Aktuální vydání

celé číslo

08

2018

MSV 2018 v Brně

celé číslo

Nová éra partnerství lidí a strojů

Podle prognózy výzkumné organizace The Institute for the Future (IFTF) nastává právě nyní nová éra v partnerství lidí a strojů. Do roku 2030 budou lidé pracovat ve stále užší souhře se stroji a to výrazně promění jejich životy. K tomu přispěje pokrok v oborech umělé inteligence, rozšířené reality a virtuální reality a také v internetu věcí (IoT) a cloud computingu. Prognóza IFIT, zveřejněná společností Dell Technologies, analyzuje jednotlivé směry vývoje a jejich dopad. 

Umělá inteligence

V příštích několika letech změní umělá inteligence nejen to, jak lidé své údaje koordinují, ale především jak budou na jejich základě jednat. Podniky umělou inteligenci „zapřáhnou“ do datově orientovaných inteligentních úloh a výrazně tak urychlí např. stanovení rozsahu projektů, plánování scénářů a testování každé inovace. Lidé se díky tomu budou rychleji rozhodovat a postupovat s vědomím, že dobré nápady v každodenním provozu nezapadnou. Podle některých teoretiků umělá inteligence nahradí určité pracovní pozice, zároveň ale mohou vznikat i nová pracovní místa a lidem se otevřou nové příležitosti. 

Integrace inteligentních zařízení

Užívání různých analytických funkcí a jejich integrace se okamžitě projeví v lepším fungování zařízení využívajících internet věcí ve městech, organizacích, domácnostech a vozidlech. I díky klesajícím nákladům na výpočetní výkon bude možné vzájemně propojit více zařízení (až miliardy). Propojení obrovského množství dat, nesmírně velké výpočetní výkony a nástroje umělé inteligence dodané strojům, to vše pomůže lépe sladit výkon fyzických prostředků i lidí. Člověk se stane „digitálním dirigentem“ inteligentních technických prostředků, které ho budou obklopovat. 

Rozšířená realita

Zanedlouho se začnou smazávat hranice mezi skutečnou a rozšířenou realitou. Již nyní je zjevná komerční využitelnost rozšířené reality. Týmy stavebních dělníků, architektů a inženýrů např. využívají náhlavní soupravy pro rozšířenou realitu k vizualizaci nových staveb, ke koordinaci prací na základě jednotného pohledu na provoz a jednotlivá zařízení; ty se rovněž používají k zaškolování pracovníků bez přítomnosti technika. I virtuální realita je velmi nadějná, ale spíše pro zábavu. 

Užší vztahy se zákazníky

Při konkurenčním boji a agresivním nástupu start-upů je nejdůležitější soustředit se v první řadě na zkušenosti zákazníků. V letošním roce budou společnosti využívat prediktivní analýzy, strojové učení a umělou inteligenci a díky tomu lépe porozumí potřebám zákazníků a budou schopni na ně reagovat v okamžiku, kdy vyvstanou, ne-li ještě dříve. Místo toho, aby firmy přenechávaly interakci se zákazníky chatovacím robotům první generace a přednastaveným zprávám, vsadí na týmovou spolupráci lidí a automatizovaných inteligentních virtuálních agentů. 

Kontrola předpojatosti stejně samozřejmá jako kontrola pravopisu

Prostředky virtuální reality nebo umělé inteligence pomohou v příštích deseti letech lidem vyhledávat informace a jednat na jejich základě, aniž by byli ovlivňováni emocemi nebo předsudky zvenčí, zároveň ale ponechají prostor lidskému úsudku tam, kde je to vhodné.

Zakrátko se umělá inteligence uplatní při náboru a povyšování zaměstnanců, přičemž bude možné kontrolovat, zda rozhodování neovlivňuje vědomá či nevědomá předpojatost neboli tzv. informační bias. Virtuální realita bude stále více využívána jako nástroj při pohovorech, kdy cílem bude dávat příležitost výhradně podle schopností. Proto bude např. identita potenciálního zaměstnance „maskována“ pomocí virtuální postavy, tzv. avatara. 

Média a zábava

V roce 2018 bude ještě větší počet hráčů před svými obrazovkami nebo s brýlemi virtuální reality svádět souboje ve vesmíru generovaném počítačem s obrazem s vysokým rozlišením. Přenosy si naladí stovky milionů hráčů a diváků a elektronické sporty se stanou zábavou pro široké vrstvy obyvatel.

S daty budou pracovat i tradiční sporty, jako je cyklistika. Lidé budou trávit čas v propojeném prostředí jak ve své profesi, tak ve volném čase. 

Megacloudy místo cloudů

Cloud jako nástroj informační techniky, ve kterém jsou integrovány nástroje pro ukládání a koordinaci dat a jejich automatickou analýzu, bude využíván v novém pojetí. Podniky budou stále častěji používat kombinaci různých typů cloudů, veřejných, privátních a hostovaných, i cloudové služby SaaS (Software as a Service). Do cloudů se bude přesouvat stále více dat a úloh, a proto bude růst kapacita cloudových úložišť. Komplikované propojení cloudů bude brzdit schopnost organizací naplno využívat funkce datových analýz a umělé inteligence. Může se také stát, že data skončí v nesprávném cloudu. Proto bude dalším krokem vznik „megacloudů“, v nichž se propojí několik privátních a veřejných cloudů a které se budou chovat jako koherentní, ucelené systémy. Megacloud poskytne přehled o celém prostředí IT. K tomu je však nutné vyvinout vícecloudové funkce pro síťové propojení, aby bylo možné přesouvat data mezi cloudy, i pro uspořádání úložišť, aby byla data umístěna do správného cloudu. Navíc bude nutné vyvinout vícecloudové výpočetní funkce umožňující vhodné zpracování a také koordinaci síťových, úložných a výpočetních funkcí napříč cloudy. Zákazníci rovněž budou muset začlenit do své infrastruktury umělou inteligenci a strojové učení, aby v tomto prostředí IT nové generace pomohli automatizaci a získávání informací dosáhnout nové úrovně. 

Zaměřit se na detaily

Ve stále propojenějším světě je třeba více než kdy dříve spoléhat na externí subjekty. Organizace nejsou jednoduché a izolované, naopak – tvoří velmi propojené systémy, které fungují jako součást ještě větších celků. Vzhledem k velmi propojeným vztahům mohou drobná selhání způsobit obrovské problémy. Společnosti se navíc budou potýkat s přívalem nových předpisů, jako je nařízení GDPR o ochraně osobních údajů. Ještě naléhavější bude nutnost zavádět nástroje kybernetické bezpečnosti, které účinně ochrání data a předejdou útokům.

[Tisková zpráva společnosti Dell Technologies.]

(ev)