Aktuální vydání

celé číslo

10

2017

Systémy pro řízení výroby, PLM, SCADA

celé číslo

Evropská strategie oběhového hospodářství: konec skládkování, odpad se musí přeměnit na zdroj

Rok 2017 může být rokem, který určí, jak bude Evropa dále nakládat s odpady. Evropský parlament totiž v březnu schválil pozici k legislativním návrhům, které mají členské státy posunout k tzv. oběhovému hospodářství. O tom, jaké změny nová legislativa Česku přinese, na Dnech teplárenství a energetiky, které se uskutečnily 25. až 26. dubna 2017 v Hradci Králové, hovořil Jan Maršák z odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí.  

Legislativní návrhy, které jsou součástí balíčku, mění šest různých směrnic z oblasti odpadů, obalů a výrobků s ukončenou životností. Evropská komise chce ovšem v novém balíčku vymezit i širší kontext oběhového hospodářství – v doprovodném sdělení se proto zaměřila na výrobní fázi, design výrobků, opravitelnost výrobků, spotřební fázi, zelené veřejné zakázky, odpadové hospodářství, trh s druhotnými surovinami, prioritní oblasti (plasty, potravinový odpad, stavební a demoliční odpad, kritické suroviny, biomasa a bioprodukty), inovace a investice, monitoring oběhového hospodářství a indikátory.

Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) oběhové hospodářství jednoznačně podporuje. Podle odhadů může posilování oběhového hospodářství vést v České republice ke vzniku více než 40 000 nových pracovních míst. Jde o to, nasměrovat odpadové hospodářství od prostého skládkování k přeměně odpadů na zdroje, předcházet vzniku odpadů a začít odpady více materiálově a energeticky využívat.

Ministerstvo životního prostředí ČR vidí potenciál rozvoje v oblasti energetického využití komunálních odpadů. Podle prognózy nakládání s komunálními odpady do roku 2024 se předpokládá nárůst energetického využití komunálních odpadů na úroveň odpovídající přibližně průměru EU. Poměr způsobů nakládání s komunálními odpady by v roce 2024 měl v ČR vypadat přibližně takto: 60 % recyklace: 28 % energetické vy­užití: 12 % skládkování.

Rovněž předpokládané schválení evropského závazného cíle pro omezení skládkování komunálních odpadů ve směrnici o skládkování odpadů může být dalším podnětem pro rozvoj energetického využití odpadů, neboť lze předpokládat, že ne všechen odpad, který nebude možné skládkovat, se přesune do recyklace. Důležité je rovněž uvést, že ani podle Evropské komise není v EU nadbytek kapacit pro energetické využití komunálních odpadů a Evropská komise (EK) ve svém posledním sdělení k energetickému využití odpadů uvádí, že nedostatek kapacit energetického využití odpadů znamená závislost zemí na skládkování. Nicméně je nutné uvést, že EK nemá rozvoj energetického využití odpadů jako prioritu, což se promítá do ochoty financovat projekty v této oblasti.

Je předpoklad, že směrnice o odpadech a směrnice o skládkách odpadů budou obsahovat možnost prodloužit lhůtu pro dosažení stanovených cílů pro některé státy. O nastavení výjimek se vedou diskuse mezi členskými zeměmi a bude to jedna z rozhodujících otázek pro posun celého balíčku.

V ČR je situace taková, že nebudou-li rea­lizovány kroky, které navrhuje ministerstvo životního prostředí v novém zákoně o odpadech a v novém Plánu odpadového hospodářství, může být ohroženo plnění nových recyklačních cílů pro komunální odpad a rovněž i plnění nového cíle pro redukci skládkování komunálního odpadu. V České republice je míra recyklace komunálních odpadů na úrovni 36 %, což je pod průměrem EU. Vzhledem k návrhu na zvyšování cílů recyklace komunálních odpadů v budoucích letech (2025, 2030) bude nutné recyklaci zlepšit, a to zejména přesunutím recyklovatelných odpadů ze skládek.

Jedním z požadavků, které vzešly z loňských Dnů teplárenství a energetiky, je právě nutnost zákona o odpadech, který by měl nastavit základní legislativní podmínky pro postupné omezování skládkování a růst využívání odpadu včetně energetického využití při respektování hierarchie nakládání s odpadem a nastavení efektivní výše poplatků za směsný komunální odpad. Pro MŽP je omezení skládkování komunálních odpadů a snížení množství směsného komunálního odpadu prioritní. Při naplňování těchto priorit se podařilo upravit legislativu odpadového hospodářství již v roce 2014. V novele zákona o odpadech z tohoto roku bylo stanoveno, že od roku 2024 bude v ČR zakázáno skládkovat využitelné, recyklovatelné a směsné komunální odpady. Je to průlomová změna, která dává jasný výhled pro omezování skládkování v České republice. Na to navázala novela zákona z roku 2015, která stanovila povinnost třídit rovněž bioodpady a kovy. Oblast bioodpadů je nutné do budoucna dále intenzivně řešit. V roce 2014 se MŽP podařilo přijmout nový Plán odpadového hospodářství 2015 až 2024, který rovněž stanovuje jako strategický cíl omezení skládkování odpadů, jež MŽP vnímá jako plýtvání surovinami a nejméně vhodný způsob nakládání s odpady.

Na uvedené kroky má navázat zcela nový zákon o odpadech, který bude mj. obsahovat i progresivní růst poplatků za skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů. Toto České republice opakovaně doporučuje rovněž Evropská komise. V posledních zprávách pro Českou republiku EK uvádí, že nízký poplatek za skládkování nepodporuje hierarchii nakládání s odpady a umožňuje vysokou míru skládkování komunálních odpadů.

Nový zákon o odpadech prošel v roce 2016 velmi rozsáhlým připomínkovým řízením a byl předložen do Legislativní rady vlády, kde byl opakovaně projednáván. Vzhledem k času, který v současnosti schází do voleb do Poslanecké sněmovny, bylo rozhodnuto ho dále neposunout v legislativním procesu, ale dopracovat ho a připravit pro novou vládu.

Hana Nečasová