firma MTS. Dnes má primát dodávek elektrohydraulických zkušebních strojů do Evropské unie právě Inova.

Jde o to, vytvořit strategicky řízený proces investic, který v rukou odborníků umožní výzkum, vývoj a produkci výrobků, jež se prosadí na světovém trhu. Základním problémem je vyhledat vhodné odborníky a podstatně zlepšit postavení technické inteligence v naší společnosti, a to i finančním ohodnocením.

Náprava by měla začínat v odborném školství

Odborné školství musí být v relaci s potřebami našeho průmyslu nejen svým rozsahem, ale i technickou úrovní. V tom máme vynikající šanci. Ministerstvo školství obhájilo dva obrovské fondy financované ze strukturálních fondů Evropské unie. Jde o částku 130 miliard korun na roky 2006 až 2013 navíc k současnému rozpočtu ministerstva školství, která by umožnila zdokonalit strukturu technického školství a vybavit ji vzdělanými profesory, kterých je v současné době nedostatek, a potřebnou technikou.

Vláda by měla tuto činnost ministerstva školství podpořit vhodnými zákony a uvést v život projekt, který povede ke zvýšení úrovně výuky všech odborných škol a bude vhodně charakterizován termínem „ekonomická výkonnost technických škol“. U škol produkujících přemíru absolventů s problematickým uplatněním na trhu nebudou akceptovány požadavky na jejich rozšiřování a školy, po jejichž absolventech roste poptávka, budou dále rozšiřovány. Tento záměr vyžaduje optimální propojení vědy a techniky s průmyslem.

Tradice a vážnost vysokých škol humanitního zaměření poněkud ustoupí naléhavým ekonomickým vlivům, které jsou provázeny rozvojem technického vysokého školství s rostoucími požadavky na rychlé zvládnutí nových poznatků, které vedou k ekonomickému i politickému posílení státu.

Technické vysoké školy a průmysl technicky vyspělých výrobků v mnoha rozvinutých státech spolupracují už delší dobu v oblasti aplikovaného i základního výzkumu, která je výhodná pro obě strany. Spolupráce rozšiřuje výzkumnou základnu podniků a přibližuje výuku na vysokých školách řešení aktuálních výzkumných problémů. V moderně řízených podnicích (až na výjimky) roste počet pracovníků s technickým vysokoškolským vzděláním.

Termín „ekonomická výkonnost technických vysokých škol“ by měl být poučný pro naši vládní elitu i její nejbližší okolí podílející se na moci. Kroky, které podnikla bývalá ministryně Kopicová, i její kritiku minulosti je třeba nejen přivítat, ale i účinně podporovat. Rychlý pokrok v aktuálních technických vědních oborech zahrnujících počítačovou, automatizační a informační techniku a nové konstrukční materiály spočívá především v rozsáhlé vědecké činnosti. Ve Spojených státech je větší poptávka po mladých inženýrech než u nás, přestože v období let 1995 až 2005 vzrostl počet našich vysokoškolských studentů o 70 %. Nedostatečně se však zvyšuje technická a vědecká úroveň jejich profesorů.

Ing. Jiří Černohorský, DrSc.