Aktuální vydání

celé číslo

05

2019

komunikace a software pro snímače a akční členy

tlakoměry

celé číslo

Autonomní řízení – vzdálená budoucnost, nebo otázka několika let?

Asistenční systémy jsou tím nejviditelnějším rozdílem mezi novými a zavedenými modely automobilů. Vzhled, výkon nebo spotřeba na důležitosti neztrácejí, v budoucnu bude ale důležitější otázka – Co všechno moje auto ještě zvládne? Autonomní řízení, nebo parkovací asistent, který zaparkuje za mě? Budoucnost vypadá velkolepě, avšak ještě to chvíli potrvá.

V posledních deseti letech změnily vize autonomnosti a konektivity automobilový průmysl k nepoznání. Od prvních interaktivních navigací už automobilky urazily dlouhou cestu a modely s různými chytrými systémy a aplikacemi jsou dnes považovány vlastně za standard.

Při debatách s nadšenými řidiči nebo naopak s odpůrci těchto technologií může člověk nabýt dojmu, že autonomní řízení se pro veřejnost stalo spíše synonymem pro tak trochu zázračná auta, která se řídí sama. 

Pět úrovní autonomního řízení

Autonomní řízení má pět úrovní, které označují míru, do jaké jsou vozidla schopna zastoupit roli řidiče:

1.  asistence řidiče,

2.  částečná automatizace,

3.  podmíněná automatizace,

4.  vysoká automatizace,

5.  plná automatizace. 

1. úroveň – asistence řidiče

Na této úrovni jsou auta vybavena různými informativními asistenčními systémy, jako jsou hlídání mrtvého úhlu, parkovací senzory, interaktivní navigace a další. Toto vybavení je dnes již zcela standardní a nikoho nepřekvapí.

2. úroveň – částečná automatizace

Tady vozidla už dokážou částečně zastoupit některé důležité úkony samotného řízení vozu. Jde třeba o adaptivní tempomaty nebo hlídání jízdy ve správném pruhu. Právě na této úrovni se v současné době nachází většina nových automobilů. 

3. úroveň – podmíněná automatizace

Na třetí úrovni již auto kombinuje více systémů druhé úrovně. Vlastně tak zastává většinu úkonů, za vlastní řízení je ale stále odpovědný řidič. Většina světových automobilek sice už nyní vyvíjí technologie, které vozidlu umožňují samostatné řízení, avšak řidič může být zároveň kdykoliv vyzván k převzetí kontroly. Než se tato a další úrovně stanou standardem, bude třeba přepsat platné zákony.

4. úroveň – vysoká automatizace

Na předposlední úrovni už automobil zastane všechny úkony potřebné pro jízdu – vozidlo samo před plánovanou cestou oznámí, zda dokáže celou samo řídit. Na této úrovni už nebude v budoucnu za jízdu zodpovídat řidič.

5. úroveň – plná automatizace

Nejvyšší úroveň autonomního řízení vylepšuje předchozí stupeň o možnost libovolné trasy. Tím automobil vlastně získá úplně novou funkci – autonomní taxi. 

Jak automobily vnímají okolí a mohou někdy opravdu zcela zastoupit člověka?

Vozidla svět kolem rozpoznávají pomocí senzorů, kamer a radarů. Jejich senzory okolí vnímají asi tak, jako jej prostřednictvím smyslů vnímá i člověk. Technologie mohou v současné době reagovat např. na nenadálé vkročení chodce na cestu a zabránit tak střetnutí. Přesnost ale zatím není ideální – např. při ostrém slunečním záření je kamera oslněna podobně jako lidské oko.

V budoucnu se ale předpokládá, že auta budou reagovat spíše na základě datové fúze – senzory budou najednou vyhodnocovat data z několika různých zdrojů. Pro tyto účely budou také budovány prvky inteligentní infrastruktury – interaktivní křižovatky, přechody pro chodce atd. Vozidla tedy budou kromě vlastních dat získávat prostřednictvím internetu i informace z okolí nebo přímo od ostatních vozů. 

Příležitosti a hrozby autonomních vozidel

Na příležitosti a hrozby autonomních vozidel jsme se zeptali experta ze společnosti ŠKODA AUTO Adama Roxera. 

