Aktuální vydání

celé číslo

12

2018

Automatizační technika v energetice a teplárenství

celé číslo

Jak správně používat automatizované systémy pro správu výrobních prostředků a řízení údržby?

Automatizované systémy pro správu prostředků označované zkratkami AMS a CMMS jsou logickým souputníkem automatizované výroby. Abychom mohli čtenářům přiblížit, jaké jsou přínosy těchto systémů a na jaká úskalí lze narazit při jejich používání, zeptali jsme se několika odborníků na jejich zkušenosti v tomto oboru.
 
Prostředky pro moderní údržbu jsou dodá­vány pod souhrnnými označeními Asset Ma­nagement System (AMS) anebo Computerized Maintenance Management System (CMMS). Co mají tyto dvě kategorie systémů společné a čím se navzájem liší?
Boris Soukeník (Synergit):
AMS je širší pojem než CMMS, ale tyto dva termíny jsou v praxi často zaměňovány, podobně, jako bývá účetní program označo­ván za ERP systém. AMS by měl umožňovat širší správu majetku včetně identifikačních systémů nebo propojení s majetkem v ERP apod. CMMS je většinou zúžen na údržbu výrobních zařízení, sledování jejich poruch a preventivní údržbu.
 
Petr Horák (Emerson Process Management):
Systémy pro správu výrobního zařízení, AMS, se typicky pořizují za účelem sledovat a shromažďovat informace o stavu kritických výrobních zařízení v závodě. Tyto informace jsou spolu s hodnotami technologických pro­měnných rozesílány on-line operátorům zaří­zení a pracovníkům údržby, kteří tak mohou být včas varováni v případě degradace někte­rého ze zařízení. Na základě těchto informací lze automaticky generovat výstražná hlášení a doporučit vhodný údržbářský zásah. Sada CMMS zaměřená na procesy údržby může obsahovat moduly pro řízení údržby, materi­álně-technické zásobování, nákup, personalis­tiku a finanční hospodaření. Jde o transakční systém, který uspořádává, vystavuje a sleduje příkazy k práci na zařízení, rozvrhuje údrž­bářské práce a sleduje stav zásob náhradních dílů. Systém typu AMS je oproti tomu zalo­žen na událostech a jeho úkolem je systema­ticky hledat v zařízení varovné změny.
 
Co je podle vašeho názoru příčinou toho, že se v současnosti automatizované systé­my pro správu prostředků uplatňují ve vý­robních provozech stále častěji?
Reinhard Mayr (Copa-Data):
Výrobní provozy 21. století jsou oblastí s nejintenzivnějším využitím dat. Stále více dat je třeba k tomu, aby bylo možné splnit současné požadavky na lepší spolehlivost a výkonnost provozů. Ideální výrobní pro­středí by mělo být dostupné 24 hodin denně a sedm dní v týdnu. K dosažení tohoto cíle jsou systémy AMS a CMMS klíčové.
 
Mohou být systémy AMS a CMMS využí­vány ve vzájemné součinnosti? Sdílejí in­formace?
Petr Horák (Emerson Process Management):
Systémy AMS a CMMS jsou v závodě vzájemně komplementární. Při automatickém sdílení informací mezi AMS jako systémem reálného času a transakčním CMMS lze spo­jit jednotlivé ostrůvky informací o provozním zařízení a dosáhnout celostního pohledu na provozní zařízení v závodě. Obsluha závodu pak může přijímat kvalifikovaná rozhodnutí. Při propojení aktuální informace o provozním zařízení on-line s CMMS může uživatel s vý­hodou těžit ze specifických vlastností obou sfér, tj. řízené událostmi i transakční. V kom­plementárním uspořádání funguje AMS jako událostmi řízená „spoušť“ transakcí probíha­jících v CMMS. Systém AMS detekuje v za­řízení v reálném čase varovné příznaky, kte­ré mohou automaticky v CMMS vygenerovat pracovní příkaz. Takto lze automatizovat pro­ces údržby jako celek, od okamžiku detekce problému až po provedení a ukončení údrž­bářského zásahu.
 
Reinhard Mayr (Copa-Data):
Integrované systémy podporují rozhodo­vání v reálném čase a jsou také schopny do­dávat data z různých zdrojů, které jsou pro údržbu důležité. Tedy nejen data v reálném čase z provozu, ale také informace o dostup­nosti náhradních dílů, dokumentace a poky­ny k práci na aktuálním úkolu. Například sys­tém plánování úkolů pro údržbu založený na čítači aktuálních hodin v provozu napomůže tomu, aby bylo možné předvídat nadcháze­jící úlohy údržby, plánovat její zásahy a provádět je tehdy, když je to vhodné vzhledem k plánované výrobě.
 
