Aktuální vydání

celé číslo

04

2019

Plnicí a balicí stroje, výrobní logistika a správa skladových zásob

Průmyslové počítače, PLC

celé číslo

Hlavní téma generálního shromáždění NAMUR 2010: funkční bezpečnost

Generální shromáždění německého sdružení výrobců, dodavatelů a uživatelů automatizační techniky v procesním průmyslu NAMUR (www.namur.de) je pro odborníky v oboru automatizace vždy mimořádně významnou událostí. Letos se konalo ve dnech 11. a 12. listopadu 2010, podruhé v hotelu Dorint v lázeňském městečku Bad Neuenahr nedaleko Bonnu (SRN). Důvodem pro přestěhování akce před dvěma lety byla omezená kapacita hotelu, kde se shromáždění konala dříve. Letos to ovšem vypadalo, že NAMUR bude muset opět hledat nové místo, kde bude svá generální shromáždění pořádat. 550 účastníků bylo na samé hranici možností hotelu z hlediska kapacity sálu i výdeje občerstvení. Ovšem je nutné poznamenat, že sdružení NAMUR si za to může samo: akce je pro pozvané účastníky z řad členských firem, z akademické obce a z nejvýznamnějších německých a evropských odborných časopisů, které se věnují automatizační technice. Záleží tedy jen na pořadatelích, kolik účastníků pozvou. V minulých, krizových letech však mnozí z pozvaných, jimž v rozpočtu nezbyly peníze na cestovní výlohy, na akci nedorazili; letos však byl zájem mimořádný.
 

Vývoj koncepcí funkční bezpečnosti

 
Hlavní pozornost byla letos věnována funkční bezpečnosti. V únorovém čísle časopisu Automa, jež bude mít funkční bezpečnost jako jedno ze zdůrazněných témat, přineseme výtah z úvodní přednášky Stefena Philippa a Thomase Hinzmanna z firmy HIMA (HIMA byla letos sponzorem shromáždění). Ve své přednášce pánové připomněli historii koncepce funkční bezpečnosti a její vývoj od prostého zajištění bezpečnosti výroby a výrobních zařízení, přes koncepci, která již bere v úvahu i zajištění bezpečnosti osob ve výrobním procesu i v jeho okolí, až po současnou koncepci, která navíc zohledňuje i bezpečnost životního prostředí. V druhé linii sledovala přednáška vývoj od zajištění bezpečnosti jednotlivými bezpečnostními prvky, přes provázané bezpečnostní systémy až po moderní komplexní systémy managementu funkční bezpečnosti, které kladou důraz na bezpečnost výrobních zařízení v průběhu celého jejich výrobního cyklu, a to nejen z technického hlediska, ale i z hlediska organizačních a personálních opatření.
 
Z pohledu zajištění funkční bezpečnosti je důležitou otázkou posouzení kvality a spolehlivosti bezpečnostních komponent a statistické sledování nejčastějších chyb a selhání bezpečnostní techniky. To nelze realizovat jinak než sběrem údajů z praxe. NAMUR provádí na podkladě svého doporučení NE 93 rozsáhlou studii, při níž sbírá data o chybách a selháních vybraných zařízení v šestnácti závodech po celém světě a vyhodnocuje základní příčiny chyb a jejich nebezpečnost. Na shromáždění v další z plenárních přednášek studii představil Dirk Hablawetz z firmy BASF. Výsledky studie poslouží uživatelům jako vodítko při návrhu systémů zajišťujících funkční bezpečnost. Vzhledem k tomu, že informace jsou zjišťovány průkazným způsobem po dostečně dlouhou dobu z několika nezávislých zdrojů (tj. míst užití), lze výsledky pokládat za hodnověrný podklad pro výpočet úrovně bezpečnosti celého zařízení.
 