Až se někdy v budoucnosti dostaneme ke čtvrté a páté úrovni, nestanou se největším nebezpečím na cestách paradoxně řidiči „klasických vozů“?

Nehledě na technologie si musíme uvědomit, že průměrné stáří vozidla v České republice je okolo patnácti let. V Evropě je to asi o pět let méně. Kompletní transformace vozového parku tedy určitě nenastane ze dne na den. Autonomní vozidla na jakékoliv úrovni tedy ještě dlouho budou muset počítat právě i s „klasickými vozy“ a tento smíšený provoz bude pro automobilový průmysl ještě velkým oříškem. 

Izraelská společnost Mobileye, kterou akvizoval Intel, v současnosti vyvíjí technologii Road Experience Manager (REM). Ta používá data z multifunkční kamery za čelním sklem a na jejich základě vůz přesně lokalizuje. Poté navrhne tu nejlepší trajektorii. To je sice velmi užitečné, nedojdeme ale jednou do stavu, kdy nás všechny ty technologie budou spíše rozptylovat?

Konkrétně technologie REM řidiče určitě rozptylovat nebude, vše bude totiž probíhat automaticky. Pokud jde ale o informačně-zábavní systémy, infotainment, a podobně, nebezpečí ztráty pozornosti je samozřejmě nasnadě. Vývojáři kromě stále výkonnějších technologií tedy musí myslet i na jednoduché a efektivní použití. Nemůžeme ale opomenout, že některé technologie se naopak snaží minimalizovat rozptylování – například hlasové ovládání, handsfree či asistenční systémy pro hlídání mrtvého bodu a podobně. 

A kdy se tedy dostaneme alespoň do bodu, kdy podobnými vychytávkami bude vybavena většina aut na cestách?

Konkrétně u technologie REM to už bude velmi brzy. Využívá totiž multifunkční kameru nové generace, kterou budou vybaveny i mnohé vozy středních a nižších výrobních řad. Tato inovativní kamera mimochodem umí dohlížet i na dodržování jízdy ve správném pruhu, dopravní značky nebo se postará o automatické spouštění dálkových světel.

Vzhledem k tomu, že společnost Mobileye tuto technologii nedodává jen našemu koncernu Volkswagen, ale i ostatním automobilkám, pokrok bude v tomto směru opravdu rychlý. 

Při loňské nehodě autonomního vozidla služby Uber zahynul člověk. Co podobné tragédie znamenají pro celý trend automatizace?

Tyto nešťastné události mohou v široké veřejnosti vyvolat především ztrátu důvěry. U této konkrétní nehody se bohužel sešlo více faktorů – od nesprávně nastaveného testovacího autonomního řízení přes nepozornost řidiče až po nevhodné chování chodce, který na neosvětlené silnici přecházel mimo přechod. Jakákoliv inovativní technologie na svém počátku přitahuje velký zájem veřejnosti – v současnosti jsou na mušce právě autonomní vozidla nebo elektromobily.

Jen v České republice se za rok 2018 stalo více než 100 tisíc dopravních nehod, během nichž zahynulo 565 osob. Díky autonomním systémům bude možné eliminovat chybující lidský faktor, který je stále zodpovědný za většinu z nich, a zlepšit tak tyto nešťastné statistiky.

Zásadní problém ale vidím i v příliš horlivé víře v současné autonomní technologie – až dosud jsou to jen lepší asistenční systémy, a tak je k nim třeba i přistupovat. Je nutné si také uvědomit, že dnešní vozy s autonomní technologií druhé úrovně nejsou uzpůsobeny ke zcela samostatné jízdě. Cesta k plně autonomním vozidlům bude ještě velice dlouhá. 

(ŠKODA AUTO, a. s.)

Obr. 1. Systémy ADAS varují před kamením na silnici

Obr. 2. Systémy ADAS identifikující možné překážky v městském provozu

Zaujaly vás asistenční systémy a vize autonomních vozidel? Přidejte se k týmu vývojářů ve ŠKODA AUTO. Hledáme posily do týmu zabývajícího se vývojem zobrazovací techniky – vychytávky, jako jsou parkovací asistenty, head-up displeje a další, mohou být i vaší pracovní náplní. Více informací na www.skoda-kariera.cz/vyvoj.