Argumentace propagátorů techniky AMS či CMMS je celkem přímočará: ne­malé vynaložené prostředky se uživateli v dlouhodobějším výhledu několikanásob­ně vrátí. Co zejména je při úvahách o auto­matizaci údržby třeba započítat na stranu výdajů a co na stranu výnosů?
Boris Soukeník (Synergit):
Přísliby rychlé návratnosti jsou většinou založeny na odhadu snížení nákladů například o 3 až 5 %, což každý zákazník bez problému odsouhlasí. Následný propočet zohledňující úspory nákladů na výměnu náhradních dílů, omezení prostojů a efektivnější práci údrž­by ukáže často návratnost nákladů na sys­tém v rozmezí šesti až dvanácti měsíců. Sa­mozřejmě v tom většinou nejsou započítány vlastní náklady zákazníka, jehož úsilí je pro úspěch těchto projektů rozhodující. Zákazník často není schopen za tuto dobu systém zavést v potřebném detailu. Podle našich zkušenos­tí je lepší systém připravit a spustit v plném rozsahu (na veškerý spravovaný majetek), ale v hrubém detailu sledování tak, aby byla údržba sledována na 100 %. Teprve postup­ně je možné zaměřovat sledování na vhod­né detaily a tomu přizpůsobovat rozsah po­třebných informací. Tento proces je dlouho­dobý; může trvat dva až tři roky, než systém pokryje potřeby řízení údržby. Je třeba říci, že se nikdy nepodaří zcela správně specifi­kovat předmět údržby napoprvé a systém by měl umožnit snadné změny se zachováním historických dat.
 
O zavedení AMS či CMMS je vedením podniku rozhodnuto. Metody, jak efektiv­ně zavést změnu pracovních postupů v organizaci, jsou obecně známé. Jaké zvlášt­nosti je třeba brát v úvahu při zavádění AMS či CMMS?
Boris Soukeník (Synergit):
Systémy řízení údržby musí zavádět pra­covník s velmi dobrou znalostí předmětu i organizace údržby. Ale to bývá často ten, kdo nemá dostatečnou pracovní kapacitu navíc, která je při zavádění těchto systémů nutná. Dále oproti systémům ERP, které jsou jasně limitovány termínem potřebných výka­zů v účetnictví, zavedení těchto systému není limitováno žádnou takovou povinností. Vý­jimkou mohou být požadavky auditů nebo managementu společnosti.
 
Petr Horák (Emerson Process Management):
Pro úspěšné zavedení jakéhokoliv systé­mu je podle našich zkušeností důležité zajis­tit, aby na něm byli angažováni a podrobně o důvodech změny informováni všichni, jichž se dotkne, a aby byly vzaty v potaz očekává­ní a možný přínos každého jednotlivého pra­covníka. Pracovníci na všech úrovních říze­ní v závodě si musí uvědomit, že k dosaže­ní úspěchu je nutná změna, a ta může přinést problémy. Užitečné z tohoto pohledu mohou být malé týmy pověřené naplánováním implementace změny v okruhu své působnosti. Ve vlastním rozvrhu činností při zavádění změ­ny musí být pamatováno na pravidelnou ko­munikaci se všemi zúčastněnými, přičemž je nutné pečlivé vzájemné naslouchání. Je také vhodné spojit se se silným partnerem s dů­kladnými zkušenostmi se zaváděním daného systému a s prokazatelnými výsledky.
 
Moderní měřicí a řídicí technika doká­že obsluhu zařízení zaplavit údaji, mezi nimiž ty podstatné mohou snadno zůstat nepovšimnuty. Současně „vzdaluje“ ob­sluhu od fyziky řízeného zařízení či pro­cesu. Jak tomu čelit v případě pracovní­ků údržby opírajících se o nástroje typu AMS či CMMS?
Reinhard Mayr (Copa-Data):
Klíčem je vhodné znázornění dat, tedy převod dat do použitelné informace. Pracov­níci údržby, jejich vedoucí nebo operátoři mají zcela rozdílné požadavky na stejný typ dat. Zatímco personál prostě potřebuje lokali­zovat požadovaná zařízení a jejich části a se­známit s tím, jak provést daný úkol, jejich šéf se patrně zajímá o to, jaký čas a jaké náklady jsou třeba na údržbu specifického pracoviště nebo výrobní jednotky. Klíčovým úkolem je tedy přinést správnou informaci konkrétnímu účastníkovi v reálném čase.
 