Bezdrátová komunikace a jednotné rozhraní FDI

 
Generální shromáždění se ovšem věnovalo i jiným otázkám než jen funkční bezpečnosti. Jako vždy zde své výsledky prezentovaly jednotlivé pracovní skupiny, nebo alespoň ty nejaktivnější z nich. Pokračuje snaha o sjednocení standardů pro bezdrátové přenosy dat v automatizaci. Hovořilo se o tématu jednotného rozhraní provozních přístrojů FDI (Field Device Interface). Na něm v současné době společně pracují NAMUR a nizozemské sdružení WIB: sbírají informace a názory na úlohu a funkci FDI od různých výrobců přístrojů a řídicích systémů a podle nich se budou snažit stanovit další směry vývoje.
 

Vzdělání v oboru automatizace

 
Z mnoha workshopů, které se konaly ve čtvrtek odpoledne v několika paralelních sekcích, jsem mimo jiné navštívil dva, které se věnovaly vzdělávání v oboru automatizační techniky. V prvním z nich hovořili Maria Rickenová z TU v Mnichově a Nicolas Teska z firmy Evonik Röhm o tom, že vzdělání v oboru automatizační techniky zaspalo dobu a nepřipravuje automatizační inženýry na novou úlohu stát na pomezí – a to na často velmi horkém pomezí – mezi systémy automatického řízení výroby a informačními systémy podniku. Automatizační inženýr musí kromě klasických provozních disciplín měření a regulace důkladně znát také problematiku technické informatiky a operativního řízení výroby. Jako příklad byly uvedeny systémy MES: ačkoliv v moderní automatizaci hrají nezastupitelnou úlohu, studenti jsou s nimi seznamováni jen velmi okrajově, pokud vůbec. K tématu se rozvířila bohatá diskuse. Navazující workshop se věnoval tzv. kooperačnímu vzdělávání v oboru automatizace. Představil jej Stephan Busbach z firmy Currenta. V našem pojetí jde v podstatě o obdobu tzv. podnikových stipendií. V Německu se chtějí firmy, které pociťují silný nedostatek technické inteligence, na jejím vzdělávání velmi aktivně podílet, a to včetně vlivu na obsah studia. Mají totiž pocit, že studenti se učí mnoho věcí zbytečně a jejich výuka je naprosto nesoustavná: většinu roku se studiu věnují jen okrajově a potom se vše snaží dohnat těsně před zkouškami. Přizpůsobení plánu výuky potřebám firmy, s níž student podepíše smlouvu, a zlepšení efektivity studia mají vést ke zkrácení doby studia a současně ke zkvalitnění přípravy studentů. Součástí výuky má být praxe v podniku, kam student po absolvování školy nastoupí, a u některých firem i povinná praxe v zahraničí. Podotýkám, že se to týká odborného středního a bakalářského studia, nikoliv inženýrského, nebo dokonce doktorandského. Předpokládá se, že absolventi tohoto typu studia ve většině případů nastoupí do praxe jako bakaláři a jen někteří z nich budou chtít pokračovat v inženýrském studiu nebo vědecké práci.
 

Technická diagnostika a systémy PAM

 
Páteční plenární přednášky byly z velké části věnovány technické diagnostice a systémům PAM (Plant Asset Management). Také zde je NAMUR velmi aktivní, zejména v otázkách standardizace diagnostických informací a hlášení. Podrobná diagnostika stavu výrobních zařízení a průběhu výrobních procesů je cenným zdrojem, který je možné využít ke zvyšování efektivity, kvality, spolehlivosti a bezpečnosti výroby. Je ovšem třeba mít vhodné nástroje pro sběr diagnostických dat, jejich přenos a zpracování v procesním řídicím systému, resp. jeho části věnované diagnostice a správě výrobních zařízení. Efektivní diagnostika činnosti zařízení je nemyslitelná bez použití vhodných sběrnic, včetně bezdrátových.
 
Uplatnění diagnostiky a správy výrobních zařízení je jedním z významných trendů moderních procesních řídicích systémů, a proto se tomuto tématu bude věnovat také generální zasedání v příštím roce. Motto bude „procesní řídicí systémy – cesta do budoucnosti“ a sponzorem shromáždění bude firma ABB.

(Petr Bartošík)