Aktuální vydání

celé číslo

06

2018

Systémy strojového vidění

Výrobní a montážní linky

celé číslo

Operátoři a operátory

Automa 5/2001

PhDr. Věra Vlková, CSc.

Operátoři a operátory

Až potud je všechno v pořádku – jak z hlediska jazykového, tak z hlediska významového. V češtině existuje velice rozsáhlý soubor pojmenování (termínů), která mohou sloužit k označení jak osoby, tak také prostředku, a to nejen pokud jde o rod mužský (srov. např. kalkulátor, regulátor, míchačka, rovnačka apod.). Avšak pouze v rámci gramatického rodu mužského se navíc ještě uplatňuje rozlišování životnosti a neživotnosti, které se realizuje odlišnostmi ve skloňování (srov. např. kohoutek – bez kohoutka – bez vodovodního kohoutku, kohoutci – kohoutky atd.). Současně s tím můžeme sledovat, že distinkce životnost a neživotnost je tu také příznakem rozdílů významových (srov. např. vodiče proudu – vodiči cyklistů, nosiče na kolech – nosiči zavazadel, jezdce v kartotéce – jezdci na koni, představitele typu vozidla – představitelé podniku apod.).

První úskalí pro uživatele jazyka spočívá v tom, že záměna životnosti nebyla v souvislosti s přenášením významu v češtině realizována s naprostou důsledností, že v některých případech přežívají u pojmenování prostředků vedle sebe jak původní tvary životné, tak i novější tvary neživotné. To se týká např. pojmenování čitatel, jmenovatel, násobitel, mocnitel, odmocnitel, činitel, součinitel, ukazatel (údaj o životnosti podstatných jmen, popř. i podobu prvního pádu čísla množného můžeme najít např. ve slovnících současné spisovné češtiny nebo ve školním vydání Pravidel českého pravopisu). Formální podoba sama o sobě tu tedy neposkytuje jednoznačnou informaci o aspektu významovém.

Z toho dále vyplývají problémy při užívání pojmenování tohoto typu v jazykovém projevu, a to jak na straně autorů těchto projevů, tak také na straně adresátů. Autoři bývají zaskočeni problémem, jak dané výrazy adekvátně zapojit do kontextu – to znamená jak je skloňovat a také jak u nich vyřešit problém gramatické shody. V publicistických i odborných projevech se pak setkáváme doslova se všemi myslitelnými variantami – srov. např.:

  • všichni představitelé výroby se změnili
  • všichni představitelé výroby se změnily
  • všechny představitele výroby se změnily
  • všechny představitele výroby se změnili
  • všichni představitele výroby se změnili …

A to zase zpětně přivádí do rozpaků adresáty jazykového projevu, protože ztrácejí jistotu, jak tyto výroky náležitě interpretovat.

Co k tomu říká lingvistika? Zejména v projevech odborných, pro které je prvořadý požadavek jasnosti, přesnosti a jednoznačnosti, je důležité, aby významové rozdíly byly signalizovány také formální podobou pojmenování. Proto je důsledné rozlišování životnosti a neživotnosti u podstatných jmen uvedeného typu zcela zásadní záležitostí a již poměrně dlouhou dobu je také doporučováno jako systémové řešení. Pro orientaci je tu rozhodující především tvar prvního pádu čísla množného, který se pro obě významové kategorie – osoby kontra prostředky – liší. Z toho vyplývá také další užití těchto podstatných jmen v textu: jejich skloňování buď podle vzorů životných na straně jedné, anebo podle vzorů neživotných na straně druhé. Protikladem životnosti a neživotnosti je dále ovlivňován také způsob řešení gramatické shody. Zatímco podoba mužského rodu životného (tj. pojmenování osob) vyžaduje v přísudku (v příčestí minulém i v příčestí trpném) v množném čísle měkké –i, podoba mužského rodu neživotného (tj. pojmenování prostředků) vyžaduje –y tvrdé. Stejný požadavek zachování adekvátní gramatické shody (tj. ve vztahu k významu) platí i pro řešení přívlastků. To znamená například takto:

  1. U pojmenování osob:
    • představitelé podniku se změnili,
    • někteří vodiči byli diskvalifikováni,
    • všichni operátoři byli připraveni,
    • někteří vedoucí činitelé byli spokojeni,
    • noví průvodci se věnovali turistům,
    • všichni nosiči zavazadel byli plně vytíženi,
    • naši noví klienti byli spokojeni.

  2. U pojmenování prostředků:
    • představitele sortimentu se změnily,
    • staré vodiče byly nahrazeny novými,
    • všechny operátory byly nahrazeny,
    • činitele jakosti byly projednány,
    • turistům byly poskytnuty nové průvodce,
    • všechny nosiče zavazadel byly přeplněny,
    • nové klienty byly zprovozněny.

Soubor pojmenování, který jsme zde pro ilustraci problému uvedli, není zdaleka vyčerpávající. Navíc nejde o soubor uzavřený a dá se odůvodněně předpokládat, že v souvislosti s potřebami významové diferenciace a specifikace – zejména ve stylu odborném – bude takovýchto pojmenování stále přibývat. Proto je namístě zaujímat k nim jednotný postoj a snažit se v souvislosti s nimi o systémové zacházení. Pokusili jsme se ukázat, že využití protikladu životnost – neživotnost (se všemi důsledky formálními) ve vazbě na významovou stránku pojmenování se přitom jeví velice užitečné. A ukazuje se, že jazyková praxe k němu sama také intuitivně směřuje. Takovéto řešení nejen přispívá k jasnosti, přesnosti a jednoznačnosti odborného vyjadřování a ke snadnější orientaci v textu, ale také nám pomáhá vyvarovat se zbytečných gramatických problémů a klopýtnutí, které mají zpětný vliv na významovou stránku sdělení.