Boris Soukeník (Synergit):
Údržbáři ani management údržby větši­nu své pracovní doby nesedí u počítače, jako nutný doplněk systémů řízení údržby jsou tedy výstražné a monitorovací systémy. Po­kud možno by měly být napojeny přímo na výrobní systémy a umožnit zapsat událost do systému a zároveň informovat kompetentní pracovníky zasláním SMS, e-mailu na pře­nosné mobilní přístroje.
 
Petr Horák (Emerson Process Management):
Má-li se zabránit zahlcení obsluhy a pře­hlédnutí důležitých hodnot, je nutné používat řídicí panely, na nichž má každý uživatel jen ty údaje, které potřebuje sledovat. Zároveň by měl mít možnost rychle vyvolat podrobné zobrazení problémové části zařízení; zobraze­ní potřebných údajů a výstražných hlášení je třeba doladit podle potřeb jednotlivých uži­vatelů. Důležitý je také výcvik uživatelů a ne­ustálé obnovování jejich znalostí. Osvědčují se také pravidelné schůzky pro sdílení tipů, fint a osvědčených postupů. Protože systém pro správu provozních zařízení zpracovává provozní údaje v reálném čase, je nebezpečí odtržení obsluhy od reálného dění v závodě v podstatě hypotetické.
 
Jak se v oblasti údržby v průmyslu mění metody, kterými obslužný personál jednak získává informace o stavu technologické­ho zařízení či procesu a jednak odstraňuje případné zjištěné nedostatky? Jak se v dů­sledku měnících se metod mění pracovní náplň pracovníků údržby a požadavky na jejich kvalifikaci?
Petr Horák (Emerson Process Manage­ment):
Při kvalitní spolupráci systémů AMS a CMMS se pracovníci údržby rozhodují na základě úplnějších a kvalitnějších úda­jů. Jedním z dílčích přínosů zde je, že zá­znamy o konfiguracích a kalibracích potřeb­né k průkazu shody s předpisy jsou kdyko­liv pohotově k dispozici, a tudíž významně klesá podíl manuálně vedené papírové do­kumentace s její velkou pracností a možnos­tí vzniku chyb.
 
Boris Soukeník (Synergit):
Požadavky na rozsáhlé funkce softwaru jsou však často v příkrém rozporu se schop­ností běžných údržbářů s tímto systémem pracovat. V útvarech údržby je mnoho zku­šených údržbářů bez zkušenosti práce s po­čítačem. Strach, že to údržbáři nezvládnou, často vede k situaci, že vstupy i výstupy sys­témů zajišťuje management údržby. Tím se však systém dostává do slepé uličky, protože to není možné zvládnout. Rovněž je snahou dodavatelů systémů řízení údržby nabídnout „zjednodušené uživatelské rozhraní“, vyka­zování údržby formou kiosků, dotykových terminálů, PDA apod. Ovládání systému pro údržbáře se zjednodušuje až na formu po­dobnou výběru hotovosti z bankomatu, kte­rou zvládá většina lidí.
 
Reinhard Mayr (Copa-Data):
Pro obslužný personál je důležitá možnost přizpůsobení souboru funkcí jejich potřebám. Rozsáhlé funkce moderních systémů údržby lze ovládat tím nejjednodušším možným způ­sobem. Uživatelům stačí znalost standardních nástrojů, jako jsou Microsoft Office, poštovní server nebo webové aplikace. U dobrého sys­tému pro řízení údržby nejsou zapotřebí žád­ná speciální školení nebo dovednosti. Grafic­ké uživatelské rozhraní soudobých systémů je jednoduché a nabízí interaktivní možnosti, jak jsou známy z tzv. chytrých telefonů nebo jiných tlačítkových zařízení.
Anketu vedli Karel Suchý a Eva Vaculíková

Petr Horák, Emerson Process Management, s. r. o. (prezentující sta­noviska a zkušenosti kolektivu specialistů firmy Emerson Process Managment):
Při automatickém sdí­lení informací mezi AMS jako systémem re­álného času a transakčním CMMS lze spojit jednotlivé ostrůvky informací o provozním zařízení a dosáhnout celostního pohledu na provozní zařízení v závodě.
 
Boris Soukeník, Synergit, s. r. o.
Propočet zohledňující úspory nákladů na vý­měnu náhradních dílů, snížení prostojů a efek­tivnější práci údržby často ukáže návratnost ná­kladů na systém pro řízení údržby v rozme­zí šesti až dvanácti měsíců.
 
Reinhard Mayr, produktový manažer, COPA-DATA GmbH

Rozsáhlé funkce mo­derních systémů údržby lze ovládat tím nejjed­nodušším možným způ­sobem. Uživatelům sta­čí znalost standardních nástrojů, jako jsou Microsoft Office, poštovní server nebo we­bové aplikace.“