Aktuální vydání

celé číslo

04

2019

Plnicí a balicí stroje, výrobní logistika a správa skladových zásob

Průmyslové počítače, PLC

celé číslo

Konec konvergence WirelessHART a ISA 100.11a

Dick Caro, předseda podvýboru ISA 100.12, jehož cílem byla konvergence standardů ISA 100.11a a WirelessHART pro bezdrátovou komunikaci na provozní úrovni řízení v průmyslové výrobě, oznámil, že tento podvýbor v prosinci 2012 ukončil svou činnost.

Bezdrátová komunikace na úrovni snímačů a akčních členů je v průmyslové praxi stále častější volbou, neboť odpadá nákladná instalace kabelů a nehrozí nebezpečí ztráty komunikace při poškození kabelu, zvláště u mobilních zařízení. Z historických důvodů existují dva nejvýznamnější standardy: ISA 100.11a (neboli ISA 100 Wireless) a WirelessHART. To se koncovým uživatelům příliš nelíbí a od samého počátku volají po tom, aby standard byl jen jeden – v podstatě nezáleží na tom, který, protože z hlediska uživatele jsou si velmi podobné (viz např. články ISA 100.11a zcela odstraňuje potřebu standardu WirelessHART, Automa z roku 2010, č. 7, nebo Standard WirelessHART z pohledu předních dodavatelů řídicí techniky v č. 10 téhož roku).

Cesta ke konvergenci obou standardů představovala odstranění pěti základních rozdílů:

  • WirelessHART používá pro časovou synchronizaci pevný časový slot 10 ms, ISA 100 Wireless protokol PTP (Precision Time Protocol) podle IEE 1588 (viz Synchronizace v distribuovaných řídicích systémech, Automa 2010, č. 2),
  • WirelessHART má pevnou délku slotu, ISA 100 Wireless má proměnnou délku slotu a nevyužívá ji pro časovou synchronizaci,
  • WirelessHART a ISA 100 Wireless využívají různé postupy řízení komunikace v síti mesh; v obou sítích jsou podporovány redundantní přenosy dat, ale u WirelessHART ne současně, v jednom časovém slotu,
  • WirelessHART využívá síťové adresy založené na unikátních sériových číslech přidělovaných sdružením HCF, zatímco ISA 100 Wireless používá sériová čísla přidělovaná úřadem IEEE Standard Registration Authority; ISA 100 Wireless na linkové vrstvě podporuje IPv6,
  • WirelessHART používá pro doručování zpráv vlastní transportní vrstvu, zatímco ISA 100 Wireless používá internetový standard UDP.

Od počátku bylo zřejmé, že tyto rozdíly nebude možné odstranit, ale že bude muset vzniknout nový, jednotný standard se zpětnou kompatibilitou k oběma předchozím standardům. To je technicky řešitelné, ale podle Dicka Cara v diskusích o novém standardu převládly marketingové argumenty a cesta ke kompromisu a konvergenci se po několikaletém úsilí uzavřela.

(Bk)