Aktuální vydání

celé číslo

12

2018

Automatizační technika v energetice a teplárenství

celé číslo

Když APS klepe na dveře: splnitelné a reálné termíny pro zákazníky

Ruku v ruce s růstem české ekonomiky nabírá na obrátkách i výrobní sektor. Toto odvětví výrazně posiluje, jeho sortiment roste. Obavy z možných ztrát tak logicky vystřídaly otázky, jak úspěšně přežít prudký růst a zároveň si zachovat spokojenost zákazníků.

 
V současném konkurenčním prostředí zákazníci více než kdy jindy očekávají stoprocentní plnění termínů a co nejkratší dodací lhůty. Z dlouholeté praxe vyplývá, že právě dodržení slíbeného termínu se často ukazuje jako nejkritičtější bod celého plánovacího procesu. Je to pochopitelné. V okamžiku, kdy dodavatel zákazníkovi potvrdí termín, který při dostupných zdrojích nelze kapacitně nebo materiálově zvládnout, si způsobuje výrazné komplikace hned na začátku celého procesu.
 
Ideální situace je plánovat a slibovat termíny „tak akorát“. Problémem je, že firmy nemají tímto směrem nastavené podpůrné nástroje ani procesy. Potom se může stát jediné: zákazníkům toho slíbí příliš, což se odrazí buď v pozdním termínu dodání, nebo v neefektivním navyšování zdrojů a zhoršení zákaznického servisu u stávajících objednávek. Proto je rozumnou volbou pokusit se optimalizovat plánování výroby softwarovým nástrojem APS
  • Advanced Planning and Scheduling. Nástroj APS je vhodný pro ty výrobní firmy,
  • které si nejsou jisté, jaký termín dodávky slíbit zákazníkovi v závislosti na garanci jeho splnění,
  • které nestíhají plnit zakázky ve slíbené lhůtě,
  • které mají problém s využíváním kapacit firmy.
 
V těchto případech je na místě tzv. redesign procesu plánování s využitím podpůrného nástroje APS. Ten zajistí prediktivní plánování výroby při využití dat z klientského systému ERP, detailní analýzy aktuálních front práce a vždy dostupné informace o nejlepší možné cestě k cíli, tedy ke spokojeným zákazníkům. A jak APS funguje v praxi?
 
Ideální situace nastává ve chvíli, kdy je APS plně integrován v systému ERP. Díky této provázanosti pak v systému existují informace předem připravené přímo pro APS, a odpadá tak nutnost sběru dalších dat nebo jejich složité úpravy. Ještě před přijetím poptávky od zákazníka může obchodník pohotově ověřit, na jak dlouho dopředu je kapacita omezená, nebo dokonce vyčerpaná a kdy bude pro diskutovanou poptávku dostatek materiálu. V závislosti na těchto informacích potom zakázku zařadí do systému a sdělí zákazníkovi přibližný termín, který pak zařadí do systému a zahájí simulaci. Obchodník z toho jasně vydedukuje, co může přislíbit, aniž by byly negativně ovlivněny dříve přijaté objednávky. Nejde o „kouskování“ zakázky do mezer původního plánu, ale o tvorbu zcela nového schématu.
 
Může se stát, že výsledek simulace není pro zákazníka vyhovující. Tehdy se lze vydat cestou navýšení zdrojů nebo přenesení zpoždění na jinou zakázku, která je méně kritická. Nejdůležitější je ale rozhodnout, zda je možné tato rizika akceptovat. I v tomto případě firmu systém APS podpoří. Optimalizačně simulační algoritmy automaticky spočítají nejlepší možný průběh výroby při přijetí zakázky nad rámec.
 
Při zavádění systému APS je třeba nachystat argumenty pro zaměstnance. Implementace těchto nástrojů je pracovníky občas mylně vnímána jako kontinuální dohled nad jejich prací, nebo dokonce zrušení jejich pozice. Ve skutečnosti je to ale právě naopak, systém APS je posila, která zaměstnance navede správným směrem. Jestliže obchodník zaregistruje termín zakázky určený systémem APS, má to pro něj i psychologický význam. Získává totiž jistotu, že za jeho rozhodnutím stojí také tvrdá data.
 
Martin Bubeníček,
DC Concept, a. s.
 

Obr. 1. APS získává data ze systémů řízení výroby