Aktuální vydání

celé číslo

08

2018

MSV 2018 v Brně

celé číslo

Dálková správa a servis zařízení

číslo 8/2006

Dálková správa a servis zařízení

Vztah dodavatele a zákazníka prodělal v několika posledních desetiletích výraznou proměnu. Stroje a zařízení jsou stále výkonnější a v důsledku toho také nákladnější. Provozní vytížení strojů roste a úměrně tomu rostou i požadavky na spolehlivý provoz bez výpadků. Naopak snaha o úspory vede zákazníky k omezování počtu vlastních servisních a odborných pracovníků schopných o zařízení průběžně pečovat. Zákazník proto očekává nejen dodávku zařízení, ale také výraznou součinnost dodavatele při jejich udržování v provozu. Dodavatel často přebírá odpovědnost za spolehlivý provoz nejen v době záruky, ale i po celou dobu provozní životnosti. Spolehlivost a nabídka služeb při zajištění bezporuchového provozu se stávají důležitým parametrem v konkurenčním boji.

Prostředky pro zajištění trvalého dohledu nad dodaným zařízením vyžadují nejen přizpůsobení z pohledu potřeby zákazníků a rychlé odezvy při řešení problémů, ale také posouzení z hlediska efektivity a nákladů na straně dodavatele. Řešení problémů často vyžaduje aktivní účast odborného pracovníka dodavatele. Vysoce kvalifikovaných pracovníků není nikdy dost a jejich vysílání k zákazníkovi – v globálním světě často na nemalé vzdálenosti – může být nebezpečným přepychem. Řešení problémů po telefonu je jistě vhodným prostředkem pro běžný servis domácí techniky, ale pokusy o aplikaci takového přístupu v průmyslu nedávají příliš uspokojivé výsledky. Komunikace s nepříliš kvalifikovanou obsluhou, odehrávající se navíc v podmínkách časového a pracovního stresu, je obvykle již po prvním pokusu dostatečně poučnou zkušeností.

Vhodným prostředkem pro takovou službu je dálkové propojení řídicího systému umožňující přenášet potřebné údaje na pracoviště dodavatele nebo servisní organizace. Pro oblast výměny dat mezi systémy a lidmi se objevuje označení M2M, názorně vystihující všechny způsoby komunikace (machine-to-machine, man-to-machine, mobile-to-machine). Rozhodující vlastností systému je skutečnost, že odborní pracovníci dodavatele nebo smluvní servisní organizace mohou na dálku sledovat aktuální provozní stavy zařízení, provádět rozbor poruch a mimořádných stavů, na základě analýz doporučit obsluze provozovatele potřebné postupy a opravy anebo přímo měnit parametry programů pro lepší funkci celého zařízení. Výrazně se tím šetří doba nutná pro reakci na provozní problémy a zároveň se spoří náklady na prováděnou pomoc.

Jedním z důležitých prvků systému předávání údajů z řídicího nebo diagnostického systému stroje, popř. celého provozu, je způsob přenosu dat.

Nejstarší variantou je propojení využívající modem a běžnou analogovou telefonní linku. Zejména před rozšířením sítě Internet bylo takové propojení často jedinou realizovatelnou variantou. Malá rychlost na analogové straně přenosu s odpovídajícím připojením kanálem RS-232 k řídicímu systému umožňovaly omezený přenos obvykle jen základních provozních parametrů. V současné době je možné dosáhnout větší rychlosti i spolehlivosti digitálním přenosem ISDN. Přes svá omezení má použití přenosu po telefonní lince stále význam zejména pro jednoduchost a minimální požadavky na součinnost zákazníka. Systém běžně vyhovuje pro jednodušší stroje nebo zařízení, u kterých se vystačí s omezeným objemem informací.

Obvyklými prostředky individuálně zřízených spojů jsou radiomodemy nebo jiná podoba mikrovlnných pojítek. Jsou zřizovány speciální trasy nebo je využíváno sdílení již vybudovaných tras (např. dálkový dozor radioreléových tras a rozhlasových nebo televizních vysílačů, energetika). Podle zvoleného frekvenčního pásma a přenosových technik je možné dosahovat velké rychlosti a velkého objemu přenášených dat. Systém však vyžaduje vysoké investiční náklady a je náročný i z hlediska provozní údržby. Je to však často jediné řešení pro odlehlé oblasti s nedostatečnou infrastrukturou.

Využití sítě mobilních telefonů GSM má výhody širokého pokrytí signálem a jednoduchého propojení modemem GSM. Nevýhodami zůstávají především malá přenosová rychlost, zejména u GSM/GPRS, a sdílení s hlasovým provozem s nižší prioritou pro přenos dat. Technické vlastnosti systémů se však neustále zlepšují v rychlostech (HSCDS) a tento trend bude pokračovat především s rozvojem sítí nové generace (UMTS).

Celosvětové rozšíření sítě Internetu a především jeho dovedení až do míst provozu strojů a zařízení umožnily kvalitativní změnu v možnostech a způsobech realizace metod dálkového dozoru. Rychlost a objem přenášených dat prostřednictvím internetu dovolují nejen sledovat provozní údaje, ale také na dálku měnit parametry, nebo dokonce i řídicí programy. Systém také umožňuje aktivní spolupráci s operátorem, včetně korekce některých nesprávných zásahů do řízení – takový přístup má význam např. v době uvádění do provozu nebo při výcviku obsluh.

V dodávkách společnosti Aura, a. s., se stal systém dálkové správy standardem nejdříve v souvislosti s dodávkami systémů řízení technologických linek pro export. Typické požadavky na rozsah možností systému dálkové správy řízení jsou:

  • kontrola provozního stavu a doporučení pro optimální provoz celé technologické linky,

  • úpravy provozních parametrů v závislosti na změnách v technologii,

  • diagnostika závad řídicího systému s možností zaslat náhradní díl poštou,

  • konfigurace provozních parametrů, optimalizace systému řízení,

  • údržba a změny programu v řídicím systému,

  • možnost zasílání upozornění vybraným pracovníkům v podobě textových zpráv SMS.

Dálková správa strojů vyžaduje jako další nástroj možnost podrobné analýzy provozních stavů z dat získávaných pomocí prostředků technické diagnostiky. Modulární diagnostický systém MMPS dodávaný firmou Aura, a. s., je typickou ukázkou systému umožňujícího dálkovou analýzu provozních údajů. Uživatel systému má možnost nejen na dálku sledovat všechny měřené veličiny, ale i zabezpečeným způsobem dálkově měnit konfiguraci diagnostického systému, včetně provozního i systémového nastavení. Po zprovoznění systému lze dálkově provádět i analýzu vzorků diagnostických dat – např. analýzu časového vzorku absolutních i relativních vibrací s možností analýzy pomocí FFT a analýzy přechodových nebo poruchových stavů. Tak mohou být data analyzována odborníkem, vzdáleným tisíce kilometrů od místa instalace, který může kvalifikovaně posoudit stav stroje a doporučit vhodná opatření k nápravě případných nežádoucích stavů strojního zařízení. Tato opatření (např. změnu provozního režimu stroje) je možné uskutečnit opět dálkově s využitím vhodných prostředků dálkové správy.

Systémy dálkové správy jsou významnou složkou služeb po realizaci dodávky. Poskytnutí takového typu služeb je již dnes v oblasti řídicích systémů nutností a postupně se stává důležitou součástí dodávek všech větších strojů. V krátké době lze očekávat, že právě služby po dodávce a zejména dálková správa se stanou jednou z rozhodujících konkurenčních výhod nabízených dodavateli.

Ing. Petr Bašík,
Aura, a. s.